53-41-N/004 Diplomovaný zdravotnický záchranář

Absolvent studijního oboru Diplomovaný zdravotnický záchranář je připraven pro:

- samostatný výkon úkonů a postupů neodkladné péče, k nimž má oprávnění vyplývající:

a) z obsahu učebních dokumentů pro tento studijní obor,

b) podle jednotlivých protokolů navržených odbornou společností Přednemocniční neodkladné péče a medicíny katastrof,

c) z konkrétního pověření lékařem ad hoc,

- asistence lékař při úkonech a postupech neodkladné péče,

- součinnost s dalšími tísňovými a pohotovostními službami jak za běžných "klidových" podmínek, tak v rámci integrovaného záchranného systému,

- schopnost vést odborně, popř. i organizačně zdravotnické pracovníky z nižších odborných kategorií (střední, nižší, pomocní) a podílet se na jejich výuce, výchově, doškolování a dalším vzdělávání v problematice přednemocniční neodkladné péče obecně a zdravotnického záchranářství zvlášť,

- zvládnutí základních technických znalostí z radiokomunikační, telekomunikační a počítačové problematiky, znalosti jejich základního využití v systému záchranné služby,

- znalost předepsaného a potřebného vybavení jednotlivých kategorií zdravotnických vozidel, údržba a obsluha tohoto vybavení,

- řízení silničních motorových vozidel různých typů a kategorií (v případě potřeby), a to i v obtížných podmínkách jízdy s využitím výstražných zařízení.

Absolvent studijního oboru Diplomovaný zdravotnický záchranář má vědomosti a dovednosti z cizího jazyka a z odborné terminologie v oboru a je tělesně zdatný.

Kompetence absolventa studijního oboru diplomovaný zdravotnický záchranář:

Je nutno rozlišovat mezi faktickými znalostmi a možnostmi uplatnění danými legislativou. Zdravotnická záchranná služba v České republice je založena na práci týmu vedeného lékařem. Tato zásada je zakotvena ve Vyhlášce 175/95 Sb. Týž předpis poskytuje dostatečný prostor i pro působení týmů Rychlé zdravotnické pomoci, to jest posádek bez lékaře.

Požadavky na vyšší kvalifikaci záchranáře zvyšují jeho upotřebitelnost i v týmu vedeném lékařem, což ve svých důsledcích přispěje ke zkvalitnění práce celého výjezdového týmu.

Odborné kompetence lze rozdělit do tří skupin:

a) výkony standardně prováděné v týmu vedeném lékařem, který za ně po právní stránce odpovídá,

c) výkony prováděné v situaci krajní nouze. To jest při výjezdu bez přítomností lékaře tam, kde hrozí nebezpečí z prodlení.

ad a) týmu vedeném lékařem mohou být diplomovanému záchranáři svěřeny značné kompetence, ale lékař vždy garantuje jeiich provedení lege artis:

- uvolnění a zajištění průchodnosti dýchacích cest:

zahrnuje zavádění ústních i nosních vzduchovodů všeho druhu, zavedení laryngeální masky a endotracheální intubaci ústy v přímé laryngoskopii. Dále odsávání z úst a hltanu včetně extrakce cizích těles.

Není dovoleno provedení minitreacheostomie, koniotomie či koniopunkce, provádění bronchiální laváže a intubace po předchozí anestezii,

- nepřímá srdeční masáž:

standardní výkon u dospělého i dětí všech věkových kategorií, včetně použití kardiopumpy,

umělá plicní ventilace s použitím ručních křísících vaků jak obličejovou maskou, tak ve spojení s endotracheální intubací. Přístrojová ventilace bez užití PEEP a speciálních režimů. Za nastavení příslušných parametrů odpovídá lékař.

- inhalační kyslíková léčba:,

- žilní přístup:

dovolena kanylace všech periferních žil

- monitorování srdeční akce:

dovoleno snímání EKG záznamu, průběžné sledování a hodnocení poruch rytmu

zevní defibrilace dospělých i dětí je standardní výkon

koloidní, krystaloidní i kombinované roztoky, včetně užití přetlaku

- aplikace léčiv:

na základě ordinace lékaře povolena aplikace všech léčiv intravenozně, intramuskulárně, subkutánně, rektálně, případně intrabronchiálně. Není dovolena aplikace intraoseálně K aplikaci patří též obsluha infúzní pumpy a lineárního dávkovače.

vyšetření a monitorování pulsním oxymetrem,

tlakovým obvazem, použitím škrtidla, tlakem v ráně, využitím tlakových bodů

- znehybnění končetin, páteře, pánve:

znalost všech technik a používaných pomůcek

- asistence při porodu a ošetření novorozence

- vyprošťování, přemísťování, polohování postižených, znalost užívaných technik a transportních prostředků, jejich aplikace ve vztahu k povaze úrazu nebo onemocnění /95 Sb.),

ad b) standardní úkoly řešené posádkami Rychlé zdravotnické pomoci, to jest zcela samostatná práce Diplomovaného zdravotnického záchranáře. Tento oddíl zahrnuje rovněž úkoly, které Diplomovaný zdravotnický záchranář obligátně plní i v posádce Rychlé lékařské pomoci:

- znalost obecně závazných právních předpisů dané oblasti (Vyhlášky č. 175/95 Sb., a č. - znalost zásad spolupráce s tísňovými složkami v LZS,

- znalost pořízení (ev. zpracování) základní zdravotnické dokumentace - znalost pravidel a předpisů bezpečnosti práce a protipožární ochrany,

znalost desinfekce vozidel, pomůcek a přístrojů, jejich sterilizace, případně dekontaminace

Při výjezdu Rychlé zdravotnické pomoci plní diplomovaný zdravotnický záchranář následující úkoly:

- spolupracuje s operačním střediskem,

- zajišťuje bezpečné naložení pacienta do vozu a správné polohování během převozu , - sleduje stav pacienta během převozu,

- odpovídá za zabezpečení dokladů, cenností a osobních věcí pacienta,

-informuje rodinu nebo oprávněné osoby o směrování pacienta do zdravotnického zařízení,

- osobně předává pacienta v cílovém zařízení,

- provádí krytí ran, popálenin, stavění krvácení a znehybnění zlomenin,

- při uplatnění rendez - vous systému a sekundárních převozech aplikuje lékařem ordinované infúze, monitoruje vitální funkce,

- v případě potřeby si vyžádá radiofonní konzultaci s lékařem.

(výklad byl poskytnut výše, zde je uvedena rekapitulace situací, za kterých může být těmto podmínkám vystaven)

1) mylná indikace, nesprávné zhodnocení výzvy operačním střediskem,

2) při zdvojených nebo vícečetných výjezdech, kdy není k dispozici posádka s lékařem,

3) při hromadných neštěstích a katastrofách,

4) při náhodném setkání s pacientem ve stavu ohrožení života,

5) při náhlém zhoršení stavu pacienta při sekundárním transportu.

- uvolnění dýchacích cest včetně intubace,

- podpůrná případně řízená ventilace,

- nepřímá srdeční masáž,

- provedení nepřímé defibrilace: podmínka - zápis komorové fibrilace, případně isoelektrické čáry , a to po získání příslušných vědomostí a dovedností v úseku EKG dalším vzděláváním,

- kanylace periferní žíly,

- podání koloidního, krystaloidního nebo kombinovaného roztoku včetně užití přetlaku,

- inhalační kyslíková léčba,

- diagnostika glykemie glukometrem, nitrožilní i perorální aplikace glukózy pň hypoglykemii, - aplikace koronodilatačního léčiva ve formě bukálního spreje nebo linguety,

- sprejová aplikace léčiv s bronchodilatačním účinkem,

- pouze při zástavě oběhu aplikace epinephrinu i. v. nebo intratracheálně s možností opakovaného podání,

- pouze u traumat neopiátové analgetikum (Tramal) i.m. - odvedení překotného porodu a ošetření novorozence,

- ošetření otevřeného pneumotoraxu poloprodyšným obvazem s improvizací jednosměrné chlopně.

Rozšíření aplikace léčiv v žádaném případě není doporučeno pro nemožnost individuálního zhodnocení klinického stavu pacienta s posouzením možných kontraindikací Výjimkou je podání epinenhrinu při kardiopulmonální resuscitaci