CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
|
Kmenový obor: |
6551H Kuchař – číšník, práce ve společném stravování |
|
Učební obor: |
65-51-H/002 Kuchař – číšník pro pohostinství |
|
Vstupní předpoklady žáků: |
Splnění povinné školní docházky, zdravotní způsobilost uchazeče, úspěšné absolvování přijímacího řízení dle platných předpisů |
|
Délka a forma studia: |
3 roky denní studium, 3 roky dálkové studium, 3 roky večerní studium |
|
Učební obor je určen pro: |
Hochy a dívky |
Cílem vzdělávacího programu učebního oboru kuchař – číšník pro pohostinství je poskytnout žákům takové vzdělání, které je připraví pro jejich úspěšné uplatnění v typových pozicích v gastronomických službách různých podnikatelských subjektů, ale i pro občanský a osobní život. Učební obor kuchař – číšník pro pohostinství je koncipován jako tříletý a umožňuje získání všeobecných a odborných vědomostí a manuálních dovedností k profesionálnímu vykonávání povolání kuchař – kuchařka, číšník, servírka.. Absolventi se mohou po získání nezbytné praxe stát soukromými podnikateli ve stravovacích službách.
Vzdělávací program splňuje parametry Standardu středoškolského odborného vzdělávání; je sestaven na základě současných požadavků profesního profilu, je respektován střednědobý výhled do budoucnosti a je přihlédnuto k poptávce na trhu práce po vyučených pracovnících.
Vzdělávací program je koncipován tak, aby vytvářel prostor pro realizaci specifických požadavků škol na jeho dotvoření zejména podle potřeb trhu práce v příslušném regionu, ale i s přihlédnutím k zájmům žáků, a to
- zařazením učebního plánu bez rozdělení předmětů a jejich hodinových dotací do ročníků, jehož další rozpracování podle konkrétních podmínek a potřeb je v kompetenci školy. Škola však může převzít i doporučený učební plán,
- při sestavování konkretizovaného učebního plánu je účelné, aby škola vytvořila společný první ročník shodně s dalšími vyučovanými příbuznými obory (číšník, kuchař) a tím umožnila po prvním ročníku jejich vzájemnou prostupnost,
- zařazením předmětů výběrových (vybírá škola dle potřeb svých a potřeb regionu) a volitelných (volí žák podle svého zájmu), anebo možností využít hodinových dotací těchto předmětů pro posílení povinných předmětů.
Učební obor kuchař – číšník pro pohostinství má všeobecně
vzdělávací složku společnou s ostatními tříletými učebními obory číšník -
servírka, kuchař- kuchařka. Zastoupení odborných předmětů odpovídá potřebám
profilu absolventa uvedeného v tomto vzdělávacím programu.
Povinnou součástí pedagogické dokumentace školy je:
- konkretizovaný učební plán s hodinovou dotací všech vyučovacích předmětů včetně výběrových a volitelných ve všech ročnících
- úprava obsahu a pořadí tematických celků v učebních osnovách a jejich rozvržení do jednotlivých ročníků
- učební osnovy zařazených výběrových a volitelných předmětů., které nejsou součástí těchto učebních dokumentů.
Veškeré uvedené úpravy a doplnění vzdělávacího programu schvaluje ředitel školy.
Obsah vzdělávacího programu učebního oboru kuchař – číšník pro pohostinství je odvozen ve složce všeobecně vzdělávací od Standardu středoškolského odborného vzdělávání vymezujícího v podobě výchovně-vzdělávacích cílů a obsahových okruhů šest oblastí všeobecného vzdělávání.
Jazykové vzdělávání rozvíjí komunikativní kompetenci žáků v mateřském a cizím jazyce, učí je jazykově vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje kulturní a jiné hodnoty. Jelikož jazyk je důležitým nástrojem myšlení, napomáhá jazykové vzdělávání rozvoji kognitivních schopností žáků a jejich logického myšlení, na druhé straně přispívá i ke tříbení jazykového a estetického cítění a k celkové kultivaci osobnosti žáků.
Společenskovědní vzdělávání má multidisciplinární charakter, neboť jeho základ tvoří soubor poznatků z řady vědních disciplín (etiky, politologie, psychologie atd.). Základním cílem společenskovědního vzdělávání však není vybavit žáky množstvím poznatků, nýbrž sociální a osobnostní kultivace žáků. Osvojené poznatky mají usnadnit žákům pochopit sama sebe i druhé lidi, naučit se žít v užším i širším společenství, chápat a vědomě akceptovat principy a normy dané společnosti.
Matematické vzdělávání rozvíjí numerické dovednosti a návyky žáků, vybavuje je poznatky potřebnými jak pro studium daného oboru, tak pro úspěšnou profesionální činnost a orientaci v každodenním životě v moderní společnosti. Matematika se významně podílí na formování intelektuálních schopností žáků, především na rozvoj jejich logického myšlení.
Přírodovědné vzdělávání obsahuje vybrané poznatky z chemie, fyziky a ekologie. Žáci si osvojují nejdůležitější chemické a fyzikální pojmy, veličiny a zákonitosti nutné k pochopení jevů a procesů v přírodě, odborné praxi i v každodenním životě. V ekologické oblasti se učí chápat nebezpečí ohrožení přírody lidskými činnostmi a zaujímat postoje k problémům v oblasti péče o životní prostředí.
Estetické vzdělávání má výrazné kultivační a výchovné poslání. Nesleduje ani tak osvojování poznatků, jako formování specifických dovedností, návyků a postojů žáků.
Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví jako jednoho z předních požadavků moderní společnosti na každého jedince.
Složka odborného vzdělávání je odvozena od Standardu středoškolského odborného vzdělávání vypracovaného v podobě vzdělávacích cílů a obsahových okruhů pro vzdělávací směr gastronomie, hotelnictví a turismus a od profesního profilu kuchař – číšník, práce ve společném stravování. Poskytuje žákům ucelený soubor vědomostí, praktických dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění v povoláních v pohostinství jako kuchař - číšník.
Učivo tohoto obsahového okruhu umožňuje žákům poznat základní ekonomické činnosti a pojmy související s provozem podniků společného stravování a jejich hospodařením,umožní jim osvojit si základní vědomosti a dovednosti z oblasti organizace práce na pracovišti, pracovněprávních vztahů a soukromého podnikání. Žáci si osvojují logické myšlení a samostatné usuzování. Při hospodářských výpočtech čerpajících převážně z hospodářské praxe, pochopí žáci zákonitosti ekonomických procesů a poznají principy ekonomického myšlení nezbytného v tržním hospodářství.
Učivo tohoto okruhu umožňuje žákům získat přehled o potravinách a nápojích, jejich vlastnostech, způsobu skladování a ošetřování, zpracování surovin a osvojení technologických postupů při přípravě pokrmů a nápojů. Žáci se seznamují se zařízením gastronomických provozoven a používaným inventářem, získávají vědomosti o stolničení a učí se pravidlům jednoduché a složité obsluhy. Jsou vedeni k hospodárnému zacházení s potravinami a k ekologickému chování a k dodržování hygienických předpisů a předpisů bezpečnosti práce.
Volitelné a výběrové předměty odborného charakteru jsou voleny a vybírány tak, aby vhodně doplňovaly, případně rozšiřovaly obsah učiva v souladu s dosažením požadovaného profesního profilu a profilu absolventa. Je přihlíženo i k zájmu žáků a možnostem školy.
Odborný výcvik je těžištěm pro praktické osvojení dovedností a aplikaci všeobecných a odborných vědomostí. Plní funkci integrujícího předmětu, v němž se realizují praktické činnosti nutné pro získání profesionálních návyků v gastronomických provozech, upevňují se zde dovednosti získané praktickou činností i teoretickou přípravou, utvářejí se potřebné návyky a získávají první zkušenosti. Žáci se učí účelné organizaci práce, hospodaření s potravinami a jejich zpracování, používání techniky pro potřeby gastronomických provozů, dodržování zásad bezpečnosti práce a hygienických a ekologických norem. V odborném výcviku jsou žáci vedeni k odpovědnosti za plnění úkolů a kvalitu vykonané práce.
Odborný výcvik je vykonáván ve vhodně vybavených zařízeních
pod vedením pedagogických pracovníků nebo kvalifikovaných instruktorů.
Klíčové dovednosti získávané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům pružněji reagovat na prudký rozvoj vědeckého poznání a společenského vývoje a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění v pracovním a občanském životě.
Z hlediska významu klíčových dovedností pro učební obor lze považovat za žádoucí posilování:
- komunikativních dovedností, zejména dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně situaci, zpracovávat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst s porozuměním text,
- personálních a interpersonálních dovedností, zejména zdokonalovat vlastní učení a výkonnost, dovednost spolupracovat s druhými lidmi, přijímat odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních,
- dovednosti řešit problémy a problémové situace, zejména identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti jejich řešení, vybírat a navrhovat řešení optimální v daném kontextu, stanovat a dodržovat efektivní postupy při plnění úkolů,
- numerické aplikace, zejména dovednosti používat různé aritmetické postupy důležité pro řešení praktických situací při práci v oboru,
- dovednost využívat informačních technologií, zejména dovednost pracovat s osobním počítačem, využívat rozmanitých informačních zdrojů a informací různého druhu a charakteru v pracovním i mimopracovním životě.
Příprava žáků je organizována jako tříleté denní studium. Studium může být organizováno i jako večerní a dálkové, rovněž tříleté. Příprava je ukončena závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje střední odborné vzdělání. Škola zajišťuje teoretické i praktické vyučování. Praktické vyučování může být zajišťováno také ve střediscích praktického vyučování, na pracovištích praktického vyučování nebo u fyzických či právnických osob. Doporučuje se organizovat praktické vyučování na reálných pracovištích firem. Cílem je především poznání pracovního prostředí obsahu a organizace práce, nároků na zaměstnance, ale i kontakt se zaměstnanci firmy a budoucími zaměstnavateli a rozšiřování a zdokonalování pracovních zkušeností.
Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětů, konkrétní situaci v pedagogickém procesu i s ohledem na možnosti školy. V koordinaci s ostatními vyučujícími a mistry odborné výchovy vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení požadovaných profesních vlastností a schopností. Tomu odpovídají používané metodické přístupy ve výuce a využití osobního příkladu.
Pojetí výuky ve všech vyučovacích předmětech vychází z následujících tezí:
- uplatňuje se vhodná motivace, která stimuluje žáky k zájmu o učivo,
- ve výuce se dává přednost aktivizujícím metodám práce žáků, důraz je kladen na dovednosti, včetně intelektuálních dovedností a na ovlivňování žákovských postojů,
- příklady pro konkretizaci a aktualizaci učiva jsou vybírány z hlediska životních zkušeností žáků tak, aby co nejvíce napomáhaly pochopení učiva,
- ve všech vyučovacích předmětech se předpokládá důsledná zpětná vazba, čímž se rozumí neustálé sledování toho, zda jsou cíle naplňovány a do jaké míry.
Při výuce jak všeobecně vzdělávacích, tak odborných předmětů by měl vyučující věnovat zvýšenou pozornost realizaci cílů klíčových dovedností a přizpůsobit jim své pedagogické působení na žáky.
Orientaci, ve kterých vyučovacích předmětech se klade zvláštní důraz na realizaci cílů jednotlivých klíčových dovedností, poskytuje tabulka klíčových dovedností zařazená v učebních dokumentech za obecným učebním plánem denní formy studia.
Pro realizaci cílů klíčových dovedností se doporučuje jako jedna z nejvhodnějších aktivizujících metod pedagogické práce metoda projektového vyučování. Ta spočívá v tvorbě a následné realizaci ucelených a vhodně tematicky koncipovaných žákovských projektů.
Zařazení žákovských projektů by mělo přispět k motivaci žáků - vzbuzení zájmu žáků o obor. Žákovský projekt lze realizovat v rámci projektového týdne, který si škola může zařadit v průběhu školního roku. Příklad žákovského projektu z hlediska přípravy vyučujícího je zařazen na závěr tohoto vzdělávacího programu (učebních dokumentů). Žákovský projekt zařazený v tomto vzdělávacím programu není pro školy povinný, ale jedná se o námět (ukázku) projektu, na základě kterého si vyučující ve školách mohou zpracovat podklady pro realizaci konkrétních projektů v případě jejich zařazení do přípravy. Konkrétní podmínky realizace projektů stanovuje ředitel školy.
Škola respektuje metodický pokyn k zařazení učiva „Úvod do světa práce“ do vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT ČR v návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k „Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol“,ale také ochranu člověka za mimořádných situací dle metodického pokynu MŠMT „ Ochrana člověka za mimořádných událostí - dodatek k učebním dokumentům pro ZŠ, SŠ, speciální školy a VOŠ“, č. j. 13 586/03 ze dne 5. března 2003 a dle metodické příručky k této problematice.
Předpokladem pro přijetí ke studiu je splnění povinné školní docházky. Uchazeči o studium musí vyhovovat též zdravotním požadavkům stanoveným pro tento učební obor. Při přijímání ke studiu se dále hodnotí dosažené studijní výsledky, zájem uchazečů o obor a předpoklady pro jeho vykonávání po stránce fyzické a osobnostní.
Do učebního oboru kuchař – číšník pro pohostinství mohou být přijati uchazeči s dobrým zdravotním stavem. Uchazeči nesmí trpět zejména:
- prognosticky závažnými onemocněními pohybového systému znemožňujícími zátěž páteře a trupu,
- prognosticky závažnými chronickými onemocněními pohybového systému znemožňujícími práci ve vynucené poloze a středně velkou zátěž,
- prognosticky závažnými onemocněními omezujícími funkce končetin,
- prognosticky závažnými chronickými nemocemi kůže,
- prognosticky závažnými imunodeficitními stavy,
- prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými stavy, a to k praktické výuce a předpokladu práce s rotujícími stroji, nářadím nebo zařízením,
- prognosticky závažnými nemocemi oka znemožňujícími zvýšenou fyzickou zátěž a manipulaci s břemeny.
Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.
Neoddělitelnou součástí teoretického a praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně-vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizikách možných ohrožení, jimž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik, mj. zdravotních rizik a opatření k ochraně zdraví při ruční manipulaci s břemeny, rizikovými faktory souvisejícími s mikroklimatickými podmínkami (tepelná zátěž organismu) apod.
Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména: vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Je nutno se řídit též nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.
Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějšího předpisu) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.
1. důkladné a průkazné seznámení žáků s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s protipožárními předpisy a s technologickými postupy,
2. používání technického vybavení, které odpovídá bezpečnostním a protipožárním předpisům,
3. používání osobních ochranných pracovních prostředků podle platných předpisů,
4. vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:
Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.
Práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje pracoviště před zahájením práce a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.
Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích zaměstnanců příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.