Vstupní předpoklady
žáků:
Do prvního ročníku čtyřletého studijního oboru 41-42-M/001
Vinohradnictví se přijímají žáci, kteří splnili povinnou školní docházku.
Kritéria a další podmínky přijímacího řízení stanoví ředitel střední
školy.
Délka vzdělávacího
programu: 4
roky
Pojetí a cíle
vzdělávacího programu:
Vzdělávací program je pojat v souladu se základními principy výchovy
a vzdělávání. Umožňuje rozvíjet osobnost žáka a tvoří tak jeden ze
stupňů celoživotního učení. Jeho cílem je rozvoj vědomostí, dovedností
a schopností žáka a další formování jeho charakterových vlastností.
Obsah výchovy a
vzdělávání je stanoven tak, aby žáci mohli po úspěšném absolvování
studia kvalifikovaně vykonávat činnosti, které vymezuje profil absolventa.
Po vykonání maturitní zkoušky se také mohou ucházet o studium na vyšších
odborných školách nebo na vysokých školách.
Cíle vzdělávacího
programu se realizují v oblasti všeobecného a odborného vzdělávání:
Oblast všeobecného
vzdělávání
ve svých jednotlivých složkách konkretizuje obecné vzdělávací cíle.
Navazuje přitom na učivo ze základní školy a současně respektuje požadovanou
úroveň vzdělávání i odborné vinohradnické a ovocnářské
zaměření.
Vyučování českému jazyku
vede žáky k dokonalejšímu ovládání spisovného jazyka, svým zaměřením
přispívá k rozvoji jejich jazykové kultury a vychovává je k vlastenectví,
humanitě a demokracii. Důležité je také správné používání spisovného
jazyka v odborném vyjadřování. Literatura se podílí na utváření
jejich názorů, postojů a zájmů, na tvorbě jejich názoru na svět i mravního
profilu. Výuka cizím jazykům
prohlubuje a doplňuje systém jazykového vzdělávání a rozšiřuje celkový
kulturní rozhled žáků. Je zaměřena zejména na vytvoření takových
jazykových dovedností, které jim umožní domluvit se v základních
obecných okruzích i v oblasti odborné terminologie. Cílem občanské
nauky je získání základních návyků k životu v demokratické
společnosti, k pochopení nutnosti odpovědného přístupu k sobě i
k ostatním lidem a ke vzniku hodnotové orientace jako základu životního
stylu. Hlavním cílem výuky dějepisu
je poskytnout žákům poznatky o národech a světových dějinách a umožnit
jim, aby si utvořili vlastní názor na historický vývoj a smysl dějin.
Vyučování matematice
vede k přesnosti, důslednosti, abstraktnímu myšlení a k racionálnímu
řešení úloh z praxe. Výpočetní
technika připravuje žáky na to, aby byli schopni uživatelsky
používat osobní počítače jak v průběhu studia v různých předmětech,
tak ve svém budoucím profesním uplatnění.
Tělesná výchova přispívá
k všestrannému rozvoji žáků upevňováním zdraví, rozvojem pohybových
schopností a dovedností, které tvoří součást tělesné kultury a formují
pozitivní vlastnosti osobnosti.
Oblast odborného vzdělávání
je tvořena odborným učivem, jehož množství je regulováno především
kategoriemi výběrových předmětů.
Základní odborné učivo umožňuje žákům, aby si osvojili na vědeckém
základě širší vědomosti dlouhodobě platné, dále nezbytné obecné
dovednosti a návyky, zejména logické myšlení a správné pracovní metody.
Učivo navazuje na oblast všeobecného vzdělávání. Poskytuje žákům
poznatky o přírodních, technických, ekologických a ekonomických
souvislostech a vede je k uplatňování těchto vědomostí při řešení
praktických úkolů. Toto základní učivo tvoří podstatu odborné složky
profilu absolventa a mezi takovéto průpravné předměty zařazujeme především
chemii, biologii a ekologii, fyziku a stroje a zařízení.
Specifické odborné učivo je koncipováno jako dynamický systém umožňující
uplatnění absolventů v nových technických, technologických a
ekonomických podmínkách. Proto i učební plán je koncipovaný podle požadavků
vinohradnické a ovocnářské praxe, podle podmínek výrobní oblasti, dle
aktuálního stavu na trhu práce, eventuálně tradice školy. Kategorie výběrových
předmětů je však chápána jako otevřený systém, a proto sem škola může
v rámci zaměření zařadit i jiné vhodné učební předměty.
Odborné vinohradnické a ovocnické vzdělávání si klade za cíl připravit
nejen úzce specializované odborníky v některém z profilových
maturitních předmětů, ale i takové odborníky, kteří dokáží své
poznatky aplikovat i v dalších oblastech s vinařstvím a ovocnářstvím
souvisejících, tj.především v rostlinné výrobě, obecném zemědělství,
v některých odvětvích potravinářství nebo v oblasti obchodu a
služeb.
Charakteristika
obsahových složek:
a)
Všeobecné vzdělávání
si
klade za cíl vytvořit předpoklady pro rozvoj osobnosti žáka v návaznosti
na vědomosti, dovednosti a postoje získané na základní škole a středním
odborném učilišti, nezávisle na zvoleném oboru. Klade důraz na vzdělávání
v širším kontextu, snaží se podpořit a zvýšit adaptabilitu žáka v měnících
se společenských i pracovních podmínkách tím, že akceptuje jeho
osobnost. Složka všeobecného vzdělávání je rozdělena do šesti oblastí.
Jazykové vzdělávání
plní významnou funkci při začleňování do společnosti a její kultury,
neboť v návaznosti na předchozí učivo rozvíjí komunikativní
kompetenci žáků v mateřském a cizím jazyce a tím přispívá k jejich
jazykovému, kulturnímu, estetickému a sociálnímu cítění a k celkovému
zušlechtění člověka. Jazyk slouží jako prostředek k dorozumívání,
k získání a předávání potřebných informací a tím k navázání
vzájemných kontaktů s druhými lidmi.
Společenskovědní vzdělávání
má multidisciplinární charakter, neboť jeho základ tvoří soubor poznatků
z mnoha vědních disciplín. Hlavním cílem této vzdělávací složky
je snaha o sociální a osobní kultivaci žáka. Významné je osvojení základních
poznatků z psychologie, sociologie, etiky, filosofie, ekonomie,
politologie, historie a teorie státu a práva. Tyto poznatky by měly ovlivnit
žákovu názorovou orientaci, jeho životní postoje a usnadnit mu začlenění
do společnosti.
Matematické vzdělávání je nezbytné pro každodenní život a slouží
jako průprava pro přírodovědné, technické i ekonomické disciplíny, které
úzce souvisejí se studijním oborem. Matematika rozvíjí numerické
dovednosti žáka, vede ho k přesnosti a důslednosti a hlavně k samostatnému
a logickému myšlení, čímž podporuje jeho předpoklady pro řešení
praktických matematických problémů v oboru .
Přírodovědné vzdělávání
prohlubuje základní znalosti z chemie, biologie a ekologie, které jsou
velmi důležité pro pochopení některých přírodních zákonů.Spojuje
jednotlivé vědní disciplíny s přírodními zákony a nastiňuje možnosti
aplikace získaných poznatků v běžném vinařském, ovocnářském nebo
příbuzném provoze.
Estetické vzdělávání je nedílnou součástí všeobecné vzdělanosti,
protože má výchovné poslání a výrazně ovlivňuje kultivovanost člověka.
Působí na jeho estetické cítění, rozvíjí představivost, podporuje tvůrčí
činnost a umožňuje mu základní orientaci v kulturní a duchovní
oblasti.
Při rozvoji tělesné kultury
je kladen důraz na výchovu sportovní a zdravotní. Je nutno se zaměřit na
rozvoj pohybových aktivit, zdatnosti, obratnosti a fyzického zdraví každého
jedince. Pohyb zabezpečený správně prováděnými různými sportovními činnostmi
podporuje, prohlubuje a upevňuje zdravotní kondici a vytváří tak předpoklady
pro aktivní práci nejen v zemědělství. Důležité je vytvořit u žáků
soubor vědomostí, dovedností, návyků a schopností, které by napomáhaly k aktivnímu
začlenění jedince do některé sportovní oblasti.
b)
odborné vzdělávání
poskytuje žákovi průpravu pro odborné činnosti a rozvíjí i jeho základní
vědomosti a dovednosti. Ty mu umožní lépe se orientovat v průběhu vzdělávacího
procesu a zvyšují jeho adaptabilitu v zemědělské, či nějaké jiné
navazující pracovní oblasti. Vzdělávací cíle odborného vzdělávání,realizované
v několika okruzích,jsou základem budoucí odbornosti absolventa.
Učivo okruhu biologická a
chemická podstata vinohradnictví a ovocnictví vytváří prostor pro
chápání biologické a chemické podstaty dějů v živých soustavách,
učí žáky aplikovat tyto poznatky při posuzování kvality produktů výroby,
při řešení konkrétních problémových situací v procesu výroby a při
rozhodování o opatřeních prováděných ve prospěch ochrany a tvorby životního
prostředí a zdraví lidí.
V okruhu životního prostředí
a jeho vlivu na organismy se žáci učí využívat znalosti o stavu
jednotlivých složek životního prostředí k optimalizaci technologických
opatření při současném respektování požadavků na tvorbu a ochranu
krajiny a intenzivních výsadeb ovoce, sazenic révy vinné a ovocných stromů.
Osvojují si metody stanovení meteorologických a klimatických prvků a
vlastností půd a učí se využít zjištěné poznatky pro volbu vhodných
agrotechnických či jiných opatření. Klíčový význam má především
dovednost aplikovat tyto znalosti v praxi.
Podstata učiva okruhu stroje a
zařízení pro technologické procesy a dopravu vede žáky k využívání
a k tvůrčí aplikaci obecných přírodovědných poznatků v odborném
vzdělávání. Vědomosti a dovednosti získané v nižší úrovní vzdělávání
se dále prohlubují, zejména směrem k pochopení principu činnosti
strojů a strojních zařízení používaných ve vinohradnictví, vinařství
a ovocnictví. Učivo seznamuje s vysokou dopravní náročností a s používanou
mobilní technikou. Dílčím způsobem se orientuje do oblasti řízení
motorových vozidel.
Okruh ekonomika vede žáky
k aktivnímu osvojení základních ekonomických pojmů a termínů, vytváří
schopnost orientovat se v ekonomických jevech a procesech v podmínkách
tržního hospodářství, především na úrovni podniku. Rozvíjí dovednost
řešit běžné rozhodování a organizační situace a prakticky aplikovat
metody a prostředky řízení, organizace a kontroly. Vytváří schopnosti
samostatně posuzovat ekonomické ukazatele výroby, zaujímat k nim
stanoviska a navrhovat konkrétní racionální opatření. Pozornost je věnována
i sladění požadavků v oblasti ekonomické a ekologické. Žáci se rovněž
učí uplatňovat hlavní zásady podnikání, dodržovat právní předpisy
vztahující se k oboru a získávají vědomosti potřebné pro práci s účetními
doklady.
Učivo okruhu praktické činnosti
v oboru dále rozšiřuje vědomosti a dovednosti žáků, zejména
ve dvou alternativních okruzích odborných činností – provádění a řízení
převážně kvalifikovaných ručních prací při pěstování rostlin a provádění
a řízení ekonomických (včetně účetních) a obchodních opatření a služeb
ve vinohradnictví a vinařství. Má klíčový význam pro formování
profesionální zdatnosti žáků.
c)
Soubory klíčových dovedností
Klíčové
dovednosti zvyšují adaptabilitu vzhledem k proměnlivosti prostředí a přibližují
vzdělání ve škole potřebám praxe a života. Mají :
-
rozvíjet komunikativní dovednosti, tzn. dovednosti vyjadřovat se ústně
i písemně přiměřeně situaci, zpracovávat písemný materiál, číst s porozuměním
a využívat informací získaných četbou, vysvětlovat a znázorňovat konkrétní
situace,
-
rozvíjet personální a interpersonální dovednosti, tzn. dovednosti
využívat sebepoznání a sebekontroly ke stanovení a realizaci přiměřených
cílů vlastního rozvoje, ke zdokonalování vlastního učení i ke zvýšení
pracovního výkonu a schopnosti zvolit správný životní styl,
-
rozvíjet dovednosti pracovat s druhými lidmi na dosažení
kolektivních cílů, nést zodpovědnost za práci vlastní i práci ostatních
spolupracovníků,
-
dovednosti řešit problémy a problémové situace, tzn. správně
identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti jejich řešení a
stanovovat a dodržovat efektivní postupy při realizaci jejich řešení,
-
nacvičenu dovednost numerických aplikací, tzn. používat rozmanité
aritmetické a statistické postupy důležité pro řešení různých situací,
-
rozvíjenu dovednost využívat informačních technologií, tzn.
pracovat s osobním počítačem, dovednost využívat různé informační
zdroje a informace různého druhu a charakteru, a to i při celoživotním vzdělávání.
Organizace
výuky:
Tento vzdělávací program trvá 4 roky. Délka školního vyučování
je 40 týdnů v 1.-3. ročníku a 35 ve čtvrtém (maturitním) ročníku.
Výuka některých všeobecně vzdělávacích předmětů, zejména cizích
jazyků a předmětu práce s počítačem, probíhá ve speciálně
vybavených učebnách. Výuka odborných předmětů, která zpravidla zahrnuje
i praktickou část, je závislá na charakteru předmětu. Cvičení se mohou
uskutečňovat s dělením počtem žáků ve speciálních učebnách či
laboratořích. Praktická výuka se zabezpečuje buď formou cvičení, nebo v rámci
různých forem předmětu praxe, tj. v rámci praxe učební, individuální
a odborné. V každém ročníku studia je také zařazeno konání až pětidenních
odborných exkurzí. Další podrobnosti organizace výuky uvádí mj. učební
osnova předmětu praxe a tabulka přehledu využití týdnů v období školního
roku.
Ve všech formách vyučování je třeba respektovat platná ustanovení,
příslušné resortní vyhlášky a nařízení, normy a předpisy pojednávající
o ochraně a bezpečnosti zdraví při práci.
Metodické
přístupy:
Při volbě metodických přístupů je vhodné omezit metody popisné a
raději upřednostnit výuku problémovou, která umožňuje rozvíjet aktivitu
žáků ve vzdělávacím procesu. Verbální způsoby učení lze redukovat nižším
hodnocením vědomostí informativní části učiva, formativní účinnost učiva
lze zvýšit aktivní činností ve vzdělávacím procesu. S používanými
metodami úzce souvisí i rozvíjení schopnosti používat odbornou literaturu,
mj. také v kontextu celoživotního učení. S metodickými přístupy
jsou těsně spjaty formy vzdělávací práce. Ve studijním oboru je třeba brát
v úvahu, že mimo běžné formy a metody teoretického vyučování se v široké
míře uplatňují hlavně cvičení, různé formy výuky předmětu praxe a
odborné exkurze. Formy vzdělávací práce jsou v nemalé míře závislé
na průběhu vegetace a na aktuálním průběhu počasí.
Další
specifické požadavky :
Pro studijní obor nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména
:
-
prognosticky závažnými chronickými nemocemi dýchacích cest a plic,
včetně onemocnění alergických, a to v případě výuky a předpokladu
práce v terénu,
-
prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a
epileptických syndromů a kolapsovými stavy, a to při praktické výuce a předpokladu
práce ve výškách, s motorovou mechanizací a točivými stroji nebo zařízeními,
-
prognosticky závažnými poruchami vidění, poruchami zorného pole,
poruchami barvocitu.
Předpokladem
k praktickému výcviku řízení motorových vozidel je splnění podmínek
zdravotní způsobilosti stanovených obecně závaznými předpisy.
Zdravotní
omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného
uplatnění. Zdravotní stav uchazeče posuzuje příslušný registrující
praktický lékař.
Požadavky
na bezpečnost a ochranu zdraví při práci :
Neoddělitelnou součástí teoretického a praktického vyučování je
problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární
ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází
ve výchovně vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky
platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci (zákonů,nařízení vlády, vyhlášek, technických
předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů
se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem
odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající
informaci o rizicích možných ohrožení, jimž jsou žáci při teoretickém
a praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na
ochranu před působením zdrojů těchto rizik.
Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům
stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména : vyhláškou č. 48/1982 Sb.,
kterou se stanoví základní požadavky na bezpečnost práce a technických zařízení,
ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se
stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení
a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb.,
kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci.
Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i
ověření znalostí, musí být prokazatelné.
Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky
právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce,
vyhláška č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějšího předpisu) a v souladu
s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodů
přípravy na povolání.