´
Kód a název vzdělávacího
programu:
Kmenový
obor: |
3662E Sklenář, sklenářské práce |
Učební
obor: |
36-62-E/003 (36-97-0/04)
Sklenářské práce |
|
Vstupní předpoklady žáků:
·
učební obor je určen žákům, kteří ukončili povinnou školní
docházku v nižším
než 9. ročníku,
·
zdravotní způsobilost.
Délka vzdělávacího programu a forma studia:
· 2 roky,
· denní.
Jedná se o vzdělávací program učebního oboru učilišť. V oboru se připravují zejména žáci, u nichž převládá sklon k manuální práci. Převažující praktická složka vzdělávání výrazně působí na formování praktických dovedností uplatnitelných v povolání.
Učební obor sklenářské práce je určen pro přípravu pracovníků pro výkon jednoduchých sklenářských prací.
2.1 Všeobecné vzdělávání
Obsahové složky všeobecného vzdělávání se skládají ze
· vzdělávání jazykového, a to v oblasti mateřského jazyka, kdy je jazyková výuka zaměřena především na rozvoj komunikativních dovedností žáků, začlenění jejich jazykových návyků do mimoškolních souvislostí a vyvolání zájmu žáků o četbu,
· vzdělávání společenskovědního, které se realizuje v občanské nauce a jehož cílem je přispět k přípravě žáků na jejich soukromý a občanský život v demokratickém státě tak, aby se žáci lépe orientovali ve společnosti a aktivně se mohli zapojit do ovlivňování veřejných záležitostí a dokázali řešit také svoje soukromé problémy,
· vzdělávání matematického, které se realizuje v předmětu matematika a které má žákům poskytnout základní matematické vědomosti, dovednosti a návyky potřebné k osvojení učiva odborných předmětů a řešení praktických úkolů denní potřeby.
·
V rozvoji tělesné
kultury jde zejména o upevňování zdraví, efektivní využívání volného
času a uspokojení zájmu žáků o pohybovou aktivitu.
2.2 Odborné vzdělávání
Odborné vzdělávání poskytuje žákům soubor teoretických vědomostí a praktických dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění v dělnickém povolání.
Odborné vzdělávání
se skládá z teoretického učiva zahrnutého v předmětech materiály
a technologie a učiva praktického charakteru obsaženého v předmětu
odborný výcvik, které je převažující.
Odborná příprava má těžiště v přípravě na výkon jednoduchých sklenářských prací ve stavebnictví a jednoduchých rámařských prací.
2.3 Klíčové dovednosti
Rozvíjení klíčových dovedností je závislé na vzdělávacích a výchovných možnostech žáků připravujících se v učebním oboru sklenářské práce. Žádoucí je rozvíjet zejména dovednosti komunikativní, dovednost řešit přiměřeně náročné problémy a problémové situace, dovednosti personální a interpersonální, provádění numerických aplikací, a to v rámci všeobecně vzdělávací i odborné složky vzdělávání.
Klíčové dovednosti získávané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům lépe a snadněji reagovat na společenský vývoj a rozvoj odvětví a vytvářejí předpoklady pro uplatnění žáků v občanském životě i pracovním zařazení.
Klíčové dovednosti jsou definovány v publikaci Uplatnění nových prvků při aplikaci Standardu středoškolského odborného vzdělávání, vydané Výzkumným ústavem odborného školství, Praha 1998. Jejich požadavky škola přizpůsobí učebním předpokladům žáků.
Příprava žáků je organizována ve dvouletém denním studiu, je zakončena závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje odbornou přípravu pro výkon povolání.
Protože se
jedná o přípravu žáků, kteří si nevypěstovali vztah k teoretické
přípravě, nedoporučuje se přesně od sebe oddělovat teoretické předměty
a odborný výcvik tak, aby se tvořily velké časové bloky odborného výcviku
na straně jedné a teoretických předmětů na straně druhé. Vhodné je
organizovat týdny výuky tak, aby v nich byla zastoupena praktická
i teoretická výuka.
Metody a
formy vzdělávací práce volí vyučující v závislosti na charakteru předmětu,
schopnostech a znalostech žáků získaných při předchozím vzdělávání.
Pro přípravu v učebním oboru sklenářské práce je důležité důsledně
uplatňovat pedagogické zásady názornosti
a přiměřenosti učiva.
Vyučující v koordinaci s ostatními vyučujícími a výchovnými pracovníky soustavně pečuje o vytváření profesních i občanských vlastností a schopností žáků. Vede žáky k soustavné práci a usiluje o to, aby si žáci vytvořili dobrý vztah k praktickým činnostem. Výchovu v tomto smyslu lze realizovat zejména v předmětu odborný výcvik.
Je nutné, aby si pedagogičtí pracovníci školy uvědomili, že se v oboru připravují žáci, kteří byli na základní škole neúspěšní a kteří většinou v této přípravě ukončí své systematické vzdělávání. Je proto důležité, aby získali vědomosti a dovednosti nezbytné pro další osobní, občanský i pracovní život. K těmto žákům je nutné přistupovat se záměrem maximálně je motivovat, zejména kladným hodnocením, využívat co nejvíce prostor ve všeobecně vzdělávacích předmětech k prakticky zaměřeným činnostem a k účasti na řešení modelových životních situací za aktivní účasti žáků při řešení úkolů. Je nezbytné, aby vyučující volili specifické metody, např. exkurze na pracovní úřad s demonstrací hledání pracovního uplatnění, inscenační metody založené na hře, vhodné pro poznání sebe i druhých, pro vytváření kontaktu a komunikace ve dvojicích a ve skupině, nebo napomáhající lépe pochopit a osvojit si i některé teoretické učivo (např. v občanské nauce) a ukazující např. způsob komunikace s úředníky ve věcech jednotlivce či rodiny na úřadech. Vhodná je i účast na přelíčení u soudu v trestním řízení s mladistvými pachateli, vyplňování různých dotazníků a tiskopisů, se kterými se žáci setkají v běžném životě, sestavení životopisu, vyplňování složenek, účast, chování a oblékání na různých společenských akcích apod.
Pozornost by měla být věnována také nácviku metod a technik učení a práci s textem jako základním zdrojem informací. Vhodné je i využití počítače při vyučování včetně speciálních výukových programů.
Doporučená literatura pro pedagogy:
1. Mareš, J.: Styly učení žáků a studentů. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-246-7.
2.
Lokšová, L. - Lokša, J.: Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí
ve škole: teoretická východiska a praktické postupy, hry a cvičení. 1. vyd.
Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-205-X.
3.
Černochová, M. a kol.: Využití počítače při vyučování: náměty
pro práci dětí s počítačem. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. ISBN
80-7178-272-6.
4.
Slavík, J.: Hodnocení v současné škole. 1. vyd. Praha: Portál,
1999. ISBN 80-7178-262-9.
5.
Canfield, J., Wells, H.C.: Hry pro zlepšení motivace a sebepojetí žáků:
příručka pro učitele, vychovatele a rodiče. 1. vyd. Praha: Portál, 1995.
ISBN 80-7178-028-6.
6.
Canfield, J., Siccone, F.: Hry pro výchovu k odpovědnosti a sebedůvěře.
1.vyd. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-194-0.
Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále BOZP), hygieny práce a požární ochrany (dále PO).
Ve výchovně vzdělávacím procesu musí výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vycházet z platných právních předpisů - zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek a norem. Výklad musí směřovat od všeobecného ke konkrétnímu, tj. specifickému pro učební obor.
V prostorách určených pro vyučování žáků je třeba vytvořit podle platných předpisů podmínky pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Je nevyhnutelné poučit žáky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
Rozsah praktické výchovy k povolání je určen učebními osnovami. Podmínky, za kterých je možné tuto přípravu provádět stanoví ZP, § 163-168 a dále ustanovení vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podle níž je nutno respektovat zásady vztahující se k zakázaným pracím.
Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:
1.
Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy
k zajištění BOZP, technologickými a pracovními postupy.
2.
Používání strojního zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek,
které odpovídají bezpečnostním předpisům.
3.
Používání osobních ochranných prostředků podle vyhodnocených
rizik pracovních činností.
4.
Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985
Sb., o požární ochraně v platném znění a vyhláškou ministerstva
vnitra č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR
o požární ochraně.
5.
Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované
mistrem v souladu s přílohou č.1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991
Sb.
6.
Vykonávání stanoveného dozoru, přičemž stupně dozoru jsou
vymezeny následovně:
práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené
dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba
musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně
zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů, pracovních
postupů nebo při ohrožení zdraví;
práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.
Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích pracovníků příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.
Pro studium učebního
oboru nejsou zdravotně způsobilí
uchazeči trpící zejména:
- nemocemi pohybového ústrojí znemožňujícími dlouhé stání a středně velkou zátěž,
- poruchami horních končetin (hrubá i jemná motorika),
- prognosticky závažnými chorobami srdce a oběhové soustavy vylučujícími středně velkou zátěž,
- záchvatovými a kolapsovými stavy včetně epilepsie v případě předpokladu práce ve výškách,
- závažnými poruchami zraku (centrální zraková ostrost 5/7,5 s korekcí).
Zdravotní omezení vždy závisí na specifických podmínkách prováděných pracovních činností.
K posouzení zdravotního stavu je příslušný registrující praktický lékař.