CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
|
Kmenový obor: |
3457L Knihař, knihařské práce |
|
Studijní obor: |
34-57-L/001 Technik dokončovacího zpracování tiskovin |
|
Vstupní předpoklady žáků: |
Do studijního oboru mohou být přijati uchazeči, kteří splnili povinnou školní docházku, vyhověli podmínkám přijímacího řízení a vyhověli zdravotním požadavkům |
|
Délka a formy studia: |
4 roky, denní studium |
Vzdělávací program studijního oboru SOU umožňuje získat kvalifikaci pro činnosti vyžadující výraznější podíl a vyšší úroveň teoretického odborného vzdělávání. Cílem vzdělávacího programu je poskytnout ucelený soubor vědomostí a dovedností v oblasti progresivních technologií dokončovacího zpracování tiskovin, dále v oblasti kalkulace cen polygrafických výrobků, expedice, skladového hospodářství s důrazem na organizaci a řízení pracovních kolektivů. Jedná se o činnosti komplexní a nerutinní, vyžadující vyšší úroveň intelektuálních dovedností jak v přípravě výroby, tak v plánování či koordinaci práce. Vzdělávací program respektuje požadavek flexibility budoucího absolventa s orientací v široké oblasti polygrafie a znalostmi principů elektronických reprodukčních systémů.
Žák je vychováván a vzděláván tak, aby se stal člověkem s dobrou orientací ve světě, který je schopen vlastního zdokonalování a úspěšného vyrovnávání se soukromými a profesními problémy, a aby měl z hlediska obecně lidského žádoucí hodnotovou orientaci. Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit pracovníka, který se uplatní na trhu práce, schopného adaptace na měnící se podmínky trhu práce, s rozvinutými klíčovými dovednostmi.
Struktura vzdělávání je koncipována s ohledem na vzájemnou provázanost složky všeobecného a odborného vzdělávání. Složka všeobecného vzdělávání respektuje charakteristiku dané vzdělávací úrovně. Složka odborného vzdělávání je koncipována jako dynamický systém, umožňující uplatnění absolventů v měnících se podmínkách společenské praxe a vytváří předpoklady pro celoživotní učení. Nedílnou a významnou součástí výuky je odborný výcvik, kde si žáci při praktických činnostech ověřují a upevňují teoretické vědomosti a pracovní postupy a vlastní samostatnou činností rozvíjí odborné dovednosti.
Součástí učebních dokumentů je rámcový učební plán, obsahující vyučovací předměty, pro něž jsou stanoveny hodinové dotace za celé období studia. Kromě toho je zde ponechán prostor pro výběrové a volitelné vyučovací předměty. Tato forma učebního plánu předpokládá, že si škola sama rozpracuje vlastní (konkretizovaný) učební plán do jednotlivých ročníků, přičemž výběrové a volitelné vyučovací předměty využije k dotváření profilu absolventa v návaznosti na aktuálně projevované potřeby společenské praxe, specifické regionální podmínky apod. Příkladem konkretizovaného učebního plánu, tj. rozpracovaného do jednotlivých ročníků, je doporučený učební plán.
Obsah vzdělávacího programu studijního oboru reprodukční grafik pro média je odvozen ve složce všeobecně vzdělávací od Standartu středoškolského odborného vzdělávání v podobě výchovně-vzdělávacích cílů a obsahových okruhů šesti oblastí všeobecného vzdělávání.
Jazykové vzdělávání plní významnou socializační funkci a zvyšuje kulturu projevu, neboť v návaznosti na předcházející vzdělávání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v mateřském a cizím jazyce, učí je vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje kulturní a jiné hodnoty. Jelikož je jazyk důležitým nástrojem myšlení, jazykové vzdělávání napomáhá rozvoji kognitivních schopností žáků a jejich logického myšlení, na druhé straně přispívá i ke tříbení jazykového a estetického cítění a k celkové kultivaci osobností žáka. Důležitou součástí přípravy v cizím jazyce je i osvojení základního odborného názvosloví z oboru a jeho aktivní používání.
Společenskovědní vzdělávání má multidisciplinární charakter, neboť obsahuje učivo z různých humanitních a společenských disciplín, jako jsou psychologie, sociologie, teorie státu a práva, ekonomie, filozofie, etika, historie apod. Kromě vybavení žáka určitým množstvím poznatků je základním cílem společenskovědního vzdělávání zejména jeho osobnostní a sociální kultivace. Osvojené poznatky a dovednosti mají usnadnit žákovi pochopit sama sebe i druhé lidi, naučit se žít v užším i širším společenství, chápat a vědomě akceptovat principy a normy demokratické společnosti.
Matematické vzdělávání se výrazně podílí na rozvoji samostatného a logického myšlení. Má funkci průpravy k technickým disciplínám a fyzice, proto musí být samozřejmá koordinace matematického vzdělávání se vzděláváním odborným i přírodovědným. Žáci se učí rozumět matematické terminologii i symbolice, matematickým pojmům a vztahům mezi nimi, studovat jednoduchý matematický text z učebnice, aplikovat matematické poznatky i mimo oblast matematiky v přírodovědných i odborných předmětech i v běžném životě. Matematika vede žáky k osvojování metod práce charakterizovaných racionální důsledností a přesností.
Přírodovědné vzdělávání zahrnuje fyziku, chemii a ekologickou výchovu. Fyzika a chemie jsou základem technických a technologických disciplín, a proto musí být samozřejmá koordinace přírodovědného vzdělávání se vzděláváním odborným i matematickým. V ekologické oblasti žák získává poznatky důležité pro pochopení ekosystému člověka a vztahů člověka k životnímu prostředí při zohlednění regionálních a profesních specifik. Součástí přírodovědného vzdělávání studijního oboru je i odborný předmět polygrafické materiály.
Estetické vzdělávání má nadpředmětový charakter, neboť má výrazné kultivační a výchovné poslání. Na estetické vzdělávání je třeba nahlížet jako na jednu ze základních formativních oblastí vzdělávacího procesu. Estetická výchova prolíná všeobecně vzdělávacími i odbornými předměty. Na procesu kultivování žáka ve smyslu poznání a pochopení krásy a k utváření kladného vztahu k materiálním i duchovním hodnotám se významně podílí zejména vyučovací předměty český jazyk a literatura, odborné kreslení a výtvarná kultura.
Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví, což je jeden z předních požadavků moderní společnosti na každého jedince. Vedle klasické tělesné výchovy rozvíjející tělesné dispozice žáků jsou ve vyučovacím předmětu odborný výcvik vymezeny požadavky na vytvoření předpokladů pro transfer získaných dovedností z oblasti tělesné kultury do pracovní motoriky a na zvládnutí kompenzačních cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil vzhledem k požadavkům praxe a budoucí profese, dále pak na vědomosti a dovednosti z oblasti zdravotní výchovy – zejména se jedná o zvládnutí základů poskytování první pomoci při úrazech. Upevnění dovedností první pomoci je součástí náplně lyžařského výcvikového zájezdu nebo sportovně turistického kurzu.
Tematika ochrany člověka za mimořádných situací včetně poskytování první pomoci při zraněních se do vyučování začleňuje v souladu s pokynem MŠMT č. j. 12 050/03-22 ze 4. března 2003.
Složka odborného vzdělávání je odvozena od Standardu středoškolského odborného vzdělávání v podobě vzdělávacích cílů a obsahových okruhů pro směr polygrafický. Poskytuje žákům ucelený soubor vědomostí, intelektuálních a manuálních dovedností a návyků nezbytných pro jejich uplatnění v oblasti polygrafické výroby.
Ve složce odborného vzdělávání jsou účelově propojeny poznatky z oblasti estetické výchovy, základů technických a přírodovědných disciplín, polygrafických materiálů a výrobků, všeobecné polygrafie, poznatků z oblasti technologických postupů dokončovacího zpracování a bezpečnosti práce. Vědomosti a dovednosti z teoretické složky odborného vzdělávání jsou využívány v různých aplikacích v předmětu odborný výcvik, čímž se zpětně upevňuje a ověřuje systém poznatků z teoretických odborných předmětů.
Odborné vzdělávání studijního oboru je realizováno v rámci předmětů odborné kreslení, výtvarná kultura a zejména pak v předmětech technologie, všeobecná polygrafie, polygrafické materiály a odborný výcvik. Žáci získávají základní poznatky o materiálech pro konkrétní výroby a technologické operace, o jejich principech a použití. Osvojí si technologické aplikace v reprodukci, zpracování textových i obrazových předloh.
Učivo seznamuje žáky se základními zásadami ochrany životního prostředí a ekologickými zásadami vztahujícími se bezprostředně k polygrafickému průmyslu. Vychovává žáky k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, k dodržování pracovní a technologické kázně a k odpovědnosti za kvalitu vykonané práce.
Klíčové dovednosti získané vzděláváním mají žákům umožnit přizpůsobivěji reagovat na rozvoj vědeckého poznání a společenského vývoje a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění v pracovním a v občanském životě.
Z hlediska významu klíčových dovedností lze ve studijním oboru považovat za žádoucí posilování:
· komunikativních dovedností - zejména dovedností vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně situaci, zpracovat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, hodnotit vlastní projev, vyjádřit hlavní body diskuse vlastními slovy, využívat informací získaných četbou,
· personálních a interpersonálních dovedností - zejména zdokonalování vlastního učení, využívání sebepoznávání, sebekontroly a autoregulace, dovednosti pracovat s druhými lidmi, přijímat odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních, vést práci menšího kolektivu,
· dovednost řešit problémy a problémové situace - zejména identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti jejich řešení, vybírat a navrhovat řešení optimální v daném kontexu, stanovovat a dodržovat efektivní postupy při realizaci řešení,
· dovednosti numerické aplikace, zejména dovednosti používat matematické a přírodovědné poznatky při řešení praktických úkolů a situací v běžném životě i v profesní oblasti,
· dovednosti využívat informačních technologií, zejména dovednost zvládat moderní a dynamicky se rozvíjejících zařízení pro elektronické zpracování dat, dovednost ovládat běžné nástroje pro komunikaci a dálkové přenosy dat jakož i zvládat kancelářské aplikace (textový a tabulkový procesor, databáze apod.), využívat informačních zdrojů a informací různého druhu a charakteru v pracovním i mimopracovním životě, průběžně sledovat změny v oblasti informačních technologií a aplikovat je do své profese.
Studium je organizováno jako čtyřleté denní pro žáky a uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku. Je ukončeno maturitní zkouškou podle příslušných právních předpisů a poskytuje úplné střední odborné vzdělání.
Škola zajišťuje teoretické i praktické vyučování, praktické vyučování je možno realizovat ve střediscích praktického vyučování nebo na pracovištích praktického vyučování.
Metody a formy výchovně-vzdělávací práce volí učitel se zřetelem k charakteru předmětu, konkrétní situaci v pedagogickém procesu. V koordinaci s ostatními vyučujícími vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení požadovaných profesních dovedností a schopností. Tomu odpovídají adekvátní metodické přístupy ve výuce včetně využití osobního příkladu. Doporučuje se využívat problémových metod, které umožňují soustavně rozvíjet pracovní aktivitu žáků.
Formy výchovně-vzdělávací práce tvoří s metodami jednotný celek. Z hlediska organizace výchovně-vzdělávacího procesu je pro tento studijní obor charakteristické, že se vedle běžných způsobů práce ve třídě uplatňuje i praktické vyučování.
Při výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů vyučující věnuje zvýšenou pozornost realizaci cílů klíčových dovedností a přizpůsobuje jim své pedagogické působení na žáky.
Orientaci, ve kterých vyučovacích předmětech se klade zvláštní důraz na realizaci cílů jednotlivých klíčových dovedností, poskytuje tabulka klíčových dovedností zařazená v učebních dokumentech za učebním plánem denní formy studia.
Pro realizaci cílů klíčových dovedností se doporučuje jako jedna z nejvýhodnějších aktivizujících metod pedagogické práce metoda projektového vyučování. Ta spočívá v tvorbě a následné realizaci ucelených a vhodně tematicky koncipovaných žákovských projektů. Příklad žákovského projektu z hlediska přípravy vyučujícího je zařazen v učebních dokumentech za učebními osnovami.
Žákovský projekt zařazený v těchto učebních dokumentech není pro školy závazný. Jedná se o ukázku (námět) projektu, na základě kterého si vyučující mohou zpracovat podklady pro realizaci konkrétních projektů v případě jejich zařazení do výuky.
Uplatňování klíčových dovedností ve výuce, stejně jako vedení žáků k soustavné a svědomité práci, vytváří předpoklady pro jejich pozitivní vztah k tvůrčí a praktické činnosti. Výchovu v tomto smyslu lze uplatnit v celém vyučovacím procesu.
Škola respektuje metodický pokyn k zařazování učiva „úvod do světa práce“ do vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k „Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol“.
Při výběru studijního oboru technik dokončovacího zpracování tiskovin nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:
· alergií na prach a prašné prostředí, lepidla apod.
Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu je příslušný registrující praktický lékař.
Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně-vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétní činnosti, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizikách možných ohrožení, jimiž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatření na ochranu před působením těchto zdrojů rizik.
Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména: vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Je nutno se řídit též nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
Poučení žáků o bezpečnosti a ochranně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.
Nácvik a procvičování činnosti musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.
Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:
1. Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.
2. Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.
3. Používání osobních ochranných prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.
4. Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
5. Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem odborné výchovy v souladu s přílohou č.1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb.
6. Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:
Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa
zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.
Práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.
Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích zaměstnanců příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.