CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

Pojetí a cíle vzdělávacího programu

Učební obor poskytuje vzdělání a přípravu na povolání žákům, kteří z důvodu nedostačujících  znalostí neúspěšně ukončili povinnou školní docházku do základní školy. 

V oboru se připravují žáci, u nichž převládá sklon k manuální práci, proto převažuje praktická složka vzdělávání, v níž by žáci měli získat praktické dovednosti potřebné pro uplatnění v povolání i pro osobní život.

Za dominantní je proto považována praktická část přípravy. Také výuku ve všeobecně vzdělávacích předmětech je nutné směrovat pro potřeby praktického života. Důležitá je spolupráce všech vyučujících, aby žáci získali pevné základy teoretických vědomostí a potřebnou manuální zručnost. Hlavním cílem je společenské uplatnění žáků spolu se sociálním zabezpečením po absolvování přípravy v učebním oboru.

Učební osnovy vyučovacích předmětů jsou rámcové a vyučující přizpůsobí jejich náročnost možnostem a schopnostem žáků a potřebám regionu. Velký význam má individuální přístup vyučujících k žákům za účelem motivace žáků k pracovitosti, zodpovědnosti a samostatnosti. 

    Cílem vzdělávacího programu je připravit absolventy schopné pečovat o rodinu, provádět jednodušší pracovní činnosti při přípravě pokrmů, údržbě bytu a bytových zařízení, při zhotovování jednoduchých oděvů a bytových doplňků, při údržbě šatstva a prádla a při pěstování rostlin.   

   Žáci jsou vychováváni tak, aby byli schopni uplatnit se na trhu práce, začlenit se do společnosti a aby si vypěstovali kladný vztah k práci. 

Charakteristika obsahových složek 

Všeobecné vzdělávání 

Cílem tohoto vzdělávání je vytvoření předpokladů pro celkový rozvoj a kultivaci osobnosti žáků v návaznosti na vědomosti, dovednosti a postoje získané na základní škole. 

Jazykové vzdělávání zahrnuje výuku mateřského jazyka, jeho správné používání i v mimoškolním životě, vzbuzení zájmu žáků o četbu. Rozvíjí především komunikativní dovednosti žáků, tj. schopnost  samostatně souvisle se vyjadřovat, vysvětlit a zdůvodnit svůj názor. 

Společenskovědní vzdělávání se realizuje v předmětu občanská nauka. Jeho cílem je přispět k přípravě žáků na jejich osobní i občanský život v demokratickém státě tak, aby se žáci lépe orientovali ve společnosti a mohli se zapojit do ovlivňování veřejných záležitostí a dokázali řešit i své soukromé problémy. 

Matematické vzdělávání se podílí na rozvíjení samostatného a logického myšlení. Žáci se naučí využívat vědomosti a jednoduché matematické dovednosti při řešení různých situací  v pracovním i osobním životě. 

Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na rozvíjení fyzických dispozic žáků a na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví. 

Odborné vzdělávání 

    Obsah odborného vzdělávání je vymezen a uspořádán tak, aby žákům poskytl ucelený soubor nejnutnějších vědomostí a s ohledem na vzdělatelnost žáků především praktických dovedností a návyků potřebných pro jejich budoucí pracovní zařazení. Velká pozornost je proto věnována účelnému propojení a návaznosti obsahu odborných předmětů  a odborného  výcviku.

Klíčové dovednosti 

     Klíčové dovednosti získané prostřednictvím vzdělávání mají žákům umožnit lépe se přizpůsobit rozvoji vědy i společnosti a vytvořit obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění v pracovním i občanském životě. Vzhledem ke vzdělávacím a výchovným možnostem žáků připravujících se v tomto učebním oboru je možno rozvíjet komunikativní, personální a interpersonální dovednosti ve všeobecné i v odborné složce vzdělání. 

Organizace výuky 

     Příprava žáků je organizována jako dvouleté denní studium. Je ukončena závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje odbornou přípravu pro výkon povolání.  

     Vzhledem k tomu, že se jedná o přípravu žáků, kteří nemají kladný vztah k teoretické přípravě, je vhodné organizovat výuku tak, aby v týdnu byla zastoupena praktická i teoretická výuka. 

Metodické přístupy 

Při volbě metod a forem výchovně-vzdělávací práce musí vyučující respektovat charakter a obsah předmětu, úroveň vzdělatelnosti žáků i konkrétní možnosti školy. 

Těžiště vzdělávacího programu určeného pro žáky s malým zájmem o studium je především ve vyváženosti a vzájemném propojení mezi teoretickou a praktickou přípravou žáků. 

Za významné pro přípravu v tomto učebním oboru lze považovat důsledné uplatňování pedagogických zásad vyučujícími, zejména zásady názornosti a přiměřenosti učiva a využití osobního příkladu. 

Jednotliví vyučující při vzájemné  koordinaci vyvíjejí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení profesních vlastností a schopností žáků. 

     Je nutné, aby si pedagogičtí pracovníci (vedení školy i vyučující) uvědomili, že se v oboru připravují žáci, kteří byli na základní škole neúspěšné a kteří většinou v této přípravě ukončí své systematické vzdělávání, takže je důležité, aby získali vědomosti a dovednosti nezbytné pro další osobní, občanský a pracovní život. Je proto  nutné k těmto žákům přistupovat se záměrem maximálně je motivovat, zejména kladným hodnocením, využívat prostor ve všeobecně-vzdělávacích předmětech k prakticky zaměřeným činnostem a na modelových situacích řešit problémy běžného života. Informace by měly být podloženy vlastní činností žáků při řešení úkolů. Vyučující volí specifické metody, které žákům pomáhají lépe pochopit a osvojit si některé vědomosti a dovednosti. Pro názornost: exkurze na pracovní úřad a demonstrace hledání pracovního uplatnění, účast na přelíčení u soudu v trestním řízení s mladistvým, vyplňování různých dotazníků a tiskopisů, se kterými se setkají v běžném životě, sestavení životopisu. Vhodně lze použít i inscenační metody založené na hře, např. způsob komunikace s úředníky ve věcech jednotlivce či rodiny na úřadech, účast, konání a oblékání na různých společenských akcích apod.  

     Pozornost by měla být věnována také nácviku metod a technik učení a práci s textem jako základním zdrojem informací. Při vyučování je vhodné i využití počítače včetně speciálních výukových programů.

            Doporučená literatura pro pedagogy:

·      Mauš J.: Styly učení žáků a studentů, Portál 1998,

·      Lokšová I. - Lokša J.:Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole, Portál 1998,

·      Černochová M. a kol.: Využití počítače při vyučování, Portál 1998,

·      Slavík J.: Hodnocení v současné škole, Portál 1999,

·      Hermochová S.: Hry pro život,

·      Canfield J., Wells H.C.: Hry pro zlepšení motivace a sebepojetí žáků,

·      Valenta J.: Metody a techniky dramatické výchovy,

·      Machková E.: Metody dramatické výchovy,

·      Bakalář E.: Nové psychohry, Portál 1998,

·      Patersonová E.: Připravit, pozor, učíme se!, Portál 1998,

·      Canfield J., Siccone F.: Hry pro výchovu k odpovědnosti a sebedůvěře, Portál 1998.

            Vyučující v koordinaci s ostatními vyučujícími vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení profesních vlastností a schopností žáků.

            Kromě realizace klíčových dovedností vede vyučující žáky k trpělivé a soustavné práci a usiluje o to, aby si žáci vytvořili dobrý vztah k praktickým činnostem. Výchovu v tomto smyslu lze uplatnit zejména v předmětu odborný výcvik.

            Žákovský projekt do těchto učebních dokumentů (vzdělávacího programu) není zařazen s ohledem na charakter pracovních činností, pro jejichž výkon se žáci připravují. 

Další specifické požadavky: 

Zdravotní požadavky na uchazeče 

Při výběru tohoto učebního oboru nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:

-         poruchami funkce horních končetin  (jemná a hrubá motorika),

-         prognosticky závažnými chronickými a alergickými onemocněními kůže a dýchacích cest,

-         prognosticky závažnými onemocněními srdce a oběhové soustavy vylučujícími středně velkou zátěž.

Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného zaměření. K posouzení zdravotního stavu je příslušný registrující lékař. 

Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce 

     Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrana a hygiena práce. 

     Ve výchovně-vzdělávacím procesu musí výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vycházet z platných právních předpisů, zákonů, prováděcích vládních nařízeních, vyhlášek a norem. Výklad musí směřovat od všeobecného ke konkrétnímu, tj. specifickému pro učební obor. V prostorách určených pro vyučování žáků je třeba vytvořit podle platných předpisů podmínky pro zajišťování bezpečnosti a hygieny práce. Je nevyhnutelné žáky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci řádně poučit. 

     Nácvik a procvičování činností, odpovídajících pracím zakázaným mladistvým příslušným resortním seznamem, mohou žáci vykonávat při výuce pouze v rozsahu stanoveném učební osnovou. Pokud to vyžaduje charakter činností, stanoví učební osnova z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce podmínky, za kterých je možné výuku provádět. 

Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí: 

·      důkladné seznámení žáků s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s protipožárními předpisy, s technologickými postupy,

·      používání technického vybavení, které odpovídá bezpečnostním a protipožárním předpisům,

·      používání osobních ochranných pracovních prostředků podle platných předpisů,

·      vykonávání stanoveného dozoru.

     Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.