CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

Pojetí a cíle vzdělávacího programu : 

Studijní obor  agropodnikání  je  koncipován tak,  aby  jeho  absolventi  byli  schopni se 

znalostí široké problematiky zemědělské výroby vykonávat činnosti v technickohospodářských funkcích pro odvětví zemědělství, zejména při pěstování rostlin a chovu  zvířat. Pro tyto činnosti získají odbornou průpravu zejména na úseku technologických  procesů při pěstování rostlin a chovu zvířat, ekonomiky a organizace  zemědělské produkce. Obor je koncipován tak, aby žáci mohli vykonávat i činnosti související s ochranou životního prostředí, životem na venkově, zpracováním zemědělské produkce a se službami pro zemědělství.

            Vzhledem k širokému rozsahu vzdělávání mají absolventi možnost uplatnit se nejen v oblastech zemědělské prvovýroby, ale i v dalších oblastech výrobní a nevýrobní sféry spjaté se zemědělstvím. Jsou připraveni k vykonávání funkcí technickohospodářských pracovníků, k vedení živností a podnikatelské činnosti v oblasti prvovýroby, služeb pro zemědělství a zpracování zemědělské produkce, tvorby a ochrany životního prostředí  a obnovy  venkova.

            V rámci zaměření, která škola vytváří zařazováním výběrových předmětů, poskytuje absolventům užší specializaci při zachování společného  základu umožňujícího absolventovi přizpůsobovat se  měnícím se podmínkám na trhu práce.

            Skupina všeobecně vzdělávacích předmětů spolu s částí učiva některých odborných předmětů (zejména biologie a ekologie, chemie apod.) tvoří více než 45% studijní doby a je zárukou dosažení 3. vzdělávací úrovně.

Charakteristika obsahových složek : 

a) Všeobecné vzdělávání  rozšiřuje a prohlubuje znalosti ze základní školy a ve svých jednotlivých složkách konkretizuje vzdělávací cíle, které naplňují profil absolventa s ohledem na dosaženou úroveň vzdělání i odbornou profilaci.

Poznatky, jež tvoří obsah všeobecně vzdělávací složky, poskytují žákům vyučovací předměty jazykové, společenskovědní, matematika, přírodovědné předměty, tělesná výchova a další předměty, které umožňují estetické vzdělávání.

Jazykové vzdělávání, zastoupené předměty český jazyk a literatura a cizí jazyk, rozvíjí komunikativní kompetence žáků a učí je užívat jazyka jako prostředku k dorozumívání, myšlení a výměně informací, podílí se na celkové kultivaci jejich vyjadřování a chování. Ve výuce českého jazyka jsou žáci vedeni k dokonalejšímu ovládnutí spisovného jazyka, rozvíjejí se jejich dovednosti kultivovaně se ústně i písemně vyjadřovat. Prohlubují se znalosti žáků o systému českého jazyka a stylistických prostředcích i jejich čtenářské kompetence.

Výuka cizího jazyka navazuje na řečové dovednosti a jazykové znalosti, které žáci získali v daném jazyce na základní škole a dále se rozvíjí. Žáci jsou vedeni k dovednosti užívat cizí jazyk nejen pro potřeby běžné společenské komunikace, ale i pro potřeby odborné komunikace týkající se studované problematiky a budoucí pracovní činnosti žáků a pro další vzdělávání. 

Společenskovědní vzdělávání seznamuje žáky s vývojem lidské společnosti a vede je k porozumění společnosti, v níž budou žít. Dále je učí řešit osobní i veřejné problémy v duchu humanity, demokracie a tolerance. Vede žáky k přemýšlení o hodnotách a filozofických otázkách a k diskusi o nich. 

Estetické vzdělávání se významně podílí na celkové kultivaci žáků, neboť rozvíjí jejich estetické a emocionální cítění a formuje jejich vztah ke kulturním hodnotám společnosti, k ochraně a tvorbě kulturního a životního prostředí. Realizuje se zejména v předmětu český jazyk a literatura, a to především v jeho literární složce, která vedle čtenářské výchovy, rozboru a interpretace uměleckých děl rozvíjí celkové znalosti žáků o naší a světové literatuře a vede je k uvědomělému vztahu k umění a kulturnímu dědictví. Vedle literárního vzdělávání poskytuje žákům v přiměřené míře i informace o dalších druzích umění.

Estetické vzdělávání má nadpředmětový charakter a podílejí se na něm i další předměty včetně předmětů odborných, a to zejména v oblasti estetiky životního prostředí (ochrana a tvorba krajiny, obnova vesnice atp.)

Matematické a přírodovědné vzdělávání  poskytuje žákům relativně ucelený soubor matematických a přírodovědných vědomostí a dovedností na středoškolské úrovni a současně rozvíjí schopnost žáků získané poznatky rozšiřovat a aplikovat v rámci odborné složky vzdělávání. Učivo matematiky a přírodovědných oborů přispívá k logickému způsobu myšlení, čímž podporuje zvyšování intelektuálních schopností. 

Rozvoj tělesné kultury  má za cíl vytvořit u žáka soubor návyků a dovedností, které by vědomě vedly k jeho péči o tělo a pozitivně tak působily na jeho zdraví. Hlavní podíl je věnován klasické výuce tělesné výchovy,  při které se rozvíjí všeobecné pohybové schopnosti a specifické pohybové dovednosti. Přispívá k upevňování volních vlastností, jako vytrvalosti, uvědomělé kázně a sebekázně, schopností překonávání překážek. 

b) Odborné vzdělávání  poskytuje žákovi  odborné  vědomosti a dovednosti, které mu umožní  kvalifikovaně se uplatnit v pracovním procesu. Vzdělávací cíle odborného vzdělávání, realizované v několika okruzích,  jsou základem budoucí odbornosti absolventa. 

Učivo okruhu týkajícího se  biologické a chemické podstaty zemědělství  vytváří prostor pro chápání biologické a chemické podstaty dějů v živých soustavách. Učivo navazuje na přírodovědný úsek vzdělávání, prohlubuje a třídí informace z biologie a chemie, vysvětluje jejich význam pro daný obor. 

V okruhu  stroje a zařízení  pro technologické procesy vede učivo žáky k využívání a tvůrčí aplikaci obecných přírodovědných poznatků v odborném vzdělávání, podává přehled o běžných konstrukčních a provozních materiálech a strojních součástech. Důležitou částí tohoto okruhu  jsou i vědomosti a dovednosti související se základy technického kreslení a čtení výkresů. Obecné poznatky postupně ústí v pojmy, vztahy a souvislosti platné při provozu a efektivním využívání zemědělských strojů a zařízení. Klíčový význam má učivo o principech činnosti strojů a zařízení ve vazbě na jednotlivé technologické procesy. Učivo seznamuje s vysokou dopravní náročností v zemědělství a s používanou mobilní technikou. 

V okruhu  technologické procesy  se rozšiřují a prohlubují vědomosti a dovednosti potřebné pro volbu vhodných opatření při výrobě. Žáci se učí tato opatření nejen navrhovat, ale i provádět, organizovat a kontrolovat. Běžné problémové situace se při tom učí řešit nejen z pohledu pěstitelského či chovatelského, ale i s přihlédnutím k ekonomičnosti zvoleného postupu a jeho ekologickým dopadům. 

Okruh  ekonomiky  vede žáky k aktivnímu osvojení základních ekonomických pojmů a termínů, vytváří schopnost orientovat se v ekonomických jevech a procesech tržního hospodářství, především na úrovni podniku. Vytváří schopnosti samostatně posuzovat ekonomické ukazatele, zaujímat k nim stanoviska a navrhovat konkrétní racionalizační opatření. Žáci si osvojují dovednost pořizovat a zpracovávat účetní doklady, rovněž se učí uplatňovat hlavní zásady podnikání a dodržovat právní předpisy vztahující se k oboru. 

Učivo okruhu práce s počítačem připravuje žáky k tomu, aby byli schopni účelně a účinně využívat výpočetní techniku při své práci. Rozvíjí především dovednosti využívat  informační technologie a pracovat s informacemi.

Učivo okruhu  praktické činnosti v oboru  rozšiřuje vědomosti a dovednosti žáků, zejména ve dvou alternativních okruzích odborných činností – provádění a řízení převážně mechanizovaných prací při pěstování rostlin a chovu zvířat a provádění a řízení ekonomických (včetně účetních) a obchodních opatření  v zemědělství nebo příbuzných oborech. Žáci se učí vykonávat veškeré základní činnosti související s technologickými procesy, upevňují si vztah k práci a lidem, posilují si pocit zodpovědnosti za pracovní  výsledky a svěřené prostředky a řeší praktické problémové situace. Okruh má klíčový význam pro formování profesionální zdatnosti žáků.

Učivo okruhu  životní prostředí a jeho vlivy na organismy  je zaměřeno na znalosti o vztahu jednotlivých složek životního prostředí k optimalizaci technologických opatření při současném respektování požadavků na tvorbu a ochranu krajiny a hygienu chovů. Učivo tohoto okruhu prolíná učivo ostatních okruhů a není realizováno jako samostatný okruh. 

c) Soubory klíčových dovedností

            Klíčové dovednosti  zvyšují adaptabilitu vzhledem k proměnlivosti prostředí a přibližují vzdělávání ve škole potřebám praxe a života.

Mají:

-     rozvíjet komunikativní dovednosti, tzn. dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně k situaci, zpracovávat písemný materiál, číst s porozuměním a využívat informací získaných četbou, vysvětlovat a znázorňovat konkrétní situace,

-     rozvíjet personální a interpersonální dovednosti, využívat sebepoznání a sebekontroly ke stanovení a realizaci přiměřených cílů vlastního rozvoje, ke zdokonalování vlastního učení i ke  zvýšení pracovního výkonu a schopnosti zvolit správný životní styl,

-     rozvíjet dovednosti pracovat s druhými lidmi na dosažení  kolektivních cílů, nést zodpovědnost za práci vlastní i práci ostatních spolupracovníků,

-     rozvíjet dovednosti řešit problémy a problémové situace, tzn. správně identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti jejich řešení a stanovovat a dodržovat efektivní postupy při realizaci jejich řešení,

-     rozvíjet dovednost numerických aplikací, tzn. používat různé matematické a statistické postupy důležité pro řešení různých situací,

-     rozvíjet dovednost využívání informačních technologií, tzn. pracovat s osobním počítačem, dovednost využívat různé informační zdroje a informace různého druhu a charakteru při své odborné činnosti. 

Organizace výuky denního studia: 

            Délka tohoto vzdělávacího programu je 4 roky a délka školního vyučování ve školním roce  je 40 týdnů  (ve 4. ročníku 37 týdnů). Vyučování podle rozpisu  učiva se v jednotlivých ročnících pohybuje od 28 do 32 týdnů.

            Výuka některých všeobecně vzdělávacích předmětů, zejména cizích jazyků a předmětu práce s počítačem, probíhá ve speciálně  vybavených učebnách. Výuka odborných předmětů, která zpravidla zahrnuje i praktickou část, je závislá na charakteru předmětu. Cvičení se uskutečňují ve speciálních učebnách, dílnách a laboratořích školy a na školním hospodářství. Na cvičení jsou žáci děleni do skupin při zachování nezbytných zásad hygieny a bezpečnosti   práce, zejména při cvičeních se stroji a zvířaty.

            Kromě cvičení se praktická výuka zabezpečuje v rámci předmětu praxe formou učební nebo odborné praxe. Učební praxe probíhá ve skupinách žáků pod přímým vedením učitelů praxe. Je  organizována jako rozvrhová, zařazená pravidelně do rozvrhu, nebo je časová dotace soustředěna do bloků (vícedenních, celotýdenních) a v  grafikonu výuky zařazována v období, kdy jsou pro její průběh optimální podmínky.

            Odborná praxe probíhá v zemědělských provozech ve skupinách pod přímým vedením pověřeného provozního zaměstnance (instruktora ). Učitel praxe ji organizačně připravuje a kontroluje její průběh. Jednou z forem odborné praxe je individuální praxe, která se koná souběžně s  pravidelným vyučováním. Další podrobnosti organizace výuky uvádí mj. učební osnova předmětu praxe a tabulka přehledu využití týdnů v období školního roku.

            Ke zvládnutí praktické výuky je třeba, aby žáci absolvovali výcvik v řízení motorových vozidel skupin T, B (příp. C). Vyučování  a výcvik se realizuje podle platné učební osnovy tak, aby byly  splněny všechny podmínky dané platnou vyhláškou  Ministerstva dopravy  o výcviku řidičů silničních motorových vozidel, případně dalšími předpisy.

            Ve všech formách vyučování je třeba respektovat  platná právní ustanovení, příslušné resortní vyhlášky a nařízení,  jakož i  normy a předpisy pojednávající o ochraně  a bezpečnosti zdraví při práci.

Organizace výuky  dálkového studia:

            Délka tohoto vzdělávacího programu je 5 let a  jednotná délka školního vyučování ve školním roce  je 40 týdnů (v 5. ročníku 37 týdnů).  Vyučování probíhá formou konzultačních hodin. V 1. až 4. ročníku je v jednotlivých ročnících 220 konzultačních hodin a v 5. ročníku 190 konzultačních hodin.

            Výuka některých všeobecně vzdělávacích předmětů, zejména cizích jazyků a předmětu práce s počítačem, probíhá ve speciálně vybavených učebnách. Výuka odborných předmětů, která zpravidla zahrnuje i praktickou část, je závislá na charakteru předmětu. Kromě konzultací uvedených v učebním plánu realizuje škola pro studující individuální praxi v zemědělských podnicích.

            Ve všech formách vyučování je třeba respektovat platná právní ustanovení, příslušné resortní vyhlášky a nařízení,  jakož i  normy a předpisy pojednávající o ochraně  a bezpečnosti zdraví při práci.

Metodické přístupy: 

Metody výuky jsou odlišné podle charakteru vyučovacího předmětu a jsou determinovány cíli, obsahem a koncepcí organizace výchovy a vzdělávání ve škole. V tomto rámci je vyučující oprávněn volit nejvhodnější metody ke splnění dílčích výchovně vzdělávacích cílů konkrétních vyučovacích jednotek. 

Hlavní cíle výchovy a vzdělávání žáků ve studijním oboru agropodnikání vyžadují uplatňovat a rozvíjet takové metody vyučování a učení se, jež vedou ke spojení teorie s praxí, podporují rozvoj myšlení, iniciativu a aktivitu žáků. 

Cvičení v rámci jednotlivých vyučovacích předmětů jsou založena především na samostatné práci žáků podle návodů, instruktáže nebo demonstrace. 

Výuka praxe  vychází z úvodní instruktáže, její těžiště spočívá v nácviku dovedností pod dohledem vyučujícího či instruktora. Zčásti obsahuje i samostatné činnosti žáků s následným zhodnocením a korekcemi výsledků. Ve vyšších ročnících se množství samostatné práce žáků přímo v provozech stále rozšiřuje a je doplňováno i o organizační činnosti.

Od 2. pololetí l. ročníku lze žákům zadávat tak zvané žákovské projekty. Jejich cílem je prostřednictvím činností při řešení konkrétních úkolů rozvíjet schopnosti orientovat se v systému všeobecných i odborných informací, aplikovat získané vědomosti a dovednosti v konkrétních situacích a posílit tak samostatnost žáků.

Při všech formách vyučování ve škole i mimo školu se respektují závazná platná právní ustanovení, příslušná vládní a resortní nařízení a vyhlášky, jakož i normy a předpisy týkající se  bezpečnosti  a ochrany zdraví při práci.

Součástí výuky je i rozvíjení klíčových dovedností, k němuž dochází v průběhu  studia v jednotlivých  předmětech podle jejich charakteru a zařazení v učebním plánu a dále formou  řešení projektů.

Způsoby hodnocení :  

Žáci jsou průběžně hodnoceni známkami při individuálním zkoušení. Tematické celky lze uzavřít klasifikovanými testy, pracovní činnosti se rovněž hodnotí známkami. U činností  nacvičovaných ve cvičeních  se hodnotí samostatnost, prokázané dovednosti a případně písemná dokumentace (protokoly).

Další specifické požadavky:  

           Pro přijetí do studijního oboru nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména

 -nemocemi pohybového ústrojí znemožňujícími práci ve vynucené poloze a velkou zátěž,

 -závažnými alergickými chorobami dýchacího ústrojí, kůže v případě předpokladu práce v terénu,

 -prognosticky závažnými onemocněními srdce a oběhové soustavy  vylučujícími středně velkou zátěž,

 -záchvatovými a kolapsovými stavy v případě předpokladu řízení motorových vozidel, práce s motorovou mechanizací,

 -poruchami zraku  (centrální zraková ostrost nad + - 6D, poruchami zorného pole). 

Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného zaměření (na specifických podmínkách školy a regionu). K posouzení  zdravotního stavu je příslušný registrující praktický lékař.