CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

 

Kód a název vzdělávacího programu: 

Kmenový obor: 3357E  Zpracování dřeva, výroba kancelářských potřeb, výroba sportovních potřeb  

Učební obor:    33-57-E/002 (33-83-0)

                         Zpracování dřeva

Vstupní předpoklady žáků:

·      učební obor je určen žákům, kteří ukončili povinnou školní docházku v základní škole v nižším než devátém ročníku,                                          

·      zdravotní způsobilost. 

Délka vzdělávacího programu a forma studia:  

·      2 roky,

·      denní.

 

1.   Pojetí a cíle vzdělávacího programu    

     Jedná se o vzdělávací program učebního oboru učilišť. V oboru se připravují zejména žáci, u nichž převládá sklon k manuální práci. Převažující praktická složka vzdělávání výrazně působí na formování praktických dovedností uplatnitelných v povolání.

     Žáci se připravují pro vykonávání jednoduchých prací dřevozpracující výroby. Učební obor zpracování dřeva  je určen pro přípravu pracovníků pro výkon jednoduchých prací dřevařské a nábytkářské výroby, výroby průmyslových výrobků ze dřeva, výroby aglomerovaných materiálů, překližovaných materiálů, zápalek aj. Učební obor připravuje pracovníky rovněž pro výkon jednoduchých prací v oblasti manipulace, skladování, balení a expedice.

 

2.   Charakteristika obsahových složek 

2.1 Všeobecné vzdělávání

      Obsahové složky všeobecného vzdělávání se skládají ze

·      vzdělávání jazykového, a to v oblasti mateřského jazyka, kdy je jazyková výuka zaměřena především na rozvoj komunikativních dovedností žáků, začlenění jejich jazykových návyků do mimoškolních souvislostí a vzbuzení zájmu žáků o četbu,

·      vzdělávání společenskovědního, které se realizuje v občanské nauce a jehož cílem je přispět k přípravě žáků na jejich soukromý a občanský život v demokratickém státě tak, aby se žáci lépe orientovali ve společnosti a aktivně se mohli zapojit do ovlivňování veřejných záležitostí a dokázali řešit také svoje soukromé problémy,

·      vzdělávání matematického, které se realizuje v předmětu matematika a které má žákům poskytnout základní matematické vědomosti, dovednosti a návyky potřebné k osvojení učiva odborných předmětů a řešení praktických úkolů denní potřeby.

·      rozvoji tělesné kultury jde zejména o upevňování zdraví, efektivní využívání volného času a uspokojení zájmu žáků o pohybovou aktivitu.

2.2 Odborné vzdělávání

      Odborné vzdělávání poskytuje žákům soubor teoretických vědomostí a praktických dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění v profesi  dělník dřevozpracující výroby.

      Odborné vzdělávání se skládá z teoretického učiva zahrnutého v předmětu zpracování dřeva a učiva praktického charakteru obsaženého v předmětu odborný výcvik, které je převažující.

      Odborná příprava má těžiště v přípravě na výkon jednoduchých prací vykonávaných v jednotlivých oblastech zpracování dřeva, při manipulaci, skladování, balení a expedici. 

2.3 Klíčové dovednosti

      Rozvíjení klíčových dovedností je závislé na  vzdělávacích a výchovných možnostech  žáků připravujících se v učebním oboru zpracování dřeva. Žádoucí je rozvíjet komunikativní, personální a interpersonální dovednosti v rámci všeobecně vzdělávací i odborné složky vzdělávání.

      Klíčové dovednosti získávané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům přizpůsobivěji reagovat na společenský vývoj a rozvoj odvětví a vytvářejí předpoklady pro uplatnění žáků v občanském životě i pracovním zařazení.

      Klíčové dovednosti jsou definovány v publikaci “Uplatnění nových prvků při aplikaci Standardu středoškolského odborného vzdělávání“, vydané Výzkumným ústavem odborného školství, Praha 1998.

 

3.  Organizace výuky 

     Příprava žáků je organizována ve dvouletém denním studiu, je zakončena závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje odbornou přípravu pro výkon povolání.

     Protože se jedná o přípravu žáků, jejichž výsledky v základní škole byly podprůměrné
a kteří si nevypěstovali vztah k teoretické přípravě, není vhodné přesně od sebe oddělovat teoretické předměty a odborný výcvik tak, že by se tvořily velké časové bloky odborného výcviku na straně jedné a teoretických předmětů na straně druhé. Vhodné je organizovat týdny výuky tak, aby v nich byla zastoupena praktická i teoretická výuka.

4.  Metodické přístupy 

     Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující v závislosti na charakteru předmětu, schopnostech a znalostech žáků získaných při předchozím vzdělávání. Pro přípravu v učebním oboru zpracování dřeva je důležité důsledně uplatňovat pedagogické zásady názornosti
a přiměřenosti učiva.

     Vyučující v koordinaci s ostatními vyučujícími a výchovnými pracovníky soustavně pečuje o vytváření profesních i občanských vlastností a schopností žáků. Vede žáky k soustavné práci a usiluje o to, aby si žáci vytvořili dobrý vztah k praktickým činnostem. Výchovu v tomto smyslu lze realizovat zejména v předmětu odborný výcvik.

     Je nutné, aby si pedagogičtí pracovníci  školy uvědomili, že se v oboru připravují žáci, kteří byli na základní škole neúspěšní a kteří většinou v této přípravě ukončí své systematické vzdělávání. Je proto důležité, aby získali vědomosti a dovednosti nezbytné pro další osobní, občanský i pracovní život. K těmto žákům je nutné přistupovat se záměrem maximálně je motivovat, zejména kladným hodnocením, využívat co nejvíce prostor ve všeobecně vzdělávacích předmětech k prakticky zaměřeným činnostem a k účasti na řešení modelových životních situací za aktivní účasti žáků při řešení úkolů. Je nezbytné, aby vyučující volili specifické metody, např. exkurze na pracovní úřad s demonstrací hledání pracovního uplatnění, inscenační metody založené na hře, vhodné pro poznání sebe i druhých, pro vytváření kontaktu a komunikace ve dvojicích a ve skupině, nebo napomáhající lépe pochopit a osvojit si i některé teoretické učivo (např. v občanské nauce) a ukazující např. způsob komunikace s úředníky ve věcech jednotlivce či rodiny na úřadech. Vhodné je vyplňování různých dotazníků a tiskopisů, se kterými se žáci setkají v běžném životě, sestavení životopisu, vyplňování složenek, účast, chování a oblékání na různých společenských akcích apod.

     Pozornost by měla být věnována také nácviku metod a technik učení a práci s textem jako základním zdrojem informací. Vhodné je i využití počítače při vyučování včetně speciálních výukových programů.

 

Doporučená literatura pro pedagogy:  

2.   Mareš, J.: Styly učení žáků a studentů. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-246-7.

3.   Lokšová, L. - Lokša, J.: Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole: teoretická východiska a praktické postupy, hry a cvičení. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-205-X.

4.   Černochová, M. a kol.: Využití počítače při vyučování: náměty pro práci dětí s počítačem. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. ISBN  80-7178-272-6.

5.   Slavík, J.: Hodnocení v současné škole. 1. vyd. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178-262-9.

6.   Canfield, J., Wells, H.C.: Hry pro zlepšení motivace a sebepojetí žáků: příručka pro učitele, vychovatele a rodiče. 1. vyd. Praha: Portál, 1995. ISBN 80-7178-028-6.

7.   Canfield, J., Siccone, F.: Hry pro výchovu k odpovědnosti a sebedůvěře. 1.vyd. Praha:  Portál, 1998. ISBN 80-7178-194-0.

 

5.   Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, hygienu práce a požární ochranu 

     Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany.

     Ve výchovně vzdělávacím procesu musí výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vycházet z platných právních předpisů - zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek
a norem. Výklad musí směřovat od všeobecného ke konkrétnímu, tj. specifickému pro učební obor.

     V prostorách určených pro vyučování žáků je třeba vytvořit podle platných předpisů podmínky pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Je nevyhnutelné poučit žáky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

     Rozsah praktické výchovy k povolání je určen učebními osnovami. Podmínky, za kterých je možné tuto přípravu provádět stanoví ZP, § 163-168 a dále ustanovení vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podle níž je nutno respektovat zásady vztahující se k zakázaným pracím.


Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se  rozumí: 

1.   Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP, technologickými a pracovními postupy.

2.   Používání strojního zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.

3.   Používání osobních ochranných prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.

4.   Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně v platném znění a vyhláškou Ministerstva vnitra č. 21/1996 sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR o požární ochraně.

5.   Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem v souladu s přílohou č.1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb.

6.   Vykonávání stanoveného dozoru, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:

     práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů, pracovních postupů nebo při ohrožení zdraví; práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.

     Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích pracovníků příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci  příslušný tematický celek plní.

 

6.   Zdravotní požadavky na uchazeče 

Pro studium učebního oboru nejsou způsobilí uchazeči trpícími zejména:

-   nemocemi pohybového ústrojí znemožňujícími práci ve vynucené poloze, dlouhé stání a středně velkou zátěž,

-     poruchami končetin (poruchy hrubé motoriky),

-     prognosticky závažnými chronickými a alergickými onemocněními kůže, dýchacích cest, spojivek,

-     prognosticky  závažnými onemocněními srdce a oběhové soustavy vylučujícími středně velkou zátěž,

-     dekompensovanými a subkompensovanými formami diabetes mellitus,

-     epilepsií a jinými kolapsovými a záchvatovými stavy, v případě předpokladu práce ve výškách a práce s motorovou mechanizací,

-     prognosticky závažnými chorobami oka (krátkozrakost nad -6D, poruchami zorného pole).

     Zdravotní omezení vždy závisí na specifických podmínkách prováděných pracovních činností.

     K posouzení zdravotního stavu je příslušný registrující praktický lékař.