Vstupní předpoklady žáků:

· učební obor je určen žákům, kteří ukončili povinnou školní docházku v základní škole v nižším než devátém ročníku,

· zdravotní způsobilost.

Délka vzdělávacího programu a forma studia:

· 2 roky;

· denní.

1Pojetí a cíle vzdělávacího programu

Jedná se o vzdělávací program učebního oboru učilišť. V oboru se připravují zejména žáci, u nichž převládá sklon k manuální práci. Převažující praktická složka vzdělávání výrazně působí na formování praktických dovedností uplatnitelných v povolání.

Žáci se připravují pro vykonávání jednoduchých stavebních prací.

Učební obor stavební výroba je určen pro přípravu pracovníků pro výkon jednoduchých prácí ve stavebnictví spojených s přípravou pojiv, stavebních směsí, zděním, pokládkou dlažeb, kanalizačních a vodovodních sítí a prací zemních. Dále dokončovacích pomocných prací na stavbách, přípravných prací při montáži a demontáži lešení a konstrukcí.

2 Charakteristika obsahových složek

2.1 Všeobecné vzdělávání

Obsahové složky všeobecného vzdělávání se skládají ze

· vzdělávání jazykového, a to v oblasti mateřského jazyka, kdy je jazyková výuka zaměřena především na rozvoj komunikativních dovedností žáků, začlenění jejich jazykových návyků do mimoškolních souvislostí a vzbuzení zájmu žáků o četbu,

· vzdělávání společenskovědního, které se realizuje v občanské nauce a jehož cílem je přispět k přípravě žáků na jejich soukromý a občanský život
v demokratickém státě tak, aby se žáci lépe orientovali ve společnosti a aktivně se mohli zapojit do ovlivňování veřejných záležitostí a dokázali řešit také svoje soukromé problémy,

· vzdělávání matematického, které se realizuje v předmětu matematika a které má žákům poskytnout základní matematické vědomosti, dovednosti a návyky potřebné k osvojení učiva odborných předmětů a řešení praktických úkolů denní potřeby.

· V rozvoji tělesné kultury jde zejména o upevňování zdraví, efektivní využívání volného času a uspokojení zájmu žáků o pohybovou aktivitu.

2.2 Odborné vzdělávání

Odborné vzdělávání poskytuje žákům soubor teoretických vědomostí a praktických dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění 
v profesi stavební dělník.

Odborné vzdělávání se skládá z teoretického učiva zahrnutého v předmětu stavební výroba a učiva praktického charakteru obsaženého v předmětu odborný výcvik, které je převažující.

Odborná příprava má těžiště v přípravě na výkon jednoduchých stavebních prací vykonávaných při stavbách pozemních a dopravních a při výstavbě inženýrských sítí.

2.3 Klíčové dovednosti

Rozvíjení klíčových dovedností je závislé na vzdělávacích a výchovných možnostech žáků připravujících se v učebním oboru stavební výroba. Žádoucí je rozvíjet komunikativní, personální a interpersonální dovednosti v rámci všeobecně vzdělávací i odborné složky vzdělávání.

Klíčové dovednosti získávané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům přizpůsobivěji reagovat na společenský vývoj a rozvoj odvětví a vytvářejí předpoklady pro uplatnění žáků v občanském životě i pracovním zařazení.

Klíčové dovednosti jsou definovány v publikaci Uplatnění nových prvků při aplikaci Standardu středoškolského odborného vzdělávání, vydané Výzkumným ústavem odborného školství, Praha 1998.

3 Organizace výuky

Příprava žáků je organizována ve dvouletém denním studiu, je zakončena závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje odbornou přípravu pro výkon povolání.

Protože se jedná o přípravu žáků, jejichž výsledky v základní škole byly podprůměrné a kteří si nevypěstovali vztah k teoretické přípravě, není vhodné přesně od sebe oddělovat teoretické předměty a odborný výcvik tak, že by se tvořily velké časové bloky odborného výcviku na straně jedné a teoretických předmětů na straně druhé. Vhodné je organizovat týdny výuky tak, aby v nich byla zastoupena praktická i teoretická výuka.

4 Metodické přístupy

Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující v závislosti na charakteru předmětu, schopnostech a znalostech žáků získaných při předchozím vzdělávání. Pro přípravu v učebním oboru stavební výroba je důležité důsledně uplatňovat pedagogické zásady názornosti a přiměřenosti učiva.

Vyučující v koordinaci s ostatními vyučujícími a výchovnými pracovníky soustavně pečuje o vytváření profesních i občanských vlastností a schopností žáků. Vede žáky k soustavné práci a usiluje o to, aby si žáci vytvořili dobrý vztah k praktickým činnostem. Výchovu v tomto smyslu lze realizovat zejména v předmětu odborný výcvik.

Je nutné, aby si pedagogičtí pracovníci školy uvědomili, že se v oboru připravují žáci, kteří byli na základní škole neúspěšní a kteří většinou v této přípravě ukončí své systematické vzdělávání. Je proto důležité, aby získali vědomosti a dovednosti nezbytné pro další osobní, občanský i pracovní život. K těmto žákům je nutné přistupovat se záměrem maximálně je motivovat, zejména kladným hodnocením, využívat co nejvíce prostor ve všeobecně vzdělávacích předmětech k prakticky zaměřeným činnostem a k účasti na řešení modelových životních situací za aktivní účasti žáků při řešení úkolů. Je nezbytné, aby vyučující volili specifické metody, např. exkurze na pracovní úřad s demonstrací hledání pracovního uplatnění, inscenační metody založené na hře, vhodné pro poznání sebe i druhých, pro vytváření kontaktu a komunikace ve dvojicích a ve skupině, nebo napomáhající lépe pochopit a osvojit si i některé teoretické učivo (např. v občanské nauce) a ukazující např. Způsob komunikace s úředníky ve věcech jednotlivce či rodiny na úřadech. Vhodná je i účast na přelíčení u soudu v trestním řízení s mladistvými pachateli, vyplňování různých dotazníků a tiskopisů, se kterými se žáci setkají v běžném životě, sestavení životopisu, vyplňování složenek, účast, chování a oblékání na různých společenských akcích apod.

Pozornost by měla být věnována také nácviku metod a technik učení a práci s textem jako základním zdrojem informací. Vhodné je i využití počítače při vyučování včetně speciálních výukových programů.

Doporučená literatura pro pedagogy:

1. Mauš, J.: Styly učení žáků a studentů, Portál 1998

2. Lokšová, L. - Lokša, J.: Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole, Portál 1998

3. Černochová, M. a kol.: Využití počítače při vyučování

4. Slavík, J.: Hodnocení v současné škole

5. Canfield, J., Wells, H.C.: Hry pro zlepšení motivace a sebepojetí žáků

6. Canfield, J., Siccone, F.: Hry pro výchovu k odpovědnosti a sebedůvěře, Portál 1998

5 Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, hygienu práce a požární ochranu

Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany.

Ve výchovně vzdělávacím procesu musí výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vycházet z platných právních předpisů - zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek a norem. Výklad musí směřovat od všeobecného ke konkrétnímu, tj. specifickému pro učební obor.

V prostorách určených pro vyučování žáků je třeba vytvořit podle platných předpisů podmínky pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Je nevyhnutelné poučit žáky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

Rozsah praktické výchovy k povolání je určen učebními osnovami. Podmínky, za kterých je možné tuto přípravu provádět stanoví ZP, § 163-168 a dále ustanovení vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č.261/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podle níž je nutno respektovat zásady vztahující se
k zakázaným pracím.

Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí:

1. Důkladné seznámení žáků s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, protipožárními předpisy a technologickými postupy.

2. Používání technického vybavení, které odpovídá bezpečnostním a protipožárním předpisům.

3. Používání osobních ochranných prostředků podle platných předpisů.

4. Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem v souladu s přílohou č.1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb..

5. Vykonávání stanoveného dozoru, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:

Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů, pracovních postupů nebo při ohrožení zdraví.

Práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.

Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích pracovníků příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.

6 Zdravotní požadavky

Pro studium učebního oboru nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:

- nemocemi pohybového ústrojí znemožňujícími práci ve vynucené poloze, dlouhé stání a středně velkou zátěž,

- poruchami končetin (poruchy hrubé motoriky),

- prognosticky závažnými chronickými a alergickými onemocněními kůže , dýchacích cest, spojivek,

- prognosticky závažnými onemocněními srdce a oběhové soustavy vylučujícími středně velkou zátěž,

- dekompensovanými a subkompensovanými formami diabetes mellitus,

- epilepsií a jinými kolapsovými a záchvatovými stavy v případě předpokladu práce ve výškách a práce s motorovou mechanizací,

- prognosticky závažnými chorobami oka (krátkozrakost nad - 6D, poruchami zorného pole).

Zdravotní omezení vždy závisí na specifických podmínkách prováděných pracovních činností.

K posouzení zdravotního stavu je příslušný registrující praktický lékař.