Kód
a název vzdělávacího programu:
Kmenový
obor:
3359H Čalouník, čalounické práce
Učební
obor:
33-59-H/001 (33-70-2)
Čalouník
Zaměření:
učební obor je bez zaměření.
Vstupní předpoklady
žáků:
Do učebního oboru mohou být přijati uchazeči, kteří úspěšně
ukončili základní školu a kteří vyhověli v přijímacím řízení
organizovaném ředitelem školy.
Délka vzdělávacího
programu a forma studia:
3 roky denní studium
3 roky večerní a dálkové studium
Pojetí a cíle
vzdělávacího programu:
Jedná se o vzdělávací program učebního oboru SOU. Učební obor čalouník
je koncipován šířeji - zahrnuje přípravu pro celou oblast čalounické výroby
a dekoratérství. Složka odborného vzdělávání je tvořena základním
odborným a speciálním odborným učivem.
Učební obor je orientován k získání kvalifikace pro výkon souboru
pracovních činností, včetně ovládnutí metod práce a příslušných
pracovních prostředků čalounické výroby a dekoratérství. Jde o
odborné vzdělání, umožňující výkon činností, při nichž je nutno
samostatně uplatňovat získané vědomosti, dovednosti a návyky s určitou mírou
osobní zodpovědnosti a samostatnosti výroby čalouněného nábytku a j. čalouněných
výrobků, prací dekoratérských a úprav interiérů, zpracování materiálů
podle funkce, velikosti a složitosti výrobků.
Připravuje pro zvládnutí technologie výroby jak ručním, tak strojním způsobem.
Zahrnuje i výkon činností spojených s prováděním údržby a oprav výrobků.
Učební obor má všeobecně vzdělávací složku společnou s ostatními
učebními obory ze směru zpracování dřeva a částečně odbornou složku
- je tak respektován požadavek široce koncipovaného
vzdělání se širokým všeobecným základem a postupně narůstající
odborností. Zastoupení odborných předmětů odpovídá potřebám profilu
absolventa, který se uplatní ve velkých firmách i v drobném podnikání
nebo v malých a středně velkých firmách.
Žáci jsou vychováváni a vzděláváni tak, aby se stali lidmi s
dobrou orientací ve světě, kteří jsou schopni vlastního zdokonalování a
úspěšného vyrovnávání se se soukromými i profesními problémy, a
aby měli z hlediska obecně lidského žádoucí hodnotovou orientaci.
Cílem vzdělávacího programu je poskytnout žákům určité množství
všeobecných i odborných poznatků a dovedností. Jde zejména o získání
vědomostí, které bude žák aplikovat při přípravě a zhotovování výrobků
a dovedností, které uplatní při jejich výrobě. Cílem vzdělávacího
programu je rovněž docílit u žáků rozvoje estetických schopností.
Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit pracovníka dobře
umístitelného na trhu práce, schopného adaptace na měnící se podmínky na
trhu práce s rozvinutými klíčovými dovednostmi.
Charakteristika
obsahových složek:
Všeobecné vzdělávání
Obsah vzdělávacího programu učebního oboru čalouník
je odvozen od Standardu středoškolského odborného vzdělávání
vymezujícího v podobě výchovně vzdělávacích cílů a obsahových
okruhů šest oblastí všeobecného vzdělávání.
Jazykové vzdělávání plní
významnou socializační a kulturační funkci, neboť v návaznosti
na předcházející vzdělávání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v mateřském
a cizím jazyce, učí je vstupovat do
vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti,
zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje kulturní a jiné
hodnoty. Jelikož je jazyk důležitým nástrojem myšlení, napomáhá jazykové
vzdělávání rozvoji kognitivních schopností žáků a jejich logického myšlení,
na druhé straně přispívá i ke
tříbení jazykového a estetického cítění
a k celkové kultivaci osobnosti žáka. Důležitou součástí přípravy
v cizím jazyce je i poznání základního odborného názvosloví z oboru
a jeho aktivní používání.
Společenskovědní vzdělávání
má multidiciplinární charakter, neboť obsahuje učivo z různých
humanitních a společenskovědních diciplín, jako jsou psychologie,
politologie, teorie státu a práva, etika, filozofie, historie apod. Základním
cílem společenskovědního vzdělávání je vybavit žáka určitým množstvím
poznatků a osobnostní a sociální kultivace žáka. Osvojené poznatky mají
usnadnit žákovi pochopit sama sebe i druhé lidi, naučit se žít v užším
i širším společenství, chápat a vědomě akceptovat principy a normy dané
společnosti.
Matematické vzdělávání
poskytuje žákům ucelený systém poznatků, rozvíjí jejich numerické
dovednosti a návyky, vybavuje je poznatky potřebnými jak pro studium daného
oboru, tak pro úspěšnou profesionální činnost a orientaci v každodenním
životě moderní společnosti, slouží jako základ pro jejich další vzdělávání.
Matematika se významně podílí na formování intelektukálních schopností
žáků, především na jejich logickém myšlení. Matematika má průpravnou
funkci k technickým disciplínám a fyzice.
Přírodovědné vzdělávání
zahrnuje fyziku, chemii a ekologickou výchovu. Žáci si osvojují důležité
pojmy, veličiny a zákonitosti z fyziky a chemie nutné k pochopení jevů a procesů
v přírodě, odborné praxi i v každodenním životě. Fyzika a chemie jsou základem
technických a technologických disciplín, a proto musí být samozřejmá
koordinace přírodovědného vzdělávání se vzděláváním odborným i
numerickým. Ve fyzice se vzhledem k technickému zaměření studijního
oboru věnuje pozornost problematice
jako teoretickému základu pro výuku předmětů technologického charakteru.
V ekologické oblasti se žáci učí chápat nebezpečí ohrožení přírody
lidskými činnostmi a zaujímat postoje k problémům v oblasti péče o
životní prostředí.
Estetické vzdělávání má
výrazné kultivační a výchovné poslání. Na estetické vzdělávání je
nutno nahlížet jako na formativní oblast vzdělávacího procesu, která se
realizuje jednak vlastní tvůrčí činností žáka, jednak přes poznání a
pochopení krásy prostřednictvím konkrétních uměleckých i šířeji chápaných
estetických výtvorů různých žánrů. Estetická výchova prolíná všeobecně
vzdělávacími i odbornými předměty.
Rozvoj tělesné kultury
je zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví
jako jednoho z předních požadavků moderní společnosti na každého
jedince. Vedle klasické tělesné výchovy rozvíjející fyzické dispozice žáků
jsou ve vyučovacím předmětu odborný
výcvik vymezeny i požadavky na vědomosti a dovednosti z oblasti zdravotní výchovy
- jedná se o první pomoc. Upevnění dovedností první pomoci by mělo být i
součástí sportovně turistického kurzu.
Odborné vzdělávání
Složka odborného vzdělávání je odvozena od Standardu středoškolského
odborného vzdělávání v podobě vzdělávacích cílů a obsahových okruhů
pro vzdělávací směr zpracování dřeva. Poskytuje žákům ucelený soubor
vědomostí, intelektuálních a manuálních dovedností a návyků
nezbytných pro jejich budoucí uplatnění v oblasti čalounické výroby a
dekoratérství.
Vědomosti a dovednosti z teoretické složky odborného vzdělávání
jsou využívány v různých praktických aplikacích.
Ekonomické vzdělávání uvádí
žáky do ekonomického myšlení v souvislostech odpovídajících tržnímu
hospodářství. Umožňuje poznat základní ekonomické činnosti pro úspěšné
uplatnění ve své profesi jak v zaměstnanecké, tak v podnikatelské pozici.
Vede k odpovědnému plnění pracovních úkolů jednotlivce a k odpovědnosti
za kvalitu vykonané práce.
Vzdělávání v oblasti základů
technických disciplín má převážně průpravný charakter pro odborné
a speciální odborné teoretické předměty a předmět odborný výcvik.
Vzdělávání v oblasti základů
čalounické výroby a dekoratérství
zahrnuje učivo, které umožňuje žákům vytvořit si přehled o oboru
jako o celku.
Speciální odborné vzdělávání
učebního oboru má rozhodující význam i pro výuku v předmětu odborný
výcvik, protože spolu vytvářejí soustavu odborného praktického a teoretického
učiva důležitého pro profesní uplatnění v praxi.
Klíčové dovednosti
Klíčové dovednosti získané prostřednictvím vzdělávání mají
umožnit žákům přizpůsobivěji reagovat na prudký rozvoj vědeckého poznání
a společenského vývoje a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady
pro uplatnění v pracovním a občanském životě.
Z hlediska významu klíčových dovedností pro učební obor lze považovat
za žádoucí posilování
·
komunikativních
dovedností,
zejména dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně situaci,
zpracovávat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst s porozuměním
a využívat informací získaných četbou,
·
personálních
a interpersonálních dovedností, zejména zdokonalovat vlastní učení a výkonnost,
dovednost využívat sebepoznávání, sebekontroly a seberegulace, dovednost
pracovat s druhými lidmi, přijímat
odpovědnost za vlastní práci,
·
dovednost
řešit problémy a problémové situace, zejména identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti
jejich řešení, vybírat a navrhovat řešení optimální v daném kontextu,
stanovovat a dodržovat efektivní postupy při realizaci řešení,
·
dovedností
numerické aplikace,
zejména dovedností používat různé matematické postupy důležité pro řešení
praktických situací,
·
dovednost
využívat informačních technologií,
zejména dovednost v základech pracovat s výpočetní technikou, využívat
rozmanitých informačních zdrojů a informací různého druhu a charakteru
v pracovním i mimopracovním životě a posuzovat tyto informační zdroje a
jejich obsahy.
Organizace výuky:
Studium je organizováno jako tříleté denní pro žáky, kteří úspěšně
ukončili 9. ročník základní školy. Studium může být organizováno i
jako tříleté večerní a dálkové.
Je ukončeno závěrečnou zkouškou podle platných předpisů MŠMT ČR a
poskytuje střední odborné vzdělání.
Metodické přístupy:
Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující se zřetelem k
charakteru předmětů, konkrétní situaci v pedagogickém procesu i s ohledem
na možnosti školy. V koordinaci s ostatními vyučujícími vyvíjí
soustavnou péči o vytváření a rozvíjení požadovaných profesních
vlastností a schopností. Tomu odpovídají adekvátní metodické přístupy
ve výuce a využití osobního příkladu.
Při výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů by měl vyučující věnovat
zvýšenou pozornost realizaci cílů klíčových dovedností a přizpůsobit
jim své pedagogické působení na žáky.
Orientaci, ve kterých vyučovacích předmětech se klade zvláštní důraz
na realizaci cílů jednotlivých klíčových dovedností, poskytuje tabulka klíčových
dovedností zařazená v učebních dokumentech za učebním plánem denní
formy studia.
Materiálně
technické zabezpečení studia:
Pro zabezpečení úspěšného splnění výchovně vzdělávacích cílů
je nutno zabezpečit výuku i nezbytným technickým minimem. Mezi tato minima
patří:
vlastní dílny vybavené
·
ručním
čalounickým nářadím, počtem odpovídající pracovní skupině,
·
základními
stroji pro čalounickou výrobu a
dekoratérství (průmyslové šicí stroje pro čalouníky, rozvody tlakového
vzduchu - pro pneumatické sponkovačky, el. řezací strojky, cupovačky) s
dostatečným počtem pracovišť, odpovídající pracovní skupině.
Další
specifické požadavky:
Zdravotní požadavky
na uchazeče
Pro zařazení
do učebního oboru čalouník nejsou zdravotně způsobilí uchazeči
trpící zejména:
·
nemocemi
pohybového ústrojí znemožňujícími práci ve vynucené poloze, dlouhé stání,
středně velkou zátěž,
·
poruchami
funkce horních končetin (hrubé i jemné motoriky),
·
prognosticky
závažnými chronickými a alergickými onemocněními kůže, dýchacích cest
a spojivek,
·
prognosticky
závažnými onemocněními srdce a oběhové soustavy vylučujícími středně
velkou zátěž,
·
záchvatovými
a kolapsovými stavy vč. epilepsie v případě předpokladu práce ve výškách,
·
závažnými
poruchami zraku (zraková ostrost
nad -6 D, možno s korekcí, poruchami sítnice, poruchami barvocitu).
Zdravotní omezení vždy závisí na
specifických požadavcích zvoleného zaměření. K posouzení
zdravotního stavu je příslušný registrující praktický lékař.
Požadavky na
bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce
Neoddělitelnou součástí teoretického a praktického vyučování je
problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární
ochrany.
Ve výchovně-vzdělávacím procesu musí
výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vycházet z platných
právních předpisů - zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek
a norem; jedná se zejména o zákon č. 65/1965 Sb. (Zákoník práce) ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na
výrobky a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších
předpisů, o nařízení vlády č. 168 až 179/1997 Sb., kterými se zákon č.
22/1997 Sb. provádí, vyhlášku MPSV č. 204/1994 Sb., kterou se stanoví
rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních
prostředků a mycích, čistících a dezinfekčních prostředků, ve znění
pozdějších předpisů, vyhlášku MZ ČR č. 261/1997 Sb., kterou se
stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázané všem ženám, těhotným
ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým a podmínky,
za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy
na povolání, ve znění pozdějších předpisů, mezinárodní normy s učebním
oborem související. Výklad musí
směřovat od všeobecného ke konkrétnímu a postihovat otázky a předpisy
bezpečnosti jak z hlediska jednotlivce, tak z hlediska pracovníka řídícího
činnost kolektivu.
V prostorách určených pro vyučování žáků je třeba vytvořit
podle platných předpisů podmínky pro zajištění bezpečnosti a hygieny práce
a požární ochrany. Je nevyhnutelné poučit žáky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
Rozsah praktické přípravy je určen učebními osnovami. Podmínky, za
kterých je možno tuto přípravu provádět, stanoví Zákoník práce ve znění
pozdějších předpisů v § 163 až 168 s ohledem na pracovněprávní vztahy,
povinnosti zaměstnavatelů, spolupráci rady zaměstnanců
a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
na vznik a ukončení pracovního poměru, povinnosti zaměstnavatele při
pracovních úrazech, nemocích z povolání a jiných poškození zdraví,
pracoviště a pracovní prostředí, organizaci práce a pracovní postupy,
bezpečnost a ochranu zdraví při práci a dále ustanovení Vyhlášky MZ
ČR č. 261/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů, podle níž je
nutno respektovat zásady vztahující se k zakázaným pracím.
Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se
rozumí:
·
důkladné
seznámení žáků s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a technologickými
postupy,
·
používání
technického vybavení, které odpovídá bezpečnostním předpisům a protipožárním
předpisům,
·
používání
osobních ochranných prostředků podle platných předpisů,
·
dodržování
maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem v souladu s přílohou
č. 1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb. (1., 2. a 3. ročník max. 12
žáků).
·
vykonávání
stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou
vymezeny následovně:
Práce
pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem,
která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu.
Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby
mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů,
pracovních postupů nebo při ohrožení zdraví.
Práce pod dohledem -
osoba pověřená dohledem
zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna
pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a
kontroluje.
Stanovení příslušného stupně dozoru na kokrétní probírané téma
odborného výcviku je povinností vedoucích pracovníků příslušného učňovského
zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jedotlivých
pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.