CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

 

Kód a název :

69-52-H/001 Kosmetička

Vstupní předpoklady žáků :

Učební obor je určen pro žáky a další uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku a kteří splnili podmínky přijímacího řízení

Délka a forma studia

3 roky denního, večerního a dálkového studia

 

Pojetí a cíle vzdělávacího programu

Vzdělávací program učebního oboru kosmetička je koncipován jako tříletý a  zabezpečuje získání odborných vědomostí a  praktických dovedností potřebných k  profesionálnímu vykonávání kosmetických služeb na úrovni středního odborného vzdělání. 

Cílem vzdělávacího programu je příprava k poskytování kvalifikovaných a kvalitních kosmetických služeb (základní odborné práce při přípravě zákazníků pro kosmetické úkony, např. povrchové čištění pleti pleťovou vodou a mlékem, odborné odličování řas a obočí, odstraňování chloupků, napařování kompresí i přístroji a různé druhy ručních a strojních masáží obličeje a krku, běžné odborné práce při ošetřování pleti a pokožky, např. depilace, aplikace obkladů a masek a kosmetické masáže různých  částí  těla, poradenské služby v kosmetickém ošetřování pleti ohledně používaní vhodných přípravků podle typu pleti a věku zákazníka) a poskytování kvalifikované a kvalitní péče o ruce a nohy. 

 

Charakteristika obsahových složek

Všeobecné vzdělávání 

Obsah vzdělávacího programu učebního oboru kosmetička je odvozen ve složce všeobecně vzdělávací od základního kurikula vymezujícího v podobě výchovně vzdělávacích cílů a obsahových okruhů šest oblastí všeobecného vzdělávání. 

Jazykové vzdělávání plní významnou socializační a kulturační funkci, neboť v návaznosti na   předcházející vzdělávání rozvíjí komunikativní kompetenci žáků v mateřském a cizím jazyce, učí je jazykově vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje kulturní a jiné hodnoty. Jelikož jazyk je důležitým nástrojem myšlení, napomáhá jazykové vzdělávání rozvoji kognitivních schopností žáků a jejich logického myšlení, na druhé straně přispívá i ke tříbení jazykového a estetického cítění a k celkové kultivaci osobnosti žáků.  

Společenskovědní vzdělávání  má multidisciplinární charakter, neboť jeho základ tvoří soubor poznatků z řady vědních disciplín (etiky, politologie, psychologie atd.). Základním cílem společenskovědního vzdělávání však není vybavit žáky množstvím poznatků, nýbrž sociální  a  osobnostní kultivace žáků. Osvojené poznatky mají usnadnit žákům pochopit sama sebe i druhé lidi, naučit se žít v užším i širším společenství, chápat a vědomě akceptovat principy a normy dané společnosti.  

Matematické vzdělávání rozvíjí numerické dovednosti a návyky žáků, vybavuje je poznatky potřebnými jak pro studium daného oboru, tak pro úspěšnou profesionální činnost a orientaci v každodenním životě v moderní společnosti. Matematika se významně podílí na formování intelektuálních schopností žáků, především na jejich logickém myšlení. 

Přírodovědné vzdělávání obsahuje vybrané poznatky z chemie a ekologie. Žáci si osvojují nejdůležitější chemické pojmy, veličiny a zákonitosti nutné k pochopení jevů a procesů v přírodě, odborné praxi i v každodenním životě. V ekologické oblasti se učí chápat nebezpečí ohrožení přírody lidskými činnostmi a zaujímat postoje k problémům v oblasti péče o životní prostředí. 

Estetické vzdělávání  má z hlediska přípravy v učebním oboru kosmetička   výrazné kultivační a výchovné poslání. Na estetické vzdělávání je nutno nahlížet jako na formativní oblast vzdělávacího procesu, která se realizuje  jednak přes vlastní tvůrčí činnost žáků, především ve vyučovacím předmětu estetická a výtvarná výchova, jednak přes poznání a pochopení krásy prostřednictvím konkrétních uměleckých i šířeji chápaných estetických výtvorů různých žánrů. 

Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví jako jednoho z předních požadavků moderní společnosti na každého jedince. Vedle klasické tělesné výchovy rozvíjející fyzické dispozice žáků jsou ve vyučovacím předmětu zdravověda  vymezeny i požadavky na vědomosti a dovednosti z oblasti biologie člověka a zdravotní výchovy.  

 

Odborné vzdělávání 

Složka odborného vzdělávání je odvozena od základního kurikula vypracovaného v podobě vzdělávacích cílů a obsahových okruhů pro  vzdělávací směr péče o vzhled člověka. Poskytuje  žákům ucelený soubor teoretických vědomostí, praktických dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění v kosmetických službách. Ve složce odborného vzdělávání jsou účelově propojeny poznatky z oblasti technologie,  zařízení a vybavení provozoven, materiálů, zdravovědy a ekonomiky. 

Technologie poskytuje teoretickou přípravu pro výkon kvalitních, hygienicky nezávadných a bezpečných  kosmetických služeb a je zaměřena na výchovu k uvědomělému dodržování zásad, pravidel a předpisů o hygieně a ochraně zdraví při práci, k dokonalé péči o zákazníka z hlediska estetického, módního a zdravotního. 

V oblasti zařízení a vybavení provozoven se seznamují žáci se strojním zařízením, vybavením a vnitřním uspořádáním provozoven, s funkcemi pracovního nářadí, pomůcek, nástrojů a zařízení, s jejich ošetřováním, čištěním a běžnou údržbou. 

Materiály poskytují žákům základní vědomosti o používaných materiálech, o jejich vlastnostech, o správném dávkování, bezpečné manipulaci, skladování a jejich aplikaci. Učivo umožňuje pochopení vztahu mezi složením látek, jejich vlastnostmi a možnostmi jejich praktického použití. 

Zdravověda poskytuje všeobecné poznatky ze somatologie, seznamuje se zásadami první pomoci  a vyskytujícími se kožními chorobami.   

Ekonomika uvádí žáky do ekonomického myšlení v souvislostech odpovídajících tržnímu hospodářství včetně zvýraznění problematiky soukromého podnikání. Umožňuje poznat základní ekonomické činnosti související s provozem podniků služeb a vede k odpovědnému plnění pracovních úkolů jednotlivce a k odpovědnosti za kvalitu vykonané práce. 

Mimořádný význam pro přípravu žáků na kvalifikovaný a kvalitní výkon povolání má odborný výcvik, který plní funkci integrujícího předmětu, v němž si žáci prohlubují všeobecné a odborné vědomosti a rozumové dovednosti, které si osvojili v teoretickém vyučování a učí se je používat v praxi. Odborný výcvik  je vykonáván ve vhodně vybavených zařízeních pod vedením kvalifikovaných a zkušených pracovníků.  

 

Klíčové dovednosti 

Klíčové dovednosti získávané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům přizpůsobivěji reagovat na prudký rozvoj vědeckého poznání a společenského vývoje a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění v pracovním a občanském životě. 

Výchovně vzdělávacích cílů klíčových dovedností ve vzdělávacím programu kosmetička   je dosahováno osvojením: 

komunikativních dovedností - dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně situaci, zpracovávat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat běžnou záležitost (např. technologický postup), číst s porozuměním a využívat informací získaných četbou;   

personálních a interpersonálních dovedností - personálních: dovednost zdokonalovat vlastní učení a výkonnost, dovednost využívat sebepoznávání, sebekontroly a seberegulace; - interpersonální: dovednost pracovat s druhými lidmi, přijímat odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních, kladně přistupovat k hodnocení svých pracovních výkonů ze strany okolí; 

dovednosti řešit problémy a problémové situace - identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti jejich řešení, vybírat a navrhovat řešení optimální v daném kontextu, stanovat a dodržovat efektivní postupy při realizaci řešení;   

numerické aplikace - dovednost používat různé  aritmetické postupy důležité pro řešení praktických situací;    

dovednost využívat informačních technologií - dovednost pracovat s osobním počítačem, využívat rozmanitých informačních zdrojů a informací různého druhu a charakteru v pracovním i mimopracovním životě.

 

Organizace výuky 

Studium je organizováno jako tříleté denní,  může být organizováno i jako večerní a dálkové. Je ukončeno závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje střední odborné vzdělávání.  Střední odborné učiliště zajišťuje  teoretické i praktické vyučování nebo je praktické vyučování zajišťováno ve střediscích praktického vyučování nebo pracovištích praktického vyučování. 

 

Metodické přístupy 

Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětů, konkrétní situaci v pedagogickém procesu i s ohledem na možnosti školy. V koordinaci s ostatními vyučujícími  a mistry odborné výchovy vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení požadovaných profesních vlastností a schopností jako je např. profesní vystupování, estetické cítění, kultivované vyjadřování, konstruktivní a vstřícné jednání se zákazníky i spolupracovníky. Tomu odpovídají adekvátní metodické přístupy ve výuce a využití osobního příkladu. 

Při výuce jak všeobecně vzdělávacích, tak odborných předmětů musí vyučující věnovat zvýšenou pozornost realizaci cílů klíčových dovedností a přizpůsobit jim své pedagogické působení na žáky. 

Orientaci, ve kterých vyučovacích předmětech se klade zvláštní důraz na realizaci cílů jednotlivých klíčových dovedností, poskytuje tabulka klíčových dovedností zařazená v učebních dokumentech za učebním plánem denní formy studia. 

Pro realizaci cílů klíčových dovedností se doporučuje jako jedna z nejvhodnějších aktivizujících metod pedagogické práce metoda projektového vyučování. Ta spočívá v tvorbě a  následné realizaci ucelených a vhodně tematicky koncipovaných žákovských projektů. (Příklad žákovského projektu je přiložen na závěr učebních dokumentů.)  

 

Vstupní předpoklady žáků 

Předpokladem pro přijetí ke studiu je úspěšné absolvování 9. ročníku základní školy. Uchazeči o studium musí vyhovovat též zdravotním požadavkům stanoveným pro tento  učební obor. Při přijímání ke studiu se dále hodnotí dosažené studijní výsledky, zájem uchazečů o obor a předpoklady pro jeho vykonávání po stránce fyzické, vzhledové a osobnostní.

 

Zdravotní požadavky na uchazeče 

Při výběru tohoto učebního oboru nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící:

- onemocněními pohybového aparátu znemožňujícími práci ve vynucené poloze a dlouhé stání,

- onemocněními spojenými s poruchou jemné motoriky rukou,

- chronickými a alergickými onemocněními kůže, závažnými a alergickými onemocněními dýchacích cest a spojivek,

- dekompenzovanými a subkompenzovanými záchvatovými stavy,

- poruchami srdeční činnosti a oběhové soustavy vylučujícími těžkou fyzickou zátěž,

- poruchami zraku (nutná centrální ostrost 5/5, J.č. 1 možnost s korekcí),

- poruchami barvocitu.

K posouzení zdravotního stavu je příslušný registrující praktický lékař. 

 

Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce 

Neoddělitelnou součástí teoretického a praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a hygieny práce. Výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci musí vycházet z platných právních předpisů - zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek a  norem. Výklad musí směřovat od všeobecného ke konkrétnímu, tj. specifickému pro učební obor. V prostorách určených pro vyučování žáků je třeba vytvořit podle platných předpisů podmínky pro zajištění bezpečnosti a hygieny práce. Je nevyhnutelné poučit žáky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Nácvik a procvičování činností, které odpovídají pracím, které jsou v souladu s vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 261/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů, mohou žáci vykonávat při výuce pouze v rozsahu stanoveném učební osnovou. Pokud to vyžaduje charakter činností, stanoví učební osnova z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce podmínky, v nichž je možné výuku provádět. 

Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí: 

1)   důkladné     seznámení   žáků    s předpisy   o   bezpečnosti  a   ochraně   zdraví   při  práci,  s protipožárními předpisy a s technologickými postupy,

2)   používání technického vybavení, které odpovídá bezpečnostním a protipožárním předpisům,

3)   používání osobních ochranných pracovních prostředků podle platných předpisů,

4)   vykonávání stanoveného dozoru. 

Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví. 

Práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje pracoviště před zahájením práce a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.