Vstupní předpoklady žáků:
Do prvního ročníku studijního oboru 43 – 41 – M/001 (43-30-6)
Veterinární prevence se přijímají žáci a další uchazeči, kteří
splnili povinnou školní docházku. Kritéria přijetí a další podmínky přijímacího
řízení stanoví ředitel školy.
Délka vzdělávacího programu a forma studia:
čtyřleté denní studium
Pojetí
a cíle vzdělávacího programu:
Studijní
obor Veterinární prevence je konkrétní formou organizace všeobecného a odborného
vzdělávání mládeže ve středních veterinárních školách, které
poskytují absolventům úplné střední odborné vzdělání. Studium oboru
Veterinární prevence připravuje žáky na činnost středních
technickohospodářských pracovníků v oblasti veterinární péče o zdraví
a užitkovost zvířat, hygienu surovin a potravin živočišného původu,
v oblasti ochrany státního území před zavlečením a šířením
nákaz; v zoologických zahradách v oblasti chovu a péče o zdraví exotických
zvířat, v oblastech s tím souvisejících a na úseku reprodukce
zvířat. Jedná se obvykle o komplex veterinárně technických činností
organizačního charakteru a specificky odborných úkonů, které absolventi
vykonávají samostatně, případně podle pokynů
nebo pod přímým vedením veterinárního lékaře. Studium připravuje
žáky i na náročnější činnost v oborech, které v podmínkách vědeckotechnického
pokroku a rozvoje výroby mohou přecházet do náplně práce veterinárních
techniků. Všeobecné vzdělání a široký základ odborného vzdělání
umožňují žádoucí pracovní adaptabilitu a mobilitu absolventů při
volbě a výkonu povolání a dalšího vzdělávání. Výchova a vzdělávání
ve studijním oboru připravuje žáky i na studium na vysokých školách i pro
jiné formy celoživotního vzdělávání.
Ve studijním oboru je všestranný rozvoj osobnosti žáků uskutečňován
cílevědomě a v souladu s výchovou a vzděláváním v návaznosti
na základní školu a na životní zkušenosti žáků. Při plnění
stanovených výchovně vzdělávacích cílů rozvíjí škola na vědeckém
základě tvořivě a iniciativně všeobecné a odborné teoretické i
praktické vzdělání, mravní a estetickou výchovu žáků.
Cíle všestranné výchovy a vzdělávání plní škola ve výchovně
vzdělávacím procesu v obsahu vzdělávání, které je společné pro
střední odborné školy. Obsah odborného
vzdělávání prohlubuje poznávání přírodních a společenských
podmínek. Učí nacházet možnosti optimálního řešení při uskutečňování
opatření vedoucích ke zvýšení kvality a účinnosti veterinární péče
o zvířata, veterinárního zabezpečení potravin a surovin živočišného
původu; nezbytným prvkem vzdělávání je problematika péče o životní
prostředí. Spojení všeobecného a odborného vzdělání umožňuje škole
připravit kvalifikované odborníky, schopné samostatně pracovat a soustavně
se vzdělávat.
Skupina všeobecně vzdělávacích předmětů spolu s částí učiva některých odborných předmětů, (zejména biologie, chemie a podobně) tvoří více než 45% studijní doby a je tak zárukou dosažení třetí úrovně vzdělávání.
Charakteristika obsahových složek
Obsah
vzdělávání v tomto studijním oboru je určen tak, aby si jej žáci
pod vedením vyučujících mohli aktivně osvojit a získat tak předpoklady
pro vykonávání své profese. V oblasti odborné přípravy umožňuje žákům,
po absolvování studijního oboru a adaptačního procesu v nástupní praxi,
na pracovišti kvalifikovaně vykonávat postupně náročnější práce ve
sféře činností veterinárních techniků, středních technickohospodářských
pracovníků v oblasti veterinární péče o zvířata, živočišnou výrobu,
potraviny živočišného původu, péče o životní prostředí a podobně.
Výuka připravuje žáky na pohotové osvojování si a užívání nových vědeckých
poznatků, prostředků a postupů i pro další vzdělávání. U žáků je
pomocí předmětů všeobecně vzdělávacích i odborných
rozvíjeno také cítění estetické.
Obsahem výchovy a vzdělávání ve studijním oboru je získání vědomostí a dovedností o jevech a procesech v přírodě a společnosti, o vztazích mezi nimi.
Vzdělání poskytované odbornou školou má složku všeobecnou a
odbornou.
a) Všeobecné vzdělávání
Všeobecná složka vzdělání zabezpečuje celistvost a všestrannost rozvoje osobnosti žáků. Poznatky, jež tvoří obsah všeobecně vzdělávací složky, poskytují žákům vyučovací předměty jazykovědního základu, předměty společenskovědní, matematika, přírodovědné předměty a tělesná výchova.
Učivo
jazykového vzdělávání, zastoupené předměty český jazyk a
literatura a cizí jazyk, rozvíjí řeč žáků jako základní prostředek
k dorozumění a utváření vztahů ve společnosti. Poskytuje žákům
poznatky o jazykových prostředcích a jejich využívání v souladu se systémem
jazyka. V mateřském jazyce tím vytváří základ pro rozvoj kultivovaného,
logicky, stylisticky a gramaticky správného projevu.
Učivo cizího jazyka poskytuje poznatky o vybraných prostředcích i
nejazykové poznatky. Umožňuje vytvářet řečové dovednosti nezbytné při
aktivním samostatném používání cizího jazyka.
Estetické vzdělávání se významně podílí na celkové kultivaci žáků, neboť rozvíjí jejich estetické a emocionální cítění a formuje jejich vztah ke kulturním hodnotám společnosti, k ochraně a tvorbě kulturního a životního prostředí. Realizuje se zejména v předmětu český jazyk a literatura, a to především v jeho literární složce, která seznamuje žáky s uměleckou literaturou našich národů a s nejvýznamnějšími díly světové literatury, se společenskou a uměleckou funkcí literatury a vede je k uvědomělému vztahu k umění a kulturnímu dědictví.
Estetické vzdělávání má nadpředmětový charakter a podílejí se na něm i další předměty včetně předmětů odborných.
Učivo společenskovědního vzdělávání má multidisciplinární
charakter, neboť jeho základ tvoří poznatky z řady vědních disciplín.
Žáci získají základní všeobecný přehled o vývoji lidské společnosti,
o vývoji našich národů v minulosti, a to i v širším mezinárodním
kontextu. Učivo vede žáky k uvědomělé občanské aktivitě. Základním
cílem společenskovědního vzdělávání však není vybavit žáka množstvím
poznatků, nýbrž jeho sociální a osobnostní kultivace.
Učivo matematického a přírodovědného vzdělávání poskytuje žákům relativně ucelený soubor matematických a přírodovědných vědomostí a dovedností na středoškolské úrovni a současně rozvíjí schopnost žáků získané poznatky rozšiřovat a aplikovat v rámci odborné složky vzdělání. Učivo matematiky a přírodovědných oborů přispívá k logickému způsobu myšlení a podílí se na prohlubování vztahu žáka k tvorbě a ochraně životního prostředí. Učivo matematiky kromě toho přispívá k osvojování základních vědomostí a dovedností potřebných k formulování a řešení úkolů pomocí výpočetní techniky, k uplatnění numerických aplikací.
Učivo tělesné výchovy rozvíjí motoriku žáků, všeobecné pohybové schopnosti a specifické pohybové dovednosti. Přispívá k upevňování volních vlastností - vytrvalosti, uvědomělé sebekázně a kázně, překonávání překážek.
b) Odborné vzdělávání.
Základní
odborné učivo zpřístupňuje poznání podstaty, principů a zákonitých přírodních
vztahů, zejména fyzikálních, chemických, biologických a společenských.
Usnadňuje aplikovat základní dovednosti při řešení praktických úkolů.
Je základem odborné složky profilu absolventa a utváří předpoklady pro
žádoucí adaptabilitu absolventů. Řadíme sem učivo chemie, biologie,
anatomie a fyziologie zvířat, mikrobiologie a parazitologie, laboratorní
techniky, ekonomiky, právní nauky a
učivo vstupních tématických celků speciálních odborných předmětů.
Speciální odborné učivo je koncipováno jako dynamický didaktický
systém umožňující uplatnění absolventů v nových technických a
technologických podmínkách. Jeho těžiště je v hygieně a
technologii potravin, reprodukci zvířat, chovu zvířat, nemocech zvířat,
výživě a dietetice zvířat a v předmětu praxe. Odborný předmět
praxe má zvláště v tomto oboru nezastupitelné místo.
Přizpůsobení se části odborných předmětů měnícím se společenským
podmínkám, s přihlédnutím ke schopnostem a zájmu žáků, umožňuje
učivo výběrových předmětů.
V rámci studijního oboru jsou zařazeny
výběrové předměty, které rozšiřují a prohlubují učivo základních
a speciálních odborných předmětů - patologie, asanace, ekologie, chov
exotických zvířat, inseminace, farmakologie, pěstování rostlin,
chirurgie a ortopedie, kynologie, latina, somatologie a výživa člověka,
dopravní výchova, informatika. Seznam uvedených výběrových předmětů
je pouze rámcový a může být ředitelem školy rozšířen podle potřeb a podmínek
regionu. Za obsah učiva, zpracování učební osnovy a její schválení a
hodinovou dotaci odpovídá ředitel školy. O vyučování výběrových
předmětů rozhoduje ředitel školy na základě potřeb praxe. Při vyučování
těchto předmětů je také možné dělit třídu na skupiny podle platných
předpisů.
Pokud skladba odborných výběrových předmětů umožňuje
charakterizovat odbornou orientaci školy, může se tato charakteristika
uvádět v pedagogické dokumentaci. Název orientace by měl
vystihovat její specifiku, např.
orientace zooveterinární, hygiena zpracování potravin, hygiena a chov
exotických zvířat, terénní služby a podobně. Studijní orientace dále
zvyšuje možnost diferenciace uvnitř studijního oboru a umožňuje pružně
reagovat na potřeby a zájmy žáků, školy a na potřeby regionu.
Příležitost k uplatnění individuálních zájmů i k rozšíření jazykových a odborných znalostí dává žákům učivo nepovinných předmětů. Na vyučování nepovinných vyučovacích předmětů může škola soustřeďovat žáky z více tříd stejného, případně rozdílného ročníku a studijního oboru.
c)
Soubory klíčových dovedností
Cílem
uplatňování klíčových dovedností ve výuce je:
Podchytit žáky se
samostatným tvůrčím myšlením, kteří sledují rychlý vývoj vědy a
techniky v rozvoji vědeckého poznání a společenského vývoje. Začleňování
klíčových dovedností do výuky vytváří obecné výchovné a vzdělávací
cíle, jejichž splnění umožní připravit žáka – budoucího absolventa
– pro uplatnění v novém pracovním prostředí, zlepšuje přizpůsobivost
žáka tomuto prostředí; osvojování klíčových dovedností souvisí úzce
s celkovou vzdělaností a úrovní absolventa přípravy.
Klíčové
dovednosti přibližují vzdělávání ve škole potřebám praxe a života.
Ke klíčovým dovednostem patří:
1.
V oblasti
komunikativních dovedností je důraz kladen na přiměřené ústní a písemné
vyjadřování, i na úrovni žádané odbornosti, absolvent je schopen vysvětlovat
a znázorňovat, číst s porozuměním a pracovat s textem,
studovat odbornou literaturu, vztahující se k zadanému tématu (v českém
jazyce i cizojazyčnou). Z profesních potřeb je rozvíjena dovednost
jednat s lidmi (se spolupracovníky, zákazníky, návštěvníky, podřízenými
apod.) jasně, přiměřeně, kultivovaně a efektivně i o složitých záležitostech.
V písemném projevu bude absolvent schopen zpracovávat materiály
komplexního charakteru s volnou, ale přehlednou úpravou nebo v úpravě
předepsané.
2.
U
personálních dovedností je absolvent připraven zdokonalovat vlastní učení
a pracovat na sebepoznání a sebekontrole, umět využívat doporučenou
literaturu, umět naslouchat názorům jiných, nezaujatě je hodnotit, snažit
se vždy pochopit pozici a situaci člověka prezentujícího odlišný
postoj, přemýšlet o něm . V oblasti interpersonálních dovedností
bude prohlubována dovednost spolupracovat s druhými lidmi na dosažení
kolektivních cílů (např. odbornými garanty, odbornými učiteli) a
schopnost přijímat odpovědnost za vlastní práci, práci podřízených,
popřípadě za práci kolektivu, umět přijímat kritiku. Rovněž důležitá
je dovednost rozdělovat úkoly a odpovědnost při optimálním využívání
dovedností a vědomostí kolegů při spolupráci s nimi.
3.
Absolvent
bude mít dovednosti řešit problémy a vzniklé situace. Bude schopen
analyzovat problémy, posuzovat možnosti řešení, vybírat a navrhovat
optimální postupy řešení, stanovovat a dodržovat efektivní postupy řešení,
učit se samostatnému myšlení.
4.
V okruhu
numerických aplikací bude mít absolvent dovednost používat různé
matematické a statistické postupy při řešení praktických situací. Půjde
především o rozvíjení dovedností používat vlastních odhadů při
kontrole výsledků výpočtů a identifikovat chybu, statisticky vyhodnocovat
svoji odbornou práci (v tabulkách, grafech, podle spočítatelných prvků),
dovedností převádět jednotky, používat grafická znázorňování a jiné
další, specifické způsoby vyjádření skutečností a druhy výpočtů a
postupů.
5.
Cíleně
bude rozvíjena dovednost využívat moderní informační technologie,
pracovat při své – zejména odborné - činnosti s počítačovou
technikou a rozmanitými informačními zdroji, využívat odborných informací
uvedených na mezinárodní počítačové síti Internet.
Tvořeny a rozvíjeny budou také dovednosti společné pro některé předchozí uvedené okruhy: aplikovat získané dovednosti při řešení úloh z praxe, při hodnocení výsledků pokusů, pozorování, zpracovávat odborné referáty, vypracovávat rešerše, vést diskusi, získávat informace z přečteného a vyslechnutého textu, naučit se řešit odborné úkoly (Středoškolská odborná činnost)
Soubory klíčových dovednosti budou rozvíjeny ve všech předmětech a dále formou projektů. Jsou podkladem i prostředníkem k celoživotnímu zdokonalování i vzdělávání se.
Organizace výuky
Délka tohoto vzdělávacího programu je 4 roky, ve školním roce je
délka vyučování pro 1. – 3. ročník 40 týdnů, pro 4. ročník 37 týdnů.
Vyučování podle rozpisu učiva se v jednotlivých ročnících
pohybuje mezi 29 a 32 týdny.
Výuka některých všeobecně vzdělávacích předmětů, zejména
cizích jazyků a předmětu práce s počítačem, se realizuje ve speciálně
vybavených učebnách při dělení třídy na skupiny. Výuka odborných předmětů,
která je zpravidla spojena s praktickou částí, je závislá na
charakteru vyučovaného předmětu. Výuka cvičení se realizuje ve speciálních
odborných učebnách, v laboratořích, ve cvičných stájích, případně
v konkrétních zemědělských a potravinářských provozech. Na cvičení
jsou žáci děleni do skupin, zejména podle hlediska dodržení zásad
hygieny a bezpečnosti práce, například při cvičení se zvířaty.
Kromě cvičení se praktická část výuky zajišťuje v rámci
předmětu praxe, a to formou praxe učební nebo odborné. Učební praxe
probíhá ve skupinách žáků pod přímým vedením učitele. Učební
praxe může být soustřeďována do bloků (zpravidla týdenních) a do
grafikonu výuky zařazována v období, kdy jsou pro její průběh
optimální podmínky. Ve vyšších ročnících je možné tvořit skupiny
žáků menšího počtu (4 – 6) s přihlédnutím ke složce výběrových
odborných předmětů. Odborná praxe probíhá ve veterinárních, zemědělských,
potravinářských případně jiných provozech (podle charakteru činnosti
daném učebními osnovami) pod přímým vedením pověřeného pracovníka.
Učitel praxe ji organizačně zajišťuje a kontroluje. Jednou z forem
odborné praxe je individuální praxe, která probíhá souběžně s výukou.
Další možnou formou je individuální praxe v zemědělských podnicích
v délce 2 – 3 týdnů v 1. – 3. ročníku, a to zpravidla v místě
bydliště žáka. V každém ročníku studia je zařazena odborná
exkurze v délce až 5 dnů. Další podrobnosti organizace praktické výuky
uvádí osnova předmětu praxe a tabulka přehledu využití týdnů v období
školního roku.
Ve všech formách výuky je potřeba dodržovat platná právní
ustanovení, příslušné rezortní vyhlášky a nařízení, normy a předpisy
dotýkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární
ochrany.
Metodické přístupy
Metody a formy výchovy a vzdělávání v jednotlivých vyučovacích
předmětech studijního oboru jsou determinovány cíli, obsahem a koncepcí
organizace výchovy a vzdělávání ve škole. V tomto rámci je vyučující
oprávněn volit nejvhodnější metody ke splnění dílčích výchovně vzdělávacích
cílů konkrétních vyučovacích jednotek.
Hlavní cíle výchovy a vzdělávání žáků ve studijním oboru vyžadují
upřednostňovat a rozvíjet takové metody vyučování a učení se, jež
vedou ke spojení teorie s praxí, podporují rozvoj myšlení, iniciativu a
aktivitu žáků. Jsou omezovány popisné metody a rozvíjeny metody
aktivující samostatnou práci a myšlení žáků.
Jsou také uplatňovány metody vedoucí k rozvíjení dovedností a utváření
návyků samostatného studia odborné literatury a příruček i k vytváření
motivace a vnitřní potřeby se dále
vzdělávat.
Základní formy organizace vyučování jsou určeny učebním plánem.
Je to především soustava vyučovacích hodin ve třídě, soustava vyučovacích
jednotek praktického vyučování (cvičení, praxe) ve cvičebnách, odborných
učebnách, ve školních účelových zařízeních, případně v provozech
soukromých firem, státních organizacích, a odborná exkurze. V rámci určených
forem organizace vyučování je nezbytné uplatňovat diferencovaný přístup
k jednotlivcům, skupinám žáků, výchovný proces (jeho část)
individualizovat, případně na různém stupni kolektivizovat vytvářením
přiměřených skupin žáků (4 - 6, 5 - 8 žáků podle charakteru výuky).
Při všech formách vyučování ve škole i mimo školu se respektují
závazná platná právní ustanovení (např. zákoník práce, zákon o péči
a zdraví lidu), příslušná vládní a resortní nařízení a vyhlášky,
normy a předpisy obsahující bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
Další specifické požadavky
Podmínky přijetí:
Do studijního oboru mohou být přijímáni chlapci a dívky s dobrou funkcí orgánů pohybové a nervové soustavy. Částečně překážejí poruchy horních a dolních končetin, beder a páteře. Uchazeči musí mít dobrý zrak (korekce se připouští), sluch a čich. Nesmějí trpět chronickými chorobami oběhové soustavy nebo přecitlivělostí kůže a dýchací soustavy, chronickými chorobami ledvin a revmatickým onemocněním. Před nástupem do prvního ročníku musí být žáci vyšetřeni podle platné vyhlášky o opatřeních proti přenosným chorobám.
Uchazeči o toto studium nejsou zdravotně způsobilí,
pokud trpí zejména:
Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného
zaměření. K posouzení zdravotního stavu je příslušný
registrující lékař.
Možnosti dalšího vzdělávání absolventů
Úspěšné složení maturitní zkoušky umožňuje absolventům přihlásit
se ke studiu na vyšších odborných a vysokých školách. Ti absolventi,
kteří po ukončení studia nastupují do zaměstnání, absolvují v rámci
podniku povinnou nástupní praxi podle vnitřních podmínek konkrétního
zaměstnavatele. Další specializace je zajišťována formou krátkodobých
kurzů a školení organizovaných podniky, ústavy pro doškolování
veterinárních pracovníků a Veterinární a farmaceutickou
univerzitou v Brně.