Vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 

dne 4. dubna 2000 č.j. 15184/2000-23, s platností od 1. září 2000 počínaje prvním ročníkem

   UČEBNÍ PLÁN  

Kmenový obor: 4145 Zemědělská a lesnická technika

Studijní obor: 4145 – M/001 Mechanizace a služby

denní studium

Doporučené nepovinné předměty:

Další cizí jazyk, Obsluha mechanizačních prostředků, Myslivost, Svařován, Konverzace k cizímu jazyku

Poznámky:

1.      Pro výuku všeobecně vzdělávacích předmětů jsou využívány schválené učební osnovy pro SOŠ. Pro výuku ekonomiky v technicko-provozních zaměřeních je využívána učební osnova č.j. 18 052/99-23 schválená dne 6.dubna 1999, pro  ekonomicko-organizační zaměření studia bude tato učební osnova využita s přesunem výuky do 1. a 2. ročníku. Tím bude zajištěn mezipředmětový vztah pro výběrový předmět účetnictví vyučovaný od 2. ročníku. Ve 3. a 4. ročníku bude zařazen výběrový předmět ekonomika a podnikání, který obsáhne tematické celky významné pro zaměření  a rozvine základy znalostí z 1. a 2. ročníku včetně jejich praktického využití ve cvičeních a při zpracování projektů.

2.      Ve sloupci “Celkem” nejsou u všech vyučovacích předmětů přesně uvedeny celkové týdenní hodinové dotace,protože u některých předmětů je může stanovit ředitel školy ve vymezeném rozpětí. Přitom však musí být za celkovou dobu studia u jednotlivých základních vyučovacích předmětů dodržen níže stanovený minimální počet týdenních vyučovacích hodin. Při stanovení konkrétního počtu hodin jednotlivým předmětům a při jejich zařazování do ročníků ředitel přihlíží k zachování nezbytných mezipředmětových návazností. Učivo základních odborných předmětů je v učebních osnovách rozepsáno na průměrný  počet hodin daného rozpětí. Vyučující si rozsah učiva přizpůsobí zvolenému skutečnému počtu hodin předmětu v rámci stanoveného rozpětí. Obsah učiva upraví tak, aby odpovídal skutečnému  počtu vyučovacích hodin a zaměření studia. Hodinové dotace jednotlivých základních vyučovacích předmětů je možné zvýšit z počtu hodin určených pro výběrové předměty.

3.      Rozpětí hodin uváděné u některých předmětů umožňuje volbu jejich hodinové dotace podle odborné orientace, zájmu žáků a podmínek školy. Přitom nesmí být překročen celkový týdenní počet hodin v daném ročníku. Nejmenší možný podíl všeobecného vzdělávání musí činit 45% z celkového rozsahu  povinného vzdělávání.

4.      Pomlčka u příslušného předmětu a ročníku v učebním plánu znamená, že předmět se v tomto ročníku nezařazuje.

5.      Počet hodin tělesné výchovy lze podle podmínek školy zvýšit o jednu hodinu s tím, že tato hodina nebude započítávána do součtu týdenních vyučovacích hodin.

6.      V matematicko-přírodovědných a odborných základních i výběrových vyučovacích předmětech se do  učebního plánu zařazují cvičení, při kterých se třída může dělit na skupiny podle platných předpisů.

7.      Struktura, rozdělení a hodinové dotace výběrových a nepovinných předmětů jsou plně v kompetenci ředitele školy. Za obsah učiva a zpracování učební osnovy odpovídá ředitel školy. Pro výuku výběrových předmětů je možné vytvářet skupiny žáků z různých tříd i ročníků.

8.      Kategorie výběrových předmětů je tvořena jednak některými předměty rozšiřujícími  základní odborné předměty a jednak předměty novými, jejichž zařazení vyplývá z  podmínek výrobní oblasti, aktuálního stavu na trhu práce, eventuálně tradice školy. Pokud struktura těchto předmětů může být výstižně pojmenována, lze charakteristiku zaměření uvést v příslušné pedagogické dokumentaci (včetně vysvědčení žáků). Zaměření musí být v souladu s profilem absolventa a charakteristikou vzdělávacího programu studijního oboru.

9.      Předmět motorová vozidla má učební osnovu zpracovanou v souladu s požadavky příslušných předpisů pro výcvik a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů silničních motorových vozidel. Stanovené hodinové dotace musí být přesně dodrženy.

10.  Výuka praxe se organizuje podle podmínek školy a struktury učebního plánu jako praxe učební a odborná. Horní hranice celkového rozsahu praxe uvedená v přehledu využití týdnů v období školního roku je stanovena jako maximální. Rozdělení týdnů praxe do jednotlivých ročníků je orientační a může být upraveno podle podmínek školy, školního hospodářství a regionu. Část praxe mohou žáci vykonat v období hlavních školních prázdnin. Rozsah a obsah jednotlivých forem praxe stanoví učební osnova daného předmětu.

11.  Tělovýchovný kurz může být zařazen do 1., 2. nebo 3. ročníku podle možností školy a zájmu žáků.

12.  Časová rezerva je určena k upevnění učiva, exkurzím a kurzům. Žáci mohou v každém ročníku absolvovat exkurze v délce maximálně pěti dnů.

13.  Ředitel školy může provést úpravu učebního plánu v rozsahu 10%, přičemž nesmí vypustit žádný z povinných předmětů.

14.  Obsah učiva jednotlivých vyučovacích předmětů může vyučující se souhlasem ředitele upravit až do 30 jeho rozsahu zařazením nových poznatků vyplývajících z rozvoje vědy a techniky, aktuálních otázek tržní ekonomiky a pro přizpůsobení učiva specifickým podmínkám školy a regionu.

15.  Počet týdnů vyučování ve 4. ročníku je stanoven jako minimální a nesmí být dále snižován.

dálkové studium

Poznámky:

1. V dálkovém studiu se vyučuje podle učebních osnov denního studia. Obsah a rozsah učiva v tematických plánech si přizpůsobí vyučující podle počtu konzultačních hodin uvedených v učebním plánu dálkového studia. Upravené tematické plány schvaluje ředitel školy.

2.  Počty konzultačních hodin v ročníku stanovené učebním plánem dálkového studia jsou závazné a musí se rovnoměrně rozložit do obou pololetí školního roku. Ředitel školy  rozhodne, zda stanovené počty konzultačních hodin se zařadí do pravidelného týdenního nebo čtrnáctidenního rozvrhu nebo podle jinak uspořádaného harmonogramu konzultací.

3. Ředitel školy může upravit celkové počty konzultačních hodin v jednotlivých předmětech pouze v rozpětí  10% z celkového počtu hodin konzultací v jednotlivých ročnících. Celkový počet konzultačních hodin v ročníku přitom nelze překročit. V počtu konzultačních hodin jednotlivých předmětů jsou zahrnuta i cvičení.

4. Obsah učiva jednotlivých předmětů může vyučující upravit až o 30% jeho rozsahu zařazením nových poznatků vyplývajících  z rozvoje  vědy a techniky, aktuálních otázek tržní ekonomiky nebo pro přizpůsobení učiva specifickým podmínkám školy a regionu.

5.  Struktura, rozdělení a hodinové dotace výběrových předmětů jsou plně v kompetenci ředitele školy. Konkrétní rozvržení učiva do jednotlivých ročníků a jeho hodinové dotace navrhují vyučující a po projednání v předmětových komisích je schvaluje ředitel školy.

6.  Kategorie výběrových předmětů je tvořena jednak některými rozšířenými základními předměty, jednakpředměty novými, jejichž zařazení vyplývá z potřeb regionu, aktuální situace na trhu práce, popřípadě tradic školy. Pokud struktura těchto předmětů může být výstižně souhrnně pojmenována, lze charakteristiku zaměření uvést v příslušné pedagogické dokumentaci (maximálně pěti slovy). Zaměření musí být v souladu s profilem absolventa a charakteristikou vzdělávacího programu studijního oboru. Na maturitním vysvědčení je možno uvádět seznam výběrových předmětů, které žáci úspěšně absolvovali, popřípadě vydat žákům o jejich absolvování samostatný certifikát.

7. Na závěr každého  pololetí se vykonají zkoušky ze všech předmětů, kterým se podle učebního plánu v příslušném pololetí vyučovalo. V jednom dnu se doporučuje konat zkoušky maximálně ze tří předmětů.

8. Počet hodin v závorce udává počet hodin cvičení z celkového počtu konzultačních hodin vyučovacího předmětu. Při vyučování cvičení se třída dělí na skupiny podle platných předpisů.

9.  Výuka předmětu praxe se upravuje individuálně pro žáky podle jejich pracovního působiště, jeho příbuznosti s oborem a doby působení v praxi.

10. Maturitní zkouška se připravuje a organizuje podle platných předpisů.