CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
Kmenový obor: |
5343N Laborant ve zdravotnictví |
Studijní obor: |
53-43-N/004 Diplomovaný farmaceutický asistent |
Vstupní předpoklady žáků: |
Úplné střední nebo úplné střední odborné vzdělání, splnění podmínek přijímacího řízení, zdravotní způsobilost |
Délka a formy studia: |
3 roky denní studium, 3 roky dálkové studium |
Vzdělávací program připravuje studenta k výkonu povolání farmaceutického asistenta, který je způsobilý poskytovat zdravotní péči v rozsahu působnosti stanovené zákonem č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních).
Vzdělávání se zaměřuje na osvojení vědomostí a profesních dovedností nezbytných pro plánování, poskytování a vyhodnocování zajišťování zdravotní péče a na vytváření žádoucích profesních postojů, návyků a dalších osobnostních kvalit zdravotnického pracovníka. Žáci jsou vedeni k odpovědnosti za kvalitu své práce, k empatii, altruismu a angažovanosti ve prospěch klientů, k dodržování bezpečných pracovních postupů, k ekologickému a ekonomickému chování. Jsou vzděláváni tak, aby získali pozitivní hodnotovou orientaci potřebnou pro pracovní, osobní i občanský život, aby byli připraveni se celoživotně vzdělávat a úspěšně se vyrovnávat s problémy. Důraz se klade také na vytváření pozitivního vztahu žáků k vlastnímu zdraví a prevenci nemoci.
Vzdělávací obsah vychází z předpisů MZ ČR.
Zahrnuje teoretické vědomosti z anatomie, fyziologie, patologie, mikrobiologie a hygieny, psychologie a komunikace a obecně odborných oborů veřejné zdravotnictví a výchova ke zdraví. Odborné vzdělání farmaceutického asistenta tvoří také vybrané poznatky z přírodních a aplikovaných věd (chemie a biochemie, farmakologie, analýzy léčiv, farmaceutické botaniky, chemie léčiv) a základů managementu.
Součástí je osvojení zásad a dovedností předlékařské první pomoci a ochrany člověka za mimořádných událostí.
Studium zahrnuje i vzdělávání žáků v cizích jazycích včetně základů latinského jazyka. Cílem vzdělávání žáků v cizím jazyce je dosáhnout, v návaznosti na předchozí studium jazyka na SŠ, takové úrovně jazykových znalostí a dovedností, která odpovídá stupni B2 (C1) Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, a zároveň je připravit i pro užívání jazyka v typických řečových situacích při poskytování zdravotní péče pacientům/klientům neovládajícím český jazyk, k využívání cizího jazyka pro studijní účely, popř. pro studijní pobyt nebo práci v zahraničí. Vzdělávání v latinském jazyce je zaměřeno na osvojení základní medicínské terminologie nezbytné pro studium oboru.
Rozvíjí se rovněž počítačová gramotnost žáků. Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích má především aplikační charakter a je zaměřeno na seznámení žáků se speciálními programy pro zdravotnictví a na využívání informačních a komunikačních technologií v praxi farmaceutického asistenta a jako zdroje informací.
Významnou složku vzdělávání tvoří praktická výuka, jejímž cílem je osvojení pracovních postupů v přípravě a analýze léčiv, laboratorní technice, farmakognózii a dovedností plánovat, poskytovat a vyhodnocovat zdravotní péči, jednat se zdravými i nemocnými klienty a pracovat v týmu. Praktická výuka se uskutečňuje pod vedením odborných farmaceutických pracovníků a učitelů a v součinnosti s nimi. Praktická výuka má formu laboratorních cvičení v podmínkách školy a odborné praxe zejména v zařízení lékárenské péče a dalších odborných pracovištích zacházejících s léčivem. Systematicky se věnuje pozornost bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a dodržování hygienických a protiepidemiologických požadavků. Důraz se klade také na uplatňování ekologických a ekonomických hledisek při přípravě léčiv a manipulaci s nimi.
V souladu s pokyny MŠMT č. j. 13 586/03-22 ze 4. 3. 2003 zapracují školy do vzdělávání farmaceutického asistenta také problematiku ochrany člověka za mimořádných událostí, i když je částečně zahrnuta do předmětu první pomoc a medicína katastrof.
Posláním zdravotnických pracovníků je také vést klienty k péči o vlastní zdraví, proto je žádoucí, aby i farmaceutičtí asistenti získali v tomto směru potřebné návyky a postoje. Jedním z prostředků posilování zdraví je i sport a tělesná cvičení. I když ve vzdělávacím programu není zařazen povinný předmět tělesná výchova, ale pouze sportovní kurzy (minimálně jeden týdenní kurz za studium), je žádoucí, aby škola umožnila žákům pravidelné sportovní a pohybové aktivity a motivovala žáky k účasti v nich.
Klíčové kompetence představují nový prvek ve vzdělávání na všech stupních vzdělávacího systému. Jsou definovány jako soubor vědomostí, dovedností, schopností a s nimi souvisejících postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj jedince a jeho zapojení do společnosti. Umožňují pružněji reagovat na vývoj na trhu práce a v oboru, a tím i na potřebu dále se vzdělávat a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění v pracovním i občanském životě. Jsou charakterizovány jako obecně přenositelné a uplatnitelné. Prolínají celým vzdělávacím programem a na jejich vytváření se musí podílet různou mírou všechny vyučovací předměty.
Z hlediska významu pro studijní obor a uplatnění absolventů je žádoucí posilování těchto kompetencí: kompetence učit se učit, kompetence řešit pracovní i mimopracovní problémy, komunikativní kompetence (všeobecně i profesně komunikativní), sociální, interpersonální a občanské kompetence, kompetence k práci s informacemi a využívání prostředků informačních a komunikačních technologií.
Ve vzdělávacím programu jsou tyto klíčové kompetence rozpracovány na úrovni učebních osnov.
Ve výuce je žádoucí uplatňovat takové vyučovací metody a formy, které odpovídají terciárnímu vzdělávání a zohledňují zvláštnosti vzdělávání dospělých a které napomáhají vytvoření požadovaných klíčových, odborných a dalších kompetencí.
Pro realizaci klíčových kompetencí, zejména kompetence řešit samostatně a komplexně prakticky orientované problémy a pracovat v týmu, se jako vhodná metoda doporučuje projektové vyučování a žákovské projekty.
Studium je organizováno jako denní nebo jako studium dálkové. Zahrnuje teoretickou, teoreticko-praktickou výuku ve škole nebo ve školicím zařízení, vybraném školou, a praktickou výuku (odbornou praxi), která probíhá zejména v lékárnách, výdejnách zdravotnických prostředků, kontrolních laboratořích výrobců léčiv a distributorů léčiv za spolupráce a součinnosti odborných farmaceutických pracovníků a učitelů.
Teoretická výuka zahrnuje vyučování dle rozpisu učiva v učebním plánu a v učebních osnovách, sportovně-turistický nebo lyžařský kurz, samostudium a přípravu na zkoušky. Praktická příprava se uskutečňuje formou praktické výuky v rámci předmětů analýza léčiv, příprava léčiv, farmaceutická botanika, farmakognózie, laboratorní technika) a odborné praxe (viz přehled využití týdnů v období září – červen).
Hodiny určené pro samostudium a přípravu na zkoušky jsou věnovány přípravě seminárních a projektových prací, sběru informací z terénu, práci s odbornou literaturou v knihovně, s informačními a komunikačními technologiemi (zvl. s internetem), opakování učiva a konzultacím a dalším formám samostatného studia.
V dálkovém studiu probíhá přímá (kontaktní) výuka formou konzultací v rozsahu maximálně 220 hodin za rok; zbývající počet hodin požadovaného rozsahu teoretického vzdělávání v oboru tvoří nekontaktní hodiny určené na řízené samostudium a přípravu na zkoušky. Délka konzultační hodiny je vymezena vyhláškou MŠMT. Délka praktické výuky může být studujícímu zkrácena o dobu doložené odborné praxe nebo absolvované praktické výuky podle platných předpisů MŠMT a MZ. Praktickou výuku absolvují žáci dálkového studia v plném rozsahu jako žáci denního studia, ředitel školy však může v souladu s platným předpisy MŠMT zohlednit jejich praxi v oboru.
Učební plány jsou zpracovány jako rámcové, vymezující celkové počty týdenních vyučovacích hodin nebo konzultací za studium. Jejich rozpracování do ročníků je v kompetenci ředitele školy, neboť jenom tak lze zohlednit specifické podmínky a potřeby terciárního vzdělávání a konkrétní školy (její spolupráci se sociálními partnery – zdravotnickými zařízeními, vysokými školami, zahraničními institucemi apod.). Součástí je též doporučený učební plán s uvedenou hodinovou dotací praktické výuky pracovišť škol/školních laboratoří.
Vzdělávací předměty se dělí na povinné, povinně volitelné a nepovinné. V tomto programu jsou zpracovány pouze učební osnovy povinných předmětů; zpracování učebních osnov volitelných předmětů je v kompetenci školy.
Hodnocení a klasifikace žáků se řídí platnými předpisy MŠMT týkajícími se organizace studia ve vyšších odborných školách a klasifikačním řádem školy. Žáci všech forem studia jsou hodnoceni těmito způsoby: splněno (S), splněno s klasifikací (SK), zkouškou (ZK).
Studium se ukončuje absolutoriem. Jeho organizace a obsah se řídí platnými předpisy.
Předměty absolutoria jsou: obhajoba absolventské práce, cizí jazyk a tři odborné předměty, z toho jeden z odborných předmětů si žák volí.
Při výběru studijního oboru s ohledem na rozsah odborné způsobilosti absolventa podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící nemocemi, stavy nebo vadami podle přílohy č. 1 kapitoly A k vyhlášce č. 470/2004 Sb., kterou se stanoví seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta a k výkonu povolání dalšího zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka, druhy, četnost a obsah lékařských prohlídek a náležitosti lékařského posudku (o zdravotní způsobilosti k výkonu povolání zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka), a dále uchazeči trpící přecitlivělostí na látky používané při přípravě nebo výrobě léčivých přípravků, a to za předpokladu, že kontakt s těmito látkami nelze při výuce nebo výkonu povolání vyloučit.
Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.
Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně-vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizicích možných ohrožení, jimž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením zdrojů rizik.
Prostory pro výuku musí odpovídat požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. Je nutno se řídit též nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví
při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.
Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí:
1. Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s organizací práce a pracovními postupy.
2. Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.
3. Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.
4. Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).