Vstupní
předpoklady žáků :
Do
prvního ročníku studijního oboru 41-44-M/001 Zahradnictví se přijímají
žáci a další uchazeči, kteří úspěšně ukončili
základní školu. Kritéria a další podmínky přijímacího řízení
stanoví ředitel
střední zahradnické
školy.
Délka
vzdělávacího programu :
4 roky -
denní studium
5 let -
dálkové studium
Pojetí
a cíle vzdělávacího programu :
Vzdělávací program je pojat v
souladu se základními principy výchovy a vzdělávání. Umožňuje rozvíjet
osobnost žáka a tvoří tak jeden ze stupňů
celoživotního učení. Jeho cílem je rozvoj vědomostí, dovedností a
schopností žáka ve všech oblastech vzdělávání a další formování jeho
charakterových vlastností.
Obsah výchovy a vzdělávání je
stanoven tak, aby žáci mohli po úspěšném absolvování studia kvalifikovaně
vykonávat činnosti, které vymezuje profil absolventa. Po vykonání maturitní
zkoušky se také mohou ucházet o studium na vyšších odborných školách
nebo na vysokých školách.
Cíle
vzdělávacího programu se realizují v oblasti všeobecného a odborného vzdělávání
:
Oblast
všeobecného vzdělávání
ve svých jednotlivých složkách konkretizuje obecné vzdělávací cíle.
Navazuje přitom na učivo ze základní školy
a současně respektuje požadovanou úroveň vzdělávání i odborné
zahradnické zaměření.
Vyučování českému jazyku vede
žáky k dokonalejšímu ovládání spisovného jazyka, svým zaměřením přispívá
k rozvoji jejich jazykové kultury a vychovává je k vlastenectví, humanitě a
demokracii. Důležité je také správné používání spisovného jazyka v
odborné terminologii. Literatura se podílí na utváření jejich názorů,
postojů a zájmů, na tvorbu jejich názoru na svět i
mravního profilu. Výuka cizím jazykům prohlubuje a doplňuje systém
jazykového vzdělávání a rozšiřuje celkový kulturní rozhled žáků. Je
zaměřena zejména na vytvoření takových jazykových schopností, které jim
umožní domluvit se v základních obecných okruzích i v oblasti odborné
terminologie. Cílem občanské nauky je získání základních
návyků k životu v
demokratické společnosti, k pochopení
nutnosti odpovědného přístupu
k sobě i k ostatním lidem a ke vzniku hodnotové orientace jako základu životního
stylu. Hlavním cílem výuky dějepisu je poskytnout žákům poznatky o národech
a světových dějinách a umožnit jim, aby si utvořili vlastní názor na
historický vývoj a smysl dějin.
Na pomezí mezi předměty společenskovědními
a matematicko-přírodovědnými je zeměpis, který přispívá k orientaci žáků
v problematice současného světa i k jejich výchově k ochraně a tvorbě životního
prostředí.
Vyučování matematice poskytuje
žákům systém vědomostí, které je vedou k přesnosti, důslednosti a
abstraktnímu myšlení a současně schopnosti racionálně řešit úlohy ze
zahradnické praxe. Cílem vyučování fyzice je správné pochopení fyzikálních
zákonů a principů, které jsou základem
poznání světa. Výpočetní technika vede žáky k tomu, aby byli
schopni uživatelsky používat osobní počítače jak v průběhu studia v různých
předmětech, tak ve svém budoucím profesním uplatnění.
Tělesná výchova přispívá k všestrannému
a harmonickému rozvoji žáků upevňováním zdraví, rozvojem pohybových
schopností a vědomostí, které tvoří součást tělesné kultury a formováním
pozitivních vlastností osobnosti.
Oblast
odborného vzdělávání je tvořena
odborným učivem, jehož množství je regulováno
především kategoriemi výběrových a volitelných předmětů.
Základní odborné učivo umožňuje
žákům, aby si osvojili na vědeckém základě zevšeobecněné širší vědomosti
dlouhodobě platné, dále nezbytné obecné dovednosti a návyky, zejména
logické myšlení a správné pracovní metody. Učivo souvisí a navazuje na
oblast všeobecného vzdělávání. Poskytuje žákům poznatky o podstatě zákonitostí,
principů a jevů a jejich vzájemných vztazích, o přírodních,
technických, ekologických a ekonomických souvislostech a vede je k uplatňování
těchto vědomostí při řešení praktických úkolů. Toto základní učivo
tvoří podstatu odborné složky profilu absolventa a mezi takovéto průpravné
zahradnické předměty zařazujeme především chemii, biologii a ekologii,
základy zahradnictví, stroje a zařízení a geodézii.
Specifické odborné učivo je
koncipováno jako dynamický systém umožňující uplatnění absolventů v
nových technických, technologických a ekonomických podmínkách. Proto i učební
plán především v rámci kategorie výběrových předmětů je značně volně
koncipovaný a umožňuje zaměření
studia podle požadavků zahradnické praxe, podmínek výrobní oblasti, aktuálního
stavu na trhu práce eventuelně tradice školy. Mezi předměty, které jsou v
rámci zaměření zařazovány s vyšší (nižší) hodinovou dotací patří
především ovocnictví, zelinářství, sadovnictví a květinářství.
Kategorie výběrových předmětů je však chápána jako otevřený systém a
proto sem škola může v rámci zaměření zařadit i jiné vhodné učební předměty.
Odborné zahradnické vzdělávání
si klade za cíl připravit nejen úzce specializované odborníky v některém
z profilových maturitních předmětů, ale i takové zahradníky, kteří dokáží
své odborné poznatky aplikovat i v dalších oblastech se zahradnictvím
souvisejících, tj. především v rostlinné výrobě, obecném zemědělství,
v některých odvětvích potravinářství nebo v oblasti obchodu a služeb.
Charakteristika
obsahových složek :
a)
všeobecné vzdělávání si
klade za cíl vytvořit předpoklady pro rozvoj osobnosti žáka v návaznosti
na vědomosti, dovednosti a postoje získané na základní škole, nezávisle
na zvoleném oboru. Klade důraz na vzdělávání v širším kontextu, snaží
se podpořit a zvýšit adaptabilitu žáka v
měnících se společenských i pracovních podmínkách s tím, že
akceptuje jeho osobnost. Složka všeobecného vzdělávání je rozdělena do
šesti oblastí.
Jazykové
vzdělávání plní významnou funkci při začleňování jedince do společnosti a
její kultury, neboť v návaznosti na předchozí vzdělávání rozvíjí
komunikativní kompetenci žáků v mateřském a cizím jazyce a tím přispívá
k jejich jazykovému, kulturnímu, estetickému a sociálnímu cítění a
k celkové kultivovanosti člověka. Jazyk slouží jako prostředek k dorozumívání,
k získávání a předávání potřebných informací a tím k navázání vzájemných
kontaktů s druhými lidmi.
Společenskovědní
vzdělávání
má multidisciplinární charakter, neboť jeho základ tvoří soubor
poznatků z mnoha vědních disciplín. Hlavním cílem této vzdělávací složky
je snaha o sociální a osobnostní kultivaci žáka. Významné je osvojení základních
poznatků z psychologie, sociologie, etiky, filosofie, ekonomie, politologie,
historie a teorie státu a práva. Tyto poznatky by měly žákovi usnadnit
jeho názorovou orientaci, životní postoje a
jeho začlenění do společnosti.
Matematické
vzdělávání je nezbytné
pro každodenní život a slouží jako průprava pro přírodovědné,
technické i ekonomické disciplíny, které úzce souvisí se studijním
oborem. Matematika rozvíjí numerické dovednosti
žáka, vede ho k přesnosti a důslednosti a hlavně k samostatnému a
logickému myšlení, čímž podporuje jeho předpoklady pro řešení praktických matematických problémů v oboru zahradnictví.
Přírodovědné
vzdělávání prohlubuje znalosti z
fyziky, chemie a biologie a ekologie, které jsou velmi důležité pro pochopení
některých přírodních zákonů. Je
nezbytné dobře pochopit souvislosti mezi jednotlivými vědními disciplínami
a přírodními zákony a být schopen aplikovat tyto poznatky v běžném
zahradnickém, nebo příbuzném provoze.
Estetické
vzdělávání je nedílnou součástí všeobecné vzdělanosti, protože má výchovné
poslání a výrazně ovlivňuje kultivovanost člověka. Působí na jeho
estetické cítění, rozvíjí jeho představivost, podporuje jeho tvůrčí činnost
a umožňuje mu základní orientaci v kulturní a duchovní oblasti.
Estetická oblast vzdělávání je významně prezentována v oblasti
okrasného zahradnictví, především v předmětech květinářství a
sadovnictví.
Rozvoj
tělesné kultury považuje za nejvýznamnější
vytvořit u žáka soubor návyků, které by vědomě vedly k
péči o tělo a pozitivně tak působily na jeho zdraví. Dobrý
zdravotní stav a kondice mají prvořadý význam pro pracovníky v zemědělství.
Hlavní podíl je věnován klasické výuce tělesné výchovy, která je doplněna
o znalosti z oblasti historie tělesné kultury a zdravotní výchovy.
b)
odborné vzdělávání poskytuje
žákovi průpravu pro odborné činnosti
a rozvíjí i jeho základní vědomosti a dovednosti. Ty
mu umožní lépe se orientovat v průběhu vzdělávacího procesu a zvyšují jeho adaptabilitu v zahradnické, zemědělské, či nějaké
jiné navazující pracovní oblasti. Vzdělávací cíle odborného vzdělávání
realizované v několika okruzích jsou základem budoucí odbornosti
absolventa.
Učivo
okruhu biologická a chemická podstata zahradnictví vytváří prostor
pro chápání biologické a chemické podstaty dějů v živých soustavách, učí
žáky aplikovat tyto poznatky při posuzování kvality produktů výroby, při
řešení konkrétních problémových situací v procesu zahradnické výroby
a rozhodování o opatřeních prováděných ve prospěch ochrany a tvorby životního
prostředí a zdraví lidí i zvířat.
V
okruhu životní prostředí a jeho vliv na organismy se žáci učí využívat
znalosti o stavu jednotlivých složek životního prostředí k optimalizaci
technologických opatření při současném respektování požadavků na
tvorbu a ochranu krajiny, zahrad, parků a intenzivních výsadeb ovoce a
zeleniny. Osvojují si metody stanovení meteorologických a klimatických
prvků a vlastností půd a učí se využít zjištěné poznatky pro volbu
vhodných agrotechnických či jiných opatření. Klíčový význam má především
dovednost aplikace těchto znalostí v zahradnické praxi.
Podstata
učiva okruhu stroje a zařízení pro technologické procesy a dopravu vede žáky k využívání a k tvůrčí aplikaci obecných
přírodovědných poznatků v odborném vzdělávání. Vědomosti a dovednosti
získané v nižší úrovni vzdělávání se dále prohlubují zejména směrem
k pochopení principu činnosti strojů a strojních zařízení používaných
v zahradnictví a k optimalizaci jejich využívání v jednotlivých
technologických procesech. Učivo seznamuje s vysokou dopravní náročností
a s používanou mobilní technikou. Dílčím způsobem se orientuje do oblasti
řízení motorových vozidel.
Učivo
okruhu technologické procesy rozšiřuje a prohlubuje vědomosti a
dovednosti potřebné pro volbu vhodných opatření při výrobě. Žáci se učí
tato technologická opatření nejen navrhovat, ale i provádět, organizovat a
kontrolovat. Běžné problémové situace v zahradnickém
podniku se přitom učí řešit nejen z
pohledu pěstitelského, ale i s přihlédnutím
k ekonomičnosti zvoleného postupu a jeho ekologickým dopadům.
Okruh
ekonomika vede žáky k aktivnímu osvojení základních ekonomických
pojmů a termínů, vytváří schopnost orientovat se v ekonomických
jevech a procesech v podmínkách tržního hospodářství, především
na úrovni podniku. Rozvíjí dovednost řešit běžné rozhodovací a organizační
situace a prakticky aplikovat metody a prostředky řízení, organizace a
kontroly. Vytváří schopnosti samostatně posuzovat ekonomické ukazatele výroby,
zaujímat k nim stanoviska a navrhovat konkrétní racionalizační opatření.
Pozornost je věnována i sladění požadavků v oblasti ekonomické a
ekologické. Žáci se rovněž učí uplatňovat hlavní zásady podnikání,
dodržovat právní předpisy vztahující se k oboru zahradnictví
a získávají vědomosti a dovednosti potřebné pro práci s účetními
doklady.
Učivo
okruhu praktické činnosti v oboru dále rozšiřuje vědomosti a
dovednosti žáků, zejména ve dvou alternativních okruzích odborných činností
- provádění a řízení převážně kvalifikovaných ručních prací při pěstování
rostlin a provádění a řízení ekonomických (včetně účetních) a
obchodních opatření a služeb v zahradnictví. Má klíčový význam pro
formování profesionální zdatnosti žáků.
c)
soubory klíčových dovedností
-
rozvíjet komunikativní
dovednosti, tzn. dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně
situaci, zpracovávat písemný materiál, číst s porozuměním a využívat
informací získaných četbou, vysvětlovat a znázorňovat konkrétní
situace,
-
rozvíjet personální a
interpersonální dovednosti, tzn. dovednosti využívat sebepoznání a sebekontroly
ke stanovení a realizaci přiměřených cílů vlastního rozvoje, ke
zdokonalování vlastního učení, i ke zvýšení pracovního výkonu a
schopnosti zvolit správný životní styl,
–
rozvíjet dovednosti pracovat s druhými lidmi na dosažení kolektivních
cílů, nést zodpovědnost za práci
vlastní i práci ostatních spolupracovníků,
-
dovednosti řešit problémy a
problémové situace, tzn. správně identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat
možnosti jejich řešení a stanovovat a dodržovat efektivní postupy při
realizaci jejich řešení,
-
dovednost numerických aplikací,
tzn. používat různé aritmetické a statistické postupy důležité pro řešení
různých situací,
-
dovednost využívat informačních
technologií, tzn. pracovat s osobním počítačem, dovednost využívat různé
informační zdroje a informace různého druhu a charakteru, a to i při celoživotním
vzdělávání.
Organizace
výuky denního studia:
Délka
tohoto vzdělávacího programu je 4 roky a jednotná délka školního vyučování
je 40 týdnů. Vyučování podle rozpisu učiva se v jednotlivých ročnících
pohybuje od 29 do 33 týdnů.
Výuka
některých všeobecně vzdělávacích předmětů, zejména cizích jazyků a
předmětu výpočetní technika, probíhá ve speciálně vybavených učebnách.
Výuka odborných předmětů, která zpravidla zahrnuje i praktickou část, je
závislá na charakteru předmětu. Cvičení se uskutečňují s děleným počtem
žáků ve speciálních učebnách či laboratořích. Praktická výuka se
zabezpečuje také buď formou cvičení, nebo v rámci různých forem předmětu
praxe, tj. především v rámci učební praxe a individuální odborné praxe. Kromě toho je během hlavních prázdnin,
tedy po ukončení teoretické výuky, realizována ve 3. ročníku odborná
prázdninová praxe. V každém ročníku studia je také zařazeno konání
až pětidenních odborných exkurzí.
Další podrobnosti organizace výuky uvádí mj. učební osnova předmětu
praxe a tabulka přehledu využití týdnů v období školního roku.
Ve
všech formách vyučování je třeba respektovat platná právní ustanovení,
příslušné resortní vyhlášky a nařízení a normy a předpisy pojednávající
o ochraně a bezpečnosti zdraví při práci.
Organizace
výuky dálkového studia:
Délka
tohoto vzdělávacího programu je 5 let a jednotná délka školního vyučování
je 40 týdnů. Vyučování probíhá formou konzultačních hodin. V prvním
až čtvrtém ročníku je v jednotlivých ročnících 200 konzultačních
hodin a v pátém ročníku 180 konzultačních hodin.
Výuka
některých všeobecně vzdělávacích předmětů, zejména cizích jazyků a
předmětu výpočetní technika, probíhá ve speciálně vybavených učebnách.
Výuka odborných předmětů, která zpravidla zahrnuje i praktickou část, je
závislá na charakteru předmětu.Odborná praxe není v rámci konzultačních
hodin realizována plně jako u denního studia a je uznána za splněnou, pokud
žák prokáže, že praxi splnil v rámci svého zaměstnání. V učebním
plánu dálkového studia jsou zařazena celodenní soustředění k některým
vyučovacím předmětům náročných na takové komplexní činnosti studujících,
které je nutno vykonávat pod přímým vedením vyučujícího. Další
praktické dovednosti získává žák i v rámci konzultačních hodin
formou cvičení z odborných předmětů.
Ve
všech formách vyučování je třeba respektovat platná právní ustanovení,
příslušné resortní vyhlášky a nařízení a normy a předpisy pojednávající
o ochraně a bezpečnosti zdraví při práci.
Metodické
přístupy :
Při
volbě metodických přístupů je vhodné omezit metody popisné a raději upřednostnit
výuku problémovou, která umožňuje rozvíjet aktivitu žáků ve vzdělávacím
procesu. Verbální způsoby učení lze redukovat nižším hodnocením vědomostí
informativní části učiva, formativní účinnost učiva lze zvýšit aktivní
činností ve vzdělávacím procesu. S používanými metodami úzce souvisí i
rozvíjení schopnosti používat odbornou literaturu, mj. také v kontextu celoživotního
učení.
S
metodickými přístupy úzce souvisí formy vzdělávací práce. Ve studijním
oboru zahradnictví je třeba brát v úvahu, že mimo běžné formy a metody
teoretického vyučování se v široké míře uplatňují hlavně cvičení, různé
formy výuky předmětu praxe a odborné exkurze. Formy vzdělávací práce
jsou v nemalé míře závislé na průběhu vegetace, na specifičnosti
jednotlivých zahradnických odvětví i na aktuálním průběhu počasí.
Další
specifické požadavky :
Pro
přijetí ke studiu jsou ze zdravotních důvodů nevhodní uchazeči
-
s anamnesticky nebo klinicky zjištěnými
projevy alergických onemocnění dýchací soustavy, spojivek nebo kůže, včetně
atopické dispozice,
-
se závažnými poruchami vidění,
přičemž monokulus není kontraindikací,
-
neproočkovaní proti tetanu.
Žáci
trpící nemocemi, které podmiňují zdravotní nezpůsobilost k řízení
motorových vozidel podle směrnice MZ ČSR číslo 8/1986 Ú.v.ČSR, o posuzování
zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, trolejbusů a tramvají
(registrovaná částka 7/1986 Sb.), se nemohou aktivně účastnit praktické
části výuky řízení motorových vozidel a jsou omezeni i v praktické výuce
předmětu stroje a zařízení.
Vzhledem
k profilu absolventa není řízení traktoru, dalších mechanizmů nebo práce
se stroji nutnou podmínkou výkonu povolání, proto onemocnění podle citované
směrnice není uvedeno jako kontraindikace.