CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

 

Kmenový obor:

4156H Mechanizátor lesní výroby

Učební obor:

41-56-H/001 Mechanizátor lesní výroby

Vstupní předpoklady žáků:

úspěšné splnění povinné školní docházky a přijímacích kritérií, zdravotní způsobilost uchazeče

Délka a forma studia:

3 roky, denní studium, 3 roky, dálkové studium

1         Pojetí a cíle vzdělávacího programu

Vzdělávací program směřuje k přípravě vzdělaného a flexibilního absolventa, schopného začlenit se v relativně krátké době po ukončení přípravy (resp. postupně již během ní) do občanské společnosti, v profesní sféře pak schopného výkonu několika příbuzných povolání (viz profil absolventa). Cílem je vytvářet a rozvíjet profesní vědomosti a dovednosti žáků včetně schopností jednat se spolupracovníky (popř. zákazníky), estetického cítění a kladného vztahu k životnímu prostředí. Důležitou součástí přípravy je vyučování odbornému výcviku ve spolupráci s podnikatelskou sférou v provozních podmínkách, popř. v podmínkách, které se jim co nejvíce blíží.

2         Charakteristika obsahových složek

Vzdělávací program obsahuje předměty všeobecně vzdělávací a předměty odborné. Všechny tyto vyučovací předměty jsou zařazeny do skupiny povinných předmětů základních.

Nepovinné předměty zařazuje škola v souladu se zájmy žáků a možnostmi školy. Struktura vzdělávacího programu je vyjádřena učebním plánem a obsahuje složky:

2.1   Všeobecné vzdělávání

Všeobecné vzdělávání se skládá z těchto oblastí:

-          jazykové vzdělávání se realizuje v předmětu český jazyk a literatura a v cizím jazyku; výuka cizímu jazyku ve vzdělávacích programech oborů 2. vzdělávací úrovně navazuje na vyučování cizím jazykům v základní škole. Jejím obecným cílem je vytvářet předpoklady pro budoucí zapojení žáků do vzájemné komunikace mezi příslušníky různých národů,

-          společenskovědní vzdělávání se realizuje v předmětu občanská nauka,

-          estetické vzdělávání se realizuje zejména v literární složce předmětu český jazyk a literatura, přispívají k němu i estetická hlediska uplatňovaná specificky také v odborných předmětech.

-          matematické vzdělávání se realizuje v předmětu matematika,

-          přírodovědné vzdělávání se realizuje prostřednictvím předmětu fyzika a předmětu základy ekologie; k ekologické výchově však přispívají i další všeobecně vzdělávací a odborné předměty, zejména technologie, nauka o lese a odborný výcvik,

-          oblast tělesné kultury zahrnuje tělesnou výchovu a zdravovědu,

-          vzdělávání v informačních technologiích se realizuje v předmětu práce s počítačem.

V učebních osnovách jednotlivých všeobecně vzdělávacích předmětů jsou formulovány obecné i specifické cíle, kterých má být dosaženo, aby byl naplněn profil absolventa.

 

2.2   Odborné vzdělávání

Složka odborného vzdělávání je odvozena od Standardu středoškolského odborného vzdělávání a vychází ze vzdělávacích cílů a obsahových okruhů pro směr zemědělský a směr zpracování dřeva.

Učivo okruhu týkajícího se biologické a chemické podstaty lesního hospodářství navazuje na přírodovědný úsek vzdělávání, prohlubuje a třídí informace z biologie a chemie získané na základní škole, vysvětluje jejich význam pro pochopení procesů a dějů odehrávajících se v živých soustavách a aplikuje je na problematiku mající vztah k oboru. Realizuje se zejména v předmětu nauka o lese, kde se žáci naučí poznávat a charakterizovat jehličnaté a listnaté dřeviny a popsat pro ně vhodné životní podmínky.

Obsahový okruh životní prostředí a jeho vliv na organismy vychází z poznatků předmětu základy ekologie, zejména z oblasti vztahů živých organismů a prostředí a vztahů mezi organismy navzájem. Učivo tohoto okruhu je realizováno ve výuce všech odborných předmětů a má klíčový význam pro zvládnutí problematiky zakládání, pěstování, ochrany a obnovy lesa. Součástí výuky je získání schopnosti posoudit vlivy lidské činnosti při výrobním procesu na životní prostředí a hlavně schopnost předcházet a zabránit negativním dopadům.

Učivo obsahového okruhu stroje a zařízení pro technologické procesy a doprava je obsaženo zejména v předmětech technologie a v odborném výcviku. Žáci získávají vědomosti a dovednosti, které souvisejí s provozem a údržbou strojů a zařízení. Základem je pochopení principů činnosti strojů, zařízení a dopravních prostředků používaných v technologických procesech při práci v lesním hospodářství.

Obsahový okruh technologické procesy navazuje na předchozí okruhy a informuje žáky o základních činnostech v oblasti lesního hospodářství, jejich správné aplikaci. Učivo poskytuje žákům poznatky o způsobech přeměny materiálu (případně polotovaru) v hotový výrobek ručním i strojním zpracováním, dále se učí náležité postupy pro zacházení, ošetřování a výchovu základních dřevin v různém stadiu jejich vývoje, hospodárnému a bezeškodnému těžení dřevní hmoty i pro její skladování, manipulaci a dopravu. Žáci se učí využívat získané vědomosti a dovednosti při řešení konkrétní provozní problematiky. Jsou vedeni k respektování ekonomických i ekologických aspektů výroby, k využívání mechanizace a výpočetní techniky. Okruh je realizován zejména v předmětech nauka o lese, technologie a v odborném výcviku.

Obsahový okruh ekonomika rozvíjí u žáků ekonomické myšlení, seznamuje žáky se základními ekonomickými pojmy užívanými v běžném životě, s poznatky z oblasti pracovně-právních vztahů v podmínkách tržního hospodářství, s právní úpravou podnikání, žáci se učí vést předepsanou evidenci v oblasti zpracování dřeva.

Učivo okruhu využití výpočetní techniky připravuje žáky k tomu, aby byli schopni účelně využívat výpočetní techniku při své práci. Rozvíjí dovednosti pracovat s informacemi především v odborných předmětech při využití aplikačních programů.

Učivo obsahového okruhu praktické činnosti v oboru vychází ze znalostí získaných v teoretickém vyučování a je realizováno v odborném výcviku. Žáci získají základní pracovní návyky a dovednosti potřebné pro praktické činnosti v lesním hospodářství, zvláště v činnostech pro zakládání, pěstování, ochranu a obnovu lesa, manipulaci dřeva, jeho ochranu a dopravu. Naučí se volit vhodné pracovní pomůcky, nářadí, stroje a zařízení, správně je používat a provádět jejich údržbu. Jsou vedeni k dodržování technologických postupů při základních způsobech ručního a strojního opracování dřeva, ručního obrábění kovů a dbají o estetickou stránku výrobků.

Ve všech vyučovacích předmětech jsou zabudovány prvky environmentální výchovy v souladu s platnou legislativou.

 

2.3   Klíčové dovednosti

Vzdělávací program vede žáky k dlouhodobému cílenému osvojování klíčových dovedností, které jsou zaměřeny na integraci a následnou praktickou aplikaci jak poznatků a vědomostí obecně i odborně teoretického charakteru, tak i dílčích dovedností, získaných v jednotlivých předmětech. Tomu také odpovídá celková orientace vzdělávacího programu na činnostní pojetí vzdělávání a důraz na příslušné metodické přístupy.

Již od 1. ročníku přípravy vyučující směřují k realizaci jednotlivých cílů klíčových dovedností ve všech vyučovacích předmětech. Osvojování komunikativních dovedností probíhá především v českém jazyce a literatuře, kde je zvláštní důraz kladen na samostatné ústní i písemné projevy žáků. Stejně je tomu i ve výuce cizího jazyka. Samozřejmě i v odborných předmětech vyučující tyto dovednosti záměrně pěstují a zdokonalují.

Sociální aspekty komunikativních dovedností, personální a interpersonální dovednosti a dovednosti řešit problémy a problémové situace jsou zohledněny především v předmětu občanská nauka, kde se žáci prostřednictvím metod dramatické výchovy, založených na učení prožitkem a vlastní zkušeností při jednání v různých typech a druzích her, učí orientovat se v sobě i ve světě (poznávat druhé lidi, vstupovat do sociálních vztahů, kooperovat a komunikovat, ale i akceptovat odlišnosti a přejímat etické normy atp.). Obdobně probíhá realizace těchto dovedností i v tělesné a zdravotní výchově (např. při podrobném rozboru jednání jednotlivých žáků při kolektivní sportovní hře, rozborem simulovaného chování drogově závislých atp.). Dovednosti pracovat s informacemi a pracovat uživatelským způsobem s osobním počítačem jsou realizovány především ve vyučovacím předmětu práce s počítačem, od 2. ročníku jsou aplikovány při řešení žákovských projektů (např. formou zpracování písemné dokumentace o průběhu řešení žákovského projektu na PC). Podle individuálních schopností někteří žáci zpracovávají na PC část technické dokumentace také v jednodušších grafických editorech, běžně používaných v praxi.

K dovednosti vyhledávat potřebné informace, ale i informace přijímat (např. zvažovat jejich hodnověrnost a objektivitu) přispívají podle svého charakteru i další vyučovací předměty.

Vzhledem k uplatnění v profesi je již v průběhu 1. ročníku a zejména od 2. ročníku přípravy věnována zvláštní pozornost dosažení výchovných a vzdělávacích cílů v oblasti numerických aplikací. Cíle numerických aplikací jsou realizovány průběžně při řešení komplexně koncipovaných praktických úkolů simulujících reálné pracovní situace. V úkolech jsou integrovány a aplikovány poznatky především z oblasti matematiky, fyziky a návazně také technického kreslení, strojnictví, technologie, ekonomiky a dalších odborných předmětů. Úkoly jsou žákům předkládány ve formě žákovských projektů, které obsahově navazují na učivo probrané v příslušných předmětech a mají postupně komplexnější a složitější charakter. Jejich zadávání a řešení probíhá průběžně ve 2. a 3. ročníku. O přesnějším časovém vymezení rozhodují vyučující, kteří žákovské projekty zadávají. Téma každého žákovského projektu je řešeno skupinou žáků (6 až 15 žáků podle náročnosti a rozsahu řešení). Témata projektů jsou volitelná žáky a konzultována vyučujícími, důraz je kladen na převážně samostatnou práci žáků v pracovní skupině a také na společné hodnocení realizovaného projektu. Přestože jsou stěžejní činnosti žáků při řešení projektů zaměřeny na řešení problémů a problémových situací, využitím projektové metody ve výuce dochází také k realizaci cílů všech ostatních oblastí klíčových dovedností.

Součástí tohoto souboru učebních dokumentů je i ukázka struktury jednoho ze žákovských projektů, která představuje možnou formu jejich zadávání. Žákovské projekty lze vhodně začleňovat do všech vyučovacích předmětů.

3         Organizace výuky

Studium je organizováno jako tříleté denní nebo dálkové. Organizace výuky se řídí platnými právními předpisy, tj. především vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 354/1991 Sb., o středních školách, ve znění pozdějších předpisů. Stěžejním dokumentem pro organizaci přípravy je učební plán, který je součástí vzdělávacího programu; škola jej dále rozpracuje, popř. využije doporučeného učebního plánu. V obou případech použití schválí ředitel školy.

Odborný výcvik lze organizovat v dílnách a prostorách SOU nebo na smluvně zajištěných pracovištích. V závěrečné fázi přípravy by měl žák (v rámci možností dle konkrétní činnosti s ohledem na zajištění bezpečnosti práce) poznávat provozní pracovní prostředí, organizaci práce, pracovní tempo, nároky na pracovníky, ale i kontakt se zaměstnanci a zaměstnavateli a rozšiřovat si tak své pracovní zkušenosti.

4         Metodické přístupy

Metody a formy vzdělávání volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětu, učebním předpokladům žáků a ke konkrétní situaci ve vyučovacím procesu.

Pojetí výuky ve všech vyučovacích předmětech vychází z následujících tezí:

-          předpokládá se vhodná motivace, která žáka přivede k zájmu o učivo,

-          ve výuce se dává přednost aktivizujícím metodám práce žáků, tj. činnostnímu pojetí výuky, důraz se klade na praktické vědomosti a dovednosti (včetně dovedností intelektuálních), na ovlivňování žákových postojů; proto je třeba provádět pečlivý výběr potřebných vědomostí, bez nichž je získání určitých dovedností a ovlivnění postojů nemožné,

-          příklady pro konkretizaci a aktualizaci učiva jsou vybírány z hlediska žákových životních zkušeností tak, aby mu co nejvíce k pochopení učiva napomáhaly,

-          ve všech vyučovacích předmětech se předpokládá důsledná zpětná vazba, čímž se rozumí neustálé sledování toho, zda a do jaké míry jsou naplňovány jejich cíle.

Při hodnocení žáků je kladen důraz na praktické vědomosti a dovednosti.

Činnostní pojetí výuky naprosto převládá ve vyučovacích předmětech práce s počítačem a odborný výcvik, vyučující jej však uplatňují v největší možné míře i v ostatních teoretických předmětech, např. zadáváním úloh, které žáci samostatně (popř. v týmech) řeší. Tímto způsobem jsou žáci připravováni k samostatnému výkonu příslušného povolání, tedy i k řešení problémových situací, které se v praxi běžně vyskytují.

V zájmu realizace výchovných a vzdělávacích cílů klíčových dovedností jsou již od 1. ročníku aplikovány ve výuce jednotlivých předmětů především diskusní metody, metody řešení problémových úkolů, metody řešení mezních a konfliktních situací, inscenační metody, hry aj.

Průběžně od 2. ročníku je zavedena projektová metoda výuky, která spočívá v zadávání a řešení komplexních praktických úkolů - žákovských projektů, integrujících dílčí složky obsahu vzdělávacího programu.

Škola přiměřeně aplikuje metodický pokyn k zařazení učiva „Úvod do světa práce“ do vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k „Opatřením ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol“ viz Věstník MŠMT ČR, ročník LVI, sešit 10, říjen 2000.

Škola také respektuje pokyn MŠMT k začlenění tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí do vzdělávacích programů, čj. 12 050/03-22 ze dne 4. března 2003.

5         Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, hygienu práce a požární ochranu

Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně-vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizicích možných ohrožení, jimž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik.

Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. Je nutno se řídit též nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.

Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 288/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.

 

Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:

1.       Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.

2.       Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.

3.       Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.

4.       Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

5.       Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem odborné výchovy v souladu s přílohou č. 1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb., popř. jejích novel.

6.       Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:

Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.

Práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.

Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích zaměstnanců příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a na podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.

6         Další specifické podmínky

6.1   Zdravotní požadavky na uchazeče

Při výběru učebního oboru nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:

-          prognosticky závažnými onemocněními podpůrného a pohybového aparátu znemožňujícími zátěž páteře, pokud práce zatěžující páteř nelze při praktické výuce a při budoucím výkonu povolání vyloučit,

-          prognosticky závažnými nemocemi cév a nervů horních končetin, vylučujícími práci v riziku vibrací, pokud takovéto práce nelze při praktické výuce a při budoucím výkonu povolání vyloučit,

-          prognosticky závažnými onemocněními omezujícími funkce horních – dolních končetin (poruchy hrubé i jemné motoriky),

-          prognosticky závažnými nemocemi srdce a oběhové soustavy vylučujícími středně velkou zátěž, pokud takovéto práce nelze při praktické výuce a budoucím výkonu povolání vyloučit,

-          prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými stavy; týká se praktické výuky prací ve výškách, s motorovou mechanizací nebo prací, kde by mohlo dojít k ohrožení zdraví svého či spolupracovníků a dále předpokladu, že uvedené práce nelze při výkonu povolání vyloučit,

-          prognosticky závažnými nemocemi oka znemožňujícími zvýšenou fyzickou zátěž a manipulaci s břemeny, pokud takovéto práce nelze při praktické výuce a při budoucím výkonu povolání vyloučit,

-          prognosticky závažnými poruchami vidění, poruchami zorného pole, poruchami barvocitu.

Předpokladem k praktickému výcviku řízení motorových vozidel je splnění podmínek zdravotní způsobilosti stanovených obecně závaznými předpisy.

Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.