CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

 

 

Název vzdělávacího programu: Informatika v ekonomice 

Vstupní předpoklady žáků: absolvování 9. ročníku ZŠ

Délka vzdělávacího programu a forma studia: 4 roky, forma denní

Obor je určen pro: chlapce i dívky, vhodné pro ZPS

Poskytované vzdělání: úplné střední odborné

 

Pojetí a cíle vzdělávacího programu

            Vyučující vedou žáky k tomu, aby se správně, pohotově a zřetelně vyjadřovali, reagovali na vyjádření ostatních, byli schopni sebepoznávání a určitého sebehodnocení a uměli se učit. Vedou je k týmové práci, ke schopnosti stanovit si adekvátní pracovní úkol a přesně jej plnit, zjišťovat příčiny různých problémů a odstraňovat je. Žáci využívají získaných poznatků k řešení praktických zadání s aktivním využitím výpočetní techniky, která tak přirozeně proniká do všech vyučovaných předmětů.

            Absolvent se naučí během studia zařazovat informace do širších souvislostí a zpracovávat je pomocí prostředků moderní výpočetní techniky.

            Zobecňováním pojmů v odborných předmětech získá potřebný nadhled a schopnost adaptability ve studovaném oboru. Takto vybaven jistě nalezne na trhu práce uplatnění daleko snáze, než člověk bez těchto vědomostí a dovedností.

 

Charakteristika obsahových složek

Všeobecné vzdělávání

            Obecným cílem všeobecného vzdělávání je vytvořit předpoklady pro rozvoj osobnosti žáků, návaznosti na vědomosti, dovednosti a postoje získané v základní škole. Je zdůrazněna osobnost žáka, zvyšuje se orientace na jeho životní přizpůsobivost, na přípravu k práci v podmínkách rychle se měnící společnosti a současně i na přípravu k životu v harmonii s prostředím, s okolním světem i se sebou samým. Složka všeobecného vzdělávání je rozčleněna do několika oblastí – jazykové, společenskovědní, estetické, matematické, přírodovědné vzdělávání a rozvoj tělesné kultury.

            Jazykové vzdělávání plní významnou funkci při začleňování jedince do společnosti a její kultury, rozvíjí komunikativní schopnosti žáků v mateřském i cizím jazyce, napomáhá vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje kulturní i jiné hodnoty.

            Společenskovědní vzdělávání má multidisciplinární charakter, neboť jeho základ tvoří soubor poznatků z řady vědních disciplín. Základním cílem je sociální a osobnostní kultivace žáka. Osvojované poznatky mají žákovi usnadnit pochopení sama sebe i druhých lidí, chápat a vědomě akceptovat principy a normy dané společnosti.

            Matematické vzdělávání rozvíjí numerické dovednosti a návyky žáků, vybavuje je poznatky potřebnými jak pro studium daného oboru, tak pro úspěšnou profesionální orientaci v každodenním životě moderní společnosti. Matematika se významně podílí na formování intelektuálních schopností žáků, především na jejich logickém myšlení.

            Přírodovědné vzdělávání obsahuje vybrané poznatky z fyziky, chemie a ekologie. Žáci si osvojují nejdůležitější fyzikální a chemické pojmy, veličiny a zákonitosti nutné k pochopení jevů a procesů v přírodě, odborné praxi i v každodenním životě. V ekologické oblasti se učí chápat nebezpečí ohrožení přírody lidskou činností.

            Ve vzdělávacím programu se stírají rozdíly mezi jasně vyhraněnými složkami všeobecného i základního odborného vzdělávání, a to zejména vzájemným prolínáním té části všeobecného vzdělávání, která navazuje na některou ze složek odborného vzdělání. Tím jsou vytvořeny předpoklady k tomu, aby vzdělávací program tvořil funkčně účelný celek, který zahrnuje nikoliv pouze dvě oddělené složky vzdělávání, nýbrž široké spektrum prvků vzdělávání odlišujících se mírou obecnosti.

 

Odborné předměty

            Cílem odborných předmětů je poskytnout žákům vědomosti o problematice ekonomického aplikovaného softwaru z hlediska uživatele i tvůrce programů. Žák by měl být schopen po ukončení studia orientovat se v základním vybavení osobních počítačů, znát technické údaje a principy činnosti periférií a prakticky je využívat. V ekonomických předmětech žák získá dovednosti a vědomosti z oblasti tržní ekonomiky, hospodářského zeměpisu, základy podnikání a řízení, účetnictví a komunikace prostřednictvím výpočetní techniky.

            Odborné předměty jsou členěny na výběrové a volitelné (viz učební plán).

            Žáci konají maturitní zkoušku teoretickou a praktickou, která zahrnuje znalosti a praktické dovednosti osvojené převážně v předmětech aplikovaný ekonomický software, informační systémy, ekonomika a účetnictví. Žáci jsou vedeni k představě, že osobní počítač je nástrojem nikoli cílem činění žáků.

 

Organizace výuky

            Jsou uplatňovány obecné didaktické principy. Důraz je kladen na řešení kreativních úkolů, které umožňují soustavně rozvíjet pracovní aktivitu žáků. Je třeba vytvářet předpoklady pro postupné osvojování takových metod myšlení a práce, které odpovídají budoucímu uplatnění absolventů v praxi. Rozvíjet jejich schopnosti aplikace vědomostí a dovedností při samostatném řešení přiměřených úloh a návrhů pro rozšíření individuálních schopností žáka.

 

Metodické přístupy

            Při posuzování forem výchovně vzdělávací práce z hlediska činnosti žáka je nutno v závislosti na obsahu a zvolené metodě střídat hromadné vyučování se skupinovým. Metodické přístupy jsou uvedeny u učebních osnov jednotlivých předmětů. Převažuje výuka ve třídách a odborných učebnách.

            Součástí výuky je od 3. ročníku souvislá 14denní praxe v podnicích a institucích. Podporována je účast žáků na exkurzích a výstavách.

 

Způsoby hodnocení

            Klasifikace je prováděna na základě známek (1 – 5). Známky jsou pořízeny převážně z písemných testů a ústního zkoušení, popřípadě ze seminárních prací.

 

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

            Žáky je třeba důkladně seznámit s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, protipožárními předpisy a předepsanými pracovními postupy.

 

Možnosti dalšího vzdělávání absolventů

            Absolventi čtyřletého oboru, kteří úspěšně vykonali maturitní zkoušku, se mohou ucházet o studium na vysokých školách zaměřených na ekonomiku či informatiku – například užití osobních počítačů.