´

1.             Pojetí a cíle vzdělávacího programu

Jedná se o vzdělávací program tříletého učebního oboru středních odborných učilišť s vyváženým poměrem mezi teoretickou a praktickou složkou vzdělávání.

Učební obor je určen k přípravě pracovníků pro povolání kominík.

2.             Charakteristika obsahových složek

Obsah vzdělávacího programu tvoří všeobecně vzdělávací a odborné povinné učivo. Struktura vzdělávacího programu je vyjádřena učebním plánem.

2.1.       Všeobecné vzdělávání

Obsahové složky všeobecného vzdělávání se skládají ze

¨         vzdělávání jazykového v oblasti:

a)    mateřského jazyka, kde je výuka zaměřena především na rozvíjení znalostí získaných na základní škole, rozvoj schopností získávat a vyhledávat informace z přečteného nebo vyslechnutého textu a estetické vzdělávání; znalosti mateřského jazyka jsou rozvíjeny ve všech odborných předmětech,

b)    cizího jazyka, kde je výuka zaměřena na upevnění znalostí získaných na základní škole a rozvíjení dovednosti porozumět jednoduchému textu a v jednoduchých větách hovořit o běžných věcech denního života; součástí výuky je zvládnutí základní odborné terminologie oboru zejména z odborných předmětů materiály a technologie,

¨         vzdělávání společenskovědního, které se realizuje v občanské nauce a jehož cílem je přispět k přípravě žáků na jejich soukromý a občanský život v demokratické společnosti, aby se v ní lépe orientovali, mohli se aktivně zapojit do ovlivňování veřejných záležitostí a dokázali řešit také svoje soukromé problémy,

¨         vzdělávání matematického, které se realizuje v předmětu matematika a které má žákům poskytnout základní matematické vědomosti potřebné k osvojení učiva odborných předmětů a k řešení praktických úkolů denní potřeby a dále přispět ke správnému chápání kvantitativních a prostorových vztahů reálného světa; kromě předmětu matematika je matematické vzdělávání realizováno v aplikované podobě v odborných předmětech,

¨         vzdělávání přírodovědného, které se realizuje v předmětu chemie, ekologie a v odborných předmětech a které má žákům poskytnout ucelený soubor vědomostí a dovedností nezbytných ke zvládnutí učiva odborných předmětů. Chemie plní kromě všeobecné vzdělávací funkce i funkci odborně průpravnou, její znalost je nezbytná pro pochopení chemických jevů odehrávajících se v přírodě nebo jevů, s nimiž se může pracovník setkat ve své odborné praxi. Předmět ekologie vede žáky od pochopení základních ekologických souvislostí v přírodě a biosociální podstaty člověka k poznávání vztahů člověka a jeho životního prostředí a poznání vlivu oboru na utváření životního prostředí,

¨         rozvoje počítačové gramotnosti realizovaného v předmětu práce s počítačem, ve kterém žáci rozvinou dovednosti využívat informační technologie a pracovat s počítačem při studiu i v praxi,

¨         rozvoje tělesné kultury realizovaného v předmětu tělesná výchova s cílem přispívat ke všestrannému a harmonickému rozvoji žáků zvyšováním tělesné zdatnosti, rozvíjením pohybových schopností a prohlubováním vědomostí tvořících součást tělesné kultury a péče o zdraví.

2.2.       Odborné vzdělávání

Odborné vzdělávání poskytuje žákům soubor teoretických vědomostí a praktických dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění v povolání kominík.

V souladu s potřebami podnikatelské sféry  jsou žáci učebního oboru kominík seznámeni se základními činnostmi souvisejících oborů.

Odborné vzdělávání se skládá z teoretického učiva zahrnutého v předmětech ekonomika pro stavební obory, odborné kreslení, materiály, stavební konstrukce a technologie a učiva praktického charakteru obsaženého v předmětu odborný výcvik.

2.3.        Klíčové dovednosti

V rámci všeobecně vzdělávací a odborné teoretické složky vzdělávání žáků oboru klempíř - stavební výroba jsou rozvíjeny především klíčové dovednosti komunikovat, řešit problémy a problémové situace, provádět numerické aplikace a využívat informační technologie. V praktické složce vzdělávání budou rozvíjeny zejména dovednosti komunikativní, řešit problémy a problémové situace, numerické aplikace a dovednost využívat informační technologie. Při vykonávání odborného výcviku u odborných firem bude při styku žáků s jejich pracovníky a zákazníky kladen důraz na rozvíjení dovedností personálních a interpersonálních a společenského chování.

Klíčové dovednosti získávané prostřednictvím vzdělávání mají žákům usnadňovat proces celoživotního vzdělávání a umožnit jim pružněji reagovat na měnící se podmínky ve společnosti.

Klíčové dovednosti jsou definovány v publikaci Uplatnění nových prvků při aplikaci Standardu středoškolského odborného vzdělávání, vydané Výzkumným ústavem odborného školství, Praha 1998.

3.        Organizace výuky

Studium je organizováno jako tříleté denní, večerní nebo dálkové a je zakončeno závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem.

4.        Metodické přístupy

Metody a formy vzdělávání volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětu, konkrétní situaci v pedagogickém procesu a s ohledem na možnosti školy. Cílem je vytvářet a rozvíjet profesní schopnosti a vlastnosti žáků včetně schopnosti jednat se spolupracovníky a zákazníky, vést je ke kladnému vztahu k životnímu prostředí. Důležitou složkou výchovy je vykonávání odborného výcviku ve spolupráci s podnikatelskou sférou v provozních podmínkách.

Při hodnocení žáků je kladen důraz na praktické činnosti.

5.        Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, hygienu  práce a požární ochranu

Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany.

Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně-vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, vládních nařízení, vyhlášek, technických předpisů a norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizikách možných ohrožení, jimž jsou žáci při teoretickém vyučování a hlavně praktickém výcviku vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik.

Prostory určené pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Je nutno řídit se též nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz  a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.

Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou vykonávat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.

Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:

1.         Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP, technologickými a pracovními postupy.

2.         Používání strojního zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.

3.         Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.

4.         Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 246/2001 Sb. o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

5.         Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované  mistrem odborné výchovy v souladu s přílohou č. 1 vyhlášky MŠMT č. 354/1991 Sb.

6.         Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků,  přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:

práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů, pracovních postupů nebo při ohrožení zdraví;

práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.

Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích pracovníků příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.

6.        Zdravotní požadavky na uchazeče

Ke studiu učebního oboru nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:

·           nemocemi pohybového ústrojí znemožňujícími středně velkou zátěž,

·           poruchami funkce horních končetin (poruchy hrubé i jemné motoriky),

·           poruchami funkce dolních končetin,

·           prognosticky závažnými chronickými nemocemi kůže a spojivek,

·           prognosticky závažnými chronickými nemocemi dýchacích cest a plic,

·           prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými stavy, a to při praktické výuce a předpokladu práce ve výškách a s motorovou mechanizací,

·           prognosticky závažnými nemocemi oka znemožňujícími zvýšenou fyzickou zátěž a manipulaci s břemeny,

·           prognosticky závažnými poruchami vidění, poruchami zorného pole, poruchami barvocitu.

Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu je příslušný registrující praktický lékař.