CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

 

Kmenový obor:

6441L Podnikání v oboru

Studijní obor:

64-41-L/524 Podnikání

Vstupní předpoklady žáků:

do studijního oboru mohou být přijati absolventi s výučním listem ve 3letém učebním oboru středních odborných učilišť

Délka a formy studia:

2 roky denní studium, 3 roky večerní a dálkové studium

1         Pojetí a cíle vzdělávacího programu

Vzdělávací program studijního oboru 64-41-L/524 Podnikání je koncipován jako dvouletý a umožňuje rozšířit a doplnit všeobecné a odborné vědomosti a intelektuální dovednosti absolventům tříletých učebních oborů středních odborných učilišť potřebné pro výkon středoškolských činností ekonomického zaměření a pro samostatné podnikání.

Koncepce vzdělávacího programu (učebního plánu a učebních osnov jednotlivých vyučovacích předmětů) vytváří prostor pro realizaci požadavků jednotlivých škol na doplnění profilu absolventa podle požadavků trhu práce v příslušném regionu a podle požadavků žáků

·         zařazením obecného učebního plánu bez rozdělení předmětů do ročníků s konkrétními hodinovými dotacemi, takže si škola může tento obecný učební plán dopracovat nebo může převzít doporučený učební plán, který je rovněž součástí učebních dokumentů,

·         zařazením výběrových předmětů, včetně možnosti využít hodiny určené pro výběrové předměty pro posílení hodinové dotace vyučovacích předmětů již zařazených v učebním plánu.

2         Charakteristika obsahových složek

Obsah všeobecného a odborného vzdělávání je vymezen v následujících obsahových okruzích. Učivo obsahových okruhů je rozpracováno ve vyučovacích předmětech. Při výuce jednotlivých předmětů se uplatňují mezipředmětové vazby se souvisejícím učivem jiných vyučovacích předmětů. Cílem přípravy je, aby si žáci osvojovali učivo ve vzájemných souvislostech. Důraz je kladen na rozvíjení klíčových kompetencí a na osvojování dovedností před získáváním vědomostí, které mají časově omezenou platnost.

2.1   Všeobecné vzdělávání

Jazykové vzdělání má významnou socializační funkci, neboť v návaznosti na předcházející vzdělání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v mateřském i cizím jazyce, učí je vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje žákům kulturní i jiné hodnoty. Jazykové vzdělávání napomáhá rozvoji kognitivních schopností žáků, přispívá i ke tříbení jazykového a estetického cítění a k celkové kultivaci osobnosti žáka. Důležitou součástí přípravy je i zvládnutí odborné terminologie v cizím jazyce a její odborné používání.

Společenskovědní vzdělávání má multidisciplinární charakter, neboť jeho základ tvoří soubor poznatků z řady vědních disciplin. Základním cílem společenskovědního vzdělávání však není vybavit žáky množstvím poznatků, nýbrž sociální a osobnostní rozvoj žáků. Osvojené poznatky mají usnadnit žákům pochopit sama sebe i druhé lidi, naučit se žít v užším i širším společenství, chápat a vědomě akceptovat principy a normy demokratické společnosti a orientovat se ve společenských jevech.

Matematické vzdělávání rozvíjí a prohlubuje numerické dovednosti a návyky žáků, vybavuje je poznatky potřebnými pro studium daného oboru, pro úspěšnou profesionální činnost a usnadňuje pochopení technických a ekonomických jevů a souvislostí. Znalost a aplikace matematiky se významně podílí na formování intelektuálních schopností člověka, především rozvoji logického myšlení, vytváření prostorové představivosti, schopnosti abstraktního myšlení a vytváří prostor pro závislosti mezi reálnými veličinami. Matematika má průpravnou funkci, proto musí být matematické vzdělávání koordinováno se vzděláváním odborným a přírodovědným.

Přírodovědné vzdělávání obsahuje vybrané poznatky z fyziky, chemie a ekologie. Žáci si osvojí nejdůležitější fyzikální a chemické pojmy, veličiny a zákonitosti nutné pro pochopení jevů a procesů v přírodě, odborné praxi a v každodenním životě. V ekologické oblasti se zabývají nebezpečím ohrožení přírody lidskou činností a oblastí péče o životní prostředí.

Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na rozvoj návyků směřujících k péči o tělo a zdraví jako jednoho z předních požadavků moderní společnosti na každého jedince.

2.2   Odborné vzdělávání

Při stanovení odborného obsahu studijního oboru se vycházelo z toho, že rozvíjející se tržní ekonomika vede stále více lidí k samostatnému podnikání. Protože se jedná o nástavbové studium absolventů tříletých učebních oborů, klade se hlavní důraz na osvojení vědomostí a dovedností v oblasti ekonomické, administrativní a obchodní. Cílem všech odborných předmětů je poskytnout žákům dostatečné znalosti o podnikání a naučit je tyto znalosti využívat v situacích, se kterými se budou jako zaměstnanci a podnikatelé setkávat.

Typickými činnostmi, kterými se absolventi studijního oboru podnikání budou zabývat, jsou manažerské a marketingové činnosti v podniku, činnosti spojené s nákupem, výrobou a prodejem nebo s poskytováním služeb, zabezpečováním finančního hospodaření podniku, jako je např. účetnictví, cenová tvorba, daňová agenda, dále činnosti spojené se získáváním a využíváním informací a jejich počítačovým zpracováním.

Nedílnou součástí odborného vzdělávání je i znalost zákonů a právních předpisů potřebných pro podnikatelskou činnost včetně předpisů týkajících se BOZP a hygieny práce. Kromě odborných znalostí je jedním z činitelů podnikatelské úspěšnosti také dovednost jednat s lidmi, tzn. dovednost kultivovaně, v souladu s etickými, společenskými a jazykovými normami řešit různé pracovní situace a motivovat spolupracovníky a zákazníky v souladu se svými záměry.

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích vede k získávání dovedností nezbytných k ovládání typického programového vybavení, zejména pro vyhledávání a zpracování informací a při komunikaci.

3         Klíčové dovednosti

Klíčové dovednosti získané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům pružněji reagovat na potřeby trhu práce, na rozvoj vědeckého poznání a společenského vývoje. Všechny znalosti a zkušenosti vytvářejí předpoklady k pracovní a společenské seberealizaci.

Z hlediska významu klíčových dovedností pro studijní obor lze považovat za žádoucí rozvíjení:

-          komunikativních dovedností – zejména dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně, přiměřeně situaci, zpracovávat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst s porozuměním a využívat informace získané četbou v rodném i cizím jazyce a elektronickou komunikací,

-          personálních a interpersonálních dovedností – zejména zvyšovat vlastní výkonnost, dovednost využívat sebepoznávání a sebekontrolu, dovednost pracovat s druhými lidmi, přijímat odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních,

-          dovedností řešit problémy a problémové situace – zejména identifikovat a analyzovat problémy, vybírat a navrhovat nejvhodnější optimální řešení daných situací, stanovovat a dodržovat efektivní postupy při realizaci jejich řešení, rychle a efektivně problémy řešit,

-          dovedností numerické aplikace – zejména dovedností používat různé matematické postupy a metody důležité pro řešení praktických situací, pro určování odhadů a pravděpodobností výskytu určitých situací s využitím znalostí čtení grafů a diagramů,

-          dovedností využívat informační technologie – dovedností pracovat se základním softwarem PC, schopnost nalézat programy pro zefektivnění práce a přitom využívat různé informační zdroje v pracovním i mimopracovním životě, kriticky je posuzovat a umět zpracovávat konkrétní úkoly a projekty na PC.

4         Organizace výuky

Příprava žáků je organizována jako dvouleté denní studium pro absolventy tříletých oborů. Studium může být organizováno i jako večerní a dálkové, které je tříleté. Příprava je ukončena maturitní zkouškou podle příslušných právních předpisů a poskytuje úplné střední odborné vzdělání.

5         Metodické přístupy

Metody a formy vzdělávací práce volí učitel se zřetelem k charakteru předmětů, konkrétní situaci ve výchovně-vzdělávacím procesu i s ohledem na možnosti školy. V koordinaci s ostatními učiteli vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení požadovaných profesních vlastností a schopností jako je např. profesní vystupování, kultivované vyjadřování, konstruktivní a vstřícné jednání se zákazníky i spolupracovníky. Tomu odpovídají adekvátní metodické přístupy ve výuce a využití osobního příkladu.

 

Pojetí výuky ve všech vyučovacích předmětech vychází z následujících tezí:

-          uplatňuje se vhodná motivace, která stimuluje žáky k zájmu o učivo,

-          ve výuce se dává přednost aktivizujícím metodám práce žáků, důraz je kladen na dovednosti, včetně intelektuálních dovedností a na ovlivňování žákovských postojů,

-          příklady pro konkretizaci a aktualizaci učiva jsou vybírány z hlediska životních zkušeností žáků tak, aby co nejvíce napomáhaly pochopení učiva,

-          ve všech vyučovacích předmětech se předpokládá důsledná zpětná vazba, čímž se rozumí neustálé sledování toho, zda jsou cíle naplňovány a do jaké míry.

Při výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů má učitel věnovat zvýšenou pozornost realizaci cílů klíčových dovedností a přizpůsobit jim své pedagogické působení na žáky.

Škola zapracuje metodický pokyn k zařazení učiva „Úvod do světa práce“ do tematických plánů vhodných vyučovacích předmětů. Tento pokyn vydalo MŠMT ČR v návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k „Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol.“ Škola také využije metodický pokyn MŠMT „Ochrana člověka za mimořádných událostí - dodatek k učebním dokumentům pro ZŠ, SŠ, speciální školy a VOŠ“, č.j. 13 586/03-22 ze dne 4. března 2003.

6         Další specifické požadavky

6.1   Zdravotní požadavky na uchazeče

Studijní obor v uvedeném rozsahu ani předpokládaný profil budoucího uplatnění absolventa nevyžadují stanovení zvláštních zdravotních požadavků.

K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař. Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo rozsahu výuky nebo předpokládaného uplatnění.

6.2   Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, hygienu práce a požární ochranu

 Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně-vzdělávacím procesu z požadavků právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví pří práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem) platných v době výuky. Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem teoretické výuky a odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizicích možných ohrožení života a zdraví, kterým jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto rizik.

Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. Dále je nutno se řídit nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a ověření jejich znalostí musí být prokazatelné.

Nácvik a procvičování praktických činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 288/2003 Sb.) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.

Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:

1.       Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.

2.       Používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí v souladu s nařízením vlády č. 378/2001 Sb.

3.       Používání osobních ochranných pracovních prostředků (nařízení vlády č. 495/2001 Sb.) a pomůcek podle vyhodnocených rizik souvisejících s pracovními činnostmi.

4.       Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).