CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

 

Kmenový obor:

3645M Technická zařízení budov

Studijní obor:

36-45-M/002 Technická zařízení budov

Vstupní předpoklady žáků:

Vzdělávací program je určen pro žáky a další uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku a podmínky přijímacího řízení.

Délka a formy studia:

4 roky denní studium, 5 let večerní a dálkové studium

1         Pojetí a cíle vzdělávacího programu

Vzdělávací program připravuje odborné pracovníky pro výkon povolání stavební technik, a to na různých pracovních pozicích.

Žáci jsou připravováni zejména na činnosti související s navržením řešení systémů technických zařízení pro části staveb nebo stavebních celků, vypracováním dokumentace pro jednodušší stavbu a vnitřní instalace vodovodu, kanalizace, vytápění a rozvodu plynu včetně propočtů nákladů, také s řízením přípravných prací a montáží systémů těchto technických zařízení staveb.

K důležitým výchovným cílům patří výchova k přesnosti, odpovědnosti, samostatnému rozhodování, k bezpečnosti a hygieně práce, ochraně zdraví při práci, ochraně a péči o životní prostředí.

2         Charakteristika obsahových složek

Vzdělání poskytované střední odbornou školou má svou složku všeobecně vzdělávací a odbornou. Obě složky vzdělávání spolu souvisejí a prolínají se. Všeobecně vzdělávací složka má za úkol rozvíjet a utvrzovat všeobecné zásady humanity a mravnosti, rozvíjet intelektuální schopnosti a klíčové dovednosti, připravovat na práci s informačními zdroji. Odborná složka vzdělávání poskytuje širší odborný základ a především připravuje na budoucí povolání.

2.1   Všeobecné vzdělávání

2.1.1   Jazykové vzdělávání

Učivo je obsaženo zejména v předmětech český jazyk a literatura a v cizím jazyku.

Učivo českého jazyka poskytuje poznatky o systému jazyka a jeho prostředcích. V českém jazyce tím vytváří základ pro rozvoj kultivovaného, logicky, stylisticky a gramaticky správného projevu, adekvátního jeho funkci a komunikativní situaci. Učivo literatury vede ke schopnosti žáků vybrat si z kulturní nabídky, především v oblasti slovesného umění, hodnotné podněty a umožňuje žákům hlouběji porozumět uměleckým dílům. Plní i funkci estetického vzdělávání směřujícího ke kultivaci žáků a vytváření kladného vztahu k duchovním i hmotným hodnotám.

Učivo cizího jazyka vede žáky k osvojení praktických znalostí cizího jazyka jako nástroje dorozumění v situacích každodenního osobního, společenského a pracovního života, rozšiřuje znalosti o světě. Současně přispívá k formování osobnosti žáků, rozvíjí jejich komunikační dovednosti, poznáváním jiných kultur je učí toleranci k hodnotám jiných národů.

2.1.2   Společenskovědní vzdělávání

Učivo společenskovědní oblasti (občanské nauky, dějepisu a společných základů ekonomiky) pomáhá žákům hlouběji porozumět vlastní osobnosti i společnosti, v níž žijí. Učí je řešit praktické otázky právního, sociálního a ekonomického charakteru, orientovat se v politice, aktivně se zapojovat do občanského života a odpovědně se rozhodovat a jednat.

2.1.3   Matematicko-přírodovědné vzdělávání

Učivo matematiky, fyziky a chemie poskytuje žákům soubor matematických a přírodovědných vědomostí a dovedností na středoškolské úrovni tak, aby byli schopni pomocí těchto poznatků řešit praktické problémy běžného života i své profese. Ekologické vzdělávání a ekologická výchova se realizují v předmětu chemie, ekologické aspekty jsou zohledňovány i v odborných předmětech.

2.1.4   Zdraví a rozvoj tělesné kultury

Učivo této vzdělávací oblasti rozvíjí motoriku žáků, všeobecné pohybové schopnosti a specifické pohybové dovednosti, vede žáky k úsilí o optimální stav tělesné zdatnosti a účinné ochraně v situacích ohrožení. Přispívá k upevňování volních vlastností – vytrvalosti, uvědomělé kázně a sebekázně, překonávání překážek. Vede žáky ke zdravému životnímu stylu a odpovědnosti za své zdraví.

2.1.5   Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích

Učivo předmětu výpočetní technika připravuje žáky k tomu, aby byli schopni pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a s aplikačními programy uplatnitelnými ve vlastním vzdělávání, zejména ve své budoucí profesi, ale i osobním životě. Praktické příklady ve vazbě na obor jsou součástí odborné přípravy. Doporučuje se zvláště ve 3. a 4. ročníku pracovat v rámci výběrového předmětu aplikovaná výpočetní technika na konkrétních programech využívaných v projektových a řídících činnostech při navrhování a montážích technických zařízení budov.

2.2   Odborné vzdělávání

2.2.1   Odborný základ vzdělávání

Učivo předmětů povinného odborného základu: stavební ekonomika, technické kreslení, základy stavitelství, strojnictví, mechanika, technologie, laboratorní cvičení, praxe poskytuje žákům základní přehled a potřebné poznatky pro pochopení problematiky profilujících odborných předmětů.

Profilující odborné učivo vyučovacích předmětů vytápění, zdravotní technika, vzduchotechnika, rozvod a použití plynu, konstrukční cvičení umožňuje získat vědomostní základ pro hlavní uplatnění v oboru.

Snazší pochopení odborné problematiky umožňují manuální dovednosti a znalosti získané v předmětu praxe a seznámení s konkrétními činnostmi ve stavebních provozech nebo přímo na montážích technických zařízení budov v rámci souvislé odborné praxe.
 

2.2.2   Specifická část odborného vzdělávání

Učivo výběrových vyučovacích předmětů umožňuje dotvořit profil absolventa s určitým zaměřením směrem ke stavební praxi nebo dokumentační přípravě, ale i posílením určité profilující části. Vhodnou volbou výběrových a volitelných předmětů lze posílit přípravu pro vysokoškolské studium. Dle možností školy a zájmu žáků lze v rámci nepovinných předmětů rozvíjet intelektuální a pohybové schopnosti žáků.

2.3   Klíčové dovednosti

Vzdělávací program vede žáky k cílenému osvojování klíčových dovedností, které jsou zaměřeny na praktickou aplikaci jak poznatků a vědomostí obecně i odborně teoretického charakteru, tak i praktických dovedností, získaných v jednotlivých vyučovacích předmětech.

Jedná se o klíčové dovednosti na 3. vzdělávací úrovni: dovednosti komunikativní, personální a interpersonální dovednosti, dovednost řešit problémy a problémové situace, numerické aplikace, dovednosti využívání informačních technologií a pracovat s nimi. Všechny jsou pro obor v podstatě stejně důležité pro jeho šíři odborného záběru.

Součástí souboru učebních dokumentů je osnova žákovského projektu, podle níž je možno připravit žákovský projekt v rámci kteréhokoliv vyučovacího předmětu.

3         Organizace výuky

Studium je organizováno jako čtyřleté denní, při večerní či dálkové formě se prodlužuje na pět let. Organizace výuky se řídí platnými právními předpisy. Stěžejním dokumentem pro organizaci výuky je konkretizovaný učební plán, který je součástí pedagogické dokumentace oboru školy a vychází z obecného učebního plánu pro obor.

Praxe se realizuje ve školních dílnách, a stavebních provozech, doplňující formou jsou exkurze. V závěru 3. ročníku se organizuje souvislá odborná praxe v konkrétních provozech budoucího uplatnění žáků.

4         Metodické přístupy

Metody a formy vzdělávání volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětu, studijním předpokladům žáků a konkrétní situaci ve vyučovacím procesu.

Doporučuje se preferovat aktivizující metody práce žáků, vhodně motivovat žáky. Pro rozvíjení pracovní aktivity žáků je důležité zařazovat problémové úkoly, částečně i výzkumné metody. Vedle práce ve třídě se v oboru v širší míře uplatňují praktická cvičení, laboratorní cvičení, praxe a exkurze. Při všech formách výuky je nezbytně nutné dodržovat předepsané příslušné požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

5         Další specifické požadavky

5.1   Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci

Neoddělitelnou součástí teoretické i praktické výuky je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Požadavky vybrané z platných předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem rozvrhové i soustředěné odborné praxe. Musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizikách možných ohrožení, jimž mohou být žáci vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik. Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci , jakož i ověření znalostí žáků musí být prokazatelné.

Prostory pro výuku musí odpovídat požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména: vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Je nutno řídit se také nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce a vyhláška č. 288/2003 Sb.) a v souladu s podmínkami, za nichž mohou mladiství konat tyto práce z důvodu přípravy na povolání. To vše i ve znění pozdějších předpisů.

5.2   Zdravotní předpoklady

Při výběru studijního oboru nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:

-          prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými stavy.

Týká se praktické výuky ve výškách, s rotujícími stroji, nářadím nebo zařízením a dále za předpokladu, že uvedené práce nelze při výuce a výkonu povolání vyloučit.

Zdravotní omezení závisí na specifických požadavcích zvoleného zaměření oboru a předpokládaného uplatnění.

Zdravotní stav uchazeče o studium posoudí příslušný registrující praktický lékař.