CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

Vstupní předpoklady žáků:

- splnění povinné školní docházky

- zdravotní způsobilost uchazeče

- úspěšné absolvování přijímacího řízení dle platných předpisů

Délka vzdělávacího programu a forma studia:

- 3 roky denní studium

- 3 roky večerní studium

- 3 roky dálkové studium

Studijní obor je určen pro: hochy a dívky

 1. Pojetí a cíle vzdělávacího programu:

            Vzdělávací program pro učební obor operátor skladování je koncipován jako tříletý  a umožňuje získání všeobecných , odborných vědomostí a manuálních dovedností k profesionálnímu vykonávání povolání skladník. Vzdělávací program splňuje parametry Standardu středoškolského odborného vzdělávání; je koncipován na základě současné struktury skladového hospodářství v České republice, přičemž je respektován střednědobý výhled do budoucnosti a je přihlédnuto k poptávce  trhu práce po vyučených pracovnících pro velké, středně velké firmy

            Koncepce učebního oboru a vzdělávacího programu (učebního plánu a učebních osnov jednotlivých předmětů) vytváří prostor pro realizaci požadavků škol na dotvoření a naplnění profilu absolventa podle požadavků žáků a podle požadavků trhu práce v příslušném regionu

­          jednak zařazením obecného učebního plánu bez rozdělení předmětů do ročníků s konkrétními hodinovými dotacemi, takže si škola může tento obecný učební plán dopracovat, může však  převzít i doporučený učební plán, který je rovněž součástí učebních dokumentů,

­          jednak možností výběru tématických celků v učebních osnovách odborných předmětů k vytvoření požadovaného zaměření,

­          jednak zařazením výběrových a volitelných předmětů včetně možnosti využít hodiny určené pro výběrové a volitelné předměty pro posílení předmětů již zařazených v učebním plánu.

            Vhodnou kombinací všech výše uvedených způsobů dotváření a naplňování profilu absolventa a vzdělávacího programu lze koncipovat různá zaměření,  operátor skladování - obchod, operátor skladování - hutní a strojírenské výrobky. Zaměření uvedená v učebních dokumentech nejsou striktně stanovena, jsou uvedena pouze jako příklad, který se běžně může vyskytnout v praxi.

            Škola koncipuje zaměření tak, že si dopracuje profil absolventa pro konkrétní zaměření, v návaznosti na tento profil absolventa zpracuje konkrétní učební plán s rozvržením hodin do všech ročníků, přičemž vychází z učebního plánu (obecného) a poznámek k tomuto učebnímu plánu.

            Učební obor má všeobecně vzdělávací složku společnou s ostatními tříletými učebními obory ze směru obchodního. Zastoupení odborných předmětů odpovídá potřebám profilu absolventa uvedeného v tomto vzdělávacím programu.

            Žáci jsou vychováváni a vzděláváni tak, aby se stali lidmi s dobrou orientací ve světě, kteří jsou schopni vlastního zdokonalování a úspěšného vyrovnání se se soukromými i profesními problémy, a aby měli z hlediska obecně lidského žádoucí hodnotovou orientaci.

            Cílem učebního programu je poskytnout žákům určité množství všeobecných i odborných poznatků a dovedností potřebných pro jejich uplatnění v různých typech velkoskladů.

            Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit absolventa dobře umístitelného na trhu práce, schopného adaptace na měnící se podmínky trhu práce, tzn. snadno rekvalifikovatelného, s rozvinutými klíčovými dovednostmi.

2. Charakteristika obsahových složek:

2.1 Všeobecné vzdělávání

            Obsah vzdělávacího programu učebního oboru operátor skladování je odvozen ve složce všeobecně vzdělávací od Standardu středoškolského odborného vzdělávání vymezujícího v podobě výchovně-vzdělávacích cílů a obsahových okruhů šest oblastí všeobecného vzdělávání.

            Jazykové vzdělávání plní významnou socializační a kulturační funkci, neboť v návaznosti na   předcházející vzdělávání rozvíjí komunikativní kompetenci žáků v mateřském a cizím jazyce, učí je jazykově vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje kulturní a jiné hodnoty. Jelikož jazyk je důležitým nástrojem myšlení, napomáhá jazykové vzdělávání rozvoji kognitivních schopností žáků a jejich logického myšlení, na druhé straně přispívá i ke tříbení jazykového a estetického cítění a k celkové kultivaci osobnosti žáků.

            Společenskovědní vzdělávání  má multidisciplinární charakter, neboť jeho základ tvoří soubor poznatků z řady vědních disciplín (etiky, politologie, psychologie atd.). Základním cílem společenskovědního vzdělávání však není vybavit žáky množstvím poznatků, nýbrž sociální  a  osobnostní kultivace žáků. Osvojené poznatky mají usnadnit žákům pochopit sama sebe i druhé lidi, naučit se žít v užším i širším společenství, chápat a vědomě akceptovat principy a normy dané společnosti.

            Matematické vzdělávání rozvíjí numerické dovednosti a návyky žáků, vybavuje je poznatky potřebnými jak pro studium daného oboru, tak pro úspěšnou profesionální činnost a orientaci v každodenním životě v moderní společnosti. Matematika se významně podílí na formování intelektuálních schopností žáků, především na rozvoj jejich logického myšlení.

            Přírodovědné vzdělávání obsahuje vybrané poznatky z chemie, fyziky a ekologie. Žáci si osvojují nejdůležitější chemické a fyzikální pojmy, veličiny a zákonitosti nutné k pochopení jevů a procesů v přírodě, odborné praxi i v každodenním životě. V ekologické oblasti se učí chápat nebezpečí ohrožení přírody lidskými činnostmi a zaujímat postoje k problémům v oblasti péče o životní prostředí.

            Estetické vzdělávání má výrazné kultivační a výchovné poslání. Nesleduje ani tak osvojování poznatků, jako formování specifických dovedností, návyků a postojů žáků.

            Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví jako jednoho z předních požadavků moderní společnosti na každého jedince. Vedle klasické tělesné výchovy rozvíjející fyzické dispozice žáků jsou ve vyučovacím předmětu zdravověda  vymezeny i požadavky na vědomosti a dovednosti z oblasti biologie člověka a zdravotní výchovy.

2.1 Odborné vzdělávání

            Složka odborného vzdělávání je odvozena od Standardu středoškolského odborného vzdělávání vypracovaného v podobě vzdělávacích cílů a obsahových okruhů pro vzdělávací směr obchodní. Poskytuje  žákům ucelený soubor vědomostí, praktických dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění , zejména v povolání skladník.

Charakteristika obsahových okruhů odborného vzdělávání

a) Ekonomika

 Učivo tohoto obsahového okruhu poskytuje žákům základní vědomosti z ekonomiky a uvádí je do ekonomického myšlení v souvislostech odpovídajících tržnímu hospodářství. Umožní jim osvojit si základní vědomosti a dovednosti z oblasti pracovněprávních vztahů, soukromém podnikání a podnikových činností. Dále jim poskytuje vědomosti o organizace práce na pracovišti a vede je k odpovědnosti za plnění úkolů a kvalitu vykonávané práce.

b) Zbožíznalství

 Učivo seznamuje žáky s jednotlivými druhy zboží a skladovanými materiály a poskytuje žákům všestranné vědomosti o vlastnostech skladovaného zboží, o jeho použití, přejímce, zásadách skladování, ošetření, vadách zboží, obalové technice, označení, hodnocení kvality a o manipulaci s ním, o inovaci sortimentu, o ekologických a funkčních přednostech zboží.

 c) Administrativa skladování

 Učivo poskytuje žákům informace o jednotlivých písemnostech ve skladovém hospodářství, o vedení kompletní administrativy skladového hospodářství, o normalizované úpravě a zásadách stylizace písemností, o základních druzích písemností v obchodním styku. Žáci se naučí vystavovat potřebné doklady. Rovněž získají informace o prostředcích sdělovací a dokladové techniky a jejich využití.

 d) Technologie skladování

 Učivo poskytuje žákům komplexní vědomosti a dovednosti potřebné k samostatnému vykonávání pracovních činností při skladování zboží, v závislosti na druzích skladu  a skladových prostor a použitých manipulačních prostředcích. Žáci se naučí vytvářet skladové a manipulační jednotky, používat skladové zařízení , manipulovat se zbožím při příjmu, skladování a vyskladňování, využívat mechanizaci, automatizaci a výpočetní techniku ve skladovém hospodářství. Dále se naučí ošetřovat zboží proti atmosférickým vlivům během skladování.

Mimořádný význam pro přípravu žáků na kvalifikovaný a kvalitní výkon povolání má odborný výcvik, který plní funkci integrujícího předmětu, v němž si žáci prohlubují všeobecné a odborné vědomosti a rozumové dovednosti, které si osvojili v teoretickém vyučování a učí se je používat v praxi. Odborný výcvik  je vykonáván ve vhodně vybavených zařízeních pod vedením kvalifikovaných a zkušených pracovníků.

Klíčové dovednosti

            Klíčové dovednosti získávané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům pružněji reagovat na prudký rozvoj vědeckého poznání a společenského vývoje a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění v pracovním a občanském životě.

            Z hlediska významu klíčových dovedností pro učební obor lze považovat za žádoucí posilování:

­          komunikativních dovedností, zejména dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně situaci, zpracovávat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst s porozuměním text ,

­          personálních a interpersonálních dovedností, zejména zdokonalovat vlastní učení a výkonnost, dovednost spolupracovat s druhými lidmi, přijímat odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních,

­          dovednosti řešit problémy a problémové situace, zejména identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti jejich řešení, vybírat a navrhovat řešení optimální v daném kontextu, stanovat a dodržovat efektivní postupy při plnění úkolů,

­          numerické aplikace, zejména dovednosti používat různé  aritmetické postupy důležité pro řešení praktických situací při práci v oboru,  

­          dovednost využívat informačních technologií, zejména dovednost pracovat s osobním počítačem, využívat rozmanitých informačních zdrojů a informací různého druhu a charakteru v pracovním i mimopracovním životě.

3. Organizace výuky

            Příprava žáků je organizována jako tříleté denní studium. Studium může být organizováno i jako večerní a dálkové, rovněž tříleté. Příprava je ukončena závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje střední odborné vzdělání. Škola zajišťuje teoretické i praktické vyučování. Praktické vyučování může být zajišťováno také ve střediscích praktického vyučování, na pracovištích praktického vyučování nebo u fyzických či právnických osob.  Doporučuje se organizovat praktické vyučování na reálných pracovištích firem. Cílem je především poznání pracovního prostředí obsahu a organizace práce, nároků nazaměstnance, ale i kontakt se zaměstnanci firmy a budoucími zaměstnavateli a rozšiřování a zdokonalování pracovních zkušeností.

4. Metodické přístupy

 Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětů, konkrétní situaci v pedagogickém procesu i s ohledem na možnosti školy. V koordinaci s ostatními vyučujícími  a mistry odborné výchovy vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení požadovaných profesních vlastností a schopností. Tomu odpovídají používané metodické přístupy ve výuce a využití osobního příkladu.

Pojetí výuky ve všech vyučovacích předmětech vychází z následujících tezí:

­          uplatňuje se vhodná motivace, která stimuluje žáky k zájmu o učivo,

­          ve výuce se dává přednost aktivizujícím metodám práce žáků, důraz je kladen na dovednosti, včetně intelektuálních dovedností a na ovlivňování žákovských postojů,

­          příklady pro konkretizaci a aktualizaci učiva jsou vybírány z hlediska životních zkušeností žáků tak, aby co nejvíce napomáhaly pochopení učiva,

­          ve všech vyučovacích předmětech se předpokládá důsledná zpětná vazba, čímž se rozumí neustálé sledování toho,  zda jsou cíle naplňovány a do jaké míry.

Při výuce jak všeobecně vzdělávacích, tak odborných předmětů by měl vyučující věnovat zvýšenou pozornost realizaci cílů klíčových dovedností a přizpůsobit jim své pedagogické působení na žáky.

            Orientaci, ve kterých vyučovacích předmětech se klade zvláštní důraz na realizaci cílů jednotlivých klíčových dovedností, poskytuje tabulka klíčových dovedností zařazená v učebních dokumentech za obecným učebním plánem denní formy studia.

            Pro realizaci cílů klíčových dovedností se doporučuje jako jedna z nejvhodnějších aktivizujících metod pedagogické práce metoda projektového vyučování. Ta spočívá v tvorbě a  následné realizaci ucelených a vhodně tematicky koncipovaných žákovských projektů. Zařazení žákovských projektů by mělo přispět k motivaci žáků - vzbuzení zájmu  žáků o obor. Žákovský projekt lze realizovat jako nepovinný vyučovací předmět nebo jej lze splnit v rámci projektového týdne, který si škola může zařadit v průběhu školního roku. Příklad žákovského projektu z hlediska přípravy vyučujícího je zařazen na závěr tohoto vzdělávacího programu (učebních dokumentů). Žákovský projekt zařazený v tomto vzdělávacím programu není pro školy povinný, ale jedná se o námět (ukázku) jednoho projektu, na základě kterého si vyučující ve školách mohou zpracovat podklady pro realizaci konkrétních projektů v případě jejich zařazení do přípravy.

            Škola respektuje metodický pokyn k zařazení učiva „Úvod do světa práce“ do vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k „Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol“.

5. Vstupní předpoklady žáků

            Předpokladem pro přijetí ke studiu je úspěšné splnění povinné školní docházky. Uchazeči o studium musí vyhovovat též zdravotním požadavkům stanoveným pro tento  učební obor. Při přijímání ke studiu se dále hodnotí dosažené studijní výsledky, zájem uchazečů o obor a předpoklady pro jeho vykonávání po stránce fyzické a osobnostní.

6. Zdravotní požadavky na uchazeče

            Do učebního oboru operátor skladování mohou být přijati uchazeči s dobrým zdravotním stavem. Uchazeči nesmí  trpět zejména:

­          nemocemi pohybového ústrojí znemožňujícími středně velkou zátěž,

­          poruchami funkce končetin (hrubá motorika),

­          prognosticky závažnými nemocemi srdce a oběhové soustavy vylučujícími středně velkou zátěž,

­          epilepsií, epileptickými syndromy nekompenzovanými a kolapsovými stavy,

­          prognosticky závažnými nemocemi oka znemožňujícími zvýšenou fyzickou zátěž a manipulaci s břemeny,

­          prognosticky závažnými poruchami vidění, poruchami zorného pole.

            Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.

7. Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce           

            Neoddělitelnou součástí teoretického a praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany . Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizikách možných ohrožení, jimž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik, mj. zdravotních rizik a opatření k ochraně zdraví při ruční manipulaci s břemeny, rizikovými faktory souvisejícími s mikroklimatickými podmínkami (tepelná zátěž organismu) apod.

Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména: vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci.  Je nutno se řídit též nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání  strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.

Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějšího předpisu) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.

Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí:

1)   důkladné     seznámení   žáků    s předpisy   o   bezpečnosti  a   ochraně   zdraví   při  práci,  s protipožárními předpisy a s technologickými postupy,

2)   používání technického vybavení, které odpovídá bezpečnostním a protipožárním předpisům,

3)   používání osobních ochranných pracovních prostředků podle platných předpisů,

4)   vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:

            Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.

            Práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje pracoviště před zahájením práce a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.