CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

Vstupní předpoklady žáků:

Do prvního ročníku studia se přijímají žáci a další uchazeči, kteří úspěšně ukončili základní školu. Další podmínky přijímacího řízení stanoví ředitel školy.

Délka vzdělávacího programu a forma studia:

Čtyřleté denní studium,  pětileté dálkové studium.

Pojetí a cíle vzdělávacího programu:

Vzdělávací program studijního oboru mechanizace a služby vzdělává a vychovává žáky pro oblast mechanizovaných činností, zabezpečování provozu mechanizace zemědělství, stavebnictví a dopravy, oprav a údržby strojů a zařízení, obchodu se zemědělskou technikou a technickými komponenty včetně administrativní činnosti souvisejícími s těmito činnostmi  v oblasti dopravy, stavební mechanizace, technických služeb a správních orgánů.

V rámci zaměření, která škola vytváří zařazováním výběrových předmětů, poskytuje   absolventům užší specializaci při zachování společného základu umožňujícího absolventovi přizpůsobovat se měnícím se podmínkám na trhu práce.

Společný základ oboru tvoří zejména skupina všeobecně vzdělávacích předmětů, která tvoří více než 45% objemu výuky a je zárukou maturitní úrovně v této oblasti. Proto jsou využívány obecně platné učební osnovy všeobecně vzdělávacích předmětů a metody vzdělávání umožňující naplnit vzdělávací standard platný pro třetí vzdělávací úroveň. Oblast všeobecně vzdělávacích předmětů prolíná i do náplně odborné části vzdělávání a to především v předmětech právo, ekonomika  a v některých výběrových předmětech jako např. psychologie a estetická výchova. V těchto předmětech si žák rozvíjí vedle odborných i interpersonální vědomosti a dovednosti.

V oblasti odborných předmětů je předepsána minimální povinná hodinová dotace, která zabezpečuje hlavní vzdělávací linii oboru mechanizace a služby. Flexibilní profilaci tohoto vzdělávacího programu pak umožňují výběrové předměty, jejichž sestavu určuje ředitel školy se zachováním možnosti individuální profilace žáka. Vzhledem k oblastem budoucího působení absolventů se doporučují zaměření orientovaná na oblast provozu zemědělské a stavební mechanizace a služeb, dopravních a servisních služeb, elektrotechniky a automatizace mechanizovaných služeb, údržby veřejné zeleně a ekologických služeb. Dále zaměření orientovaná na oblast ekonomicko-organizační, technicko-administrativních služeb, obchodně technických a podnikatelských služeb.

Cílem studijního oboru mechanizace a služby je připravit žáky pro činnosti technickohospodářských pracovníků v oblasti využití techniky užívané v zemědělství, dopravě, stavebnictví a lesnictví, ale i v ostatních oblastech národního hospodářství, zajišťováním její provozní spolehlivosti, pro činnost ve státní správě odpovídajícího technického zaměření, dále pro činnosti spojené se správou a obhospodařováním majetku u výrobních i správních institucí, pro činnosti v institucích zabývajících se tvorbou a údržbou krajiny a vykonáváním různorodých činností spojených s obchodně provozními funkcemi ve všech právních formách institucí zabývajících se obchodní činností. Systém studia je podřízen potřebě připravit absolventy pro samostatnou řídící činnost provozního charakteru s důrazem na praktickou stránku.

Charakteristika obsahových složek

Obsah vzdělávání je stanoven tak, aby žáci byli po úspěšném absolvování studia připraveni vykonávat vysoce odborné činnosti při řízení a obsluze složitých mobilních strojů a zařízení, jakož i nižší a střední činnosti pracovníků v oblastech, pro které jsou připravováni podle svého zaměření. Mají být schopni se na základě široké teoretické a praktické průpravy v odborných předmětech adaptovat i na potřeby nově vznikajících výrobních činností, ale i pro činnosti v oblasti služeb a státní správy. Obsah vzdělávání studijního oboru tvoří tři skupiny vyučovacích předmětů.

Základní všeobecně vzdělávací předměty umožňují seznámit žáky se zákonitostmi přírodních věd, poznat zákonitosti historického, společenského, ekonomického a technického rozvoje a vytvářejí nezbytné předpoklady k osvojení odborné složky vzdělávání nezávisle na zvolené odborné profilaci. Kladou důraz na obecně uznávané kvality člověka, důležité pro uplatnění v demokratické společnosti založené na humanismu. Akcentují osobnost žáka, jeho životní adaptabilitu v harmonii s prostředím, okolním světem i se sebou.

Obsahová struktura všeobecného vzdělávání je konstruována tak, aby žáci byli vybaveni nejen prostředky pro poznávání jednotlivých vědních oborů, ale aby také byli schopni vnímat pravdivý obraz světa a orientovat se v něm, uvědoměle přijímat společné kulturní dědictví lidstva, jeho duchovní a mravní hodnoty, rozlišovat dobro a zlo, pravdu a lež, právo a bezpráví, aby chápali význam ochrany životního prostředí, míru a zachování lidských práv, uměli kultivovat mezilidské vztahy, pociťovali touhu po poznávání a sebezdokonalování.

                Základní odborné předměty poskytují ve vědním základu zobecněné, širší a dlouhodoběji platné vědomosti, dovednosti, zejména však návyky v oblasti myšlení a práce. Odborné učivo poskytuje znalosti podstaty jevů, principů, zákonitostí a vztahů, technologických a provozních, ekonomických, ekologických a společenských souvislostí a základní dovednosti aplikovat tyto vztahy a souvislosti při řešení praktických úkolů. Tvoří základ odborné složky profilu absolventa.

Složka odborného vzdělávání respektuje potřebu nespecifické odborné připravenosti absolventa a zachovává jeho adaptabilitu na trhu práce. Odborná složka je v prvním a do značné míry i ve druhém ročníku proto obsahově shodná a umožňuje absolventovi jak výběr či změnu zaměření v průběhu studia, tak jeho profesní adaptabilitu v odborné praxi. Odborné vzdělávání vychází ze vzdělávacího standardu směru zemědělského, ale akceptuje část požadavků standardu směru strojírenského, částečně pak zahrnuje některé prvky také ze standardu směru ekonomického.

                Výběrové předměty přispívají k rozšíření a prohloubení učiva základních odborných předmětů, vytvářejí prostor pro zaměření podle potřeb jednotlivých regionů a to dle specifických podmínek a vybavení školy. Specifikují odbornost absolventa především ve vyšších ročnících. Umožňují pružně reagovat na měnící se požadavky trhu práce a hospodářsko-ekonomického vývoje.

                Klíčové dovednosti zvyšují adaptabilitu jedince vzhledem k proměnlivosti prostředí a přibližují vzdělávání ve škole potřebám praxe a života.

V oblasti komunikativních dovedností je důraz kladen na přiměřené ústní a písemné vyjadřování, absolvent je schopen vysvětlovat a znázorňovat, číst s porozuměním a pracovat s textem. Z profesních potřeb je rozvíjena dovednost jednat s lidmi /se zákazníky, návštěvníky, podřízenými apod./ jasně, přiměřeně a efektivně i o složitých záležitostech. V  písemném projevu bude absolvent schopen zpracovávat materiály komplexního charakteru s volnou, ale přehlednou úpravou nebo v předepsané úpravě.

U personálních dovedností je absolvent připraven zdokonalovat vlastní učení a dovednost sebepoznání, sebekontroly a seberegulace. V oblasti interpersonálních dovedností bude prohloubena dovednost spolupracovat s druhými osobami na dosažení kolektivních cílů a schopnost přijímat odpovědnost za vlastní práci a práci podřízených. Rovněž důležitá je dovednost rozdělovat úkoly a odpovědnost při optimálním využití dovedností a vědomostí kolegů.

Absolvent bude mít  dovednost řešit problémy a problémové situace. Bude schopen analyzovat problémy, zvažovat možnosti řešení, vybírat a navrhovat optimální řešení, stanovovat a dodržovat efektivní postup řešení.

U numerických aplikací bude mít absolvent dovednost používat různé aritmetické a statistické postupy při řešení praktických situací. Půjde především o rozvíjení dovedností používat vlastních odhadů při kontrole výsledků výpočtů a identifikovat chybu, dovedností převádět jednotky, používat grafy, tabulky, nomogramy, užívat výpočty s procenty, užívat výpočty algebraických průměrů, určovat obsahy a obvody obrazců a objemy a povrchy těles.

Od 1. ročníku bude rozvíjena dovednost žáků využívat informační technologie a pracovat s výpočetní technikou.

Klíčové dovednosti budou rozvíjeny ve všech předmětech a dále formou projektů. Ve  4. ročníku pak žáci zpracují maturitní projekt, který budou obhajovat při maturitních zkouškách před maturitní komisí.  

Organizace výuky

a) Denní studium

Hlavní předpokládanou formou studia je denní studium. Teoretická výuka probíhá v rámci pravidelného rozvrhu, do něhož jsou zahrnuta i vícehodinová cvičení k odborným předmětům konaná v dílnách a laboratořích školy. Další formou praktické výuky je předmět praxe, který se vyučuje formou učební a odborné praxe. Učební praxe, při níž se nacvičují činnosti s mechanizačními prostředky v určitém vegetačním období, probíhá buď souběžně s teoretickým vyučováním a žáci z jednotlivých tříd se při ní spojují do skupin, nebo jako bloková. Odborná praxe je organizována jako bloková a uskutečňuje se buď v průběhu školního roku, nebo jako prázdninová.

Dostatečná časová dotace praxí umožňuje nejen aktivní formy participativního učení, ale především bezprostřední styk se skutečnými pracovními podmínkami, v nichž si žáci vytvoří pracovní návyky a vztah k tvořivé činnosti. Získají tak adaptabilitu pro podmínky práce ve firmách, což jim usnadňuje vstup na trh práce.

Ke zvládnutí  praktické výuky je třeba, aby žáci v průběhu výuky zvládli výcvik v řízení motorových vozidel skupiny T pokud možno (v závislosti na věku žáků) ve 2. ročníku a skupiny C zpravidla ve 4. ročníku. Tento výcvik a získání řidičského oprávnění je nezbytný i pro budoucí uplatnění absolventů. Při praxích a cvičeních se tvoří skupiny žáků, u řízení vozidel probíhá individuální výcvik dle platné vyhlášky.

b) Dálkové studium

V  dálkové formě studia teoretická výuka je upravena časovou dotací i formou tak, aby umožňovala intenzivní konzultace. Zůstává zachována výuka ve formě cvičení k odborným předmětům. Praxe pak je kombinována s působením studujících na jejich pracovištích, kdy je započítávána podle příbuznosti  k oboru. 

V 1. až 4. ročníku je organizována výuka v rozsahu 220 hodin za školní rok, v 5. ročníku pak v rozsahu 200 hodin. Probíhá podle učebních  osnov denního studia. Vyučující si učivo rozvrhne  podle stanoveného počtu  konzultačních hodin v předmětu.

Ve všech formách vyučování je třeba respektovat platná právní ustanovení, příslušné resortní vyhlášky a nařízení, jakož i normy a předpisy týkající se ochrany a bezpečnosti  zdraví při práci.

Metodické přístupy

Metody výchovně vzdělávací práce zahrnují činnosti učitele a činnosti žáka. Mezi obecnými didaktickými metodami je dávána přednost problémovým formám, které umožňují rozvíjet aktivitu žáků. Soustavně se vytvářejí předpoklady pro osvojení metod, které jsou blízké budoucímu uplatnění absolventů. Důraz se klade na rozvoj dovedností a návyků, na schopnost samostatné práce s odbornou literaturou, získávání potřebných informací a vytvoření předpokladů pro další samostatné vzdělávání. Vedle běžných postupů práce ve třídě se v oboru mechanizace a služby uplatňují zejména cvičení, praxe ve firmách či podnicích odpovídající odborné profilaci studia, předváděcí akce a exkurze.

Součástí výuky je i rozvíjení klíčových dovedností, k němuž dochází v průběhu studia v jednotlivých předmětech podle jejich charakteru a zařazení v učebním plánu a dále formou projektů individuálních a skupinových.

Ve 3. a především ve 4. ročníku se realizuje projektové vyučování, jehož úkolem je prohloubit schopnost žáka samostatně nebo v řešitelské skupině využívat získaných vědomostí a dovedností ke zpracování projektu předkládaného k hodnocení a obhajovaného žákem v závěru studia před maturitní komisí jako maturitní projekt. Součástí projektu je textová část, která spolu s obhajobou prověří a prohloubí komunikativní dovednosti. Při zpracování projektu si žák  zdokonaluje schopnost samostatného učení a ve skupině schopnost dosáhnout cílů ve spolupráci s jinými lidmi. Ověří si schopnost analyzovat a řešit problémy a to s využitím výpočetní techniky včetně jejich kvantifikovatelného vyjádření a hodnocení.

Téma zadání projektu bude voleno s ohledem na zaměření studia, tj. v oblasti odpovídající profilovým odborným předmětům, případně všeobecným předmětům s vazbou na využití cizího jazyka, výpočetní techniky, historie oboru, regionu a jeho ekologické problematiky.

Další specifické požadavky

 Pro  přijetí  do studijního oboru nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:

-      nemocemi pohybového ústrojí znemožňujícími práci ve vynucené poloze, dlouhé stání, středně velkou zátěž,

-      prognosticky závažnými chorobami horních končetin omezujícími hybnost ze předpokladu práce s motorovou  technikou,

-      prognosticky závažnými alergickými onemocněními kůže a dýchacích cest za  předpokladu práce v lesní a zemědělské prvovýrobě,

-      prognosticky závažnými chorobami srdce a oběhové soustavy vylučujícími středně velkou zátěž,

-      záchvatovými  a kolapsovými stavy včetně epilepsie v případě  předpokladu práce ve výškách, práce s motorovou mechanizací a jiných prací, kde by mohlo dojít k ohrožení zdraví svého nebo spolupracovníků.