Studijní obor Rybářství poskytuje absolventům úplné střední odborné vzdělání. Je koncipován tak, aby absolventi byli schopni se znalostí široké problematiky rybářské výroby vykonávat činnosti v technickohospodářských funkcích v rybářské prvovýrobě a v příbuzných oborech. Obor je zaměřen zejména na studium technologických procesů při chovu ryb, vodní drůbeže a vodních živočichů. Pojetí studia umožňuje také uplatnění absolventů v oblastech zpracování produkce a služeb v rybářství, v obchodní sféře, státní správě a ochraně přírody. Všeobecné vzdělání a široký základ odborného vzdělání umožňují žádoucí flexibilitu absolventů při volbě povolání a jeho výkonu, stejně jako v dalším vzdělávání. Výchova a vzdělávání ve studijním oboru vytváří předpoklady pro studium na vysokých školách, připravuje žáky i na jiné formy celoživotního vzdělávání.

1. Všeobecné vzdělávání

Všeobecná složka zabezpečuje celistvost a všestrannost rozvoje osobnosti žáků. Rozšiřuje a prohlubuje znalosti ze základní školy. Realizuje vzdělávací cíle, které naplňují profil absolventa s ohledem na dosaženou úroveň vzdělání. Poznatky, které tvoří obsah všeobecně vzdělávací složky vzdělávání, poskytují žákům vyučovací předměty jazykovědního základu, předměty společenskovědní, matematika, přírodovědné předměty a tělesná výchova.

 

Jazykové vzdělávání je zastoupeno předměty český jazyk a literatura a cizí jazyk. Rozvíjí komunikativní schopnosti žáků. Učí jazyk užívat jako prostředek dorozumívání, myšlení a výměny informací, podílí se na kultivování vyjadřování a chování žáků. Výuka českého jazyka a literatury směřuje k dokonalejšímu zvládnutí spisovného jazyka a ke schopnosti kultivovaně se ústně a písemně vyjadřovat. Prohlubují se znalosti o systému českého jazyka a jeho stylistických prostředcích. Nedílnou součástí výuky je prohlubování čtenářských schopností žáků.

Výuka cizího jazyka směřuje ke schopnosti užívat cizí jazyk nejen pro potřeby běžného dorozumívání, ale i pro potřeby odborné komunikace a získávání informací ve zvoleném oboru. Tyto znalosti a schopnosti žáci využijí v budoucí pracovní činnosti i v dalším vzdělávání.

 

Společenskovědní vzdělávání má multidisciplinární charakter, neboť jeho základ tvoří poznatky z řady vědních disciplin. Uskutečňuje se zejména v předmětech občanská nauka a dějepis. Žáci získávají všeobecný přehled o vývoji lidské společnosti, o vývoji našich národů v minulosti, a to i v širším mezinárodním kontextu. Výuka vede žáky k porozumění zákonitostí lidské společnosti, učí řešit osobní a veřejné problémy v duchu humanity, demokracie a tolerance. Vede k uvědomělé občanské aktivitě, k sociální a osobnostní kultivaci žáků.

 

Matematické a přírodovědné vzdělávání poskytuje žákům ucelený soubor matematických a přírodovědných vědomostí a dovedností na středoškolské úrovni. Současně rozvíjí schopnost žáků rozšiřovat a aplikovat získané poznatky v rámci odborné složky vzdělání. Učivo matematiky přispívá k logickému způsobu myšlení, k uplatnění numerických aplikací, k osvojování vědomostí a dovedností potřebných k formování a řešení úkolů pomocí výpočetní techniky. Přírodovědné vzdělávání obsahuje vybrané poznatky z fyziky, chemie, biologie, ekologie a dalších okruhů učiva. Výuka umožňuje pochopení dějů probíhajících v živé i neživé přírodě. Poznatky jsou dále aplikovány a rozvíjeny v odborné složce vzdělávání.

Estetické vzdělávání se významně podílí na celkové kultivaci žáků. Rozvíjí jejich estetické a emociální cítění a formuje jejich vztah ke kulturním hodnotám společnosti. Probíhá především v předmětu český jazyk a literatura, a to zejména v jeho literární složce, která vedle čtenářské výchovy, rozboru a interpretace uměleckých děl rozvíjí celkové znalosti žáků o naší a světové literatuře a vede je k uvědomělému vztahu k umění a kulturnímu dědictví.

Estetické vzdělávání má nadpředmětový charakter a přispívají k němu i další předměty, včetně předmětů odborných.

Tělesná výchova má za cíl vytvořit u žáků soubor návyků a dovedností, které by vědomě vedly k jejich péči o tělo a pozitivně tak působily na jejich zdraví. Rozvíjí motoriku žáků, všeobecné pohybové schopnosti a specifické pohybové dovednosti. Přispívá k upevňování volních vlastností – vytrvalosti, kázně a sebekázně, překonávání překážek.

2. Odborné vzdělávání

Toto vzdělávání poskytuje žákům odborné vědomosti a dovednosti potřebné pro budoucí kvalifikované uplatnění se v pracovním procesu. Vzdělávací cíle odborného vzdělávání jsou realizovány v několika okruzích. Jejich zvládnutí je základem budoucí odbornosti absolventů.

 

Základní odborné učivo vede k poznání zákonitostí přírodních dějů, především jejich chemické a biologické podstaty. Od obecných zákonitostí výuka přechází k bližšímu studiu vodních organismů a vodního prostředí. Výuka je realizována zejména v předmětech biologie, chemie, hydrobiologie a obecné rybářství. Zvládnutí problematiky vede k poznání biologické podstaty rybářství a je základem ke studiu předmětů technologického charakteru.

Speciální odborné učivo je koncipováno jako dynamický systém umožňující uplatnění absolventů ve stále se vyvíjejících technických a technologických podmínkách odborné činnosti. Zahrnuje jednak učivo technologického charakteru, které rozšiřuje a prohlubuje vědomosti a dovednosti potřebné pro volbu vhodných opatření ve vlastním výrobním procesu. U žáků je pěstována schopnost samostatného navrhování, provádění, organizování a kontrolování technologických opatření. Vzhledem k výrazně biologickému charakteru rybářství je nedílnou součástí výuky získání schopnosti posoudit dopady lidské činnosti při výrobním procesu na životní prostředí a schopnosti předcházet a zabránit dopadům negativním. Těžiště výuky je v předmětech rybníkářství, chov ryb v řízeném prostředí, rybářství ve volných vodách, chov vodní drůbeže a zpracování ryb a obchodní činnost. Zvládnutí uvedené problematiky je základem specifické odbornosti absolventů oboru rybářství.

Učivo ekonomického charakteru vede žáky ke schopnosti orientovat se v ekonomických jevech a procesech tržního hospodářství, především na úrovni podniku. Vytváří schopnost posuzovat ekonomické ukazatele, zaujímat k nim stanoviska, navrhovat racionalizační opatření. Žáci si osvojují základy podnikání, vedení účetnictví, seznamují se s právními předpisy vztahujícími se k podnikání v oboru. Výuka směřuje také k získání znalostí o zpracování vytvořené produkce do podoby výrobků a schopnosti tuto vytvořenou produkci realizovat na trhu. Výuka této oblasti probíhá zejména v předmětech ekonomika a podnikání, zpracování ryb a obchodní činnost.

Dále jsou žáci připravováni k tomu, aby byli schopni při své práci účelně a účinně využívat výpočetní techniku. Rozvíjeny jsou především dovednosti využívat informační technologie a pracovat s informacemi (předmět práce s počítačem).

Další učivo je rozšiřujícího a doplňujícího charakteru, přispívá k pochopení ucelené struktury oboru a umožňuje absolventům uplatnění v příbuzných oborech. Žáci získávají znalosti o nemocích ryb a schopnost onemocnění včas rozpoznat, navrhovat účinná preventivní a léčebná opatření a předcházet tak ztrátám při chovu ryb a vodních živočichů. Další výuka žákům zprostředkovává znalosti o vodních stavbách a o hospodaření s užitkovou a pitnou vodou jako surovinou. Žáci zvládnou základy geodézie a získají schopnost orientovat se v projektové dokumentaci staveb. Žáci získávají schopnost být aktivními účastníky procesu stavebního řízení a realizace staveb (předměty nemoci ryb a vodní hospodářství).

Další učivo z oblasti technických nauk vede žáky k získání znalostí o mechanizačních prostředcích užívaných v rybářství a schopnosti provádět jejich obsluhu a údržbu. Realizace výuky probíhá zejména v předmětech stroje a zařízení a motorová vozidla. Specifickým rysem výuky předmětu motorová vozidla je získání řidičského oprávnění k řízení osobního automobilu, traktoru, a vodních plavidel, tedy kompetence k řízení dopravních prostředků nejčastěji užívaných v rybářství.

Žáci získají základní informace o ostatních oborech produkčního zemědělství, a to o živočišné a rostlinné výrobě a šlechtění zvířat a rostlin. Cílem výuky je získání znalostí o základních technologických postupech užívaných v zemědělství a pochopení návazností rybářství na ostatní obory zemědělství. Cílem výuky je tak rozšíření specifické odbornosti absolventů oboru rybářství a jejich větší adaptabilita na trhu práce (předmět základy zemědělské výroby).

Praktická výuka je důležitou složkou odborného vzdělávání v oboru. Slouží žákům především k ověření teoretických znalostí z odborných předmětů v rybářské praxi, k získání souboru praktických dovedností a pracovních návyků potřebných k posouzení náročnosti pracovních operací a k získání schopnosti účelně a optimálně organizovat práci a řídit výrobní proces v různých úrovních řídících funkcí. Žáci získávají návyk dodržovat zásady ochrany zdraví a bezpečnosti práce a jsou vedeni k používání ochranných pracovních prostředků jakož i k tomu, aby toto vyžadovali od svých budoucích podřízených. Praktická výuka vede k utváření vztahu k práci a ostatním lidem v pracovním kolektivu. Posiluje pocit odpovědnosti za dosažené pracovní výsledky, zvyšuje pracovní a profesionální zdatnost žáků.

 

Nepovinné předměty umožňují žákům uplatnit individuální zájmy a rozšířit si své odborné a jazykové znalosti. Při jejich vyučování může škola soustředit žáky z více tříd stejného, případně rozdílného ročníku.

 

3. Soubory klíčových dovedností

Ke klíčovým dovednostem patří pět ucelených souborů výchovných a vzdělávacích cílů:

1. V oblasti komunikativních dovedností je důraz kladen na přiměřené ústní a písemné vyjadřování, a to i na úrovni žádané odbornosti. Absolvent je schopen vysvětlovat a znázorňovat, číst s porozuměním a pracovat s textem, studovat odbornou literaturu, vztahující se k zadanému tématu (v českém jazyce i cizojazyčnou). Z profesních potřeb vyplývá nutnost rozvíjení dovednosti jednat s lidmi (se spolupracovníky, zákazníky, návštěvníky, podřízenými apod.) jasně, přiměřeně, kultivovaně a efektivně i o složitých záležitostech. V písemném projevu bude absolvent schopen zpracovávat materiály komplexního charakteru s volnou, ale přehlednou úpravou nebo v úpravě předepsané.
2. V rámci personálních dovedností je absolvent připraven zdokonalovat vlastní učení a pracovat na sebepoznání a sebekontrole, umět využívat doporučenou literaturu, umět naslouchat názorům jiných, nezaujatě je hodnotit, snažit se vždy pochopit pozici a situaci člověka prezentujícího odlišný postoj, přemýšlet o něm. V oblasti interpersonálních dovedností je prohlubována dovednost spolupracovat s druhými lidmi na dosažení kolektivních cílů a schopnost přijímat odpovědnost za vlastní práci, práci podřízených, popřípadě za práci kolektivu, umět přijímat kritiku. Rovněž důležitá je dovednost rozdělovat úkoly a odpovědnost při optimálním využívání dovedností a vědomostí kolegů při spolupráci s nimi.
3. Absolvent si osvojí dovednosti řešit problémy a vzniklé situace. Bude schopen analyzovat problémy, posuzovat možnosti řešení, vybírat a navrhovat optimální postupy řešení, stanovovat a dodržovat efektivní postupy řešení, učit se samostatnému myšlení.
4. V okruhu numerických aplikací získá absolvent dovednost používat různé matematické a statistické postupy při řešení praktických situací. Půjde především o rozvíjení dovedností používat vlastních odhadů při kontrole výsledků výpočtů a identifikovat chybu, statisticky vyhodnocovat svoji odbornou práci (v tabulkách, grafech, podle spočítatelných prvků), dovedností převádět jednotky, používat grafická znázorňování a jiné další, specifické způsoby vyjadřování skutečností a druhy výpočtů a postupů.
5. Cíleně bude rozvíjena dovednost využívat moderní informační technologie, pracovat při své, zejména odborné, činnosti s počítačovou technikou a rozmanitými informačními zdroji, využívat odborných informací uvedených na mezinárodní počítačové síti Internet.

Soubory klíčových dovedností budou rozvíjeny ve všech odborných předmětech a dále formou projektů. Jsou podkladem i prostředníkem k celoživotnímu zdokonalování i vzdělávání se. 

Délka vzdělávacího programu je 5 let. Délka vyučování ve školním roce je 40 týdnů, v 5. ročníku 37 týdnů. Vyučování probíhá formou konzultačních hodin. V 1. až 5. ročníku je v jednotlivých ročnících 220 konzultačních hodin.

Metodické přístupy:

Metody a formy výchovy a vzdělávání v jednotlivých vyučovacích předmětech studijního oboru jsou determinovány cíli, obsahem a koncepcí organizace výchovy a vzdělávání ve škole. V tomto rámci je vyučující oprávněn volit nejvhodnější metody ke splnění dílčích výchovně vzdělávacích cílů konkrétních vyučovacích jednotek.

Výuka praxe vychází z úvodní instruktáže, její těžiště spočívá v nácviku dovedností pod dohledem učitele praxe nebo instruktora. Ve vyšších ročnících se množství samostatné práce žáků přímo v provozních podmínkách stále rozšiřuje a výuka je doplňována i o organizační činnosti.

Žáci jsou hodnoceni průběžně známkami při individuálním zkoušení. Tematické celky lze uzavřít klasifikovanými písemnými testy. Pracovní činnost při praktických cvičeních a při výuce praxe se rovněž hodnotí známkami. Jsou hodnoceny zejména prokázané dovednosti, samostatnost, případně písemná dokumentace (protokoly).