CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

 

 

Kmenový obor:

53-44-M/ Technik ve zdravotnictví

Studijní obor:

53-44-M/006 Oční technik

Vstupní předpoklady žáků:

Vzdělávací program je určen pro žáky (dívky i chlapce) a další uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku a podmínky přijímacího řízení.

Délka a formy studia:

4 roky denní studium

1         Pojetí a cíle vzdělávacího programu

        Vzdělávací program připravuje žáky pro práci středoškolsky vzdělaných pracovníků pro výkon odborných činností při výběru, zhotovení, opravách a výdeji korekčních a léčebných pomůcek. Absolventi oboru oční technik budou pracovat samostatně, ve spolupráci s optometristou nebo oftalmologem. Vzdělávání se proto zaměřuje zejména na vytváření žádoucích profesních postojů, návyků a dalších osobnostních kvalit pracovníka v oční optice. Žáci jsou vedeni k pečlivosti a odpovědnosti za kvalitu své práce, k ochotě a trpělivosti při získávání vstupních informačních dat od klienta. Zároveň jsou vzděláváni tak, aby získali pozitivní hodnotovou orientaci potřebnou pro pracovní, osobní i občanský život, byli schopni se dále vzdělávat a úspěšně se vyrovnávat s problémy. Důležitým aspektem je výchova žáků k péči o vlastní zdraví, o rozvoj tělesné kultury a k vědomí závažnosti prevence civilizačních nemocí a náležité ochrany za mimořádných situací.

        Vzdělávací program směřuje k přípravě flexibilního absolventa, připraveného k aktivnímu a odpovědnému životu v současné demokratické společnosti, v profesní sféře pak schopného výkonu povolání ve službách nebo v soukromém sektoru. Cílem studia je připravit absolventa na takové úrovni, která mu umožní dále se vzdělávat jak v různých krátkodobých specializačních či rekvalifikačních kurzech, tak rovněž v různých programech vedoucích k dosažení vyššího stupně vzdělání.

        Vzdělávání absolventa schopného uvedených cílů dosáhnout je charakterizováno:

             vyšším podílem všeobecné vzdělávací složky kurikula

             profilovou odbornou složkou vzdělávání

             cíleným rozvojem klíčových kompetencí, které prolínají celým kurikulem, a to nejen v plánované, ale i v jeho realizované podobě.

2         Charakteristika obsahových složek

        Vzdělávání v oboru oční technik zahrnuje všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání a tzv. klíčové kompetence.

2.1   Všeobecné vzdělávání

        V učebních osnovách jednotlivých všeobecně vzdělávacích předmětů jsou formulovány obecné i specifické cíle, kterých má být dosaženo, aby byl naplněn profil absolventa.

2.1.1   Jazykové vzdělávání

        Rozvíjí především komunikativní dovednosti žáků a učí je kultivovaně se vyjadřovat ústně i písemně v českém jazyce nebo v cizím jazyce a efektivně pracovat s textem jako zdrojem informací (rozvíjí čtenářskou gramotnost) i jako formativním prostředkem. Učí je vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje kulturní a jiné hodnoty. Jelikož je jazyk důležitým nástrojem myšlení, napomáhá jazykové vzdělávání rozvoji kognitivních schopností žáků a jejich logického myšlení, dále přispívá ke tříbení jazykového a estetického cítění a k celkové kultivaci osobnosti žáka.

2.1.2   Společenskovědní a ekonomické vzdělávání

        Toto vzdělávání kultivuje historické vědomí žáků, aby poznáním minulosti hlouběji porozuměli své současnosti a jejím problémům. Učí žáky rozumět společnosti, v níž žijí. Rozvíjí jejich dovednosti aktivně a odpovědně se podílet na občanském životě. Kultivuje také jejich právní a ekonomické vědomí. Společenskovědní vzdělávání v sobě obsahuje i mediální výchovu a prvky spotřebitelské výchovy. Klade si také cíle v oblasti filozofické etiky – učí žáky klást si praktické filozoficko-etické otázky a hledat na ně odpovědi. Plní v mnoha tématech průpravnou funkci, a to směrem k odbornému vzdělávání žáků (např. v oblasti práva, etiky a filozofie, multikulturní výchovy a ekonomiky). Učivo je zahrnuto v předmětech občanská nauka, dějepis, ekonomika, doplňuje se v některých obecně odborných předmětech.

2.1.3   Matematické vzdělávání

        Směřuje k tomu, aby žáci dovedli využívat matematických vědomostí a dovedností v praktickém životě, při řešení odborných problémů vyžadujících efektivní způsoby výpočtu nebo znalosti o geometrických útvarech, uměli odhadovat výsledky, obhajovat použité matematické postupy, rozuměli statistickým nebo běžným finančně-ekonomickým údajům a informacím.

2.1.4   Přírodovědné vzdělávání

        Zahrnuje vědomosti a dovednosti z fyziky, chemie, biologie a ekologie. Cílem přírodovědného vzdělávání není pouhá znalost faktů nebo pojmů, ale především dovednost využívat poznatků přírodních věd v praktickém životě ve všech situacích, které souvisejí s přírodovědnou oblastí a se vztahem člověka a přírodního prostředí, dovednost logicky uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché přírodovědné problémy, chápat přínos a možnosti uplatnění přírodních věd v medicíně, zdravotnictví, ekologii apod. Důraz je kladen také na rozvoj ekologického myšlení a chování žáků v osobním i pracovním životě v duchu udržitelného rozvoje v době globalizace a na výchovu žáka k péči o zdraví.

        Přírodovědné vzdělávání (zejména fyzikální) se významně podílí na vytváření předpokladů žáků pro další odborné vzdělávání a posiluje se v rámci odborného vzdělávání.

2.1.5   Estetické vzdělávání

        Přispívá především ke kultivaci osobnosti žáků v oblasti estetické, etické, emocionální a sociální. Formuje jejich vztah k uměleckým hodnotám a umění jako součásti životního stylu. Realizuje se především prostřednictvím literárního vzdělávání v předmětu český jazyk a literatura a v rámci výuky dějepisu. Je žádoucí věnovat mu pozornost i v odborném vzdělávání, zejména v předmětech brýlová technika.

2.1.6   Péče o vlastní zdraví a tělesnou zdatnost

        Tato oblast je zaměřena na podporu fyzického i psychického zdraví žáků, na vytváření pozitivního vztahu k vlastnímu zdraví, na posilování fyzické zdatnosti a volních vlastností žáků. Cílem je vybavit žáky dovednostmi a znalostmi potřebnými pro vlastní tělesný rozvoj, učit je vyrovnávat jednostrannou pracovní zátěž a nedostatek pohybu. Důraz se klade na to, aby žáci získali kladný vztah k pohybovým a sportovním aktivitám, aby chápali význam pohybových aktivit pro zdraví. Učivo se realizuje jednak v předmětu tělesná výchova, jednak v dalších předmětech (biologie), dále formou sportovních kurzů a dalších sportovních aktivit organizovaných školou. Je doplněno rozvojem dovedností nutných pro ochranu člověka za mimořádných situací, které ohrožují lidskou bezpečnost a zdraví.

2.1.7   Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích

        Obecným cílem vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je podpora počítačové gramotnosti žáků, jejich příprava na efektivní využívání informačních a komunikačních prostředků v běžném osobním životě i pro pracovní účely, jako zdroje informací a prostředku dalšího vzdělávání. Vzdělávání se realizuje jednak v rámci samostatného vyučovacího předmětu, jednak důsledným a funkčním využíváním práce s počítačem a internetem v celém vzdělávacím procesu.

2.2   Odborné vzdělávání

        Odborné vzdělávání je strukturováno do tří etap. První, realizovaná v prvním a druhém ročníku přípravy, má průpravný charakter. Jejím cílem je postupné seznamování žáků s pracovním prostředím, obsahem a charakterem činností vykonávaných v oční optice.

        Druhá etapa je zaměřena na osvojování vědomostí a dovedností potřebných při zhotovování korekčních pomůcek - zpracování (zábrusu) brýlových čoček, kompletování a přizpůsobování brýlí.

        Ve třetí etapě se vědomosti a dovednosti žáků dále prohlubují, lze je však také rozšiřovat směrem k profesní specializaci. Obsah vyučovacích předmětů technologie, nauky o zraku, geometrické a vlnové optiky, brýlové optiky a psychologie a komunikace lze v této etapě směrovat do určité konkrétní oblasti s ohledem na potřeby budoucího zaměstnavatele.

        V této etapě žák také absolvuje odbornou praxi na reálných pracovištích firem po dobu 4 týdnů. Cílem této praxe je, aby žák zejména poznal pracovní prostředí, organizaci práce, pracovní tempo, nároky na pracovníky, přišel do kontaktu s klienty, zaměstnanci i zaměstnavateli a získal pracovní zkušenosti.

2.3   Klíčové kompetence

        Jedná se o soubor schopností, znalostí a s nimi souvisejících postojů a hodnot, které jsou obecně přenositelné a uplatnitelné. Umožňují absolventům pružněji reagovat na vývoj v oboru a na trhu práce, a tím i na potřebu dále se vzdělávat; vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění v pracovním i v občanském životě. Prolínají celým odborným i všeobecným vzděláváním, na jejich vytváření se musí podílet různou mírou všechny vyučovací předměty. Z hlediska významu pro studijní obor a uplatnění absolventů je žádoucí posilování těchto kompetencí:

 

             komunikativních - zejména kompetence vyjadřovat se přiměřeně k účelu jednání a ke komunikační situaci v projevech mluvených i psaných, na všeobecná i odborná témata, umět naslouchat druhým a vhodně reagovat na partnera, účastnit se aktivně diskusí a kultivovaně diskutovat, zpracovávat jednoduché texty a různé pracovní písemnosti, číst s porozuměním a efektivně zpracovávat informace získané z různých textů;

             personálních a sociálních (interpersonálních) – usilovat o svůj další rozvoj, odhadovat své možnosti a dispozice, stanovovat si přiměřené cíle, reálně plánovat a řídit své učení, pracovní činnost a kariérní růst, spolupracovat s ostatními a pracovat v týmu v různých pozicích a rolích, přijímat odpovědnost za svou práci;

             řešit běžné pracovní i mimopracovní problémy a problémové situace – zejména identifikovat problémy, zvažovat a navrhovat řešení, vyhodnocovat výsledky;

             kompetence k práci s informacemi a k využívání prostředků informačních a komunikačních technologií - tzn. zejména volit vhodné zdroje a postupy získávání informací, nacházet v textu a vybírat požadované informace, zaznamenávat je, kriticky vyhodnocovat, interpretovat získané informace, používat počítač a jeho periferie, zvládnout základní práce se soubory, vytvořit strukturovaný textový dokument, pracovat na základní úrovni s tabulkovým procesorem a databází, komunikovat elektronickou poštou, získávat informace pomocí internetu;

             kompetence k matematickým aplikacím - aplikovat základní matematické postupy při řešení praktických úkolů pracovního i obecného charakteru, tzn. zejména volit vhodné matematické postupy a algoritmy, správně používat měřicí a jiné jednotky, odhadovat výsledky a provádět jejich ověření, sestavit ucelené řešení praktického úkolu na základě dílčích výsledků, vytvářet různé formy grafického znázornění (grafy, schémata, tabulky atp.), rozumět informacím se standardními matematickými pojmy a údaji.

        Nedílnou součástí vzdělávání žáků je příprava pro aktivní uplatnění se na trhu práce. Pojetí a způsob realizace této přípravy jsou dány metodickým pokynem k zařazení učiva Úvod do světa práce, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády ČR č. 325 ze dne 3. dubna 2000 k „Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol.“ Vybrané prvky učiva jsou zapracovány v učebních dokumentech.

        Zvýšenou a soustavnou pozornost je nutno věnovat vedení žáků k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a k dodržování pracovněprávních předpisů a etických požadavků vůči klientovi.

3         Organizace výuky

        Studium je organizováno jako čtyřleté denní. Součástí studia je praktická výuka v předmětu optické laboratoře, kterou žáci vykonávají v odborných učebnách školy pod odborným vedením učitele. Náplň předmětu je dána učební osnovou, její organizační zabezpečení je v kompetenci ředitele školy.

        Kromě toho vykonají žáci denního studia ve 3.–4. ročníku souvislou odbornou praxi na vybraných pracovištích v celkovém rozsahu čtyř týdnů ve vybraných provozovnách očních optik. Organizace odborné praxe a její zařazení do ročníků je v kompetenci školy; odborná praxe musí být vykonána v období školního vyučování.

        Doporučuje se, aby se žáci během studia účastnili exkurzí ve výrobních závodech s produkcí brýlových obrub a brýlových čoček.

        Výuku některých předmětů, popř. tematických celků může škola organizovat blokově v rozsahu přepočtených vyučovacích hodin daných učebním plánem nebo učební osnovou, např. výuku první pomoci. Cílem je zvýšit intenzitu výuky a tím zkvalitnit její výsledky.

        Maturitní zkouška se organizuje v souladu s platnými předpisy.

4         Metodické přístupy

        Metody a formy vzdělávání volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětu, ke konkrétní situaci ve vyučovacím procesu a podle možností školy.

        Ve výuce je žádoucí uplatňovat různé aktivizační metody, které napomáhají vytvoření požadovaných klíčových, odborných a dalších dovedností, zvyšují motivaci žáků a pozitivně ovlivňují jejich vztah k učení a konkrétnímu vyučovacímu předmětu (aktuální zejména v matematicko-přírodovědných předmětech). Jsou to například metody autodidaktické (techniky samostatného učení a práce), problémového učení, dialogické metody (diskuse, panelová diskuse, brainstorming, brainwritting), metody demonstrační, inscenační a simulační (sociodrama, řešení konfliktů, veřejná prezentace), metody projektového učení nebo jiné týmové práce.

        Pro realizaci klíčových kompetencí, zejména kompetence řešit samostatně a komplexně praktické problémy a pracovat v týmu (jako člen nebo vedoucí), se doporučuje jako vhodná metoda projektové učení (žákovské projekty). Kromě toho žákovské projekty směřující vně školy pozitivně ovlivňují sociální, komunikativní, osobnostní a občanské dovednosti a postoje žáků. Proto se doporučuje zařazovat žákovské projekty pravidelně, nejméně dvakrát během vzdělávacího cyklu.

        Tyto projekty by měly obsahově navazovat na učivo probrané v příslušných předmětech a mají postupně komplexnější a složitější charakter. V praktických cvičeních každý žák během svého studia samostatně navrhne a zhotoví několik brýlí ze základních materiálů, které se při výrobě brýlí používají (motivací pro stínování modelových situací je rovněž každoroční soutěž, vypisovaná a pořádaná Design-centrem České republiky a Společenstvem českých očních optiků a optometristů u příležitosti odborného veletrhu OPTA v Brně). Stěžejní činnosti žáků při řešení projektů jsou zaměřeny na realizaci cílů komunikativních i na optimalizaci řešení různých problémových situací. Využitím projektové metody ve výuce dochází také k realizaci cílů z ostatních oblastí klíčových dovedností.

        Při hodnocení žáků je kladen důraz na praktické vědomosti a dovednosti. Pojetí výuky ve všeobecně vzdělávacích předmětech je zpracováno v jejich osnovách.

5         Strukturace vzdělávacího programu

        Obsah vzdělávání je strukturován do vyučovacích předmětů, jejich rozsah je vymezen v učebních plánech. Předměty se dělí na dvě skupiny – základní, povinné pro všechny žáky, a předměty výběrové a volitelné. Výběrové předměty slouží k prohloubení odborných vědomostí žáků, zohledňují profesní zájmy žáků, potřeby a požadavky regionu apod.; škola je zařadí buď jako povinné pro všechny žáky, nebo jako volitelné. Volitelné vyučovací předměty mají volnou vazbu na obor, jsou určeny zejména pro podporu rozvoje osobnosti a zájmové orientace žáků. Mohou se vztahovat jak k odbornému vzdělávání, tak ke všeobecnému vzdělávání. Využití časové dotace určené pro tuto skupinu předmětů a jejich struktura jsou plně v kompetenci školy.

        Učební osnovy jednotlivých předmětů jsou zpracovány rámcově, rozdělení učiva do ročníků a počty hodin pro jednotlivé tematické celky, pokud jsou uvedeny, jsou orientační a doporučené. Rozvržení učiva do ročníků provede vyučující nebo předmětová komise a schvaluje ředitel školy.

        V učebních osnovách jsou kromě učiva vymezeny také očekávané výstupy, a to jednak jako cíle, k nimž by měla výuka v daném předmětu směřovat (tj. z pozice učitele), jednak jako konkrétní výsledky osvojení učiva, kterých by měl žák na určité úrovni, odpovídající jeho schopnostem a učebním předpokladům, dosáhnout a být schopen prokázat.

6         Další specifické požadavky

6.1   Zdravotní požadavky na uchazeče o studium

        Ke studiu nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména prognosticky závažnými nemocemi horních končetin znemožňujícími jemnou motoriku a koordinaci pohybů. Zdra­votní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokláda­ného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.

6.2   Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví

        Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně-vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizicích možných ohrožení, jimž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, a to včetně informace o opatřeních na ochranu před působením zdrojů rizik.

        Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. Je nutno se řídit též nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

        Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.

        Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí:

1.       Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s organizací práce a pracovními postupy.

2.       Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.

3.       Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.

4.       Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

5.       Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků.