´

1.             Pojetí a cíle vzdělávacího programu

Jedná se o vzdělávací program tříletého učebního oboru středních odborných učilišť s vyváženým poměrem mezi teoretickou a praktickou složkou vzdělávání.

Učební obor je určen pro přípravu pracovníků pro povolání kamnář.

2.             Charakteristika obsahových složek

Obsah vzdělávacího programu tvoří povinné základní předměty obsahující všeobecně vzdělávací a odborné učivo závazné pro všechny žáky.

Struktura vzdělávacího programu je vyjádřena učebním plánem. Předměty povinného základu mají stanovenu hodinovou dotaci.

2.1.       Všeobecné vzdělávání

Obsahové složky všeobecného vzdělávání se skládají ze:

n         vzdělávání jazykového v oblasti:

a)  mateřského jazyka, kde je výuka zaměřena především na rozvíjení znalostí získaných na základní škole, rozvoj schopností získávat a vyhledávat informace z přečteného nebo vyslechnutého textu a estetické vzdělávání; znalosti mateřského jazyka jsou rozvíjeny ve všech odborných předmětech,

b)  cizího jazyka, kde je výuka zaměřena na upevnění znalostí získaných na základní škole a rozvíjení dovednosti rozumět přiměřeným rozhovorům a souvisle pohovořit o běžných věcech denního života a v přiměřeném rozsahu se písemně vyjadřovat; součástí výuky je zvládnutí základní odborné terminologie oboru zejména z odborných předmětů materiály a technologie,

n         vzdělávání společenskovědního, které se realizuje v občanské nauce a jehož cílem je přispět k přípravě žáků na jejich soukromý a občanský život v demokratické společnosti, aby se v ní lépe orientovali, mohli aktivně ovlivňovat veřejné záležitostí a dokázali řešit také svoje soukromé problémy,

n         vzdělávání matematického, které se realizuje v předmětu matematika a které má žákům poskytnout základní matematické vědomosti potřebné k osvojení učiva odborných předmětů a k řešení praktických úkolů denní potřeby a dále přispět ke správnému chápání kvantitativních a prostorových vztahů reálného světa; kromě předmětu matematika je matematické vzdělávání realizováno v aplikované podobě v odborných předmětech,

n         vzdělávání přírodovědného, které se realizuje v předmětech fyzika, ekologie a v odborných předmětech, a které má žákům poskytnout ucelený soubor vědomostí a dovedností nezbytných pro zvládnutí učiva odborných předmětů. Fyzika plní kromě všeobecné vzdělávací funkce i funkci odborně průpravnou, její znalost je nezbytná pro pochopení fyzikálních jevů odehrávajících se v přírodě nebo jevů, s nimiž se může pracovník setkat ve své odborné praxi. Předmět ekologie vede žáky od pochopení základních ekologických souvislostí v přírodě a biosociální podstaty člověka, k poznávání vztahů člověka a jeho životního prostředí a poznání vlivu oboru na utváření životního prostředí. Učivo vztahující se k předmětu chemie je probíráno v odborných předmětech materiály a technologie,

n         rozvoje tělesné kultury realizovaného v předmětu tělesná výchova s cílem přispívat ke všestrannému a harmonickému rozvoji žáků zvyšováním tělesné zdatnosti, rozvíjením pohybových schopností a prohlubováním vědomostí tvořících součást tělesné kultury a péče o zdraví.

2.2.       Odborné vzdělávání

Odborné vzdělávání poskytuje žákům soubor teoretických vědomostí a praktických dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění v povolání kamnář.

Odborné vzdělávání se skládá z teoretického učiva zahrnutého v předmětech ekonomika pro stavební obory, odborné kreslení, materiály, konstrukce kamen a krbů, stavební konstrukce a technologie a učiva praktického charakteru obsaženého v předmětu odborný výcvik.

Součástí tohoto souboru učebních dokumentů je osnova žákovského projektu k realizaci klíčových dovedností. Žákovské projekty lze vhodně využívat ve všech vyučovacích předmětech.

2.3.       Klíčové dovednosti

V rámci všeobecně vzdělávací a odborné teoretické složky vzdělávání žáků oboru kamnář jsou rozvíjeny především klíčové dovednosti komunikativní, řešit problémy a problémové situace, provádět numerické aplikace a využívat informační technologie a pracovat s informacemi. V praktické složce vzdělávání budou rozvíjeny zejména dovednosti komunikovat, řešit problémy a problémové situace, numerické aplikace a dovednost využívat informační technologie a pracovat s informacemi. Při vykonávání odborného výcviku u odborných firem bude při styku žáků s jejich pracovníky a zákazníky kladen důraz na rozvíjení dovedností personálních a interpersonálních a společenského chování.

Klíčové dovednosti získávané prostřednictvím vzdělávání mají žákům usnadňovat proces celoživotního vzdělávání a umožnit jim pružněji reagovat na měnící se podmínky ve společnosti. Definovány jsou v publikaci Uplatnění nových prvků při aplikaci Standardu středoškolského odborného vzdělávání, vydané Výzkumným ústavem odborného školství, Praha 1998.

3.             Organizace výuky

Studium je organizováno jako tříleté denní, večerní nebo dálkové a je zakončeno závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem.

4.             Metodické přístupy

Metody a formy vzdělávání volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětu, konkrétní situaci v pedagogickém procesu a s ohledem na možnosti školy. Cílem je vytvářet a rozvíjet profesní schopnosti a vlastnosti žáků včetně schopností jednat se spolupracovníky a zákazníky, estetického cítění a vztahu k životnímu prostředí. Důležitou složkou výchovy je vykonávání odborného výcviku ve spolupráci s podnikatelskou sférou v provozních podmínkách.

Při výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů musí vyučující věnovat zvýšenou pozornost realizaci cílů klíčových dovedností a přizpůsobit jim své působení na žáky.

K realizaci cílů klíčových dovedností se doporučuje jako jedna z nejvhodnějších metod pedagogické práce metoda projektového vyučování. Ta spočívá v tvorbě a následné realizaci ucelených a vhodně tematicky koncipovaných žákovských projektů. Zařazení žákovských projektů by mělo přispět ke vzbuzení zájmů žáků o obor a výsledky vlastního vzdělávání. Žákovský projekt lze realizovat jako nepovinný vyučovací předmět nebo jej lze splnit v rámci projektového týdne, který škola může zařadit v průběhu školního roku. Osnova žákovského projektu je zařazena na s. 66 těchto učebních dokumentů.

Orientaci, ve kterých vyučovacích předmětech se požaduje rozvíjení konkrétních klíčových dovedností, poskytuje tabulka na s. 16.

Při hodnocení žáků je kladen důraz na praktické činnosti.

5.             Další specifické požadavky

5.1.       Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, hygienu práce a požární ochranu

Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně-vzdělávacím procesu z požadavků právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem) platných v době výuky. Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem teoretické výuky a odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizikách možných ohrožení, kterým jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto rizik, mj. zdravotních rizik a opatření k ochraně zdraví při ruční manipulaci s břemeny, rizikovými faktory souvisejícími s mikroklimatickými podmínkami (tepelná zátěž organizmu) apod.

Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Dále je nutno se řídit nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a ověření jejich znalostí musí být prokazatelné.

Nácvik a procvičování praktických činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a v souladu s podmínkami za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.

Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:

1.         Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.

2.         Používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí v souladu s nařízením vlády číslo 378/2001 Sb.

3.         Používání osobních ochranných pracovních prostředků a pomůcek podle vyhodnocených rizik pracovních činností.

4.         Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně v platném znění a vyhláškou č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

5.         Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem v souladu s přílohou č. 1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb.

6.         Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:

Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo při ohrožení zdraví.

Práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.

Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích pracovníků příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.

5.2.       Zdravotní požadavky

Pro studium oboru pokrývačské práce nejsou zdravotně způsobilí uchazeči, kteří mají zejména tato onemocnění:

-          nemoci pohybového ústrojí,

-          poruchy funkce horních a dolních končetin,

-          chronická a alergická onemocnění kůže a spojivek,

-          chronická onemocnění dýchacích cest a plic včetně alergických onemocnění,

-          prognosticky závažná onemocnění srdce a oběhové soustavy vylučující středně velkou zátěž,

-          prognosticky závažná onemocnění oka,

-          epilepsie a jiné kolapsové stavy.

Zdravotní omezení vždy závisí na specifických podmínkách prováděných pracovních činností.

K posouzení zdravotního stavu je příslušný registrující praktický lékař.