Kód a název vzdělávacího programu: 

Kmenový obor:                             3359H Čalouník, čalounické práce 

Učební obor:                                 33-59-H/001 (33-70-2) Čalouník

Zaměření:                                    učební obor je bez zaměření.

Vstupní předpoklady žáků:

            Do učebního oboru mohou být přijati uchazeči, kteří úspěšně ukončili základní školu a kteří vyhověli v přijímacím řízení organizovaném ředitelem školy. 

Délka vzdělávacího programu a forma studia:

                                                    3 roky denní studium

                                                    3 roky večerní a dálkové studium

Pojetí a cíle vzdělávacího programu: 

            Jedná se o vzdělávací program učebního oboru SOU. Učební obor čalouník je koncipován šířeji - zahrnuje přípravu pro celou oblast čalounické výroby a dekoratérství. Složka odborného vzdělávání je tvořena základním odborným a speciálním odborným učivem.

            Učební obor je orientován k získání kvalifikace pro výkon souboru pracovních činností, včetně ovládnutí metod práce a příslušných pracovních prostředků čalounické výroby a dekoratérství. Jde o odborné vzdělání, umožňující výkon činností, při nichž je nutno samostatně uplatňovat získané vědomosti, dovednosti a návyky s určitou mírou osobní zodpovědnosti a samostatnosti výroby čalouněného nábytku a j. čalouněných výrobků, prací dekoratérských a úprav interiérů, zpracování materiálů podle funkce, velikosti a složitosti  výrobků. Připravuje pro zvládnutí technologie výroby jak ručním, tak strojním způsobem. Zahrnuje i výkon činností spojených s prováděním údržby a oprav výrobků.

            Učební obor má všeobecně vzdělávací složku společnou s ostatními učebními obory ze směru zpracování dřeva a částečně odbornou složku - je tak respektován požadavek široce koncipovaného  vzdělání se širokým všeobecným základem a postupně narůstající odborností. Zastoupení odborných předmětů odpovídá potřebám profilu absolventa, který se uplatní ve velkých firmách i v drobném podnikání nebo v malých a středně velkých firmách.

            Žáci jsou vychováváni a vzděláváni tak, aby se stali lidmi s dobrou orientací ve světě, kteří jsou schopni vlastního zdokonalování a úspěšného vyrovnávání se se soukromými i profesními problémy, a aby měli z hlediska obecně lidského žádoucí hodnotovou orientaci.

            Cílem vzdělávacího programu je poskytnout žákům určité množství všeobecných i odborných poznatků a dovedností. Jde zejména o získání vědomostí, které bude žák aplikovat při přípravě a zhotovování výrobků a dovedností, které uplatní při jejich výrobě. Cílem vzdělávacího programu je rovněž docílit u žáků rozvoje estetických schopností.

            Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit pracovníka dobře umístitelného na trhu práce, schopného adaptace na měnící se podmínky na trhu práce s rozvinutými klíčovými dovednostmi.                                                                                                                                             

Charakteristika obsahových složek: 

            Všeobecné vzdělávání 

            Obsah vzdělávacího programu učebního oboru čalouník  je odvozen od Standardu středoškolského odborného vzdělávání vymezujícího v podobě výchovně vzdělávacích cílů a obsahových okruhů šest oblastí všeobecného vzdělávání.

            Jazykové vzdělávání plní významnou socializační a kulturační funkci, neboť v návaznosti  na předcházející  vzdělávání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v mateřském a cizím jazyce, učí je vstupovat  do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje kulturní a jiné hodnoty. Jelikož je jazyk důležitým nástrojem myšlení, napomáhá jazykové vzdělávání rozvoji kognitivních schopností žáků a jejich logického myšlení, na druhé straně  přispívá i ke tříbení jazykového a estetického cítění  a k celkové kultivaci osobnosti žáka. Důležitou součástí přípravy v cizím jazyce je i poznání základního odborného názvosloví z oboru a jeho aktivní používání.

            Společenskovědní vzdělávání má multidiciplinární charakter, neboť obsahuje učivo z různých humanitních a společenskovědních diciplín, jako jsou psychologie, politologie, teorie státu a práva, etika, filozofie, historie apod. Základním cílem společenskovědního vzdělávání je vybavit žáka určitým množstvím poznatků a osobnostní a sociální kultivace žáka. Osvojené poznatky mají usnadnit žákovi pochopit sama sebe i druhé lidi, naučit se žít v užším i širším společenství, chápat a vědomě akceptovat principy a normy dané společnosti.

            Matematické vzdělávání poskytuje žákům ucelený systém poznatků, rozvíjí jejich numerické dovednosti a návyky, vybavuje je poznatky potřebnými jak pro studium daného oboru, tak pro úspěšnou profesionální činnost a orientaci v každodenním životě moderní společnosti, slouží jako základ pro jejich další vzdělávání. Matematika se významně podílí na formování intelektukálních schopností žáků, především na jejich logickém myšlení. Matematika má průpravnou funkci k technickým disciplínám a fyzice.

            Přírodovědné vzdělávání zahrnuje fyziku, chemii a ekologickou výchovu. Žáci si osvojují důležité pojmy, veličiny a zákonitosti z fyziky a chemie nutné k pochopení jevů a procesů v přírodě, odborné praxi i v každodenním životě. Fyzika a chemie jsou základem technických a technologických disciplín, a proto musí být samozřejmá koordinace přírodovědného vzdělávání se vzděláváním odborným i numerickým. Ve fyzice se vzhledem k technickému zaměření studijního oboru věnuje pozornost  problematice jako teoretickému základu pro výuku předmětů technologického charakteru. V ekologické oblasti se žáci učí chápat nebezpečí ohrožení přírody lidskými činnostmi a zaujímat postoje k problémům v oblasti péče o životní prostředí.

            Estetické vzdělávání má výrazné kultivační a výchovné poslání. Na estetické vzdělávání je nutno nahlížet jako na formativní oblast vzdělávacího procesu, která se realizuje jednak vlastní tvůrčí činností žáka, jednak přes poznání a pochopení krásy prostřednictvím konkrétních uměleckých i šířeji chápaných estetických výtvorů různých žánrů. Estetická výchova prolíná všeobecně vzdělávacími i odbornými předměty.

            Rozvoj tělesné kultury  je zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví jako jednoho z předních požadavků moderní společnosti na každého jedince. Vedle klasické tělesné výchovy rozvíjející fyzické dispozice žáků jsou ve vyučovacím předmětu  odborný výcvik vymezeny i požadavky na vědomosti a dovednosti z oblasti zdravotní výchovy - jedná se o první pomoc. Upevnění dovedností první pomoci by mělo být i součástí sportovně turistického kurzu.  

            Odborné vzdělávání 

            Složka odborného vzdělávání je odvozena od Standardu středoškolského odborného vzdělávání v podobě vzdělávacích cílů a obsahových okruhů pro vzdělávací směr zpracování dřeva. Poskytuje žákům ucelený soubor vědomostí, intelektuálních a manuálních dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění v oblasti čalounické výroby a dekoratérství.

            Vědomosti a dovednosti z teoretické složky odborného vzdělávání jsou využívány v různých praktických aplikacích.

            Ekonomické vzdělávání uvádí žáky do ekonomického myšlení v souvislostech odpovídajících tržnímu hospodářství. Umožňuje poznat základní ekonomické činnosti pro úspěšné uplatnění ve své profesi jak v zaměstnanecké, tak v podnikatelské pozici. Vede k odpovědnému plnění pracovních úkolů jednotlivce a k odpovědnosti za kvalitu vykonané práce.

            Vzdělávání v oblasti základů technických disciplín má převážně průpravný charakter pro odborné a speciální odborné teoretické předměty a předmět odborný výcvik.

            Vzdělávání v oblasti základů čalounické výroby a dekoratérství zahrnuje učivo, které umožňuje žákům vytvořit si přehled o oboru  jako o celku.

            Speciální odborné vzdělávání učebního oboru má rozhodující význam i pro výuku v předmětu odborný výcvik, protože spolu vytvářejí soustavu odborného praktického a teoretického učiva důležitého pro profesní uplatnění v praxi. 

            Klíčové dovednosti 

            Klíčové dovednosti získané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům přizpůsobivěji reagovat na prudký rozvoj vědeckého poznání a společenského vývoje a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění v pracovním a občanském životě.

            Z hlediska významu klíčových dovedností pro učební obor lze považovat za žádoucí posilování 

·      komunikativních dovedností, zejména dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně situaci, zpracovávat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst s porozuměním a využívat informací získaných četbou,

·      personálních a interpersonálních dovedností, zejména zdokonalovat vlastní učení a výkonnost, dovednost využívat sebepoznávání, sebekontroly a seberegulace, dovednost pracovat  s druhými lidmi, přijímat odpovědnost za vlastní práci,

·      dovednost řešit problémy a problémové situace, zejména identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti jejich řešení, vybírat a navrhovat řešení optimální v daném kontextu, stanovovat a dodržovat efektivní postupy při realizaci řešení,

·      dovedností numerické aplikace, zejména dovedností používat různé matematické postupy důležité pro řešení praktických situací,

·      dovednost využívat informačních  technologií, zejména dovednost v základech pracovat s výpočetní technikou, využívat rozmanitých informačních zdrojů a informací různého druhu a charakteru v pracovním i mimopracovním životě a posuzovat tyto informační zdroje a jejich obsahy.

Organizace výuky: 

            Studium je organizováno jako tříleté denní pro žáky, kteří úspěšně ukončili 9. ročník základní školy. Studium může být organizováno i jako tříleté  večerní a dálkové. Je ukončeno závěrečnou zkouškou podle platných předpisů MŠMT ČR a poskytuje střední odborné  vzdělání.

Metodické přístupy:

            Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětů, konkrétní situaci v pedagogickém procesu i s ohledem na možnosti školy. V koordinaci s ostatními vyučujícími vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení požadovaných profesních vlastností a schopností. Tomu odpovídají adekvátní metodické přístupy ve výuce a využití osobního příkladu.

            Při výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů  by měl vyučující věnovat zvýšenou pozornost realizaci cílů klíčových dovedností a přizpůsobit jim své pedagogické působení na žáky.

            Orientaci, ve kterých vyučovacích předmětech se klade zvláštní důraz na realizaci cílů jednotlivých klíčových dovedností, poskytuje tabulka klíčových dovedností zařazená v učebních dokumentech za učebním plánem denní formy studia.

Materiálně technické zabezpečení studia:

            Pro zabezpečení úspěšného splnění výchovně vzdělávacích cílů je nutno zabezpečit výuku i nezbytným technickým minimem. Mezi tato minima patří:

vlastní dílny vybavené

·      ručním čalounickým nářadím, počtem odpovídající pracovní skupině,

·      základními stroji pro čalounickou výrobu  a dekoratérství (průmyslové šicí stroje pro čalouníky, rozvody tlakového vzduchu - pro pneumatické sponkovačky, el. řezací strojky, cupovačky) s dostatečným počtem pracovišť, odpovídající pracovní skupině.

Další specifické požadavky: 

Zdravotní požadavky na uchazeče 

            Pro zařazení  do učebního oboru čalouník nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:

·      nemocemi pohybového ústrojí znemožňujícími práci ve vynucené poloze, dlouhé stání, středně velkou zátěž,

·      poruchami  funkce horních končetin (hrubé i jemné motoriky),

·      prognosticky závažnými chronickými a alergickými onemocněními kůže, dýchacích cest a spojivek,

·      prognosticky závažnými onemocněními srdce a oběhové soustavy vylučujícími středně velkou zátěž,

·      záchvatovými a kolapsovými stavy vč. epilepsie v případě předpokladu práce ve výškách,

·      závažnými poruchami  zraku (zraková ostrost nad -6 D, možno s korekcí, poruchami sítnice, poruchami barvocitu).           

            Zdravotní omezení vždy závisí na  specifických požadavcích zvoleného zaměření. K posouzení zdravotního stavu je příslušný registrující praktický lékař.

Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce           

            Neoddělitelnou součástí teoretického a praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany.

            Ve výchovně-vzdělávacím procesu musí  výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vycházet z platných právních předpisů - zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek a norem; jedná se zejména o zákon č. 65/1965 Sb. (Zákoník práce) ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, o nařízení vlády č. 168 až 179/1997 Sb., kterými se zákon č. 22/1997 Sb. provádí, vyhlášku MPSV č. 204/1994 Sb., kterou se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a mycích, čistících a dezinfekčních prostředků, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášku MZ ČR č. 261/1997 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázané všem ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání, ve znění pozdějších předpisů, mezinárodní normy s učebním oborem související.  Výklad musí směřovat od všeobecného ke konkrétnímu a postihovat otázky a předpisy bezpečnosti jak z hlediska jednotlivce, tak z hlediska pracovníka řídícího činnost kolektivu.

            V prostorách určených pro vyučování žáků je třeba vytvořit podle platných předpisů podmínky pro zajištění bezpečnosti a hygieny práce a požární ochrany. Je nevyhnutelné poučit žáky o bezpečnosti a  ochraně zdraví při práci.

            Rozsah praktické přípravy je určen učebními osnovami. Podmínky, za kterých je možno tuto přípravu provádět, stanoví Zákoník práce ve znění pozdějších předpisů v § 163 až 168 s ohledem na pracovněprávní vztahy, povinnosti zaměstnavatelů, spolupráci rady zaměstnanců  a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na vznik a ukončení pracovního poměru, povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech, nemocích z povolání a jiných poškození zdraví, pracoviště a pracovní prostředí, organizaci práce a pracovní postupy, bezpečnost a ochranu zdraví při práci a dále ustanovení Vyhlášky MZ ČR č. 261/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů, podle níž je nutno respektovat zásady vztahující se k zakázaným pracím.

            Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí: 

·      důkladné seznámení žáků s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a technologickými postupy,

·      používání technického vybavení, které odpovídá bezpečnostním předpisům a protipožárním předpisům,

·      používání osobních ochranných prostředků podle platných předpisů,

·      dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem v souladu s přílohou č. 1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb. (1., 2. a 3. ročník max. 12 žáků).

·      vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně: 

            Práce pod dozorem -  vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu.  Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů, pracovních postupů nebo při ohrožení zdraví.

            Práce pod  dohledem - osoba  pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa  zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.

            Stanovení příslušného stupně dozoru na kokrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích pracovníků příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jedotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.