CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

1         Pojetí a cíle vzdělávacího programu

Vzdělávací program připravuje studenta k výkonu povolání farmaceutického asistenta, který je způsobilý poskytovat zdravotní péči v rozsahu působnosti stanovené zákonem č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních).

Vzdělávání se zaměřuje na osvojení vědomostí a profesních dovedností nezbytných pro plánování, poskytování a vyhodnocování zajišťování zdravotní péče a na vytváření žádoucích profesních postojů, návyků a dalších osobnostních kvalit zdravotnického pracovníka. Žáci jsou vedeni k odpovědnosti za kvalitu své práce, k empatii, altruismu a angažovanosti ve prospěch klientů, k dodržování bezpečných pracovních postupů, k ekologickému a ekonomickému chování. Jsou vzděláváni tak, aby získali pozitivní hodnotovou orientaci potřebnou pro pracovní, osobní i občanský život, aby byli připraveni se celoživotně vzdělávat a úspěšně se vyrovnávat s problémy. Důraz se klade také na vytváření pozitivního vztahu žáků k vlastnímu zdraví a prevenci nemoci.

2         Charakteristika obsahových složek

Vzdělávací obsah vychází z předpisů MZ ČR.

Zahrnuje teoretické vědomosti z anatomie, fyziologie, patologie, mikrobiologie a hygi­eny, psychologie a komunikace a obecně odborných oborů veřejné zdravotnictví a výchova ke zdraví. Odborné vzdělání farmaceutického asistenta tvoří také vybrané poznatky z přírodních a aplikovaných věd (chemie a biochemie, farmakologie, analýzy léčiv, farmaceutické bota­niky, chemie léčiv) a základů managementu.

Součástí je osvojení zásad a dovedností předlékařské první pomoci a ochrany člověka za mimořádných událostí.

Studium zahrnuje i vzdělávání žáků v cizích jazycích včetně základů latinského jazyka. Cílem vzdělávání žáků v cizím jazyce je dosáhnout, v návaznosti na předchozí studium jazyka na SŠ, takové úrovně jazykových znalostí a dovedností, která odpovídá stupni B2 (C1) Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, a zároveň je připravit i pro užívání jazyka v typických řečových situacích při poskytování zdravotní péče pacientům/klientům neovládajícím český jazyk, k využívání cizího jazyka pro studijní účely, popř. pro studijní pobyt nebo práci v zahraničí. Vzdělávání v latinském jazyce je zaměřeno na osvojení základní medicínské terminologie nezbytné pro studium oboru.

Rozvíjí se rovněž počítačová gramotnost žáků. Vzdělávání v informačních a komunikač­ních technologiích má především aplikační charakter a je zaměřeno na seznámení žáků se speciálními programy pro zdravotnictví a na využívání informačních a komunikačních technologií v praxi farmaceutického asistenta a jako zdroje informací.

Významnou složku vzdělávání tvoří praktická výuka, jejímž cílem je osvojení pracovních postupů v přípravě a analýze léčiv, laboratorní technice, farmakognózii a dovedností plánovat, poskytovat a vyhodnocovat zdravotní péči, jednat se zdravými i nemocnými klienty a pracovat v týmu. Praktická výuka se uskutečňuje pod vedením odborných farmaceutických pracovníků a učitelů a v součinnosti s nimi. Praktická výuka má formu laboratorních cvičení v podmínkách školy a odborné praxe zejména v zařízení lékárenské péče a dalších odborných pracovištích zacházejících s léčivem. Systematicky se věnuje pozornost bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a dodržování hygienických a protiepidemiologických požadavků. Důraz se klade také na uplatňování ekologických a ekonomických hledisek při přípravě léčiv a manipulaci s nimi.

V souladu s pokyny MŠMT č. j. 13 586/03-22 ze 4. 3. 2003 zapracují školy do vzdělávání farmaceutického asistenta také problematiku ochrany člověka za mimořádných událostí, i když je částečně zahrnuta do předmětu první pomoc a medicína katastrof.

Posláním zdravotnických pracovníků je také vést klienty k péči o vlastní zdraví, proto je žádoucí, aby i farmaceutičtí asistenti získali v tomto směru potřebné návyky a postoje. Jedním z prostředků posilování zdraví je i sport a tělesná cvičení. I když ve vzdělávacím programu není zařazen povinný předmět tělesná výchova, ale pouze sportovní kurzy (minimálně jeden týdenní kurz za studium), je žádoucí, aby škola umožnila žákům pravidelné sportovní a pohybové aktivity a motivovala žáky k účasti v nich.

3         Rozvoj klíčových kompetencí

Klíčové kompetence představují nový prvek ve vzdělávání na všech stupních vzdělávacího systému. Jsou definovány jako soubor vědomostí, dovedností, schopností a s nimi souvisejících postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj jedince a jeho zapojení do společnosti. Umožňují pružněji reagovat na vývoj na trhu práce a v oboru, a tím i na potřebu dále se vzdělávat a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění v pracovním i občanském životě. Jsou charakterizovány jako obecně přenositelné a uplatnitelné. Prolínají celým vzdělávacím programem a na jejich vytváření se musí podílet různou mírou všechny vyučovací předměty.

Z hlediska významu pro studijní obor a uplatnění absolventů je žádoucí posilování těchto kompetencí: kompetence učit se učit, kompetence řešit pracovní i mimopracovní problémy, komunikativní kompetence (všeobecně i profesně komunikativní), sociální, interpersonální a občanské kompetence, kompetence k práci s informacemi a využívání prostředků informačních a komunikačních technologií.

Ve vzdělávacím programu jsou tyto klíčové kompetence rozpracovány na úrovni učebních osnov.

4         Metodické postupy

Ve výuce je žádoucí uplatňovat takové vyučovací metody a formy, které odpovídají terciárnímu vzdělávání a zohledňují zvláštnosti vzdělávání dospělých a které napomáhají vytvoření požadovaných klíčových, odborných a dalších kompetencí.

Pro realizaci klíčových kompetencí, zejména kompetence řešit samostatně a komplexně prakticky orientované problémy a pracovat v týmu, se jako vhodná metoda doporučuje projektové vyučování a žákovské projekty.

5         Organizace výuky a uspořádání vzdělávacího programu

5.1   Organizace výuky

Studium je organizováno jako denní nebo jako studium dálkové. Zahrnuje teoretickou, teoreticko-praktickou výuku ve škole nebo ve školicím zařízení, vybraném školou, a praktickou výuku (odbornou praxi), která probíhá zejména v lékárnách, výdejnách zdravotnických prostředků, kontrolních laboratořích výrobců léčiv a distributorů léčiv za spolupráce a součinnosti odborných farmaceutických pracovníků a učitelů.

Teoretická výuka zahrnuje vyučování dle rozpisu učiva v učebním plánu a v učebních osnovách, sportovně-turistický nebo lyžařský kurz, samostudium a přípravu na zkoušky. Praktická příprava se uskutečňuje formou praktické výuky v rámci předmětů analýza léčiv, příprava léčiv, farmaceutická botanika, farmakognózie, laboratorní technika) a odborné praxe (viz přehled využití týdnů v období září – červen).

Hodiny určené pro samostudium a přípravu na zkoušky jsou věnovány přípravě seminárních a projektových prací, sběru informací z terénu, práci s odbornou literaturou v knihovně, s informačními a komunikačními technologiemi (zvl. s internetem), opakování učiva a konzultacím a dalším formám samostatného studia.

V dálkovém studiu probíhá přímá (kontaktní) výuka formou konzultací v rozsahu maximálně 220 hodin za rok; zbývající počet hodin požadovaného rozsahu teoretického vzdělávání v oboru tvoří nekontaktní hodiny určené na řízené samostudium a přípravu na zkoušky. Délka konzultační hodiny je vymezena vyhláškou MŠMT. Délka praktické výuky může být studujícímu zkrácena o dobu doložené odborné praxe nebo absolvované praktické výuky podle platných předpisů MŠMT a MZ. Praktickou výuku absolvují žáci dálkového studia v plném rozsahu jako žáci denního studia, ředitel školy však může v souladu s platným předpisy MŠMT zohlednit jejich praxi v oboru.

5.2   Uspořádání vzdělávacího programu

Učební plány jsou zpracovány jako rámcové, vymezující celkové počty týdenních vyučovacích hodin nebo konzultací za studium. Jejich rozpracování do ročníků je v kompetenci ředitele školy, neboť jenom tak lze zohlednit specifické podmínky a potřeby terciárního vzdělávání a konkrétní školy (její spolupráci se sociálními partnery – zdravotnickými zařízeními, vysokými školami, zahraničními institucemi apod.). Součástí je též doporučený učební plán s uvedenou hodinovou dotací praktické výuky pracovišť škol/školních laboratoří.

Vzdělávací předměty se dělí na povinné, povinně volitelné a nepovinné. V tomto programu jsou zpracovány pouze učební osnovy povinných předmětů; zpracování učebních osnov volitelných předmětů je v kompetenci školy.

Hodnocení a klasifikace žáků se řídí platnými předpisy MŠMT týkajícími se organizace studia ve vyšších odborných školách a klasifikačním řádem školy. Žáci všech forem studia jsou hodnoceni těmito způsoby: splněno (S), splněno s klasifikací (SK), zkouškou (ZK).

Studium se ukončuje absolutoriem. Jeho organizace a obsah se řídí platnými předpisy.

Předměty absolutoria jsou: obhajoba absolventské práce, cizí jazyk a tři odborné předměty, z toho jeden z odborných předmětů si žák volí.

6         Další specifické požadavky

6.1   Zdravotní požadavky na uchazeče o studium

Při výběru studijního oboru s ohledem na rozsah odborné způsobilosti absolventa podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící nemocemi, stavy nebo vadami podle přílohy č. 1 kapitoly A k vyhlášce č. 470/2004 Sb., kterou se stanoví seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta a k výkonu povolání dalšího zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka, druhy, četnost a obsah lékařských prohlídek a náležitosti lékařského posudku (o zdravotní způsobilosti k výkonu povolání zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka), a dále uchazeči trpící přecitlivělostí na látky používané při přípravě nebo výrobě léčivých přípravků, a to za předpokladu, že kontakt s těmito látkami nelze při výuce nebo výkonu povolání vyloučit.

Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.

6.2   Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví

Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně-vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizicích možných ohrožení, jimž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením zdrojů rizik.

Prostory pro výuku musí odpovídat požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. Je nutno se řídit též nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.
 

Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí:

1.       Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s organizací práce a pracovními postupy.

2.       Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.

3.       Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.

4.       Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).