1         Pojetí a cíle vzdělávacího programu

Vzdělávací program je pojat v souladu se základními principy výchovy a vzdělávání. Umožňuje rozvíjet osobnost žáka a tvoří tak jeden ze stupňů celoživotního učení. Jeho cílem je rozvoj vědomostí, dovedností a schopností žáka a další formování jeho charakterových vlastností.

Obsah výchovy a vzdělávání je stanoven tak, aby žáci mohli po úspěšném absolvování studia kvalifikovaně vykonávat činnosti, které vymezuje profil absolventa. Po vykonání maturitní zkoušky se také mohou ucházet o studium na vyšších odborných školách nebo na vysokých školách.

Cíle vzdělávacího programu se realizují v oblasti všeobecného a odborného vzdělávání:

Oblast všeobecného vzdělávání ve svých jednotlivých složkách konkretizuje obecné vzdělávací cíle. Navazuje přitom na učivo ze základní školy a učiva příslušného tříletého učebního oboru zahradník a současně respektuje požadovanou úroveň vzdělávání i odborné zahradnické zaměření.

Vyučování českému jazyku vede žáky k dokonalejšímu ovládání spisovného jazyka, svým zaměřením přispívá k rozvoji jejich jazykové kultury a vychovává je k vlastenectví, humanitě a demokracii. Důležité je také správné používání spisovného jazyka v odborném vyjadřování. Literatura se podílí na utváření jejich názorů, postojů a zájmů, na tvorbu jejich názoru na svět i mravního profilu. Výuka cizím jazykům prohlubuje a doplňuje systém jazykového vzdělávání a rozšiřuje celkový kulturní rozhled žáků. Je zaměřena zejména na vytvoření takových jazykových dovedností, které jim umožní domluvit se v základních obecných okruzích i v oblasti odborné terminologie. Cílem občanské nauky je získání základních návyků k životu v demokratické společnosti, k pochopení nutnosti odpovědného přístupu k sobě i k ostatním lidem a ke vzniku hodnotové orientace jako základu životního stylu. Hlavním cílem výuky dějepisu je poskytnout žákům poznatky o národech a světových dějinách a umožnit jim, aby si utvořili vlastní názor na historický vývoj a smysl dějin.

Vyučování matematice poskytuje žákům systém vědomostí, které je vedou k přesnosti, důslednosti a abstraktnímu myšlení a současně k racionálnímu řešení úloh ze zahradnické praxe. Výpočetní technika vede žáky k tomu, aby byli schopni uživatelsky používat osobní počítače jak v průběhu studia v různých předmětech, tak ve svém budoucím profesním uplatnění.

Tělesná výchova přispívá k všestrannému a harmonickému rozvoji žáků upevňováním zdraví, rozvojem pohybových schopností a vědomostí, které tvoří součást tělesné kultury a formováním pozitivních vlastností osobnosti.

Oblast odborného vzdělávání je tvořena odborným učivem, jehož množství je regulováno především kategoriemi výběrových a volitelných předmětů.

Základní odborné učivo umožňuje žákům, aby si osvojili na vědeckém základě zevšeobecněné širší vědomosti dlouhodobě platné, dále nezbytné obecné dovednosti a návyky, zejména logické myšlení a správné pracovní metody. Učivo souvisí a navazuje na oblast všeobecného vzdělávání. Poskytuje žákům poznatky o přírodních, technických, ekologických a ekonomických souvislostech a vede je k uplatňování těchto vědomostí při řešení praktických úkolů. Toto základní učivo tvoří podstatu odborné složky profilu absolventa a mezi takovéto průpravné zahradnické předměty zařazujeme především chemii, biologii a ekologii, stroje a zařízení a geodézii.

Specifické odborné učivo je koncipováno jako dynamický systém umožňující uplatnění absolventů v nových technických, technologických a ekonomických podmínkách. Proto i učební plán je volněji koncipovaný a umožňuje zaměření studia podle požadavků zahradnické praxe, podmínek výrobní oblasti, aktuálního stavu na trhu práce eventuelně tradice školy. Mezi předměty, které jsou v rámci zaměření zařazovány s vyšší (nižší) hodinovou dotací patří především ovocnictví, zelinářství, sadovnictví a květinářství. Kategorie výběrových předmětů je však chápána jako otevřený systém a proto sem škola může v rámci zaměření zařadit i jiné vhodné učební předměty.

Odborné zahradnické vzdělávání si klade za cíl připravit nejen úzce specializované odborníky v některém z profilových maturitních předmětů, ale i takové zahradníky, kteří dokáží své odborné poznatky aplikovat i v dalších oblastech se zahradnictvím souvisejících, tj. především v rostlinné výrobě, obecném zemědělství, v některých odvětvích potravinářství nebo v oblasti obchodu a služeb.

2         Charakteristika obsahových složek

2.1   Všeobecné vzdělávání

Všeobecné vzdělávání si klade za cíl vytvořit předpoklady pro rozvoj osobnosti žáka v návaznosti na vědomosti, dovednosti a postoje získané na základní škole a středním odborném učilišti, nezávisle na zvoleném oboru. Klade důraz na vzdělávání v širším kontextu, snaží se podpořit a zvýšit adaptabilitu žáka v měnících se společenských i pracovních podmínkách s tím, že akceptuje jeho osobnost. Složka všeobecného vzdělávání je rozdělena do šesti oblastí.

Jazykové vzdělávání plní významnou funkci při začleňování jedince do společnosti a její kultury, neboť v návaznosti na předchozí vzdělávání rozvíjí komunikativní kompetenci žáků v mateřském a cizím jazyce a tím přispívá k jejich jazykovému, kulturnímu, estetickému a sociálnímu cítění a k celkové kultivovanosti člověka. Jazyk slouží jako prostředek k dorozumívání, k získávání a předávání potřebných informací a tím k navázání vzájemných kontaktů s druhými lidmi.

Společenskovědní vzdělávání má multidisciplinární charakter, neboť jeho základ tvoří soubor poznatků z mnoha vědních disciplín. Hlavním cílem této vzdělávací složky je snaha o sociální a osobnostní kultivaci žáka. Významné je osvojení základních poznatků z psychologie, sociologie, etiky, filosofie, ekonomie, politologie, historie a teorie státu a práva. Tyto poznatky by měly žákovi usnadnit jeho názorovou orientaci, životní postoje a jeho začlenění do společnosti.

Matematické vzdělávání je nezbytné pro každodenní život a slouží jako průprava pro přírodovědné, technické i ekonomické disciplíny, které úzce souvisí se studijním oborem. Matematika rozvíjí numerické dovednosti žáka, vede ho k přesnosti a důslednosti a hlavně k samostatnému a logickému myšlení, čímž podporuje jeho předpoklady pro řešení praktických matematických problémů v oboru zahradnictví.

Přírodovědné vzdělávání prohlubuje základní znalosti z chemie a biologie a ekologie, které jsou velmi důležité pro pochopení některých přírodních zákonů. Je nezbytné dobře pochopit souvislosti mezi jednotlivými vědními disciplínami a přírodními zákony a být schopen aplikovat tyto poznatky v běžném zahradnickém, nebo příbuzném provoze.

Estetické vzdělávání je nedílnou součástí všeobecné vzdělanosti, protože má výchovné poslání a výrazně ovlivňuje kultivovanost člověka. Působí na jeho estetické cítění, rozvíjí jeho představivost, podporuje jeho tvůrčí činnost a umožňuje mu základní orientaci v kulturní a duchovní oblasti. Estetická oblast vzdělávání je významně prezentována v oblasti okrasného zahradnictví, především v předmětech květinářství a sadovnictví.

Rozvoj tělesné kultury považuje za nejvýznamnější vytvořit u žáka soubor návyků, které by vědomě vedly k péči o tělo a pozitivně tak působily na jeho zdraví. Dobrý zdravotní stav a kondice mají prvořadý význam pro pracovníky v zahradnictví. Hlavní podíl je věnován klasické výuce tělesné výchovy, která je doplněna o znalosti z oblasti zdravotní výchovy.

2.2   Odborné vzdělávání

Odborné vzdělávání poskytuje žákovi průpravu pro odborné činnosti a rozvíjí i jeho základní vědomosti a dovednosti. Ty mu umožní lépe se orientovat v průběhu vzdělávacího procesu a zvyšují jeho adaptabilitu v zahradnické, zemědělské, či nějaké jiné navazující pracovní oblasti. Vzdělávací cíle odborného vzdělávání realizované v několika okruzích jsou základem budoucí odbornosti absolventa.

Učivo okruhu biologická a chemická podstata zahradnictví vytváří prostor pro chápání biologické a chemické podstaty dějů v živých soustavách, učí žáky aplikovat tyto poznatky při posuzování kvality produktů výroby, při řešení konkrétních problémových situací v procesu zahradnické výroby a rozhodování o opatřeních prováděných ve prospěch ochrany a tvorby životního prostředí a zdraví lidí i zvířat.

V okruhu životní prostředí a jeho vliv na organizmy se žáci učí využívat znalosti o stavu jednotlivých složek životního prostředí k optimalizaci technologických opatření při současném respektování požadavků na tvorbu a ochranu krajiny, zahrad, parků a intenzivních výsadeb ovoce a zeleniny. Osvojují si metody stanovení meteorologických a klimatických prvků a vlastností půd a učí se využít zjištěné poznatky pro volbu vhodných agrotechnických či jiných opatření. Klíčový význam má především dovednost aplikace těchto znalostí v zahradnické praxi.

Podstata učiva okruhu stroje a zařízení pro technologické procesy a dopravu vede žáky k využívání a k tvůrčí aplikaci obecných přírodovědných poznatků v odborném vzdělávání. Vědomosti a dovednosti získané v nižší úrovni vzdělávání se dále prohlubují zejména směrem k pochopení principu činnosti strojů a strojních zařízení používaných v zahradnictví a k optimalizaci jejich využívání v jednotlivých technologických procesech. Učivo seznamuje s vysokou dopravní náročností a s používanou mobilní technikou. Dílčím způsobem se orientuje do oblasti řízení motorových vozidel.

Učivo okruhu technologické procesy rozšiřuje a prohlubuje vědomosti a dovednosti potřebné pro volbu vhodných opatření při výrobě. Žáci se učí tato technologická opatření nejen navrhovat, ale i provádět, organizovat a kontrolovat. Běžné problémové situace v zahradnickém podniku se přitom učí řešit nejen z pohledu pěstitelského, ale i s přihlédnutím k ekonomičnosti zvoleného postupu a jeho ekologickým dopadům.

Okruh ekonomika vede žáky k aktivnímu osvojení základních ekonomických pojmů a termínů, vytváří schopnost orientovat se v ekonomických jevech a procesech v podmínkách tržního hospodářství, především na úrovni podniku. Rozvíjí dovednost řešit běžné rozhodovací a organizační situace a prakticky aplikovat metody a prostředky řízení, organizace a kontroly. Vytváří schopnosti samostatně posuzovat ekonomické ukazatele výroby, zaujímat k nim stanoviska a navrhovat konkrétní racionalizační opatření. Pozornost je věnována i sladění požadavků v oblasti ekonomické a ekologické. Žáci se rovněž učí uplatňovat hlavní zásady podnikání, dodržovat právní předpisy vztahující se k oboru zahradnictví a získávají vědomosti a dovednosti potřebné pro práci s účetními doklady.

Učivo okruhu praktické činnosti v oboru dále rozšiřuje vědomosti a dovednosti žáků, zejména ve dvou alternativních okruzích odborných činností - provádění a řízení převážně kvalifikovaných ručních prací při pěstování rostlin a provádění a řízení ekonomických (včetně účetních) a obchodních opatření a služeb v zahradnictví. Má klíčový význam pro formování profesionální zdatnosti žáků.

3         Soubory klíčových dovedností 

-          rozvíjet komunikativní dovednosti, tzn. dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně situaci, zpracovávat písemný materiál, číst s porozuměním a využívat informací získaných četbou, vysvětlovat a znázorňovat konkrétní situace,

-          rozvíjet personální a interpersonální dovednosti, tzn. dovednosti využívat sebepoznání a sebekontroly ke stanovení a realizaci přiměřených cílů vlastního rozvoje, ke zdokonalování vlastního učení, i ke zvýšení pracovního výkonu a schopnosti zvolit správný životní styl,

-          rozvíjet dovednosti pracovat s druhými lidmi na dosažení kolektivních cílů, nést zodpovědnost za práci vlastní i práci ostatních spolupracovníků,

-          dovednosti řešit problémy a problémové situace, tzn. správně identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti jejich řešení a stanovovat a dodržovat efektivní postupy při realizaci jejich řešení,

-          dovednost numerických aplikací, tzn. používat různé aritmetické a statistické postupy důležité pro řešení různých situací,

-          dovednost využívat informačních technologií, tzn. pracovat s osobním počítačem, dovednost využívat různé informační zdroje a informace různého druhu a charakteru, a to i při celoživotním vzdělávání.

4         Organizace výuky

Délka tohoto vzdělávacího programu je 2 roky. Délka školního vyučování je 40 týdnů v prvním ročníku a 37 ve druhém (maturitním) ročníku.

Výuka některých všeobecně vzdělávacích předmětů, zejména cizích jazyků a předmětu práce s počítačem, probíhá ve speciálně vybavených učebnách. Výuka odborných předmětů, která zpravidla zahrnuje i praktickou část, je závislá na charakteru předmětu. Cvičení se mohou uskutečňovat s děleným počtem žáků ve speciálních učebnách či laboratořích. Praktická výuka se zabezpečuje také buď formou cvičení, nebo v rámci různých forem předmětu praxe, tj. především v rámci praxe učební. Kromě toho je během hlavních prázdnin, tedy po ukončení teoretické výuky, realizována v 1. ročníku odborná prázdninová praxe. V každém ročníku studia je také zařazeno konání až pětidenních odborných exkurzí. Další podrobnosti organizace výuky uvádí mj. učební osnova předmětu praxe a tabulka přehledu využití týdnů v období školního roku.

Ve všech formách vyučování je třeba respektovat platná právní ustanovení, příslušné resortní vyhlášky a nařízení a normy a předpisy pojednávající o ochraně a bezpečnosti zdraví při práci.

5         Metodické přístupy

Při volbě metodických přístupů je vhodné omezit metody popisné a raději upřednostnit výuku problémovou, která umožňuje rozvíjet aktivitu žáků ve vzdělávacím procesu. Verbální způsoby učení lze redukovat nižším hodnocením vědomostí informativní části učiva, formativní účinnost učiva lze zvýšit aktivní činností ve vzdělávacím procesu. S používanými metodami úzce souvisí i rozvíjení schopnosti používat odbornou literaturu, mj. také v kontextu celoživotního učení.

S metodickými přístupy úzce souvisí formy vzdělávací práce. Ve studijním oboru zahradnictví je třeba brát v úvahu, že mimo běžné formy a metody teoretického vyučování se v široké míře uplatňují hlavně cvičení, různé formy výuky předmětu praxe a odborné exkurze. Formy vzdělávací práce jsou v nemalé míře závislé na průběhu vegetace, na specifičnosti jednotlivých zahradnických odvětví i na aktuálním průběhu počasí.

6         Další specifické požadavky

Pro přijetí ke studiu jsou ze zdravotních důvodů nevhodní uchazeči

-          s anamnesticky nebo klinicky zjištěnými projevy alergických onemocnění dýchací soustavy, spojivek nebo kůže, včetně atopické dispozice,

-          se závažnými poruchami vidění, přičemž monokulus není kontraindikací,

-          neproočkovaní proti tetanu.

Žáci trpící nemocemi, které podmiňují zdravotní nezpůsobilost k řízení motorových vozidel podle směrnice MZ ČSR číslo 8/1986 Ú.v. ČSR, o posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, trolejbusů a tramvají (registrovaná částka 7/1986 Sb.), se nemohou aktivně účastnit praktické části výuky řízení motorových vozidel a jsou omezeni i v praktické výuce předmětu stroje a zařízení.

Vzhledem k profilu absolventa není řízení traktoru, dalších mechanizmů nebo práce se stroji nutnou podmínkou výkonu povolání, proto onemocnění podle citované směrnice není uvedeno jako kontraindikace.