CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
|
Obor vzdělání: |
53-43-M/005 Laboratorní asistent |
|
Vstupní předpoklady žáků: |
Vzdělávací program je určen pro žáky (dívky i chlapce), kteří splnili povinnou školní docházku a podmínky přijímacího řízení a zdravotní kritéria. |
|
Délka a formy studia: |
4 roky denní studium |
Vzdělávací program připravuje žáky pro práci zdravotnických pracovníků, kteří budou vykonávat činnosti v rozsahu působnosti stanovené zákonem č. 96/2004 Sb. o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) a vyhlášky č. 424/2004 Sb. MZ, kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků.
Vzdělávání se proto zaměřuje zejména na dokonalé zvládnutí laboratorních metod a postupů a na vytváření žádoucích profesních postojů, návyků a dalších osobnostních kvalit zdravotnického pracovníka. Žáci jsou vedeni k pečlivosti a odpovědnosti za kvalitu své práce. Zároveň jsou vzděláváni tak, aby získali pozitivní hodnotovou orientaci potřebnou pro pracovní, osobní i občanský život, byli schopni se dále vzdělávat a úspěšně se vyrovnávat s problémy. Důležitým aspektem je výchova žáků k péči o vlastní zdraví a k vědomí závažnosti prevence nemoci.
Vzdělávací program je koncipován tak, aby vedle odborného vzdělání poskytl žákům i širší všeobecné vzdělání a obecně přenositelné dovednosti, které mu umožní lépe se adaptovat na nové podmínky. Odborné vzdělávání poskytuje žákům základní odborné vědomosti nezbytné pro vytvoření požadovaných dovedností v rámci laboratorní diagnostické péče. Nedílnou součástí odborného vzdělávání jsou praktická výuka ve školních laboratořích a odborná praxe.
Vzdělávání v oboru laboratorní asistent zahrnuje všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání a tzv. klíčové kompetence.
Rozvíjí především komunikativní dovednosti žáků a učí je kultivovaně se vyjadřovat ústně i písemně v českém jazyce nebo v cizím jazyce a efektivně pracovat s textem jako zdrojem informací (rozvíjí čtenářskou gramotnost) i jako formativním prostředkem. Cílem vzdělávání žáků v cizím jazyce je dosáhnout, v návaznosti na předchozí studium jazyka na ZŠ, takové úrovně jazykových znalostí a dovedností, která odpovídá stupni B1 (B2) Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, a připravit je pro aktivní užívání jazyka v typických řečových situacích v rámci laboratorní diagnostické péče. Jazykové vzdělávání zahrnuje také osvojení základů latinského jazyka a základní latinské terminologie.
Má multidisciplinární charakter, neboť obsahuje učivo opřené o různé humanitní a společenskovědní disciplíny, jako jsou politologie, stát a právo, etika, filosofie, historie, mediální výchova, multikulturní vzdělávání a ekonomiku. Společenskovědní vzdělávání má výrazný formativní charakter, neboť směřuje především k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace žáků. Zároveň plní v mnoha tématech průpravnou funkci směrem k odbornému vzdělávání žáků (např. v oblasti práva, etiky a filosofie a multikulturní výchovy). Učivo je zahrnuto v předmětech občanská nauka, dějepis, ekonomika, doplňuje se v některých obecně odborných předmětech.
Směřuje k tomu, aby žáci dovedli využívat matematických vědomostí a dovedností v praktickém životě, při řešení problémů v běžných situacích (včetně odborných) vyžadujících efektivní způsoby výpočtu a znalosti o geometrických útvarech, uměli odhadovat výsledky, obhajovat použité matematické postupy, aby rozuměli statistickým nebo běžným finančně-ekonomickým údajům a informacím.
Zahrnuje vědomosti a dovednosti z fyziky, chemie, biologie a ekologie. Cílem přírodovědného vzdělávání není pouhá znalost faktů nebo pojmů, ale dovednost využívat poznatků přírodních věd v praktickém životě ve všech situacích, které souvisejí s přírodovědnou oblastí a se vztahem člověka a přírodního prostředí, i pro porozumění odborné problematice, dovednost logicky uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché přírodovědné problémy. Důraz se klade na rozvoj ekologického myšlení a chování žáků v osobním i pracovním životě.
Přírodovědné vzdělávání se významně podílí na vytváření předpokladů pro další odborné vzdělávání.
Přispívá především ke kultivaci osobnosti žáků v oblasti etické, emocionální, estetické a sociální. Formuje jejich vztah k uměleckým hodnotám a umění jako součásti životního stylu. Realizuje se především prostřednictvím literárního vzdělávání v předmětu český jazyk a literatura a v rámci výuky dějepisu.
Tato oblast je zaměřena na podporu fyzického i psychického zdraví žáků, na vytváření pozitivního vztahu k vlastnímu zdraví, na posilování fyzické zdatnosti a volních vlastností žáků. Cílem je vybavit žáky dovednostmi a znalostmi potřebnými pro vlastní tělesný rozvoj, učit je vyrovnávat jednostrannou pracovní zátěž a nedostatek pohybu. Důraz se klade na to, aby žáci získali kladný vztah k pohybovým a sportovním aktivitám, aby chápali význam pohybových aktivit pro zdraví. Učivo se realizuje jednak v předmětu tělesná výchova, jednak v předmětech odborných (zvl. výchova ke zdraví), dále formou sportovních kurzů a dalších sportovních aktivit organizovaných školou.
Obecným cílem vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je podpora počítačové gramotnosti žáků, jejich příprava na efektivní využívání prostředků informačních a komunikačních technologií v běžném osobním životě i pro pracovní účely, jako zdroje informací a prostředku dalšího vzdělávání. Vzdělávání se realizuje jednak v rámci samostatného vyučovacího předmětu, jednak důsledným a funkčním využíváním práce s počítačem a internetu v celém vzdělávacím procesu.
Poskytuje žákům ucelený soubor vědomostí, manuálních a intelektuálních dovedností a návyků nezbytných pro jejich pracovní uplatnění. Zahrnuje jednak učivo obecně odborného charakteru, jednak učivo specificky odborné zaměřené na analýzu biologického materiálu.
Obecně odborné učivo vytváří vědomosti a dovednosti týkající se zdraví a prevence nemoci, zdravotní politiky a fungování veřejného zdravotnictví, podpory veřejného zdraví a výchovy k péči o zdraví, etiky zdravotní péče a práv pacientů. Pozornost se věnuje vytváření potřebných profesionálních kompetencí ve vztahu k pacientům a ostatním pracovníkům i kompetencí významných z hlediska pracovního výkonu.
Systematicky se věnuje pozornost bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a dodržování hygienických a protiepidemiologických požadavků. Důraz se klade také na uplatňování ekologických a ekonomických hledisek v práci zdravotnického pracovníka.
Odborné vzdělávání má teoreticko-praktický charakter. Praktické vzdělávání se realizuje formou cvičení ve škole i na zdravotnických pracovištích a formou odborné praxe.
Jedná se o soubor dovedností, které jsou obecně přenositelné a uplatnitelné. Umožňují absolventům pružněji reagovat na vývoj v oboru a na trhu práce, a tím i na potřebu dále se vzdělávat, a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění v pracovním i občanském životě. Prolínají celým odborným i všeobecným vzděláváním, na jejich vytváření se podílejí různou mírou všechny vyučovací předměty.
Z hlediska významu pro studijní obor je žádoucí posilování těchto kompetencí:
· Komunikativních – zejména dovednosti vyjadřovat se přiměřeně k účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných, na všeobecná i odborná témata, zpracovávat písemnosti, číst s porozuměním a zpracovávat efektivně informace získané četbou;
· personálních a interpersonálních – usilovat o svůj další rozvoj, odhadovat své možnosti a dispozice, stanovovat si přiměřené cíle, reálně plánovat a řídit své učení, pracovní činnost a kariérní růst, spolupracovat s ostatními, přijímat odpovědnost za svou práci;
· řešit samostatně běžné pracovní i mimopracovní problémy a problémové situace – zejména identifikovat problémy, zvažovat a navrhovat řešení, vyhodnocovat výsledky;
· kompetence k práci s informacemi – využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a efektivně pracovat s informacemi;
· kompetence k matematickým aplikacím – aplikovat základní matematické postupy při řešení praktických úkolů.
Nedílnou součástí vzdělávání žáků je příprava na aktivní uplatnění se na trhu práce. Pojetí a způsob realizace této přípravy jsou dány metodickým pokynem k zařazení učiva Úvod do světa práce, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády ČR č. 325 ze dne 3. dubna 2000 k „Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol.“
Studium je organizováno jako čtyřleté denní. Součástí studia je praktická výuka, kterou žáci vykonávají pod odborným vedením pověřené zdravotní laborantky na zdravotnických pracovištích. Náplň praktického vyučování je dána učební osnovou, její organizační zabezpečení je v kompetenci ředitele školy. Kromě toho vykonají žáci ve třetím ročníku souvislou odbornou praxi na vybraných pracovištích v celkovém rozsahu 6 týdnů.
Výuku některých předmětů, popř. tematických celků, může škola organizovat blokově v rozsahu přepočtených vyučovacích hodin daných učebním plánem nebo učební osnovou. Cílem je zvýšit intenzitu výuky a tím zkvalitnit její výsledky.
Maturitní zkouška se organizuje v souladu s platnými předpisy.
Ve výuce je žádoucí uplatňovat různé aktivizační metody, které napomáhají vytvoření požadovaných klíčových, profesních a dalších dovedností, zvyšují motivaci žáků a pozitivně ovlivňují jejich vztah k učení a konkrétnímu vyučovacímu předmětu (aktuální zejména v matematicko-přírodovědných předmětech). Jsou to například metody autodidaktické (techniky samostatného učení a práce), problémového vyučování, dialogické metody (diskuse, panelová diskuse, brainstorming, brainwritting), inscenační a simulační metody (sociodrama, řešení konfliktů, veřejná prezentace), metody projektového vyučování nebo týmové práce.
Pro realizaci klíčových dovedností, zejména dovednosti řešit prakticky orientované problémy a pracovat v týmu, se doporučuje jako vhodná metoda projektové vyučování a žákovské projekty.
Obsah vzdělávání je strukturován do vyučovacích předmětů, jejich rozsah je vymezen v učebním plánu. Předměty v učebním plánu se dělí na dvě skupiny – základní povinné pro všechny žáky a předměty výběrové a volitelné. Výběrové předměty slouží k prohloubení odborných vědomostí žáků, zohledňují profesní zájmy žáků, potřeby a požadavky regionu apod.; škola je zařadí buď jako povinné, nebo jako volitelné. Volitelné vyučovací předměty mají volnou vazbu na obor, jsou určeny zejména pro podporu rozvoje osobnosti a zájmové orientace žáků. Mohou se vztahovat jak k odbornému vzdělávání, tak ke všeobecnému vzdělávání.
Učební plán je zpracován jako rámcový, uvádějící celkové počty vyučovacích hodin za studium. Tento učební plán rozpracuje škola podle svých vzdělávacích záměrů a podmínek a podle stanovených pravidel; může však převzít nebo upravit doporučený konkretizovaný učební plán uvedený v učebních dokumentech.
Učební osnovy jednotlivých předmětů jsou zpracovány rámcově, rozdělení učiva do ročníků a počty hodin pro jednotlivé tematické celky, pokud jsou uvedeny, jsou zpravidla orientační a doporučené. Rozvržení učiva do ročníků provede vyučující nebo předmětová komise, schvaluje ředitel školy.
Při výběru oboru vzdělání nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:
- prognosticky závažnými nemocemi horních končetin znemožňujícími jemnou motoriku a koordinaci pohybů,
- přecitlivělostí na látky používané při konzervárenských pracích; týká se praktického vyučování a dále předpokladu, že kontakt s těmito látkami nelze při výkonu povolání vyloučit,
- závažnými duševními nemocemi a poruchami chování.
Při stanovení zdravotní způsobilosti uchazeče o obor vzdělání laboratorní asistent je dále nutno přihlédnout ke kritériím vyplývajícím z vyhlášky č. 470/2004 Sb., kterou se stanoví seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují zdravotní způsobilost k výkonu povolání dalšího zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka.
Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.
Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně-vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištěni bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizicích možných ohrožení, jímž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením zdrojů rizik.
Prostora pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci ve znění pozdějších předpisů. Je nutno se řídit též nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.
Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 288/2003 Sb.) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.
Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí:
1. Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s organizaci práce a pracovními postupy.
2. Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům
3. Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.
4. Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
5. Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků.