CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

Název vzdělávacího programu:                                          Provoz diplomatických služeb

Délka vzdělávacího programu:                                          4 roky

Pojetí a cíle vzdělávacího programu

Obsahovou stránku prvního ročníku studijního oboru tvoří z podstatné části učivo všeobecně vzdělávacích předmětů. Cílem tohoto uspořádání hodin je srovnání výstupní úrovně žáků ze základní školy pro potřeby studijního oboru a prohloubení vědomostí některých všeobecně vzdělávacích předmětů.

Učivo prvního cizího jazyka v prvním ročníku navazuje na výstup ze základní školy, je však nutné zjistit úroveň toho výstupu u jednotlivých žáků a část učiva prvního cizího jazyka využít ke srovnání rozdílů ve vědomostech žáků. Podobný postup je nutný hlavně u těch  všeobecně vzdělávacích předmětů, které mají vliv na výstup žáka studijního oboru v požadovaném profilu absolventa.

V prvním ročníku studijního oboru se žáci začínají učit i druhý cizí jazyk, kde se počítá s nulovou znalostí tohoto jazyka na výstupu ze základní školy.

                        Učivo odborných předmětů je v prvním ročníku zaměřeno na výuku korespondence s prolínáním na praktické činnosti.

Ve druhém ročníku  se ke dvěma vyučovaným cizím jazykům připojuje třetí cizí jazyk, jehož výstup (při nulovém vstupu) je úrovni na výstupu ze základní školy a má význam pomocný z hlediska orientace v cizích jazycích.

                        Třetí až čtvrtý ročník studia je zaměřen na specializaci studijního oboru. Snižuje se procento všeobecně vzdělávacích předmětů a zvyšuje procento odborných předmětů se zaměřením na úroveň výstupu. Výuku specializovaných předmětů budou u tohoto oboru provádět (externí učitelé) odborníci, zabývající se na úrovni státních orgánů danou problematikou. Předpokládá se přímé napojení těchto odborných teoretických předmětů na reálné praktické činnosti.

                        Výuka předmětu praxe ve čtvrtém ročníku je upravena tak, aby mohla být vcelku vykonávána v úřadech státní správy.

Cílem vzdělávacího programu je absolvent, vykonávající specializované obslužné a organizační činnosti na zastupitelských úřadech a úřadech státní správy. Jeho vědomosti a dovednosti proto zasahují nejen do oblasti účetnictví, práva, personálního managementu a psychologie, ale i do oblasti estetiky, jednání, vystupování, znalostí diplomatického protokolu a oblasti zdravé výživy. Jednou z jeho hlavních priorit je i širší oblast používání cizích jazyků v rozsahu osvojených poznatků, znalost používání výpočetní techniky pro svou činnost a schopnost přizpůsobení se daným podmínkám. Důležitým bodem výuky je i získání pocitu národní hrdosti u absolventa v návaznosti na jeho jednání.

Charakteristika obsahových složek

Všeobecné vzdělávání –

Všeobecné vzdělávání ve svých jednotlivých složkách naplňuje cíle profilu absolventa jak s ohledem na předpokládanou úroveň vzdělávání, tak na odbornou profilaci. Obsah vzdělávacího programu vychází ve složce všeobecně vzdělávací ze základního kurikula a obsahuje následující okruhy vzdělávání:

¨                  jazykové vzdělávání, které zahrnuje výuku jednak českého jazyka, jednak studium tří cizích jazyků. Ve výuce českého jazyka se rozvíjejí dovednosti žáků kultivovaně se vyjadřovat ústně a písemně. Studium cizích jazyků navazuje na základní školu. V prvním cizím jazyce pokračují žáci ve studiu ze základní školy, ve druhém a třetím jazyce s rozdílnou výstupní úrovní jsou zpravidla začátečníky;

¨                  společenskovědní vzdělávání obsahující vybrané učivo z psychologie, historie, sociologie, estetiky, zdravovědy, demografie a práva. Základním cílem není vybavit žáka množstvím poznatků, nýbrž rozvíjet jeho sociální a osobní kultivaci, usnadnit mu pochopení sebe sama i druhých lidí, chápat a vědomě akceptovat principy a normy demokratické společnosti;

¨                  matematické vzdělávání, které vede žáky k pochopení kvantitativních vztahů v přírodě a společnosti a rozvíjí jejich logické myšlení. Matematické vzdělávání žáky vybavuje poznatky, jež jsou potřebné pro chápání nejen ekonomických jevů a závislostí, ale i pro uplatnění v praxi a pro další vzdělávání;

¨                  přírodovědné vzdělávání zahrnující nepřímo vybrané poznatky z fyziky, biologie chemie a ekologie. Žáci si osvojují nejdůležitější děje a zákonitosti nutné k pochopení jevů a procesů v přírodě i v každodenním životě. Žáci si prohlubují ekologické vědomí důležité pro formování citlivého vztahu člověka k životnímu prostředí;

¨                  estetické vzdělávání rozvíjející estetické cítění žáků, které vychovává k citlivému vztahu ke kulturním hodnotám společnosti a životního prostředí. Ve studijním oboru se na formování estetického cítění a vzdělávání žáků podílí zejména literární vzdělávání. Vede k rozvoji čtenářské výchovy a k pochopení uměleckého a filozoficko-etického přínosu starší a moderní literatury;

¨                  tělesná kultura přispívá k všestrannému a harmonickému rozvoji žáků upevňováním zdraví, rozvojem pohybových schopností a dovedností. Vedle systému tělesných cvičení rozvíjejících fyzické dispozice si žáci osvojují vědomosti a dovednosti z oblasti biologie člověka a zdravotní výchovy.

Klíčové dovednosti

                        V oblasti klíčových dovedností jsou rozvíjeny žákovy dovednosti související s jeho přípravou na pracovní, osobní a společenský život. S ohledem na budoucí pracovní uplatnění absolventů je pozornost věnována zejména:

¨                  prezentaci osobních i pracovních záležitostí písemnou i ústní formou posluchačům ve svém okolí;

¨                  dovednosti pohotovému ovládání mluvené formy  spisovného jazyka;

¨                  schopnosti promítnout základní lidské hodnoty do vystupování;

¨                  čitelnému a přesnému zpracování písemností;

¨                  přijímání osobní odpovědnosti za plnění úkolů;

¨                  volbě postupů vhodných k objasnění a řešení zadaných problémů či problémových situací;

¨                  praktickému využívání matematických metod pro řešení konkrétních příkladů a problémů a přesnému komplexnímu zaznamenávání a vedení číselných údajů;

¨                  vytváření uceleného přehledu o zdrojích informací, jejich účelu a vhodném způsobu jejich využívání a uchovávání;

¨                  ovlivnění vztahu k minoritám ve smyslu tolerantnosti a porozumění;

¨                  bezproblémové práci s počítačem a jeho periferními zařízeními;

¨                  přivykání na samostatnou i týmovou práci.

Odborné vzdělávání

            Odborné vzdělávání tvoří dvě základní složky: první týkající se správních činností, a druhá, profesní, zaměřená na jednání, vystupování a specifické činnosti oboru.

¨                  právo a veřejná správa seznamuje žáky se systémem práva v demokratickém státě a s jeho jednotlivými odvětvími. Těžiště tvoří znalost správního práva a odvětví s ním související. Žáci jsou vedeni ke znalosti právních norem a k dovednosti pracovat s právními normami;

Seznamují se teoreticky i prakticky se strukturou a řízením státní správy, s činností jednotlivých orgánů státní správy a se způsobem zajišťování jejich agend.

Součástí výuky jsou specifické činnosti nutné pro jejich práci na zastupitelských úřadech a úřadech státní správy a samosprávy ( výuka předmětů: Diplomatický protokol, Základy rétoriky, Kultura osobního projevu aj.);

¨                  ekonomika a účetnictví zajišťuje žákům základní znalosti ekonomických pojmů a znalosti základů jednoduchého a podvojného účetnictví;

¨                  sociálně komunikativní dovednosti: prostřednictvím tohoto okruhu si žáci prohlubují dovednosti sociální interakce a komunikace, kultivovaného přístupu k lidem s pochopením pro jejich problémy. Osvojují si metody vedení druhých lidí, metody týmové práce a kooperace. Součástí výuky je i získání přehledu o základních pojmech z oblasti psychologie osobnosti, vývojové a sociální psychologie;

¨                  technickoadministrativní, ve kterém se žáci učí zpracovávat dílčí správní agendy a pracovat s moderní kancelářskou a výpočetní technikou;

¨                  oblast výživy: zajišťuje žákům základní znalosti z oblasti zásad zdravé výživy. Žáci si teoreticky i prakticky osvojují základy znalostí z oblasti přípravy pokrmů, jejich podávání a stolničení.

Klíčové dovednosti

                        V oblasti klíčových dovedností jsou rozvíjeny žákovy dovednosti související s jeho specializací a s ohledem na jeho pracovní uplatnění. Pozornost je zaměřena zejména na:

¨                  znalost práva a právních předpisů v oboru. Vypěstování návyku na neustálé doplňování informací z oblasti práva a právních změn;

¨                  znalost specifických činností vyplývajících ze zaměření oboru (např. diplomatický protokol);

¨                  znalost základů ekonomiky, jednoduchého a podvojného účetnictví, včetně získávání informací o změnách;

¨                  využití znalostí personálního managementu pro svoji vlastní práci a pro organizování práce spolupracovníků v zázemí státních orgánů;

¨                  osvojení zásad duševní hygieny v režimu práce a odpočinku, aby se péče o duševní a tělesné zdraví stala součástí hodnotového systému jedince;

¨                  využívání poznatků z psychologie pro jednání s lidmi a při řešení problémových situací osobních i pracovních;

¨                  pochopení podstaty sociálně ekonomických jevů a na schopnost využití těchto informací pro svou práci;

¨                  znalost současné politické a náboženské situace v jednotlivých zemích a schopnost přizpůsobit svoji činnost vzniklým podmínkám;

¨                  znalost zásad zdravé výživy a využití těchto znalostí pro práci v oboru;

¨                  znalost zásad společenského jednání a využití těchto znalostí pro práci v oboru.

Organizace výuky

            Studium je organizováno jako čtyřleté denní pro žáky, kteří úspěšně ukončili 9. ročník základní školy. Studium je ukončeno maturitní zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje úplné střední odborné vzdělání. Součástí studia je odborná praxe v rozsahu učebního plánu. Ve čtvrtém ročníku je praxe prováděna jako souvislá, v rozsahu 4 – 5 týdnů před koncem školního roku. Praxe v rámci souvislých týdnů se realizuje na pracovištích orgánů státní správy a zastupitelských úřadů Tuto praxi bude možno prodloužit i mimo učební plán do období hlavních prázdnin podle dohody organizace a školy, a to tak, aby tato praxe nenarušovala ukončení školního roku.

Výuka předmětu Výživa a příprava pokrmů, bude vyučována v měsíčních blocích na specializovaném pracovišti, podle hodinové dotace 1. - 3. ročníku.

Součástí přípravy na výkon povolání je i možnost získání řidičského průkazu skupiny „B“ a zajištění kurzů tance, jako doplňku výuky.

Metodické přístupy

Pojetí výuky vychází jak z výchovně vzdělávacích cílů a obsahových okruhů daných pro 3. vzdělávací úroveň a příslušný směr vzdělávání Standardem středoškolského odborného vzdělávání, tak z cílů definovaných v profilu absolventa vzdělávacího programu. Je orientováno zejména na:

¨                  vhodnou motivaci žáka vedoucí k zájmu o probírané učivo;

¨                  zdůraznění výběru učiva, které odpovídá praktickým potřebám v osobním i profesním životě;

¨                  upřednostňování aktivizujících metod práce žáka, přičemž důraz je kladen na intelektuální dovednosti žáka, na ovlivňování jeho postojů;

¨                  vhodný výběr příkladů s ohledem na žákovy životní skutečnosti, což je předpokladem lepšího porozumění probírané tématice;

¨                  důslednou zpětnou vazbu ve všech všeobecně vzdělávacích předmětech, tedy neustálé sledování míry naplňování stanovených cílů.

Výchovně vzdělávací cíle klíčových dovedností jsou od počátku přípravy aplikovány v jednotlivých předmětech především formou diskusních metod, řešením problémových příkladů a situací, metodou řešení konfliktních a mezních situací, inscenačními metodami apod. Vhodným způsobem realizace klíčových dovedností je především projektové vyučování, které spočívá v zadávání a řešení komplexních praktických úkolů – žákovských projektů, které integrují dílčí složky obsahu vzdělávacího programu. V jejich rámci mohou být navozovány přímé podmínky pro aktivní a intenzivní práci žáků, jako jsou např.: vědomí cíle společné činnosti učitele a žáků, zdůraznění motivačních předpokladů vyučovaní řešením praktických úkolů, navozování problémových situací apod.

Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce

            Neoddělitelnou součástí výchovně vzdělávacího procesu je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a hygiena práce.

                        Ve výchovně vzdělávacím procesu musí výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vycházet z platných právních předpisů – zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek a norem. Výklad musí směřovat od všeobecného ke konkrétnímu, tj. specifickému a postihovat jak otázky a předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce z hlediska jednotlivce, tak z hlediska pracovníka, řídícího činnost pracovního kolektivu.

                        V prostorách určených pro vyučování žáků je třeba vytvořit podle platných předpisů podmínky pro zajištění bezpečnosti a hygieny práce. Je nevyhnutné poučit žáky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a hygieně práce, zvláště při vykonávání praxe.

Možnosti dalšího vzdělávání