CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
|
Kmenový obor: |
4157H Zpracovatel dřeva |
|
Učební obor: |
41-57-H/001 Zpracovatel dřeva |
|
Vstupní předpoklady žáků: |
Splnění povinné školní docházky a přijímacích kritérií, zdravotní způsobilost uchazeče |
|
Délka a forma studia: |
3 roky denní studium, 3 roky dálkové studium |
Vzdělávací program směřuje k přípravě vzdělaného a flexibilního absolventa, schopného začlenit se v relativně krátké době po ukončení přípravy (resp. postupně již během ní) do občanské společnosti, v profesní sféře pak schopného výkonu několika příbuzných povolání (viz profil absolventa). Cílem je vytvářet a rozvíjet profesní vědomosti a dovednosti žáků včetně schopností jednat se spolupracovníky (popř. zákazníky), estetického cítění a kladného vztahu k životnímu prostředí. Důležitou součástí přípravy je vyučování odbornému výcviku ve spolupráci s odbornou praxí.
Vzdělávací program obsahuje předměty všeobecně vzdělávací a předměty odborné. Všechny tyto vyučovací předměty jsou zařazeny do skupiny povinných předmětů základních.
O zařazení nepovinných předmětů rozhoduje ředitel školy v souladu se zájmy žáků a možnostmi školy.
Struktura vzdělávacího programu je vyjádřena učebním plánem a obsahuje složky:
Obsah všeobecného vzdělávání je vymezen v následujících okruzích:
Jazykové vzdělávání hraje významnou roli z hlediska kulturního a sociálního, neboť v návaznosti na předcházející vzdělání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v českém a cizím jazyce, podporuje vzájemnou komunikaci a navázání kontaktů s druhými lidmi, umožňuje získávat potřebné informace a hodnotovou orientaci, podporuje začlenění žáků do společnosti. Jazyk jako důležitý nástroj myšlení napomáhá rozvíjet kognitivní schopnosti žáků, jejich logické myšlení, přispívá k celkové kultivaci osobnosti žáka a jeho estetickému cítění. Znalosti cizího jazyka i jednoduché komunikativní schopnosti podporují celkový rozvoj jedince v kulturní a sociální oblasti.
Společenskovědní vzdělávání zahrnuje soubor poznatků humanitního a společenskovědního charakteru a má výrazně výchovný charakter. Cílem je snaha vybavit žáky množstvím poznatků z filozofie, etiky, estetiky, psychologie, sociologie a práva, které by jim měly usnadnit pochopení sama sebe i druhé lidi, ujasnit si hodnotovou a názorovou orientaci; životní postoje a návyky a pochopit morální a etické principy dané společnosti.
Estetické vzdělávání výrazně ovlivňuje kultivovanost člověka, jeho estetické cítění, rozvíjení představivosti a tvůrčí činnosti a je nedílnou součástí všeobecné vzdělanosti.
Matematické vzdělávání patří rovněž k všeobecné vzdělanosti člověka, rozvíjí jeho numerické dovednosti, vede ho k přesnosti a důslednosti, podporuje jeho samostatné myšlení a logické uvažování. Schopnost aplikovat matematické vědomosti a dovednosti je velmi důležitá pro výuku přírodovědných a technických předmětů i v oblasti informačních technologií při práci s počítačem.
Přírodovědné vzdělávání umožňuje žákům pochopit biologickou, chemickou a fyzikální podstatu dějů probíhajících v přírodě a vysvětlit základní ekologické souvislosti nezbytné pro zachování optimálního životního prostředí.
Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích připravuje žáky k tomu, aby byli schopni pracovat s informačními a komunikačními prostředky a efektivně je využívali ve své praxi po absolvování školy, v soukromém a občanském životě, ale i v průběhu přípravy ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech. Žáci se naučí pracovat s příslušným základním a aplikačním programovým vybavením na uživatelské úrovni, důraz je kladen také na dovednost pracovat s informacemi, a to i s využitím informačních a komunikačních možností sítě internet.
Rozvoj tělesné kultury si klade za cíl vytvořit u žáka soubor návyků a dovedností, které by vedly ke zdravému životnímu stylu, včetně chápání významu péče o tělesné a duševní zdraví. Hlavní podíl je věnován klasické výuce tělesné výchovy, jejímž cílem je dosažení optimální tělesné zdatnosti a získání základních vědomostí z oblasti zdravovědy.
V učebních osnovách jednotlivých všeobecně vzdělávacích předmětů jsou formulovány obecné i specifické cíle, kterých má být dosaženo, aby byl naplněn profil absolventa.
Obsah odborného vzdělávání je vymezen v následujících okruzích:
Učivo okruhu týkajícího se biologické a chemické podstaty lesního hospodářství navazuje na přírodovědný úsek vzdělávání, prohlubuje a třídí informace z biologie a chemie získané na základní škole, vysvětluje jejich význam pro pochopení procesů a dějů odehrávajících se v živých soustavách a aplikuje je na problematiku mající vztah k oboru. Realizuje se zejména v předmětu materiály, kde se žáci naučí poznávat a charakterizovat jehličnaté a listnaté dřeviny a popsat pro ně vhodné životní podmínky.
Obsahový okruh životní prostředí a jeho vliv na organismy vychází z poznatků předmětu základy ekologie, zejména z oblasti vztahů živých organismů a prostředí a vztahů mezi organismy navzájem. Učivo tohoto okruhu je realizováno ve výuce všech odborných předmětů a má klíčový význam pro zvládnutí problematiky zpracování dřeva. Součástí výuky je získání schopnosti posoudit dopady lidské činnosti při výrobním procesu na životní prostředí a hlavně schopnosti předcházet a zabránit negativním dopadům.
Učivo obsahového okruhu stroje a zařízení pro technologické procesy a doprava je obsaženo zejména v předmětech výrobní zařízení, technologie a v odborném výcviku. Žáci získávají vědomosti a dovednosti, které souvisejí s konstrukcí, provozem, údržbou a seřizováním strojů a zařízení. Základem je pochopení principů činnosti strojů a zařízení a dopravních prostředků používaných v technologických procesech při zpracování dřeva.
Obsahový okruh technologické procesy navazuje na předchozí okruhy a informuje žáky o základních a pomocných materiálech používaných v oblasti zpracování dřeva, jejich vlastnostech a použití. Učivo poskytuje žákům poznatky o způsobech přeměny materiálu (případně polotovaru) v hotový výrobek ručním i strojním zpracováním. Žáci se učí využívat získané vědomosti a dovednosti při řešení konkrétní provozní problematiky. Jsou vedeni k respektování ekonomických i ekologických aspektů výroby, k využívání mechanizace a výpočetní techniky. Okruh je realizován zejména v předmětech materiály, technologie a v odborném výcviku.
Obsahový okruh ekonomika rozvíjí u žáků ekonomické myšlení, seznamuje žáky se základními ekonomickými pojmy užívanými v běžném životě, s poznatky z oblasti pracovně-právních vztahů v podmínkách tržního hospodářství, s právní úpravou podnikání, žáci se učí vést předepsanou evidenci v oblasti zpracování dřeva.
Učivo okruhu využití výpočetní techniky připravuje žáky k tomu, aby byli schopni účelně využívat výpočetní techniku při své práci. Rozvíjí dovednosti pracovat s informacemi především v odborných předmětech při využití aplikačních programů.
Učivo obsahového okruhu praktické činnosti v oboru vychází ze znalostí získaných v teoretickém vyučování a je realizováno v odborném výcviku. Žák získá základní pracovní dovednosti a návyky potřebné pro praktické činnosti v provozech a dílnách pro oblast zpracování dřeva. Naučí se volit vhodné pracovní pomůcky, nářadí, nástroje, stroje a zařízení, správně provádět obsluhu a jejich údržbu. Je veden k dodržování technologických postupů výroby při základních způsobech ručního a strojního opracování dřeva a dbá o estetickou stránku výrobků.
Ve všech vyučovacích předmětech jsou zabudovány prvky environmentální výchovy v souladu s platnou legislativou.
Tento vzdělávací program je koncipován pro druhou vzdělávací úroveň, proto budou cíle klíčových dovedností jednotlivých oblastí realizovány na této vzdělávací úrovni.
· Rozvíjení komunikativních dovedností, tj. schopnost ústního a písemného vyjadřování v osobním i pracovním styku přiměřeně situaci, porozumění čtenému textu, a to i odbornému, zpracovávání písemných materiálů, vysvětlování a znázorňování konkrétní situace a využívání takto získaných informací ke své práci. Tyto dovednosti lze uplatnit zejména v humanitních předmětech, jako jsou jazyky a občanská nauka, ale i v řadě odborných předmětů.
· Rozvíjení pozitivních interpersonálních vztahů v rámci pracovní skupiny, schopnost správně se rozhodnout a nést odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních spolupracovníků lze uplatnit jak v teoretické rovině některých všeobecně vzdělávacích předmětů, tak i v praktické rovině odborných předmětů, zejména v odborném výcviku.
· Rozvoj správné analýzy a optimální řešení problémových situací lze promítnout do všeobecně vzdělávacích předmětů, především ale do odborných předmětů praktického zaměření.
· Rozvoj schopnosti numerických dovedností a jejich aplikace je v předmětech přírodovědného a odborného zaměření a při práci s osobním počítačem.
· Rozvoj kompetence využívat efektivně prostředky informačních a komunikačních technologií, což je zejména dovednost pracovat s osobním počítačem a jeho základním a aplikačním programovým vybavením, ale i dalšími informačními a komunikačními prostředky, lze realizovat ve všeobecně vzdělávací a odborné složce vzdělání.
· Rozvoj schopnosti využívat adekvátní zdroje informací a efektivně pracovat s informacemi lze v odborné i všeobecně vzdělávací složce vzdělání. Významným cílem je zvyšování odborného růstu každého jedince.
Absolvent učebního oboru se vyznačuje:
- komunikativními dovednostmi v běžném denním styku osobního i pracovního charakteru,
- uplatňováním estetických hledisek v každodenním životě,
- schopnostmi zorganizovat si vlastní práci a dodržovat pracovní kázeň,
- uměním jednat s ostatními lidmi a pracovat v týmu,
- schopnostmi samostatně jednat, řešit a rozhodovat přiměřené úkoly a problémy,
- dovednostmi získávat a využívat nové informace v praxi.
Formy studia: denní, dálková.
Výuka v denním studiu je organizována formou čtrnáctidenních cyklů, ve kterých se střídá týden teoretického vyučování s týdnem praktického vyučování.
Výuka v dálkovém studiu probíhá formou konzultačních hodin. V prvním až třetím ročníku je v jednotlivých ročnících 160 konzultačních hodin.
Praktické vyučování v denním i dálkovém studiu probíhá ve vlastních prostorách učiliště a na smluvně zajištěných pracovištích, ve kterých žáci plní jednotlivé tematické celky.
Výuka některých všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů se uskutečňuje ve speciálních učebnách. Ve vyučovacích hodinách cizího jazyka a práce s počítačem se třída dělí na skupiny podle platných předpisů.
Organizace výuky se řídí platnými právními předpisy, tj. především vyhláškou ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 354/1991 Sb., o středních školách, ve znění pozdějších předpisů. Stěžejním dokumentem pro organizaci přípravy je obecný učební plán, který je součástí vzdělávacího programu; škola jej dále rozpracuje, popř. využije doporučeného učebního plánu. V obou případech použití schválí ředitel školy.
Odborný výcvik lze organizovat v dílnách SOU nebo na smluvně zajištěných pracovištích. V závěrečné fázi přípravy by měl žák poznávat provozní pracovní prostředí, organizaci práce, pracovní tempo, nároky na pracovníky, ale i kontakt se zaměstnanci a zaměstnavateli a rozšiřovat si tak své pracovní zkušenosti.
Metody a formy vzdělávání volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětu, učebním předpokladům žáků a ke konkrétní situaci ve vyučovacím procesu.
Pojetí výuky ve všech vyučovacích předmětech vychází z následujících tezí:
- předpokládá se vhodná motivace, která žáka přivede k zájmu o učivo,
- ve výuce se dává přednost aktivizujícím metodám práce žáků, tj. činnostnímu pojetí výuky, důraz se klade na praktické vědomosti a dovednosti (včetně dovedností intelektuálních), na ovlivňování žákových postojů; proto je třeba provádět pečlivý výběr potřebných vědomostí, bez nichž je získání určitých dovedností a ovlivnění postojů nemožné,
- příklady pro konkretizaci a aktualizaci učiva jsou vybírány z hlediska žákových životních zkušeností tak, aby mu co nejvíce k pochopení učiva napomáhaly,
- ve všech vyučovacích předmětech se předpokládá důsledná zpětná vazba, čímž se rozumí neustálé sledování toho, zda a do jaké míry jsou naplňovány jejich cíle.
Při hodnocení žáků je kladen důraz na praktické vědomosti a dovednosti.
Činnostní pojetí výuky naprosto převládá ve vyučovacích předmětech práce s počítačem a odborný výcvik, vyučující jej však uplatňují v největší možné míře i v ostatních teoretických předmětech, např. zadáváním úloh, které žáci samostatně (popř. v týmech) řeší. Tímto způsobem jsou žáci připravováni k samostatnému výkonu příslušného povolání, tedy i k řešení problémových situací, které se v praxi běžně vyskytují.
V zájmu realizace výchovných a vzdělávacích cílů klíčových dovedností jsou již od 1. ročníku aplikovány ve výuce jednotlivých předmětů především diskusní metody, metody řešení problémových úkolů, metody řešení mezních a konfliktních situací, inscenační metody, hry aj.
Průběžně od 2. ročníku je zavedena projektová metoda výuky, která spočívá v zadávání a řešení komplexních praktických úkolů - žákovských projektů, integrujících dílčí složky obsahu vzdělávacího programu.
Škola přiměřeně aplikuje metodický pokyn k zařazení učiva „Úvod do světa práce“ do vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k „Opatřením ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol“ viz Věstník MŠMT ČR, ročník LVI, sešit 10, říjen 2000.
Škola také respektuje pokyn MŠMT k začlenění tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí do vzdělávacích programů, čj. 12 050/03-22 ze dne 4. března 2003.
Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně-vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizicích možných ohrožení, jimž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik.
Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. Je nutno se řídit též nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.
Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 288/2003 Sb.) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.
Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:
Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.
Soustavné seznamování s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pravidelné ověřování jejich znalostí u žáků a soustavné vyžadování a kontrolování jejich dodržování.
Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.
Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.
Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem odborné výchovy v souladu s přílohou č. 1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb., popř. jejích novel.
Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:
Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.
Práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.
Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích zaměstnanců příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a na podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.
Pro přijetí do učebního oboru nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:
- prognosticky závažnými onemocněními podpůrného a pohybového aparátu znemožňujícími zátěž páteře, pokud práce zatěžující páteř nelze při praktické výuce a při budoucím výkonu povolání vyloučit,
- prognosticky závažnými nemocemi cév a nervů horních končetin, vylučujícími práci v riziku vibrací, pokud takovéto práce nelze při praktické výuce a při budoucím výkonu povolání vyloučit,
- prognosticky závažnými onemocněními omezujícími funkce zejména horních končetin poruchy hrubé i jemné motoriky),
- prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými stavy, týká se praktické výuky prací ve výškách, s motorovou mechanizací, s rotujícími stroji, nářadím a dále předpokladu, že uvedené práce nelze při výkonu povolání vyloučit.
Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.