CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

Pojetí a cíle vzdělávacího programu: 

Žák je veden k samostatnému, tvůrčímu a kritickému myšlení i jednání, pocitu odpovědnosti za výsledky svého rozhodování, práce i chování. Jedním z cílů je průběžná kultivace lesnického odborníka včleňováním etických norem do jeho občanských i profesních činností a optimalizace osobnostního hodnotového systému v souladu s požadavky společnosti.

Hlavním cílem je příprava lesnického odborníka-hospodáře, schopného realizovat zásady přírodě blízkého lesního hospodářství, respektovat mimoprodukční a produkční funkce lesa, reagovat na změny lesnické politiky v souladu s ideou trvale udržitelného růstu společnosti a úkolem optimalizovat podmínky stability lesních ekosystémů.

Charakteristika obsahových složek:

a) všeobecné vzdělávání

Obsahové složky povinného vzdělávání se ve všeobecně vzdělávací části skládají ze vzdělání

•      jazykového, a to v oblasti mateřského jazyka a cizího jazyka;

•      společenskovědního, které v sobě zahrnuje vzdělávání vybraných oblastí psychologie, sociologie, politologie, etiky, filosofie a historie;

•      matematického, které se realizuje především v předmětu matematika, jejímž obsahovým jádrem jsou vybrané okruhy středoškolské matematiky;

•      přírodovědného, zahrnujícího oblast fyziky a chemie, která je zvlášť důležitá pro přípravu ve vzdělávacím oboru;

•      estetického, které se podílí na formování estetického cítění a estetických prožitků žáků, jehož zdrojem jsou různé druhy umění;

•     literatury, výtvarného umění, hudby, filmu apod. Nejvýznamnější část estetického vzdělávání se realizuje ve výuce literatury v mateřském jazyce;

•     v oblasti tělesné kultury, kde jde o formování biologické a sociální stránky osobnosti žáka a o prohlubování mezilidských vztahů, působí se na jeho upevňování zdraví, na efektivní využívání volného času a uspokojuje se jeho zájem o pohybovou aktivitu;

 b) odborné vzdělávání

Odborné vzdělávání teoretického i praktického charakteru se skládá z několika vzájemně tematicky propojených bloků předmětů zaměřených hlavně na:

-     výchovu a obnovu lesních porostů respektující produkční, mimoprodukční a ekologické funkce lesa. Zde jsou synteticky využívány vědomosti z přírodovědných předmětů (všeobecně vzdělávací i odborné části) umožňující chápat zásady lesního hospodářství, principy vztahů složek ekosystémů a působení lidského činitele v nich;

-     ochranu lesů a nauku o prostředí jako důležitý komplex vědomostí z průpravných odborných předmětů umožňující odbornou orientaci v živočišné a rostlinné říši, jejich vztazích, vazbách a důsledcích druhové nestability hospodářského i ekologického charakteru;

-     techniku a technologii,  které  představují nástroje k realizaci cílů výchovy a ochrany lesních porostů při respektování požadavků ochrany lesů, přírody a životního prostředí;

-     ekonomiku a podnikání seznamující se souborem ekonomických, tematicky diferencovaných pojmů i činností, které umožňují jejich praktickou aplikaci při řízení, organizaci, obchodování a personalistice státní i soukromopodnikatelské sféry;

-     praktické činnosti realizované v provozech a zařízeních správy i výroby lesního hospodářství, kde se komplexně i specificky ověřují teoretické poznatky a tvoří návyky a zkušenosti z řídicí, kontrolní a projektové činnosti středního technicko-hospodářského pracovníka; 

c) klíčové dovednosti

   I. komunikativní dovednosti

-        dovednosti vyjadřovat se ústně a písemně přiměřeně situaci, zpracovávat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst s porozuměním a využívat informací získaných četbou;

II. personální a interpersonální dovednosti

-        personální: dovednost zdokonalovat vlastní učení a výkonnost, dovednost využívat sebepoznávání, sebekontroly a seberegulace;

-        interpersonální: dovednost pracovat s druhými lidmi na dosažení kolektivních cílů, přijímat odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních;

III. dovednosti řešit problémy i problémové situace

-        identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti jejich řešení, vybírat a navrhovat řešení optimální v daném kontextu, stanovovat efektivní postupy při realizaci řešení a dodržovat je;

IV. numerické aplikace

-        dovednosti řešit praktické situace kvantitativním vyjádřením jejich kvantifikovatelných (spočitatelných a změřitelných) prvků;

V.  dovednost využívat informační technologie

-        dovednosti pracovat s osobním počítačem, využívat rozmanitých informačních zdrojů a informací různého druhu a charakteru v pracovním a mimopracovním životě.

Organizace výuky:

     a) Denní studium

Příprava ve vzdělávacím programu pro denní studium je organizována formou čtyřletého studia pro absolventy základních škol. Studium je zakončeno maturitní zkouškou.

Nedílnou součástí  vyučovacího procesu je nejen složka teoretická, ale i praktická, která na výuku teorie bezprostředně navazuje a doplňuje ji. Žáci si při ní ověřují  své teoretické poznatky a získávají nezbytné dovednosti a to jak obecného charakteru, tak ryze odborného rázu. Bezprostřední vazbu na jednotlivé odborné předměty mají cvičení, která jsou do nich začleněna. Přímo v provozních podmínkách umožňuje žákům získávat dovednosti, výrobní zkušenosti a provozní rozhled předmět praxe. Vhodným  výběrem pracovišť a odborným vedením poskytuje možnosti komplexního přístupu k aplikaci získaných teoretických poznatků v reálných podmínkách provozu lesního hospodářství. Předmět rovněž přispívá k vytváření  žádoucích osobních vlastností a postojů žáků, jakož i k harmonickému rozvoji jejich duševních  a fyzických sil.

    b)  Dálkové studium

V dálkovém studiu je vzdělávací program koncipován jako pětiletý. Vyučování probíhá formou konzultačních hodin. V 1. až  4. ročníku  je organizována výuka v rozsahu 220 hodin za školní rok, v 5. ročníku pak v rozsahu 180 hodin.

Výuka probíhá podle učebních osnov denního studia. Vyučující si učivo rozvrhne podle stanoveného počtu konzultačních hodin v předmětu. Výuka odborných předmětů zpravidla zahrnuje i praktickou část. Odborné dovednosti, získané  v rámci svého zaměstnání, si studující doplňují v předmětu praxe.

Ve všech formách vyučování je třeba respektovat  platná právní ustanovení, příslušné resortní vyhlášky a nařízení, jakož i normy a předpisy týkající se ochrany a bezpečnosti zdraví při práci.

Metodické přístupy:

Metodické přístupy teoretické i empirické jsou užívány souběžně. Vysvětlování učiva je realizováno formou výkladovou, názornou s užitím audiovizuální techniky, problémově diskusní, seminární a praktickým ověřováním i upevňováním teoretických vědomostí.

Důležitou součástí výuky je i rozvíjení klíčových dovedností, k němuž dochází v průběhu  studia v jednotlivých předmětech podle jejich charakteru a specifických možností a dále formou řešení individuálních či skupinových projektů. Projektové vyučování se  realizuje zejména ve vyšších ročnících a  v závěru studia s cílem, aby si žáci prohloubili schopnost samostatně nebo v řešitelské skupině využívat získaných vědomostí a dovedností ke zpracování projektu. Při této činnosti si žáci zdokonalují schopnost samostatného učení a ve skupině schopnost dosáhnout vytčených cílů ve spolupráci s jinými lidmi. Ověří si schopnost analyzovat  a řešit problémy a to s maximálním využitím výpočetní techniky a informačních pramenů.

Další metody a formy výuky jsou ponechány na uvážení pedagogů, kteří je užívají v souladu s charakterem učiva a věkem žáků.

Další specifické požadavky:

Pro přijetí do studijního oboru nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:

-     nemocemi pohybového ústrojí znemožňujícími práci ve vynucené poloze, dlouhé stání a velkou zátěž v případě předpokladu prací v terénu,

-     poruchami funkce horních končetin (hrubá i jemná motorika) při předpokladu manuálních činností,

-     prognosticky závažnými onemocněními srdce a oběhové soustavy vylučujícími  středně velkou zátěž,

-     prognosticky závažnými chronickými a alergickými onemocněními kůže, dýchacích cest a spojivek,

-     dekompenzovaným a subkompenzovaným diabetem v případě předpokladu práce  v těžebním  režimu a těžké práce,

-     záchvatovými a kolapsovými stavy včetně  epilepsie v případě předpokladu práce v terénu s motorovými  a těžebními stroji a řízení  motorových vozidel,

-     prognosticky závažnými chorobami sluchu (sluch 3m+) v případě těžebních prací,

-     poruchami zraku (nad-6D, poruchami zorného pole, onemocnění sítnice) v případě těžebních prací,

-     kontraindikacemi vyplývajícími z vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 127/1996 Sb., o zdravotní způsobilosti k vydání nebo prodloužení platnosti zbrojního průkazu.

Zdravotní omezení vždy závisí na specifických  požadavcích zvoleného zaměření.        

K posouzení zdravotního stavu je příslušný registrující praktický lékař.