|
Kmenový obor: |
4154H Kovář, podkovář |
|
Učební obor: |
41-54-H/002 Kovář a podkovář |
|
Vstupní předpoklady žáků: |
úspěšné splnění povinné školní docházky a přijímacích kritérií, zdravotní způsobilost uchazeče |
|
Délka a forma studia: |
3 roky, denní studium |
Vzdělávací program směřuje k přípravě vzdělaného a flexibilního absolventa, schopného začlenit se v relativně krátké době po ukončení přípravy (resp. postupně již během ní) do občanské společnosti, v profesní sféře pak schopného výkonu několika příbuzných povolání (viz profil absolventa). Cílem je vytvářet a rozvíjet profesní vědomosti a dovednosti žáků včetně schopností jednat se spolupracovníky (popř. zákazníky), estetického cítění a kladného vztahu k životnímu prostředí. Důležitou součástí přípravy je vyučování odbornému výcviku ve spolupráci s podnikatelskou sférou v provozních podmínkách, popř. v podmínkách, které se jim co nejvíce blíží.
Vzdělávací program obsahuje předměty všeobecně vzdělávací a předměty odborné. Všechny tyto vyučovací předměty jsou zařazeny do skupiny povinných předmětů základních.
Nepovinné předměty zařazuje škola v souladu se zájmy žáků a možnostmi školy.
Struktura vzdělávacího programu je vyjádřena učebním plánem a obsahuje složky:
Všeobecné vzdělávání se skládá z těchto oblastí:
- jazykové vzdělávání (realizuje se v předmětu český jazyk a literatura a v cizím jazyku); výuka cizímu jazyku ve vzdělávacích programech oborů 2. vzdělávací úrovně navazuje zpravidla na vyučování cizím jazykům ve škole, kde žák plnil povinnou školní docházku. Jejím obecným cílem je vytvářet předpoklady pro budoucí zapojení žáků do vzájemné komunikace mezi příslušníky různých národů,
- společenskovědní vzdělávání (realizuje se v předmětu občanská nauka),
- estetické vzdělávání (realizuje se zejména v literární složce předmětu český jazyk a literatura, přispívají k němu i estetická hlediska, uplatňovaná v předmětu technická dokumentace),
- matematické vzdělávání (realizuje se v předmětu matematika),
- přírodovědné vzdělávání (realizuje se prostřednictvím předmětu fyzika a předmětu základy ekologie),
- ekologické vzdělávání (realizuje se především v předmětu základy ekologie, avšak k ekologické výchově přispívají i další všeobecně vzdělávací a odborné předměty),
- oblast tělesné kultury (zahrnuje tělesnou výchovu a zdravovědu),
- vzdělávání v informačních technologiích (realizuje se v předmětu práce s počítačem).
V učebních osnovách jednotlivých všeobecně vzdělávacích předmětů jsou formulovány obecné i specifické cíle, kterých má být dosaženo, aby byl naplněn profil absolventa.
Odborné vzdělávání je strukturováno do tří etap. Je odvozeno od Standardu středoškolského odborného vzdělávání na základě vzdělávacích cílů a obsahových okruhů pro směr strojírenský a směr zemědělský. První etapa, realizovaná v úvodu přípravy, má obecnější charakter a tvoří základ, z větší části společný všem strojírenským oborům. Jejím hlavním cílem je seznámení žáků s cíli přípravy, se základními prostředky technické komunikace, zejména však s pracovním prostředím, s obsahem a charakterem činností vykonávaných v povoláních, na něž obor připravuje.
Druhou etapou je šířeji koncipovaná základní příprava na strojírenská povolání, jejichž obsahem jsou především činnosti, vyskytující se při ručním zpracování kovových polotovarů a materiálů.
Ve třetí etapě se vědomosti a dovednosti žáků dále prohlubují, popř. rozšiřují, což představuje první fázi profesní specializace. Ta směřuje zejména ke zvládnutí technologie údržby a oprav zemědělských mechanizačních prostředků a potřebné odborné průpravy pro činnosti podkovářské. Odborný výcvik se v tomto období (nebo alespoň v jeho závěru) doporučuje realizovat na provozních pracovištích, kde žákovy dosavadní dovednosti jsou aplikovány na výkon specifických činností, vyskytujících se při výrobě (popř. renovacích) konkrétních druhů výrobků a v opravárenské problematice.
Vzdělávací program vede žáky k dlouhodobému cílenému osvojování klíčových dovedností, které jsou zaměřeny na integraci a následnou praktickou aplikaci jak poznatků a vědomostí obecně i odborně teoretického charakteru, tak i dílčích dovedností, získaných v jednotlivých předmětech. Tomu také odpovídá celková orientace vzdělávacího programu na činnostní pojetí vzdělávání a důraz na příslušné metodické přístupy.
Již od 1. ročníku přípravy vyučující směřují k realizaci jednotlivých cílů klíčových dovedností ve všech vyučovacích předmětech. Osvojování komunikativních dovedností probíhá především v českém jazyce a literatuře, kde je zvláštní důraz kladen na samostatné ústní i písemné projevy žáků. Stejně je tomu i ve výuce cizího jazyka. Samozřejmě i v odborných předmětech vyučující tyto dovednosti záměrně pěstují a zdokonalují.
Sociální aspekty komunikativních dovedností, personální a interpersonální dovednosti a dovednosti řešit problémy a problémové situace jsou zohledněny především v předmětu občanská nauka, kde se žáci prostřednictvím metod dramatické výchovy, založených na učení prožitkem a vlastní zkušeností při jednání v různých typech a druzích her, učí orientovat se v sobě i ve světě (poznávat druhé lidi, vstupovat do sociálních vztahů, kooperovat a komunikovat, ale i akceptovat odlišnosti a přejímat etické normy atp.). Obdobně probíhá realizace těchto dovedností i v tělesné a zdravotní výchově (např. při podrobném rozboru jednání jednotlivých žáků při kolektivní sportovní hře, rozborem simulovaného chování drogově závislých atp.). Dovednosti pracovat s informacemi a pracovat uživatelským způsobem s osobním počítačem jsou realizovány především ve vyučovacím předmětu práce s počítačem, od 2. ročníku jsou aplikovány při řešení žákovských projektů (např. formou zpracování písemné dokumentace o průběhu řešení žákovského projektu na PC). Podle individuálních schopností někteří žáci zpracovávají na PC část technické dokumentace také v jednodušších grafických editorech, běžně používaných v praxi.
K dovednosti vyhledávat potřebné informace, ale i informace přijímat (např. zvažovat jejich hodnověrnost a objektivitu) přispívají podle svého charakteru i další vyučovací předměty.
Vzhledem k uplatnění v profesi je již v průběhu 1. ročníku a zejména od 2. ročníku přípravy věnována zvláštní pozornost dosažení výchovných a vzdělávacích cílů v oblasti numerických aplikací. Cíle numerických aplikací jsou realizovány průběžně při řešení komplexně koncipovaných praktických úkolů simulujících reálné pracovní situace. V úkolech jsou integrovány a aplikovány poznatky především z oblasti matematiky, fyziky a návazně také technického kreslení, strojírenské technologie, strojnictví, technologie, ekonomiky a dalších odborných předmětů. Úkoly jsou žákům předkládány ve formě žákovských projektů, které obsahově navazují na učivo probrané v příslušných předmětech a mají postupně komplexnější a složitější charakter. Jejich zadávání a řešení probíhá průběžně ve 2. a 3. ročníku. O přesnějším časovém vymezení rozhodují vyučující, kteří žákovské projekty zadávají. Téma každého žákovského projektu je řešeno skupinou žáků (6 až 12 žáků dle náročnosti a rozsahu řešení). Témata projektů jsou volitelná žáky a konzultována vyučujícími, důraz je kladen na převážně samostatnou práci žáků v pracovní skupině a také na společné hodnocení realizovaného projektu. Přesto, že stěžejní činnosti žáků při řešení projektů jsou zaměřeny na realizaci řešení problémů a problémových situací, využitím projektové metody ve výuce dochází také k realizaci cílů všech ostatních oblastí klíčových dovedností.
Součástí tohoto souboru učebních dokumentů je i ukázka struktury jednoho ze žákovských projektů, která představuje možnou formu jejich zadávání. Žákovské projekty lze vhodně začleňovat do všech vyučovacích předmětů.
Studium je organizováno jako tříleté denní nebo externí. Organizace výuky se řídí platnými právními předpisy, tj. především vyhláškou ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 354/1991 Sb., o středních školách, ve znění pozdějších předpisů. Stěžejním dokumentem pro organizaci přípravy je učební plán, který je součástí vzdělávacího programu; škola jej dále rozpracuje, popř. využije doporučeného učebního plánu. V obou případech použití schválí ředitel školy.
Odborný výcvik lze organizovat v dílnách SOU nebo na smluvně zajištěných pracovištích. V závěrečné fázi přípravy by měl žák poznávat provozní pracovní prostředí, organizaci práce, pracovní tempo, nároky na pracovníky, ale i kontakt se zaměstnanci a zaměstnavateli a rozšiřovat si tak své pracovní zkušenosti.
Metody a formy vzdělávání volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětu, učebním předpokladům žáků a ke konkrétní situaci ve vyučovacím procesu.
Pojetí výuky ve všech vyučovacích předmětech vychází z následujících tezí:
- předpokládá se vhodná motivace, která žáka přivede k zájmu o učivo,
- ve výuce se dává přednost aktivizujícím metodám práce žáků, tj. činnostnímu pojetí výuky, důraz se klade na praktické vědomosti a dovednosti (včetně dovedností intelektuálních), na ovlivňování žákových postojů; proto je třeba provádět pečlivý výběr potřebných vědomostí, bez nichž je získání určitých dovedností a ovlivnění postojů nemožné,
- příklady pro konkretizaci a aktualizaci učiva jsou vybírány z hlediska žákových životních zkušeností tak, aby mu co nejvíce k pochopení učiva napomáhaly,
- ve všech vyučovacích předmětech se předpokládá důsledná zpětná vazba, čímž se rozumí neustálé sledování toho, zda a do jaké míry jsou naplňovány jejich cíle.
Při hodnocení žáků je kladen důraz na praktické vědomosti a dovednosti.
Činnostní pojetí výuky naprosto převládá ve vyučovacích předmětech práce s počítačem a odborný výcvik, vyučující jej však uplatňují v největší možné míře i v ostatních teoretických předmětech, např. zadáváním úloh, které žáci samostatně (popř. v týmech) řeší. Tímto způsobem jsou žáci připravováni k samostatnému výkonu příslušného povolání, tedy i k řešení problémových situací, které se v praxi běžně vyskytují.
V zájmu realizace výchovných a vzdělávacích cílů klíčových dovedností jsou již od 1. ročníku aplikovány ve výuce jednotlivých předmětů především diskusní metody, metody řešení problémových úkolů, metody řešení mezních a konfliktních situací, inscenační metody, hry aj.
Průběžně od 2. ročníku je zavedena projektová metoda výuky, která spočívá v zadávání a řešení komplexních praktických úkolů – žákovských projektů, integrujících dílčí složky obsahu vzdělávacího programu.
Škola přiměřeně aplikuje metodický pokyn k zařazení učiva „Úvod do světa práce“ do vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k „Opatřením ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol“ viz Věstník MŠMT ČR, ročník LVI, sešit 10, říjen 2000.
Škola také respektuje Pokyn MŠMT k začlenění tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí do vzdělávacích programů, čj. 12 050/03-22 ze dne 4. března 2003.
Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně-vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizicích možných ohrožení, jimž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik.
Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců
při práci, ve znění pozdějších předpisů. Je nutno se řídit též nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.
Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.
Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:
1. Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.
2. Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.
3. Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.
4. Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
5. Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem odborné výchovy v souladu s přílohou č. 1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb., popř. jejích novel.
6. Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:
Práce pod dozorem – vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.
Práce pod dohledem – osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.
Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích zaměstnanců příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a na podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.
Při výběru učebního oboru nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:
- nemocemi pohybového ústrojí znemožňujícími práci ve vynucené poloze a středně velkou zátěž,
- poruchami funkce horních a dolních končetin,
- prognosticky závažnými chronickými nemocemi dýchacích cest a plic včetně onemocnění alergických; týká se praktické výuky při práci se zvířaty a dále za předpokladu, že uvedenou práci nelze při výkonu povolání vyloučit,
- prognosticky závažnými nemocemi srdce a oběhové soustavy vylučujícími zátěž v případě předpokladu výkonu práce kováře,
- prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými stavy, a to při praktické výuce a předpokladu práce s motorovou mechanizací, točivými stroji, nářadím nebo zařízením,
- závažnými poruchami sluchu, a to v případě výuky a prací v podmínkách rizikových prací z hlediska hluku,
- prognosticky závažnými nemocemi oka znemožňujícími zvýšenou fyzickou zátěž a manipulaci s břemeny, v případě předpokladu výkonu práce kováře,
- prognosticky závažnými poruchami vidění, poruchami zorného pole, poruchami barvocitu,
- prognosticky závažnými chronickými nemocemi kůže a spojivek včetně onemocnění alergických, týká se praktické výuky při práci se zvířaty a dále předpokladu, že uvedenou práci nelze při výkonu povolání vyloučit.
Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.