CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
|
Kmenový obor: |
53-41-N Ošetřovatelství |
|
Studijní obor: |
53-41-N/001 Diplomovaná všeobecná sestra |
|
Vstupní předpoklady žáků: |
Úplné střední nebo úplné střední odborné vzdělání, splnění podmínek přijímacího řízení, zdravotní způsobilost |
|
Délka a formy studia: |
3,5 roků denní studium |
Vzdělávací program připravuje žákyně a žáky k výkonu povolání všeobecné sestry (všeobecného ošetřovatele), která je způsobilá poskytovat zdravotní péči bez přímého vedení nebo odborného dohledu v rozsahu působnosti stanovené zákonem č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních).
Vzdělávací program je koncipován tak, aby splňoval požadavky EHS na odbornou teoretickou a praktickou přípravu všeobecných sester odpovědných za všeobecnou ošetřovatelskou péči a aby umožnil absolventům uplatnění na trhu práce v rámci EU a výkon práva podnikání a volného pohybu služeb.
Vzdělávání se zaměřuje na osvojení vědomostí a dovedností potřebných pro zajišťování zdravotní péče v rámci ošetřovatelského procesu a na vytváření žádoucích profesních postojů, návyků a dalších osobnostních kvalit zdravotnického pracovníka. Žáci jsou vedeni k odpovědnosti za kvalitu své práce, k empatii, altruismu a angažovanosti ve prospěch klientů, k dodržování bezpečných pracovních postupů, k ekologickému a ekonomickému chování. Jsou vzděláváni tak, aby získali lásku k povolání a pozitivní hodnotovou orientaci potřebnou pro pracovní, osobní i občanský život, aby byli připraveni se celoživotně vzdělávat a úspěšně se vyrovnávat s problémy. Důraz se klade na vytváření pozitivního vztahu žáků k vlastnímu zdraví a k vědomí významu prevence nemoci.
Vzdělávací obsah vychází z minimálních požadavků na vzdělávání všeobecné sestry stanovených směrnicí EHS a předpisy MZ ČR.
Zahrnuje teoretické vědomosti z věd, o které se opírá všeobecné ošetřovatelství, jako jsou anatomie, fyziologie, patologie, mikrobiologie, ošetřovatelství ve vztahu ke všeobecnému a specializovanému lékařství, ke všeobecné a specializované chirurgii, k péči o dítě a pediatrii, péči o ženu, matku a dítě, duševnímu zdraví a psychiatrii, péči o staré lidi a geriatrii, domácí a primární péče a profesní etika. Dále zahrnuje vybrané sociální disciplíny, které umožňují lépe pochopit chování zdravých a nemocných osob a změny ve společnosti, jakož i vztah mezi zdravotním stavem a fyzickým i sociálním prostředím člověka, a které pomáhají vytvářet odborné kompetence a osobnostní kvality žáků. Jedná se např. o psychologii a komunikaci, sociologii, právo, problematiku národnostních menšin a transkulturní ošetřovatelství, výchovu. Žáci se rovněž seznámí s vybraným výzkumnými metodami používanými v ošetřovatelství a sociologii. Odborné vzdělání sestry prohlubují také vybrané poznatky z přírodních a aplikovaných věd (biofyziky, biochemie, radiologie, farmakologie, epidemiologie a hygieny) a základů managementu.
Součástí je osvojení zásad a dovedností předlékařské první pomoci a ochrany člověka za mimořádných událostí.
Studium zahrnuje i vzdělávání žáků v cizích jazycích včetně základů latinského jazyka. Cílem vzdělávání žáků v cizím jazyce je dosáhnout, v návaznosti na předchozí studium jazyka na SŠ, takové úrovně jazykových znalostí a dovedností, která odpovídá stupni B2 (C1) Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, a zároveň je připravit i pro užívání jazyka v typických řečových situacích při poskytování ošetřovatelské péče pacientům/klientům neovládajícím český jazyk, k využívání cizího jazyka pro studijní účely, popř. pro studijní pobyt nebo práci v zahraničí. Vzdělávání v latinském jazyce je zaměřeno na osvojení základní medicínské terminologie nezbytné pro studium a porozumění odborné komunikaci.
Rozvíjí se rovněž počítačová gramotnost žáků. Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích (IKT) má především aplikační charakter a je zaměřeno na seznámení žáků se speciálními programy pro zdravotnictví, na využívání IKT v ošetřovatelské praxi a jako zdroje informací.
Významnou složku vzdělávání tvoří praktická výuka, jejímž cílem je osvojení ošetřovatelských postupů, dovedností plánovat, poskytovat a vyhodnocovat zdravotní péči, jednat se zdravými i nemocnými klienty a pracovat v týmu. Praktická výuka se uskutečňuje v nemocnicích a ostatních zařízeních zajišťujících zdravotní péči za spolupráce a součinnosti všeobecných sester a jiných zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu činnosti bez odborného dohledu.
Systematicky se věnuje pozornost bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a dodržování hygienických a protiepidemiologických požadavků. Důraz se klade také na uplatňování ekologických a ekonomických hledisek v práci zdravotnického pracovníka.
V souladu s pokyny MŠMT č.j. 13 586/03-22 ze 4. 3. 2003 zapracují školy do vzdělávání všeobecné sestry také problematiku ochrany člověka za mimořádných událostí, i když je částečně zahrnuta do předmětů první pomoc a medicína katastrof, základy biofyziky a základy radiologie.
Protože posláním zdravotnických pracovníků je také vést své klienty k péči o vlastní zdraví, je žádoucí, aby i zdravotničtí pracovníci získali v tomto směru potřebné návyky a postoje. Jedním z prostředků posilování zdraví je i sport a tělesná cvičení. I když ve vzdělávacím programu není zařazen povinný předmět tělesná výchova, ale pouze sportovní kurzy (minimálně jeden týdenní kurz za studium), je žádoucí, aby škola umožnila žákům pravidelné sportovní a pohybové aktivity a motivovala žáky k účasti v nich.
Klíčové kompetence představují nový prvek ve vzdělávání na všech stupních vzdělávacího systému. Na jejich významu pro zlepšení efektivity a kvality vzdělávání, pro přípravu jedince k celoživotnímu vzdělávání a uplatnění se na trhu práce se shoduje většina zemí EU. Klíčové kompetence jsou definovány jako soubor vědomostí, dovedností, schopností a s nimi souvisejících postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj jedince a jeho zapojení do společnosti. Umožňují pružněji reagovat na vývoj na trhu práce a v oboru, a tím i na potřebu dále se vzdělávat, a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění v pracovním i občanském životě. Jsou charakterizovány jako obecně přenositelné a uplatnitelné. Prolínají celým vzdělávacím programem a na jejich vytváření se musí podílet různou mírou všechny vyučovací předměty.
Z hlediska významu pro studijní obor a uplatnění absolventů je žádoucí posilování těchto kompetencí: Kompetence učit se učit, kompetence řešit pracovní i mimopracovní problémy, komunikativní kompetence (všeobecně i profesně komunikativní), sociální, interpersonální a občanské kompetence, kompetence k práci s informacemi a využívání prostředků informačních a komunikačních technologií.
Ve vzdělávacím programu jsou tyto klíčové kompetence rozpracovány na úrovni vzdělávacích modulů.
Ve výuce je žádoucí uplatňovat takové vyučovací metody a formy, které odpovídají terciárnímu vzdělávání a zohledňují zvláštnosti vzdělávání dospělých a které napomáhají vytvoření požadovaných klíčových, odborných a dalších kompetencí. Doporučené vyučovací metody jsou uvedeny v jednotlivých modulech.
Pro realizaci klíčových kompetencí, zejména kompetence řešit samostatně a komplexně prakticky orientované problémy a pracovat v týmu (jako člen nebo vedoucí), se doporučuje jako vhodná metoda projektové vyučování a žákovské projekty.
Studium je organizováno jako denní. Zahrnuje teoretickou výuku ve škole nebo ve školicím zařízení vybraném školou a praktickou výuku (odbornou praxi), která probíhá v nemocnicích a ostatních zařízeních za spolupráce a součinnosti kvalifikovaných sester a učitelů, kteří mají způsobilost k samostatnému výkonu povolání všeobecné sestry.
Teoretická výuka zahrnuje vyučování dle rozpisu učiva v učebním plánu a v učebních modulech, sportovně-turistický nebo lyžařský kurz, samostudium a přípravu na zkoušky, a to v celkovém rozsahu 2299 hodin (z toho 1619 hodin přímá výuka, 30 hodin sportovní kurz, 650 hodin samostudium a příprava na zkoušky). Praktická výuka zahrnuje odbornou praxi I zařazenou do 1. ročníku (v rozsahu 181 hodina) a odbornou praxi II (souvislou celotýdenní v rozsahu 2120 hodin celkem), která se zařazuje do všech ročníků a studijních období (viz přehled využití týdnů v období září – červen). Celkový rozsah praktické výuky činí 2301 hodin za studium.
Hodiny určené pro samostudium a přípravu na zkoušky jsou věnovány přípravě seminárních a projektových prací, sběru informací z terénu, práci s odbornou literaturou v knihovně, s IKT (zvl. s internetem), opakování učiva a konzultacím a dalším formám samostatného studia.
Vzdělávací program je zpracován modulově.
Modulové pojetí umožňuje různou strukturaci vzdělávací cesty žáků, individualizaci výuky, lepší propojení primárního odborného a celoživotního vzdělávání, v neposlední řadě i možnost spolupráce s vysokými školami v průběhu vzdělávání i uznání získaného vzdělání (nebo jeho částí) v následném studiu obdobných oborů na vysokých školách.
Vzdělávací moduly se dělí na povinné (P), povinně volitelné (V) a nepovinně volitelné (N). V tomto programu jsou zpracovány pouze povinné moduly, zatímco zpracování volitelných modulů je v kompetenci školy. Pro každý povinný vyučovací předmět uvedený v učebním plánu je zpracován jeden nebo několik modulů (počet modulů je vyjádřen číselným kódem, např. P-LAJ 01, P-PSY 04).
Podle obsahu předmětu a charakteru výuky se moduly dělí na poznatkové (s převahou teorie), činnostní (praktické), kombinované (teoreticky-praktické).
V úvodní – identifikační části modulů jsou uvedeny: Název modulu (může být uveden samostatně i ve výkazu o studiu), údaje týkající se délky modulu (počet hodin výuky daného modulu – může, ale nemusí být totožný s hodinovou dotací předmětu, neboť některý předmět se skládá z více modulů), kategorie a platnost modulu, doporučený podíl přednášek, seminářů a cvičení a způsob ukončení (hodnocení). Kolonka počet kreditů je určena pro školy, které chtějí uplatnit kreditový systém hodnocení.
Vstupní předpoklady vymezují požadovanou úroveň vstupních znalostí a dovedností, které jsou předpokladem úspěšného studia daného modulu. Jsou vyjádřeny zpravidla označením modulů, jejichž předchozí absolvování je nezbytné. Návaznost na střední školu se předpokládá, a proto se neuvádí; výjimku tvoří cizí jazyk, kde je vyjádřena vstupní úroveň znalostí.
Moduly dále stanoví obecné cíle a předpokládané výsledky vzdělávání, vzdělávací obsah
(učivo), doporučené metody a postupy výuky a hodnocení a doporučenou studijní literaturu (v dělení na základní a doporučenou – rozšiřující), tato literatura slouží k orientaci vyučujícím i žákům. Dále jsou v nich vymezeny žádoucí klíčové kompetence.
Učební plán je zpracován jako rámcový (obecný), vymezující celkové počty týdenních vyučovacích hodin za studium. Jeho rozpracování do ročníků je v kompetenci ředitele školy, neboť jenom tak lze zohlednit specifické podmínky a potřeby terciárního vzdělávání a konkrétní školy (její spolupráci se sociálními partnery – zdravotnickými zařízeními, vysokými školami, zahraničními institucemi apod.). Možné rozvržení vyučovacích předmětů, resp. modulů do ročníků ukazuje matice modulů.
Hodnocení a klasifikace žáků se řídí platnými předpisy MŠMT týkajícími se organizace studia ve vyšších odborných školách a klasifikačním řádem školy. Žáci všech forem studia jsou hodnoceni těmito způsoby: splněno (S), splněno s klasifikací (SK), zkouškou (ZK). Doporučený způsob hodnocení v jednotlivých předmětech je uveden v příslušných vzdělávacích modulech. Žák může být hodnocen průběžně po skončení výuky daného vzdělávacího modulu (pokud byly odučeny všechny hodiny stanovené v příslušném modulu), nebo ve zkouškovém období, které je stanoveno rozpisem organizace školního roku.
Nejpozději do konce 7. období vykoná žák zkoušku z odborné praxe (praktické výuky).
Studium se ukončuje absolutoriem. Jeho obsah a organizace se řídí platnými předpisy.
Předměty absolutoria jsou: cizí jazyk, ošetřovatelství, ošetřovatelství v klinických oborech a psychologie. Součástí absolutoria je absolventská práce a její obhajoba..
Při výběru studijního oboru nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:
- prognosticky závažnými onemocněními podpůrného a pohybového aparátu znemožňujícími zátěž páteře a trupu,
- prognosticky závažnými onemocněními omezujícími funkce končetin,
- prognosticky závažnými chronickými nemocemi dýchacích cest a plic, kůže a spojivek včetně onemocnění alergických,
- prognosticky závažnými nemocemi srdce a oběhové soustavy vylučujícími středně velkou zátěž,
- prognosticky závažnými poruchami mechanismu imunity,
- prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými stavy,
- prognosticky závažnými nemocemi oka znemožňujícími zvýšenou fyzickou zátěž a manipulaci s břemeny,
- prognosticky závažnými poruchami vidění, poruchami barvocitu,
- závažnými duševními nemocemi a poruchami chování.
Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.
Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizicích možných ohrožení, jimž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením zdrojů rizik.
Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. Je nutno se řídit též nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.
Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 288/2003 Sb.) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.
Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí:
1. Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s organizací práce a pracovními postupy.
2. Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.
3. Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.
4. Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).