´

Kód a název vzdělávacího programu:

Vstupní předpoklady žáků:

·      učební obor je určen žákům a dalším uchazečům, kteří ukončili povinnou školní docházku v nižším než 9. ročníku,

·      zdravotní způsobilost. 

Délka vzdělávacího programu a forma studia:

·      2 roky,

·      denní.

1 Pojetí a cíle vzdělávacího programu

Jedná se o vzdělávací program učebního oboru učilišť. V oboru se připravují zejména žáci, u nichž převládá sklon k manuální práci. Převažující praktická složka vzdělávání výrazně působí na formování praktických dovedností uplatnitelných v povolání.

Učební obor dělník technických služeb je určen pro přípravu pracovníků na výkon manuálních prací s odbornými prvky při údržbě nemovitého majetku měst a obcí a péči
o životní prostředí.

2 Charakteristika obsahových složek

2.1 Všeobecné vzdělávání

Obsahové složky všeobecného vzdělávání se skládají ze:

·      vzdělávání jazykového, a to v oblasti mateřského jazyka, kdy je jazyková výuka zaměřena především na rozvoj komunikativních dovedností žáků, začlenění jejich jazykových návyků do mimoškolních souvislostí a vyvolání zájmu žáků o četbu,

·      vzdělávání společenskovědního, které se realizuje v občanské nauce a jehož cílem je přispět k přípravě žáků na jejich soukromý a občanský život v demokratickém státě tak, aby se žáci lépe orientovali ve společnosti a aktivně se mohli zapojit do ovlivňování veřejných záležitostí a dokázali řešit také svoje soukromé problémy,

·      vzdělávání matematického, které se realizuje v předmětu matematika a které má žákům poskytnout základní matematické vědomosti, dovednosti a návyky potřebné k osvojení učiva odborných předmětů a řešení praktických úkolů denní potřeby.

·      V rozvoji tělesné kultury jde zejména o upevňování zdraví, efektivní využívání volného času a uspokojení zájmu žáků o pohybovou aktivitu.

2.2 Odborné vzdělávání

Odborné vzdělávání poskytuje žákům soubor teoretických vědomostí a praktických dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění v příslušných dělnických povoláních.

Odborné vzdělávání se skládá z teoretického učiva zahrnutého v předmětech základy technologií a základy pěstování rostlin a učiva praktického charakteru obsaženého v předmětu odborný výcvik, které je převažující.

Odborná příprava má těžiště v přípravě na výkon jednoduchých manuálních prací vykonávaných při údržbě měst a obcí.

2.3 Klíčové dovednosti

Rozvíjení klíčových dovedností je závislé na vzdělávacích a výchovných možnostech žáků připravujících se v učebním oboru dělník technických služeb. Žádoucí je rozvíjet zejména dovednosti komunikativní, dovednost řešit přiměřeně náročné problémy a problémové situace, dovednosti personální a interpersonální, provádění numerických aplikací, a to v rámci všeobecně vzdělávací i odborné složky vzdělávání.

Klíčové dovednosti získávané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům lépe a snadněji reagovat na společenský vývoj a rozvoj odvětví a vytvářejí předpoklady pro uplatnění žáků v občanském životě i pracovním zařazení.

Klíčové dovednosti jsou definovány v publikaci Uplatnění nových prvků při aplikaci Standardu středoškolského odborného vzdělávání, vydané Výzkumným ústavem odborného školství, Praha 1998. Jejich požadavky škola přizpůsobí učebním předpokladům žáků.

3 Organizace výuky

Příprava žáků je organizována ve dvouletém denním studiu, je zakončena závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje odbornou přípravu pro výkon povolání.

Protože se jedná o přípravu žáků, kteří si nevypěstovali vztah k teoretické přípravě, není vhodné přesně od sebe oddělovat teoretické předměty a odborný výcvik tak, že by se tvořily velké časové bloky odborného výcviku na straně jedné a teoretických předmětů na straně druhé. Vhodné je organizovat týdny výuky tak, aby v nich byla zastoupena praktická
i teoretická výuka.

4 Metodické přístupy

Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující v závislosti na charakteru předmětu, schopnostech a znalostech žáků získaných při předchozím vzdělávání. Pro přípravu v učebním oboru dělník technických služeb je důležité důsledně uplatňovat pedagogické zásady názornosti a přiměřenosti učiva.

Vyučující v koordinaci s ostatními vyučujícími a výchovnými pracovníky soustavně pečuje o vytváření profesních i občanských vlastností a schopností žáků. Vede žáky k soustavné práci a usiluje o to, aby si žáci vytvořili dobrý vztah k praktickým činnostem. Výchovu v tomto smyslu lze realizovat zejména v předmětu odborný výcvik.

Je nutné, aby si pedagogičtí pracovníci školy uvědomili, že se v oboru připravují žáci, kteří byli na základní škole neúspěšní a kteří většinou v této přípravě ukončí své systematické vzdělávání. Je proto důležité, aby získali vědomosti a dovednosti nezbytné pro další osobní, občanský i pracovní život. K těmto žákům je nutné přistupovat se záměrem maximálně je motivovat, zejména kladným hodnocením, využívat co nejvíce prostor ve všeobecně vzdělávacích předmětech k prakticky zaměřeným činnostem a k účasti na řešení modelových životních situací za aktivní účasti žáků při řešení úkolů. Je nezbytné, aby vyučující volili specifické metody, např. exkurze na pracovní úřad s demonstrací hledání pracovního uplatnění, inscenační metody založené na hře, vhodné pro poznání sebe i druhých, pro vytváření kontaktu a komunikace ve dvojicích a ve skupině, nebo napomáhající lépe pochopit a osvojit si i některé teoretické učivo (např. v občanské nauce) a ukazující např. způsob komunikace s úředníky ve věcech jednotlivce či rodiny na úřadech. Vhodná je i účast na přelíčení u soudu v trestním řízení s mladistvými pachateli, vyplňování různých dotazníků
a tiskopisů, se kterými se žáci setkají v běžném životě, sestavení životopisu, vyplňování složenek, účast, chování a oblékání na různých společenských akcích apod.

Pozornost by měla být věnována také nácviku metod a technik učení a práci s textem jako základním zdrojem informací. Vhodné je i využití počítače při vyučování včetně speciálních výukových programů.

Doporučená literatura pro pedagogy:  

1.   Mareš, J.: Styly učení žáků a studentů. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-246-7.

2.   Lokšová, L. - Lokša, J.: Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole: teoretická východiska a praktické postupy, hry a cvičení. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-

-205-X.

3.   Černochová, M. a kol.: Využití počítače při vyučování: náměty pro práci dětí s počítačem. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-272-6.

4.   Slavík, J.: Hodnocení v současné škole. 1. vyd. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178-262-9.

5.   Canfield, J., Wells, H.C.: Hry pro zlepšení motivace a sebepojetí žáků: příručka pro učitele, vychovatele a rodiče. 1. vyd. Praha: Portál, 1995. ISBN 80-7178-028-6.

6.   Canfield, J., Siccone, F.: Hry pro výchovu k odpovědnosti a sebedůvěře. 1.vyd. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-194-0.

5 Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, hygienu práce a požární ochranu

Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany.

Ve výchovně - vzdělávacím procesu musí výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vycházet z platných právních předpisů - zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek
a norem. Výklad musí směřovat od všeobecného ke konkrétnímu, tj. specifickému pro učební obor.

V prostorách určených pro vyučování žáků je třeba vytvořit podle platných předpisů podmínky pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Je nevyhnutelné poučit žáky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

Rozsah praktické výchovy k povolání je určen učebními osnovami. Podmínky, za kterých je možné tuto přípravu provádět stanoví ZP, § 163-168 a dále ustanovení vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podle níž je nutno respektovat zásady vztahující se k zakázaným pracím.

Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:

1.   Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP, technologickými a pracovními postupy.

2.   Používání strojního zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.

3.   Používání osobních ochranných prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.

4.   Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně v platném znění a vyhláškou ministerstva vnitra č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR o požární ochraně.

5.   Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem v souladu s přílohou č.1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb.

6.   Vykonávání stanoveného dozoru, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:

práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů, pracovních postupů nebo při ohrožení zdraví;

práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.

Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích pracovníků příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.

6 Zdravotní požadavky na uchazeče

Pro studium učebního oboru nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:

-     nemocemi pohybového ústrojí znemožňujícími práci ve vynucené poloze, dlouhé stání a středně velkou zátěž,

-     poruchami funkce horních končetin (převážně hrubá motorika),

-     prognosticky závažnými chronickými a alergickými chorobami kůže (hlavně rukou a obličeje),

-     prognosticky závažnými nemocemi srdce a oběhové soustavy vylučujícími středně velkou zátěž,

-     záchvatovými a kolapsovými stavy v případě předpokladu práce ve výškách,

-     prognosticky závažnými poruchami zraku (poruchy zorného pole, centrální zraková ostrost do + - 6 D).

Zdravotní omezení vždy závisí na specifických podmínkách prováděných pracovních činností.

K posouzení zdravotního stavu je příslušný registrující praktický lékař.