Kód
a název vzdělávacího programu:
Kmenový
obor: 3359E Čalouník, čalounické
práce
Učební
obor: 33-59-E/004 (33-84-0)
Čalounická výroba
Vstupní předpoklady žáků:
·
učební
obor je určen žákům, kteří ukončili povinnou školní docházku v základní
škole v nižším než devátém ročníku,
·
zdravotní
způsobilost.
Délka
vzdělávacího programu a forma studia:
·
2 roky,
·
denní.
1. Pojetí a cíle vzdělávacího programu
Jedná se o vzdělávací program učebního oboru učilišť.
V oboru se připravují zejména žáci, u nichž převládá sklon k manuální
práci. Převažující praktická složka vzdělávání výrazně působí na
formování praktických dovedností uplatnitelných v povolání.
Žáci se připravují pro vykonávání jednoduchých prací v čalounické výrobě a v dekoratérství. Učební obor připravuje pracovníky rovněž pro výkon jednoduchých prací v oblasti manipulace, skladování, balení a expedice.
2. Charakteristika obsahových složek
2.1
Všeobecné vzdělávání
Obsahové složky všeobecného vzdělávání se skládají ze
·
vzdělávání
jazykového, a
to v oblasti mateřského jazyka, kdy je jazyková výuka zaměřena především
na rozvoj komunikativních dovedností žáků, začlenění jejich jazykových
návyků do mimoškolních souvislostí a vzbuzení zájmu žáků o četbu,
·
vzdělávání
společenskovědního, které se realizuje v občanské nauce a jehož cílem je přispět
k přípravě žáků na jejich soukromý a občanský život v demokratickém
státě tak, aby se žáci lépe orientovali ve společnosti a aktivně se mohli
zapojit do ovlivňování veřejných záležitostí a dokázali řešit také
svoje soukromé problémy,
·
vzdělávání
matematického,
které se realizuje v předmětu matematika a které má žákům
poskytnout základní matematické vědomosti, dovednosti a návyky potřebné
k osvojení učiva odborných předmětů a řešení praktických úkolů
denní potřeby.
·
V rozvoji
tělesné kultury jde zejména o upevňování zdraví, efektivní využívání
volného času a uspokojení zájmu žáků o pohybovou aktivitu.
2.2 Odborné vzdělávání
Odborné vzdělávání poskytuje žákům soubor teoretických vědomostí
a praktických dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění
v profesi dělník čalounické
výroby a v dekoratérství.
Odborné vzdělávání se skládá z teoretického učiva zahrnutého
v předmětu čalounická výroba a učiva praktického charakteru obsaženého
v předmětu odborný výcvik, které je převažující.
Odborná příprava má těžiště v přípravě na výkon
jednoduchých prací vykonávaných v jednotlivých oblastech čalounické
výroby a dekoratérství, při manipulaci, skladování, balení a expedici.
2.3 Klíčové dovednosti
Rozvíjení klíčových dovedností je závislé na vzdělávacích a výchovných možnostech žáků připravujících se v učebním oboru čalounická
výroba. Žádoucí je rozvíjet komunikativní, personální a interpersonální
dovednosti v rámci všeobecně vzdělávací i odborné složky vzdělávání.
Klíčové dovednosti získávané prostřednictvím vzdělávání mají
umožnit žákům přizpůsobivěji reagovat na společenský vývoj a rozvoj
odvětví a vytvářejí předpoklady pro uplatnění žáků v občanském
životě i pracovním zařazení.
Klíčové dovednosti jsou definovány
v publikaci „Uplatnění nových prvků při aplikaci Standardu středoškolského
odborného vzdělávání“, vydané Výzkumným ústavem odborného školství,
Praha 1998.
3. Organizace výuky
Příprava žáků je organizována ve dvouletém denním studiu, je
zakončena závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem a
poskytuje odbornou přípravu pro výkon povolání.
Protože se jedná o přípravu žáků, jejichž výsledky v základní
škole byly podprůměrné
a kteří si nevypěstovali vztah k teoretické přípravě, není vhodné
přesně od sebe oddělovat teoretické předměty a odborný výcvik tak, že
by se tvořily velké časové bloky odborného výcviku na straně jedné a
teoretických předmětů na straně druhé. Vhodné je organizovat týdny výuky
tak, aby v nich byla zastoupena praktická i teoretická výuka.
4. Metodické přístupy
Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující v závislosti
na charakteru předmětu, schopnostech a znalostech žáků získaných při předchozím
vzdělávání. Pro přípravu v učebním oboru čalounická výroba je důležité
důsledně uplatňovat pedagogické zásady názornosti
a přiměřenosti učiva.
Vyučující v koordinaci s ostatními vyučujícími a výchovnými
pracovníky soustavně pečuje o vytváření profesních i občanských
vlastností a schopností žáků. Vede žáky k soustavné práci a
usiluje o to, aby si žáci vytvořili dobrý vztah k praktickým činnostem.
Výchovu v tomto smyslu lze realizovat zejména v předmětu odborný
výcvik.
Je nutné, aby si pedagogičtí pracovníci
školy uvědomili, že se v oboru připravují žáci, kteří byli
na základní škole neúspěšní a kteří většinou v této přípravě
ukončí své systematické vzdělávání. Je proto důležité, aby získali vědomosti
a dovednosti nezbytné pro další osobní, občanský i pracovní život. K těmto
žákům je nutné přistupovat se záměrem maximálně je motivovat, zejména
kladným hodnocením, využívat co nejvíce prostor ve všeobecně vzdělávacích
předmětech k prakticky zaměřeným činnostem a k účasti na řešení
modelových životních situací za aktivní účasti žáků při řešení úkolů.
Je nezbytné, aby vyučující volili specifické
metody, např. exkurze na pracovní úřad s demonstrací hledání
pracovního uplatnění, inscenační metody založené na hře, vhodné pro
poznání sebe i druhých, pro vytváření kontaktu a komunikace ve dvojicích
a ve skupině, nebo napomáhající lépe pochopit a osvojit si i některé
teoretické učivo (např. v občanské nauce) a ukazující např. způsob
komunikace s úředníky ve věcech jednotlivce či rodiny na úřadech. Vhodné
je vyplňování různých dotazníků a tiskopisů, se kterými se žáci
setkají v běžném životě, sestavení životopisu, vyplňování složenek,
účast, chování a oblékání na různých společenských akcích apod.
Pozornost by měla být věnována také nácviku metod a technik učení
a práci s textem jako základním zdrojem informací. Vhodné je i využití
počítače při vyučování včetně speciálních výukových programů.
Doporučená
literatura pro pedagogy:
1.
Mareš, J.:
Styly učení žáků a studentů. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. ISBN
80-7178-246-7.
2.
Lokšová,
L. - Lokša, J.: Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole:
teoretická východiska a praktické postupy, hry a cvičení. 1. vyd. Praha:
Portál, 1998. ISBN 80-7178-205-X.
3.
Černochová,
M. a kol.: Využití počítače při vyučování: náměty pro práci dětí s počítačem.
1. vyd. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-272-6.
4.
Slavík,
J.: Hodnocení v současné škole. 1. vyd. Praha: Portál, 1999. ISBN
80-7178-262-9.
5.
Canfield,
J., Wells, H.C.: Hry pro zlepšení motivace a sebepojetí žáků: příručka
pro učitele, vychovatele a rodiče. 1. vyd. Praha: Portál, 1995. ISBN
80-7178-028-6.
6.
Canfield,
J., Siccone, F.: Hry pro výchovu k odpovědnosti a sebedůvěře. 1.vyd.
Praha: Portál, 1998. ISBN
80-7178-194-0.
5. Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci,
hygienu práce a požární ochranu
Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického
vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny
práce a požární ochrany.
Ve výchovně vzdělávacím procesu musí výchova k bezpečnosti a
ochraně zdraví při práci vycházet z platných právních předpisů -
zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek a norem. Výklad musí
směřovat od všeobecného ke konkrétnímu, tj. specifickému pro učební
obor.
V prostorách určených pro vyučování žáků je třeba vytvořit
podle platných předpisů podmínky pro zajištění bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Je nevyhnutelné poučit
žáky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
Rozsah praktické výchovy k povolání je určen učebními
osnovami. Podmínky, za kterých je možné tuto přípravu provádět stanoví
ZP, § 163-168 a dále ustanovení vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č.
261/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podle níž je nutno
respektovat zásady vztahující se k zakázaným pracím.
Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci a požární ochrany se rozumí:
1. Důkladné seznámení žáků s platnými právními
a ostatními předpisy k zajištění BOZP,
technologickými
a pracovními postupy.
2.
Používání
strojního zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají
bezpečnostním předpisům.
3.
Používání
osobních ochranných prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.
4.
Seznámení
žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární
ochraně v platném znění a vyhláškou Ministerstva vnitra č. 21/199/96
Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR o požární
ochraně.
5.
Dodržování
maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem v souladu s přílohou
č.1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb.
6.
Vykonávání
stanoveného dozoru, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:
práce pod dozorem
- vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na
dodržování
BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově
obsáhnout tak,
aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních
předpisů,
pracovních postupů nebo při ohrožení zdraví;
práce pod dohledem - osoba pověřená
dohledem zkontroluje
před zahájením
práce
pracoviště žáků a pokud všechna pracovní
místa zrakově neobsáhne, pak je
v průběhu
prací obchází
a kontroluje.
Stanovení příslušného
stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je
povinností vedoucích pracovníků příslušného učňovského
zařízení v závislosti na
charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci
příslušný tematický celek
plní.
6. Zdravotní požadavky na uchazeče
Pro studium učebního oboru nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:
-
nemocemi
pohybového ústrojí znemožňujícími práci ve vynucené poloze, dlouhé stání
a středně velkou zátěž,
-
poruchami
funkce horních končetin (hrubé i jemné motoriky),
-
prognosticky
závažnými chronickými a alergickými onemocněními kůže, dýchacích
cest, spojivek,
-
prognosticky
závažnými onemocněními srdce a oběhové soustavy vylučujícími středně
velkou zátěž,
-
dekompensovanými
a subkompensovanými formami diabetes mellitus,
-
záchvatovými
a kolapsovými stavy vč. epilepsie, v případě předpokladu práce ve výškách
a práce s motorovou mechanizací,
-
závažnými
poruchami zraku (zraková ostrost
nad -6D, možno s korekcí, poruchami sítnice, poruchami barvocitu).
Zdravotní omezení vždy závisí na
specifických podmínkách prováděných pracovních činností.
K posouzení zdravotního stavu je příslušný
registrující praktický lékař.