CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

Vstupní předpoklady žáků

• učební obor je určen pro hochy a dívky

• učební obor je určen žákům, kteří ukončili povinnou školní docházku v základní škole v nižším než devátém ročníku nebo devátý ročník neukončili úspěšně

• učební obor je určen zdravotně způsobilým žákům

Délka vzdělávacího programu a forma studia: :     2 roky denního, večerního a dálkového studia

Pojetí a cíle vzdělávacího programu:

Příprava v učebním oboru umožňuje získání odborných vědomost a především praktických dovedností potřebných k vykonávání nižších pracovních funkcí v oblasti obchodního provozu

V oboru se připravují žáci, u nichž převládá sklon k manuální práci, proto má velký význam praktická složka vzdělávání, v níž žáci získají praktické dovednosti a návyky potřebné pro uplatnění v povolání i pro soukromý život.

Žáci jsou vychováváni tak, aby byli schopni uplatnit se na trhu práce, začlenit do společnosti a vypěstovali si kladný vztah k práci.

Charakteristika obsahových složek

Všeobecné vzdělávání:

Cílem tohoto vzdělávání je vytvoření předpokladů pro celkový rozvoj a kultivaci osobnosti žáků v návaznosti na vědomosti a dovednosti získané na základní škole.

Jazykové vzdělávání zahrnuje výuku mateřského jazyka, jeho správné používání i v mimoškolním životě, vzbuzení zájmů žáků o četbu. Rozvíjí především komunikativní dovednosti žáků, tj. schopnost samostatně souvisle se vyjadřovat, vysvětlit a zdůvodnit svůj názor.

Společenskovědní vzdělávání se realizuje hlavně v předmětu občanská nauka. Jeho cílem je přispět k přípravě žáků na jejich osobní a občanský život v demokratickém státě tak, aby se dokázali lépe orientovat ve společnosti,  mohli se podílet na ovlivňování veřejných záležitostí a dokázali řešit i své soukromé problémy.

Matematické vzdělávání se podílí na rozvíjení samostatného a logického myšlení. Žák se naučí využívat vědomosti a jednoduché matematické dovednosti získané na základní škole při řešení různých situací v pracovním i osobním životě.

Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví a na rozvíjení fyzických dispozic žáků.

Odborné vzdělávání

Obsah odborného vzdělávání je vymezen a uspořádán tak, aby žákům poskytl ucelený soubor nejnutnějších vědomostí a s ohledem na vzdělatelnost žáků především praktických dovedností a návyků potřebných pro jejich budoucí pracovní zařazení. Velká pozornost je proto věnována účelnému propojení a návaznosti předmětů obchodní provoz a odborný výcvik.

Klíčové dovednosti

     Klíčové dovednosti získané prostřednictvím vzdělávání mají žákům umožnit lépe se přizpůsobit rozvoji vědy i společnosti a vytvořit obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění v pracovním i občanském životě. Vzhledem ke vzdělávacím a výchovným možnostem žáků připravujících se v tomto učebním oboru je možno rozvíjet komunikativní, personální a interpersonální dovednosti ve všeobecné i v odborné složce vzdělání.

 Organizace výuky

     Příprava žáků je organizována jako dvouleté denní, večerní a dálkové studium. Je ukončena závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje odbornou přípravu pro výkon povolání.

Vzhledem k tomu, že se jedná o přípravu žáků, kteří nemají kladný vztah k teoretické přípravě, je vhodné organizovat výuku tak, aby v týdnu byla zastoupena praktická i teoretická výuka.

Metodické přístupy

Při volbě metod a forem výchovně-vzdělávací práce musí vyučující respektovat charakter a obsah předmětu, úroveň vzdělatelnosti žáků i konkrétní možnosti školy.

Těžiště vzdělávacího programu určeného pro žáky s menším zájmem o studium je především ve vyváženosti a vzájemném propojení mezi teoretickou a praktickou přípravou žáků. 

Za významné pro přípravu v tomto učebním oboru lze považovat důsledné uplatňování pedagogických zásad vyučujícími, zejména zásady názornosti a přiměřenosti učiva a využití osobního příkladu

Vyučující v koordinaci s ostatními vyučujícími vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení profesních vlastností a schopností žáků.

Je nutné, aby si pedagogičtí pracovníci (vedení školy i vyučující) uvědomili, že se v oboru připravují žáci, kteří  byli na základní škole neúspěšní a kteří většinou v této přípravě ukončí své systematické vzdělávání, takže je důležité, aby získali vědomosti a dovednosti nezbytné pro další osobní, občanský a pracovní život. Je proto nutné k těmto žákům přistupovat se záměrem maximálně je motivovat, zejména kladným hodnocením, využívat prostor ve všeobecně vzdělávacích předmětech k prakticky zaměřeným činnostem a na modelových situacích řešit problémy běžného života. Informace by měly být podloženy vlastní činností žáků při řešení úkolů. Vyučující volí specifické metody, které žákům pomáhají lépe pochopit a osvojit si některé vědomosti a dovednosti. Pro názornost: exkurze na pracovní úřad a demonstrace hledání pracovního uplatnění, účast na přelíčení u soudu v trestním řízení s nezletilým, vyplňování různých dotazníků a tiskopisů, se kterými se setkají v běžném životě, sestavení životopisu. Vhodně lze  použít i inscenační metody založené na hře, např. způsob komunikace s úředníky ve věcech jednotlivce či rodiny na úřadech, účast, konaní a oblékání na různých společenských akcích apod. 

Pozornost by měla být věnována také nácviku metod a technik učení a práci s textem jako základním zdrojem informací. Při vyučování je vhodné i využití počítače včetně speciálních výukových programů.

 Doporučená literatura pro pedagogy:

 Mauš J.: Styly učení žáků a studentů. Praha, Portál 1998

 Lokšová I. – Lokša J.: Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. Praha, Portál 1998.

 Černochová M. a kol.: Využití počítače při vyučování. Praha, Portál 1998

Slavík J.: Hodnocení v současné škole. Praha, Portál 1999.

Hermochová S.: Hry pro život 1 a 2. Praha, Portál 1994 a 1995.

Canfield J. – Wells H. C.: Hry pro zlepšení motivace a sebepojetí žáků. Praha, Portál 1995.

Valenta J.: Metody a techniky dramatické výchovy. 2. vyd. Praha, Strom 1998.

Machková E.: Metodika dramatické výchovy. 7. rozšiř. Vyd. Praha, Artama 1993.

Bakalář E.: Nové psychohry. Praha, Portál 1998.

Patersonová E.: Připravit, pozor, učme se! Praha, Portál 1998.

Canfield J. – Siccone F.: Hry pro výchovu k odpovědnosti a sebedůvěře. Praha, Portál 1998.

Další specifické požadavky:

 Zdravotní požadavky na uchazeče

Do učebního oboru mohou být přijati jen hoši a dívky s dobrým zdravotním stavem.

Při výběru učebního oboru nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:

­          nemocemi pohybového ústrojí znemožňujícími středně velkou zátěž,

­          poruchami funkce horních a dolních končetin (hrubé),

­          poruchami funkce dolních končetin,

­          prognosticky závažnými nemocemi srdce a oběhové soustavy vylučujícími středně velkou zátěž,

­          epilepsií a epileptickými syndromy zejména nekompenzovanými formami a kolapsovými stavy, a to k praktické výuce a k práci se stroji na krájení a porcování zboží a s dopravní technikou,

­          prognosticky závažnými nemocemi oka znemožńujícími zvýšenou fyzickou zátěž a manipulaci s břemeny.

 Praktické výuky související s epiddemiologicky závažnými činnostmi (zejména související s činnostmi při uvádění potravin do oběhu s vyjímkou balených potravin) se nemohou účastnit žáci, kteří nejsou zdravotně způsobilí k výkonu epidemiologicky závažných činností. Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.

Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce

Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany.

Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizikách možných ohrožení, jimž jsou žáci při teoretickém i praktickém  vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik, mj. zdravotních rizik a opatření k ochraně zdraví při ruční manipulaci s břemeny, rizikovými faktory souvisejícími s mikroklimatickými podmínkami (tepelná zátěž organismu) apod.

Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména: vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Je nutno se řídit též nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání  strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalosti, musí být prokazatelné.

Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějšího předpisu) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.