CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

 

Kmenový obor:

3453H Reprodukční grafik, litografické a montážní práce

Učební obor:

34-53-H/001 (34-71-2) Reprodukční grafik

Vstupní předpoklady žáků:

Do učebního oboru mohou být přijati uchazeči, kteří splnili povinnou školní docházku a vyhověli zdravotním požadavkům.

Délka a forma studia:

3 roky, denní studium

 

1         Pojetí a cíle vzdělávacího programu

Koncepce vzdělávacího programu učebního oboru SOU reaguje na vývojové trendy v polygrafickém průmyslu, při čemž je respektován střednědobý výhled do budoucnosti a odpovídá požadavkům na větší flexibilitu budoucího absolventa.

Cílem přípravy v oboru je získání základního souboru vědomostí a intelektuálních dovedností potřebných k orientaci v široké oblasti polygrafie. Po absolvování prvního ročníku je specifická odborná příprava členěna do dvou oblastí, čímž je žákovi dána možnost odborné profilace pro jeho profesní uplatnění jednak v oblasti zpracování textu a obrazu, jednak v oblasti propagace a reklamy. Druh zaměření daný specifickou přípravou žáka je možné uvádět na vysvědčení.

Žák je vychováván a vzděláván tak, aby se stal člověkem s dobrou orientací ve světě, který je schopen vlastního zdokonalování a úspěšného vyrovnávání se soukromými a profesními problémy, a měl z hlediska obecně lidského žádoucí hodnotovou orientaci. Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit pracovníka dobře umístitelného na trhu práce, schopného adaptace na měnící se podmínky trhu práce, s rozvinutými klíčovými dovednostmi.

Struktura vzdělávání je koncipována s ohledem na vzájemnou provázanost složky všeobecného a odborného vzdělávání. Složka všeobecného vzdělávání respektuje charakteristiku dané vzdělávací úrovně. Složka odborného vzdělávání je koncipována jako dynamický systém, umožňující uplatnění absolventů v měnících se podmínkách společenské praxe a vytváří předpoklady pro celoživotní učení. Nedílnou a významnou součástí výuky je odborný výcvik, kde si žáci při praktických činnostech ověřují a upevňují teoretické vědomosti a pracovní postupy.

Součástí učebních dokumentů je obecný učební plán, obsahující vyučovací předměty, pro něž jsou stanoveny minimální hodinové dotace za celé období studia. Kromě toho je zde ponechán prostor pro výběrové a volitelné vyučovací předměty. Tato forma učebního plánu předpokládá, že si škola rozpracuje vlastní (konkretizovaný) učební plán do jednotlivých ročníků sama, přičemž výběrové vyučovací předměty využije k dotváření profilu absolventa v návaznosti na aktuálně projevované potřeby společenské praxe, specifické regionální podmínky apod. Příkladem konkretizovaného učebního plánu, tj. rozpracovaného do jednotlivých ročníků, je doporučený učební plán.

2         Charakteristika obsahových složek

2.1   Všeobecné vzdělávání

Obsah vzdělávacího programu učebního oboru reprodukční grafik je odvozen ve složce všeobecně vzdělávací od standardu středoškolského odborného vzdělávání v podobě výchovně-vzdělávacích cílů a obsahových okruhů šesti oblastí všeobecného vzdělávání.

2.1.1   Jazykové vzdělávání

Jazykové vzdělávání plní významnou socializační funkci a zvyšuje kulturu projevu, neboť v návaznosti na předcházející vzdělávání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v mateřském a cizím jazyce, učí je vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje kulturní a jiné hodnoty. Jelikož je jazyk důležitým nástrojem myšlení, jazykové vzdělávání napomáhá rozvoji kognitivních schopností žáků a jejich logického myšlení, na druhé straně přispívá i ke tříbení jazykového a estetického cítění a k celkové kultivaci osobnosti žáka. Důležitou součástí přípravy v cizím jazyce je i osvojení základního odborného názvosloví z oboru a jeho aktivní používání.

2.1.2   Společenskovědní vzdělávání

Společenskovědní vzdělávání má multidisciplinární charakter, neboť obsahuje učivo z různých humanitních a společenskovědních disciplín jako jsou psychologie, politologie, sociologie, teorie státu a práva, etika, ekonomie apod. Kromě vybavení žáka určitým množstvím poznatků je základním cílem společenskovědního vzdělávání zejména jeho osobností a sociální kultivace. Osvojené poznatky mají usnadnit žákovi pochopit sama sebe i druhé lidí, naučit se žít v užším i širším společenství, chápat a vědomě akceptovat principy a normy společnosti.

2.1.3   Matematické vzdělávání

Matematické vzdělávání se výrazně podílí na rozvoji samostatného a logického myšlení. Má průpravnou funkci k technickým disciplínám a fyzice, proto musí být samozřejmá koordinace matematického vzdělávání se vzděláváním odborným i přírodovědným. Žák se učí rozumět matematické terminologii i symbolice, matematickým pojmům a vztahům mezi nimi, studovat jednoduchý matematický text z učebnice, aplikovat matematické poznatky i mimo oblast matematiky v přírodovědných i odborných předmětech i v běžném životě. Matematika vede žáky k osvojování metod práce charakterizovaných racionální důsledností a přesností.

2.1.4   Přírodovědné vzdělávání

Přírodovědné vzdělávání zahrnuje učivo fyziky, chemie a ekologie. Fyzika i chemie jsou základem technických a technologických disciplín, a proto musí být samozřejmá koordinace přírodovědného vzdělávání se vzděláváním odborným i matematickým. V ekologické oblasti se učí chápat nebezpečí ohrožení přírody lidskými činnostmi a zaujímat postoje k problémům v oblasti péče o životní prostředí. Žáci získávají základní ekologické poznatky důležité pro ekosystém člověka a pro vztahy člověka k životnímu prostředí při zohlednění regionálních a profesních zvláštností. Součástí přírodovědného vzdělávání je i odborný předmět polygrafické materiály.

2.1.5   Estetické vzdělávání

Estetické vzdělávání má nadpředmětový charakter. Tvoří důležitou součást obecné a odborné vzdělanosti, bezprostředně se podílí na kultivaci člověka, jeho smyslů i na jeho schopnosti plně prožít život. Připravuje žáka pro život i pracovní proces s citem pro vytváření materiálních i kulturních hodnot i pro jejich ochranu, pro tvorbu a ochranu kvalitního životního prostředí. Estetická výchova prolíná všeobecně vzdělávacími i odbornými předměty. Na procesu kultivování žáka ve smyslu poznání a pochopení krásy a k utváření kladného vztahu k materiálním i duchovním hodnotám se významně podílejí zejména předměty český jazyk a literatura a odborné kreslení.

2.1.6   Rozvoj tělesné kultury

Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví jako jednoho z předních požadavků moderní společnosti na každého jedince. Těžištěm obsahu je systém tělesných cvičení, realizovaných v rámci tělesné výchovy v podobě regeneračních a relaxačních cvičení dále realizací činností vybraných na základě pohybové vyspělosti žáků, konkrétních podmínek výuky a počtu hodin vymezených učebním plánem, případně dalším zařazením nepovinného předmětu týkajícího se sportovních činností.

Tematika ochrany člověka za mimořádných situací včetně poskytování první pomoci při zraněních se do vyučování začleňuje v souladu s pokynem MŠMT č. j. 12 050/03-22 ze 4. března 2003.

2.2   Odborné vzdělávání

Složka odborného vzdělávání je odvozena od Standardu středoškolského odborného vzdělání v podobě vzdělávacích cílů a obsahových okruhů pro vzdělávací směr polygrafický. Poskytuje žákům ucelený soubor vědomostí, intelektuálních a manuálních dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění v oblasti polygrafické výroby.

Ve složce odborného vzdělávání jsou účelově propojeny poznatky z oblasti základů technických a přírodovědných disciplín, polygrafických materiálů, všeobecné polygrafie, poznatků z oblasti technologických postupů, principů obrazové reprodukce, sazby, z bezpečnosti práce a ekonomiky. Vědomosti a dovednosti z teoretické složky odborného vzdělávání jsou využívány v různých aplikacích v předmětu odborný výcvik, čímž se zpětně upevňuje a ověřuje systém poznatků z teoretických odborných předmětů.

Obsah učiva vede k vytváření dovednosti reprodukovat písmo, korigovat drobné závady v kresbě a řešit plochy kombinací písma a obrazu. Poskytuje poznatky o barvách a jejich míšení, základech úpravy knih, novin a časopisů. Seznamuje žáky se základy práce s textovým a grafickým procesorem. Učivo je zaměřeno na pochopení významu užitého umění a výtvarného projevu pro vytváření životního postoje žáka především ve vztahu k oblasti přenosu a šíření textových a obrazových informací a přispívá k rozvoji jeho estetického cítění.

Příprava v zaměření na zpracování textu a obrazu klade důraz na dokonalé zvládnutí všech nástrojů pro elektronické zpracování obrazových předloh a textu. Jedná se zejména o osvojení software pro zpracování obrazových reprodukcí a dále software pro sazbu a zlom. Žáci získávají ucelené poznatky o přípravě tiskovin od merkantilní výroby až po složité publikace. V souvislosti s tím získá žák přehled o platných formátech grafických dat, dokáže s nimi pracovat a předávat k dalšímu zpracování. Není mu cizí práce s internetem, zejména s elektronickou poštou, díky které umí zasílat zpracované zakázky na dálku. Žák umí pracovat s technologií pro zpracování obrazu a textu, jako jsou počítače třídy PC i Mac, skenery, osvitové jednotky, ale i zařízení CtP.

Příprava v zaměření na reklamu a propagaci vede žáky ke kreativní činnosti s pomocí technologií, které se dnes používají v oblasti předtiskové přípravy. K tomu navíc získají vědomosti o speciálním software na tvorbu bilboardů, příp. megaboardů. Žáci jsou schopni komplexně graficky vyřešit reklamní kampaň a využívají k tomu nejmodernější technologie, jako jsou digitální fotoaparáty, plottery nebo velkoformátové tiskové stroje. Zadané úkoly jsou schopni řešit použitím běžných výtvarných prostředků a následně je realizovat do elektronické podoby. Důležitým momentem tohoto zaměření je oblast webdesignu. To předpokládá získávání dovedností v oblasti HTML, XML, JAVA a další nástroje pro internetové prezentace.

Specifické odborné vzdělávání učebního oboru je obsaženo zejména v předmětech technologie, všeobecná polygrafie a polygrafické materiály. Žáci získají základní poznatky o materiálech pro konkrétní výroby a technologické operace, o jejich principech a použití. Osvojí si technologické aplikace v reprodukci, zpracování textových i obrazových předloh. Učivo seznamuje žáky se základními zásadami ochrany životního prostředí a zásadami vztahujícími se bezprostředně k polygrafickému průmyslu. Vychovává žáky k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a k dodržování pracovní a technologické kázně.

2.3   Klíčové dovednosti

Klíčové dovednosti získané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům přizpůsobivěji reagovat na prudký rozvoj vědeckého poznání a společenského vývoje a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění v pracovním a v občanském životě. Z hlediska významu klíčových dovedností pro učební obor lze považovat za žádoucí posilování:

·         komunikativních dovedností, zejména dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně k situaci, zpracovat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst s porozuměním a využívat informací získaných četbou,

·         personálních a interpersonálních dovedností, zejména zdokonalovat vlastní učení, výkonnost, dovednost využívat sebepoznávání, sebekontroly a seberegulace, dovednost pracovat s druhými lidmi, přijímat odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních,

·         dovedností řešit problémy a problémové situace, zejména identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti jejich řešení, vybírat a navrhovat řešení optimální v daném kontextu, stanovovat a dodržovat efektivní postupy při realizaci jejich řešení,

·         dovedností numerické aplikace, zejména dovednosti používat různé matematické postupy důležité pro řešení praktických situací,

·         dovedností využívat informačních technologií, zejména dovednost pracovat s osobním počítačem, využívat rozmanitých informačních zdrojů a informací různého druhu a charakteru v pracovním i mimopracovním životě a kriticky posuzovat tyto informační zdroje i jejich obsahy.

3         Organizace výuky

Studium je organizováno jako tříleté denní pro žáky a další uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku. Ukončeno je závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje střední odborné vzdělání. Certifikátem je výuční list.

Škola zajišťuje teoretické i praktické vyučování, praktické vyučování je možno realizovat ve střediscích praktického vyučování nebo na pracovištích praktického vyučování.

4         Metodické přístupy

Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětů, ke konkrétním situacím v pedagogickém procesu i s ohledem na možnosti školy, v koordinaci s ostatními vyučujícími vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení požadovaných profesních vlastností a schopností žáků. Tomu odpovídají adekvátní metodické přístupy ve výuce a nutnost využití osobního příkladu.

Při výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů musí vyučující věnovat zvýšenou pozornost realizaci cílů klíčových dovedností a přizpůsobit jim pedagogické působení na žáky. Orientaci, ve kterých vyučovacích předmětech se klade zvláštní důraz na rozvoj jednotlivých klíčových dovedností, poskytuje tabulka klíčových dovedností zařazená za učebním plánem studia. Pro realizaci cílů klíčových dovedností se doporučuje jako jedna z nejvýhodnějších, aktivizujících metod pedagogické práce metoda projektového vyučování. Ta spočívá v tvorbě a následné realizaci ucelených a vhodně tematicky koncipovaných žákovských projektů. Žákovské projekty si škola vypracuje sama, a to v návaznosti na specifika využívaného pracoviště pro odborný výcvik. Kromě realizace klíčových dovedností vede vyučující žáky k trpělivé a soustavné práci a usiluje o to, aby si žáci vytvořili kladný vztah k tvůrčí pracovní činnosti a k praktickým činnostem.

Součástí těchto učebních dokumentů je i příklad žákovského projektu, který slouží školám jako vzor k rozpracování a realizaci dílčích školních projektů. Projektové vyučování by se mělo stát jednou z běžných vyučovacích forem, neboť má průpravnou funkci a napomáhá rozvíjení jednotlivých klíčových kompetencí žáků potřebných pro jejich celoživotní vzdělávání.

Škola respektuje metodický pokyn k zařazování učiva „Úvod do světa práce“ do vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k „Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol“.

5         Další specifické požadavky

5.1   Zdravotní požadavky na uchazeče

Při výběru učebního oboru reprodukční grafik nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:

·         prognosticky závažnými poruchami vidění a poruchami barvocitu.

Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu je příslušný registrující praktický lékař.

5.2   Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygiena práce

Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně-vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizikách možných ohrožení, jimiž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik.

Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména: vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Je nutno se řídit též nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.

Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.

 

Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:

1.       Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.

2.       Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.

3.       Používání osobních ochranných prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.

4.       Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

5.       Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem odborné výchovy v souladu s přílohou č. 1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb.

6.       Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:

Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.

Práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.

Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích zaměstnanců příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.