CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
|
Kmenový obor: |
41-53-H Chovatel, chovatelské a zpracovatelské práce |
|
Učební obor: |
41-53-H/002 Rybář |
|
Vstupní předpoklady žáků: |
Úspěšné splnění podmínek přijímacího řízení dle platných předpisů |
|
Délka a forma studia: |
3 roky, denní studium, 3 roky dálkové studium |
Cílem vzdělávacího programu je formování charakterových vlastností žáka a rozvíjení jeho znalostí, vědomostí a dovedností ve všech oblastech všeobecného i odborného vzdělávání.
Oblast všeobecného vzdělání rozšiřuje a prohlubuje znalosti ze základní školy a v jednotlivých obsahových složkách konkretizuje vzdělávací cíle, které naplňují profil absolventa v souladu s dosaženou úrovní vzdělání i odbornou profilací. Cílem všeobecně vzdělávací složky je vytvořit předpoklady pro rozvoj osobnosti žáka v návaznosti na vědomosti, dovednosti a postoje získané na základní škole a pro pochopení celého procesu vzdělávání v širším kontextu.
Oblast odborného vzdělávání navazuje na oblast všeobecného vzdělávání. Tvoří ji odborné učivo, které umožňuje žákům osvojit si a rozvíjet potřebné vědomosti a dovednosti v oblasti rybářské, ale z části i zemědělské výroby. Učivo řeší základní zákonitosti a principy z oblasti technologie rybářské výroby v těsné souvislosti s ekonomickými i ekologickými aspekty. Cílem je rozvíjení schopnosti žáků řešit konkrétní problémové situace přímo v praxi. Nosnými předměty jsou zejména rybářská technologie, rybářství, hydrochemie a základy zemědělské výroby.
Složka všeobecně vzdělávací vychází ze Standardu středoškolského odborného vzdělávání zpracovaného v podobě výchovně-vzdělávacích cílů a obsahových kruhů oblasti všeobecného vzdělání. Realizuje vzdělávací cíle, které naplňují profil absolventa s ohledem na dosaženou úroveň vzdělání.
Jazykové vzdělávání hraje významnou roli z hlediska kulturního a sociálního, neboť v návaznosti na předcházející vzdělání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v mateřském a cizím jazyce, podporuje vzájemnou komunikaci a navázání kontaktů s druhými lidmi, umožňuje získávat potřebné informace a hodnotovou orientaci, podporuje začlenění žáků do společnosti. Jazyk jako důležitý nástroj myšlení napomáhá rozvíjet kognitivní schopnosti žáků, jejich logické myšlení, přispívá k celkové kultivaci osobnosti žáka a jeho estetickému cítění.
Jazykové vzdělávání zahrnuje výuku českého jazyka a jednoho cizího jazyka (anglického nebo německého). Ve výuce českého jazyka se rozvíjí ústní i písemné vyjadřování žáků, formuje se vztah k mateřskému jazyku jako významné složce národní kultury. Nedílnou součástí výuky je prohlubování čtenářských schopností žáků. Studium cizího jazyka navazuje na výuku ze základní školy. Výuka cizího jazyka směřuje ke schopnosti užívat cizí jazyk nejen pro potřeby běžného dorozumívání, ale i pro potřeby základní odborné komunikace.
Společenskovědní vzdělávání zahrnuje soubor poznatků humanitního a společenskovědního charakteru a má výrazně výchovný charakter. Cílem není vybavit žáky množstvím poznatků z filozofie, etiky, estetiky, psychologie, sociologie a práva, ale ujasnit si hodnotovou a názorovou orientací; životní postoje a návyky a pochopit morální a etické principy dané společnosti.
Estetickovýchovné vzdělávání výrazně ovlivňuje kultivovanost člověka, jeho estetické cítění, rozvíjení představivosti a tvůrčí činnosti a je nedílnou součástí všeobecné vzdělanosti. Estetickovýchovné vzdělávání má nadpředmětový charakter a přispívají k němu i další předměty, včetně předmětů odborných.
Matematické vzdělávání rozvíjí numerické dovednosti, vede k přesnosti a důslednosti, podporuje samostatné a logické myšlení. Matematika učí žáky schopnosti aplikovat získané vědomosti a dovednosti při řešení úloh z praxe. Je důležitá pro výuku přírodovědných a technických předmětů i při práci s počítačem.
Přírodovědné vzdělávání umožňuje žákům proniknout do dějů, které probíhají v živé i neživé přírodě. Vysvětluje základní ekologické souvislosti nezbytné pro zachování optimálního životního prostředí. Poznatky jsou dále aplikovány a rozvíjeny v odborné složce vzdělávání.
Vzdělávání v informačních technologiích je realizováno zejména v předmětu práce s počítačem, ve kterém si žáci osvojují základní uživatelské dovednosti v ovládání výpočetní techniky. Důraz je kladen také na vyhledávání informací a práci s nimi.
Rozvoj tělesné kultury si klade za cíl vytvořit u žáků soubor návyků a dovedností, které by vedly ke zdravému životnímu stylu, včetně chápání významu péče o tělesné a duševní zdraví. Hlavní podíl je věnován klasické výuce tělesné výchovy, jejímž cílem je dosažení optimální tělesné zdatnosti a získání základních vědomostí z oblasti zdravovědy. Tělesná výchova rozvíjí motoriku žáků, všeobecné pohybové schopnosti a specifické pohybové dovednosti. Přispívá k upevňování volních vlastností – vytrvalosti, kázně a sebekázně, překonávání překážek.
Složka odborného vzdělávání je odvozena od Standardu středoškolského odborného vzdělávání a vychází ze vzdělávacích cílů a obsahových okruhů pro směr zemědělský.
Učivo okruhu týkajícího se biologické a chemické podstaty zemědělství vytváří prostor pro chápání biologické a chemické podstaty dějů v živých soustavách. Toto učivo je realizováno zejména v předmětu základy zemědělské výroby a rybářství. Poznání biologické podstaty rybářství je základem ke studiu předmětů technologického charakteru. Od obecných zákonitostí výuka přechází k bližšímu studiu vodních organismů a vodního prostředí.
Obsahový okruh životní prostředí a jeho vliv na organismy vychází z poznatků předmětu základy ekologie, zejména z oblasti vztahů živých organismů a prostředí a vztahů mezi organismy navzájem. Učivo tohoto okruhu je realizováno ve výuce všech odborných předmětů a má klíčový význam pro zvládnutí problematiky chovu ryb, pěstování rostlin i chovu hospodářských zvířat. Součástí výuky je získání schopnosti posoudit dopady lidské činnosti při výrobním procesu na životní prostředí a hlavně schopnosti předcházet a zabránit negativním dopadům.
Učivo obsahového okruhu stroje a zařízení pro technologické procesy a doprava je obsaženo v předmětech rybářská technologie, motorová vozidla a v odborném výcviku. Žáci dále získávají vědomosti a dovednosti, které souvisejí s provozem a údržbou strojů a zařízení. Základem je pochopení principů činnosti strojů a zařízení a dopravních prostředků používaných v technologických procesech rybářské a zemědělské výroby.
Obsahový okruh technologické procesy navazuje na předchozí okruhy a informuje žáky o základních technologiích pěstování rostlin a chovu hospodářských zvířat. Učivo poskytuje žákům poznatky o stavbě a opravách rybníků, o ošetřování rybníků, o technologii chovu kapra a dalších druhů ryb, o technologii výlovu rybníků a o zpracování ryb. Žáci se učí využívat získané vědomosti a dovednosti při řešení konkrétní provozní problematiky. Jsou vedeni k respektování ekonomických i ekologických aspektů výroby, k využívání mechanizace a výpočetní techniky. Okruh je realizován zejména v předmětech rybářská technologie, základy zemědělské výroby a v odborném výcviku.
Obsahový okruh ekonomika rozvíjí u žáků ekonomické myšlení, seznamuje žáky se základními ekonomickými pojmy užívanými v běžném životě, s poznatky z oblasti pracovně-právních vztahů v podmínkách tržního hospodářství, s právní úpravou podnikání, žáci se učí vést předepsanou evidenci, např. při příjmu a výdeji zásob na úrovni podniku.
Učivo okruhu využití výpočetní techniky připravuje žáky k tomu, aby byli schopni účelně využívat výpočetní techniku při své práci. Rozvíjí dovednosti pracovat s informacemi především v odborných předmětech při využití aplikačních programů.
Učivo obsahového okruhu praktické činnosti v oboru vychází ze znalostí získaných v teoretickém vyučování. Žáci se učí zvládnout veškeré základní praktické činnosti vykonávané v chovu ryb, v chovu hospodářských zvířat a při pěstování rostlin, řeší modelové problémové situace. Učivo úzce koresponduje a vychází vstříc konkrétním požadavkům rybářských, lesnických a zemědělských podniků na vědomosti a dovednosti žáků. Tato skutečnost má mimořádný význam pro budoucí uplatnění absolventů na trhu práce.
Ve všech vyučovacích předmětech jsou zabudovány prvky environmentální výchovy v souladu s platnou legislativou.
Úkolem výuky je vytvořit podmínky, aby žáci na základě osvojených vědomostí a dovedností byli nejen připraveni kvalifikovaně vykonávat činnosti, které budou tvořit základy jejich budoucí odbornosti, ale zajistit i předpoklady pro jejich uplatnění v příbuzných oborech.
Tento vzdělávací program je koncipován pro druhou vzdělávací úroveň. Proto budou cíle klíčových dovedností jednotlivých oblastí realizovány na této vzdělávací úrovni.
· Rozvíjení komunikativních dovedností, tj. schopnost ústního a písemného vyjadřování v osobním i pracovním styku přiměřeně situaci, porozumění čtenému textu (i odbornému), zpracovávání písemných materiálů, vysvětlování a znázorňování konkrétní situace a využívání takto získaných informací ke své práci. Tyto dovednosti lze uplatnit zejména v humanitních předmětech jako jsou jazyky a občanská nauka, ale i v řadě odborných předmětů.
· Rozvíjení pozitivních interpersonálních vztahů v rámci pracovní skupiny, schopnost správně se rozhodnout a nést odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních spolupracovníků lze uplatnit jak v teoretické rovině některých všeobecně vzdělávacích předmětů, tak i v praktické rovině odborných předmětů, zejména v odborném výcviku a v rybářské technologii.
· Rozvíjení správné analýzy a optimální řešení problémových situací lze promítnout do všeobecně vzdělávacích předmětů, především ale do odborných předmětů praktického zaměření.
· Rozvíjení numerických dovedností a jejich aplikace je realizována v předmětech přírodovědného a odborného zaměření a při práci s osobním počítačem.
· Rozvíjení schopností získávání informací ze širokého spektra různých informačních zdrojů lze v odborné i všeobecně vzdělávací složce vzdělání. Významným cílem je zvyšování odborného růstu každého jedince.
Absolvent učebního oboru se vyznačuje:
- komunikativními dovednostmi v běžném denním styku osobního i pracovního charakteru,
- uplatňováním estetických hledisek v každodenním životě,
- schopnostmi zorganizovat si vlastní práci a dodržovat pracovní kázeň,
- uměním jednat s ostatními lidmi a pracovat v týmu,
- schopnostmi samostatně jednat, řešit a rozhodovat přiměřené úkoly a problémy,
- dovednostmi získávat a využívat nové informace v praxi,
- snahou po dalším vzdělávání a schopností adaptovat se na měnící se podmínky a požadavky na trhu práce.
Formy studia: denní, dálková.
Výuka v denním studiu je organizována formou čtrnáctidenních cyklů, ve kterých se střídá týden teoretického vyučování s týdnem praktického vyučování.
Výuka v dálkovém studiu probíhá formou konzultačních hodin. V prvním až třetím ročníku je v jednotlivých ročnících 160 konzultačních hodin.
Praktické vyučování v denním i dálkovém studiu probíhá ve vlastních prostorách učiliště a na smluvně zajištěných pracovištích, ve kterých žáci plní jednotlivé tematické celky. Na těchto pracovištích mohou žáci zároveň absolvovat laboratorní cvičení, včetně příslušných rozborů.
Výuka některých všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů se uskutečňuje ve speciálních učebnách. Ve vyučovacích hodinách cizího jazyka a práce s počítačem se třída dělí na skupiny podle platných předpisů.
Metodické přístupy závisí na charakteru vyučovacího předmětu. Převažuje klasický způsob výuky v kombinaci se skupinovým vyučováním, s důrazem na mezipředmětové vztahy a využití audiovizuální a výpočetní techniky.
V hodinách odborného výcviku se třída dělí do skupin podle platných předpisů a podmínek školy z důvodů zabezpečení požadavků kladených na odbornou přípravu a bezpečnost práce.
Žáci jsou hodnoceni průběžně známkami při individuálním zkoušení. Tematické celky lze uzavřít klasifikovanými písemnými testy. Pracovní činnosti v odborném výcviku jsou rovněž průběžně klasifikovány. Jsou hodnoceny zejména prokázané dovednosti i vědomosti a samostatnost při vykonávání úkolů.
Škola respektuje pokyn MŠMT k začlenění tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí do vzdělávacích programů, č. j. 12050/03-22 ze dne 4. března 2003.
Škola přiměřeně aplikuje metodický pokyn k zařazení učiva „Úvod do světa práce“ do vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 „Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol“ – viz Věstník MŠMT ČR, ročník LVI, sešit 10, říjen 2000.
Při přijímání do učebního oboru nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:
- prognosticky závažnými onemocněními pohybového systému znemožňujícími středně velkou zátěž,
- prognosticky závažnými nemocemi srdce a oběhové soustavy vylučujícími středně velkou zátěž,
- prognosticky závažnými chronickými nemocemi dýchacích cest a plic včetně onemocnění alergických, a to při praktické výuce a předpokladu práce v přírodě,
- prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými stavy, týká se praktické výuky prací ve výškách, s motorovou mechanizací, s rotujícími stroji, nářadím nebo zařízením nebo prací, kde by mohlo dojít k ohrožení zdraví svého či spolupracovníků a dále předpokladu, že uvedené práce nelze při výkonu povolání vyloučit,
- prognosticky závažnými poruchami vidění a zorného pole, a to při praktické výuce a předpokladu práce v přírodě,
- dalšími prognosticky závažnými onemocněními vylučujícími práci ve vlhku a chladu; týká se praktické výuky a dále předpokladu, že uvedené práce nelze při výkonu povolání vyloučit.
Předpokladem k praktickému výcviku řízení motorových vozidel a vedení a obsluze plavidel je splnění podmínek zdravotní způsobilosti stanovených obecně závaznými předpisy.
Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.
Neoddělitelnou součástí teoretického a praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně-vzdělávacím procesu z požadavků platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizicích možných ohrožení, jimž jsou žáci při teoretickém a praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik, mj. zdravotních rizik a opatření k ochraně zdraví při ruční manipulaci s břemeny, rizikovými faktory souvisejícími s mikroklimatickými podmínkami (tepelná zátěž organismu) apod.
Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy – zejména vyhláškou č. 108/2001 Sb. a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Je nutno se řídit nařízením vlády č. 378/2001 Sb.
Je nezbytné věnovat velkou pozornost oblasti hygieny – zdravotnickým předpisům, protiepidemiologickým a hygienickým předpisům a českým technickým normám zejména ve zpracovnách ryb a rybochovných zařízeních.
Poučení žáků o bezpečnosti, hygieně a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí musí být prokazatelné.
Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 261/1997 Sb. ve znění pozdějšího předpisu) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.
Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:
1. Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci s technologickými a pracovními postupy.
2. Seznámení žáků s požadavky organizace práce a pracovními postupy při chovu ryb a vodní drůbeže, nařízení vlády č. 27 /2002 Sb.
3. Používání strojního zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.
4. Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.
5. Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
6. Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem odborné výchovy v souladu s přílohou č. 1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb.
7. Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:
Práce pod dozorem – vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo při ohrožení zdraví.
Práce pod dohledem – osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.
Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích pracovníků příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť.