´

Kód a název vzdělávacího programu:

Vstupní předpoklady žáků:

·      úspěšné ukončení povinné školní docházky,

·      zdravotní způsobilost. 

Délka a forma studia:

·      3 roky,

·      denní, večerní a dálková.

1 Pojetí a cíle vzdělávacího programu 

Jedná se o vzdělávací program tříletého učebního oboru středních odborných učilišť s vyváženým poměrem mezi teoretickou a praktickou složkou vzdělávání.

Učební obor je určen pro přípravu pracovníků pro povolání štukatér.

2 Charakteristika obsahových složek 

Obsah vzdělávacího programu tvoří všeobecně vzdělávací a odborné učivo, zahrnuté ve skupině povinných (A) základních (a) předmětů a ve skupině nepovinných předmětů (B). 

Povinné základní předměty obsahují učivo, které je závazné pro všechny žáky.

Nepovinné předměty zařadí škola ve spolupráci s rodiči, žáky a podnikatelskou sférou s cílem konkretizovat profil absolventa, rozšířit obsah vzdělávání nebo reagovat na místní podmínky.

Struktura vzdělávacího programu je vyjádřena doporučeným učebním plánem. Předměty povinného základu mají stanovenu hodinovou dotaci. Škola může alternativně využít obecný učební plán, ve kterém nejsou vyučovací předměty ani učivo rozvrženy do jednotlivých ročníků ani nejsou stanoveny počty vyučovacích hodin pro jednotlivé tematické celky. V případě využití obecného učebního plánu postupuje  škola v souladu s poznámkami k tomuto plánu.

2.1 Všeobecné vzdělávání 

Obsahové složky všeobecného vzdělávání se skládají ze:

n    vzdělávání jazykového v oblasti:

a)  mateřského jazyka, kde je výuka zaměřena především na rozvíjení znalostí získaných na základní škole, rozvoj schopností získávat a vyhledávat informace z přečteného nebo vyslechnutého textu a estetické vzdělávání; znalosti mateřského jazyka jsou rozvíjeny ve všech odborných předmětech,

b)  cizího jazyka, kde je výuka zaměřena na upevnění znalostí získaných na základní škole a rozvíjení dovednosti rozumět přiměřeným rozhovorům a souvisle pohovořit o běžných věcech denního života a v přiměřeném rozsahu se písemně vyjadřovat; součástí výuky je zvládnutí základní odborné terminologie oboru zejména z odborných předmětů materiály a technologie,

n    vzdělávání společenskovědního, které se realizuje v občanské nauce a jehož cílem je přispět k přípravě žáků na jejich soukromý a občanský život v demokratické společnosti, tak aby se lépe orientovali ve společnosti a mohli se aktivně zapojit do ovlivňování veřejných záležitostí a dokázali řešit také svoje soukromé problémy,

n    vzdělávání matematického, které se realizuje v předmětu matematika a které má žákům poskytnout základní matematické vědomosti potřebné k osvojení učiva odborných předmětů a k řešení praktických úkolů denní potřeby a dále přispět ke správnému chápání kvantitativních a prostorových vztahů reálného světa; kromě předmětu matematika je matematické vzdělávání realizováno v aplikované podobě v odborných předmětech,

n    vzdělávání přírodovědného, které se realizuje v předmětu fyzika, ekologie a v odborných předmětech, a které má žákům poskytnout ucelený soubor vědomostí a dovedností nezbytných pro zvládnutí učiva odborných předmětů. Fyzika plní kromě všeobecné vzdělávací funkce i funkci odborně průpravnou, její znalost je nezbytná pro pochopení fyzikálních jevů odehrávajících se v přírodě nebo jevů, s nimiž se může pracovník setkat ve své odborné praxi. Předmět ekologie vede žáky od pochopení základních ekologických souvislostí v přírodě a biosociální podstaty člověka, k poznávání vztahů člověka a jeho životního prostředí a poznání vlivu oboru na utváření životního prostředí. Učivo vztahující se k předmětu chemie je probíráno v odborných předmětech materiály a technologie,

n    rozvoje tělesné kultury realizovaného v předmětu tělesná výchova s cílem přispívat ke všestrannému a harmonickému rozvoji žáků zvyšováním tělesné zdatnosti, rozvíjením pohybových schopností a prohlubováním vědomostí tvořících součást tělesné kultury a péče o zdraví.

2.2 Odborné vzdělávání

Odborné vzdělávání poskytuje žákům soubor teoretických vědomostí a praktických dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění v povolání štukatér.

Odborné vzdělávání se skládá z teoretického učiva zahrnutého v předmětech ekonomika pro stavební obory, technické kreslení, odborné kreslení a modelování, materiály, dějiny umělecké řemeslné práce, fotografování a technologie a učiva praktického charakteru obsaženého v předmětu odborný výcvik.

Součástí tohoto souboru učebních dokumentů je osnova žákovského projektu k realizaci klíčových dovedností. Žákovské projekty lze vhodně využívat ve všech vyučovacích předmětech.

2.3 Klíčové dovednosti

V rámci všeobecně vzdělávací a odborné teoretické složky vzdělávání žáků oboru štukatér jsou rozvíjeny především klíčové dovednosti komunikovat, řešit problémy a problémové situace, provádět numerické aplikace a využívat informační technologie. V praktické složce vzdělávání budou rozvíjeny zejména dovednosti komunikovat, řešit problémy a problémové situace, numerické aplikace a dovednost využívat informační technologie. Při vykonávání odborného výcviku u odborných firem bude při styku žáků s jejich pracovníky a zákazníky kladen důraz na rozvíjení dovedností personálních a interpersonálních a společenského chování.

Klíčové dovednosti získávané prostřednictvím vzdělávání mají žákům usnadňovat proces celoživotního vzdělávání a umožnit jim pružněji reagovat na měnící se podmínky ve společnosti.

Klíčové dovednosti jsou definovány v publikaci Uplatnění nových prvků při aplikaci Standardu středoškolského odborného vzdělávání, vydané Výzkumným ústavem odborného školství, Praha 1998.

3 Organizace výuky 

Studium je organizováno jako tříleté denní, večerní nebo dálkové a je zakončeno závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem.

4 Metodické přístupy 

Metody a formy vzdělávání volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětu, konkrétní situaci v pedagogickém procesu a s ohledem na možnosti školy. Cílem je vytvářet a rozvíjet profesní schopnosti a vlastnosti žáků včetně schopností jednat se spolupracovníky a zákazníky, estetického cítění a vztahu k životnímu prostředí. Důležitou složkou výchovy je vykonávání odborného výcviku ve spolupráci s podnikatelskou sférou v provozních podmínkách.

Při hodnocení žáků je kladen důraz na praktické činnosti.

5 Další specifické požadavky 

5.1 Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, hygienu práce a požární ochranu

Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany.

Ve výchovně vzdělávacím procesu musí výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vycházet z platných právních předpisů - zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek a norem. Výklad musí směřovat od všeobecného ke konkrétnímu a postihovat jak otázky a předpisy bezpečnosti z hlediska jednotlivce, tak pracovníka řídícího činnost kolektivu.

V prostorách určených pro vyučování žáků je třeba vytvořit podle platných předpisů podmínky pro zajištění bezpečnosti a hygieny práce a požární ochrany.

Rozsah praktické přípravy na povolání je určen učebními osnovami. Podmínky, za kterých je možno tuto přípravu provádět stanoví ZP ve znění pozdějších předpisů, v § 163 až 168 a dále ustanovení Vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 261/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů, podle níž je nutno respektovat zásady vztahující se k zakázaným pracím.

Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:

1.      Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP, technologickými a pracovními postupy.

2.      Používání strojního zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.

3.      Používání osobních ochranných prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.

4.      Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně v platném znění a vyhláškou č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti
a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

5.      Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem v souladu s přílohou č. 1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb..

6.      Vykonávání stanoveného dozoru, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:

práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů, pracovních postupů nebo při ohrožení zdraví;.

práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.

Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích pracovníků příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.

5.2 Zdravotní požadavky na uchazeče

Pro studium učebního oboru nejsou zdravotně způsobilí uchazeči, kteří mají zejména tato onemocnění:

-     nemoci pohybového ústrojí,

-     poruchy funkce horních končetin (poruchy hrubé i jemné motoriky),

-     chronická a alergická onemocnění kůže a spojivek,

-     chronická onemocnění dýchacích cest a plic včetně alergických onemocnění,

-     prognosticky závažná onemocnění srdce a oběhové soustavy vylučující středně velkou zátěž,

-     prognosticky závažná onemocnění oka,

-     epilepsie a jiné kolapsové a záchvatové stavy v případě předpokladu práce ve výškách a práce s motorovou mechanizací.

Zdravotní omezení vždy závisí na specifických podmínkách prováděných pracovních činností.

K posouzení zdravotního stavu je příslušný registrující praktický lékař.