Základní údaje

Délka a forma studia :

4 roky, denní studium

5 let studium při zaměstnání - dálková forma

Obor je určen : pro absolventy ZŠ

Základní podmínky pro přijetí : úspěšné ukončení 9. ročníku ZŠ, splnění podmínek přijímacího řízení a požadovaná zdravotní kritéria

Způsob ukončení studia : maturitní zkouška

Dosažený stupeň vzdělávání : úplné střední odborné vzdělání (ÚSOV)

Pojetí studijního oboru

Studijní obor Předškolní a mimoškolní pedagogika připravuje žáky pro kvalifikovanou výchovně-vzdělávací činnost zaměřenou na výchovu a vzdělávání dětí a mládeže, popř. dospělých, rozvíjející jejich osobnost, schopnosti a zájmy. Absolventi tohoto oboru se uplatní především jako učitelé v mateřských školách, vychovatelé školských a mimoškolních zařízení (např. ve školních družinách, školních klubech, centrech volného času pro děti a mládež, dětských domovech a domovech mládeže), popř. jako vychovatelé v ústavech sociální péče pro děti a mládež či mentálně postižené dospělé. Výchova a vzdělávání směřují k tomu, aby žáci získali ucelené všeobecné a odborné vzdělání na úrovni, která jim umožní začít pedagogickou práci, své vzdělání dále rozvíjet a inovovat. Absolventi uvedeného studijního oboru mohou dále pokračovat ve studiu na vysokých školách, zejména na fakultách vzdělávajících učitele.

Pojetí výchovy a vzdělání vychází ze specifických rysů učitelské a vychovatelské přípravy na středoškolské úrovni. Jeho cíle se orientují na utváření osobnosti budoucího pedagoga, který má osvojeny potřebné vědomosti a dovednosti i vytvořeny osobnostní vlastnosti důležité pro výkon povolání. Kromě profesních cílů sleduje vzdělávání v tomto studijním oboru také všeobecně vzdělávací cíle, tj. další rozvoj osobnosti žáka, prohlubování jeho obecné vzdělanostní úrovně a přípravu na osobní i občanský život.

Vzdělávací obsah zahrnuje dvě základní složky : všeobecně vzdělávací a odbornou. Prostřednictvím všeobecně vzdělávací složky se rozšiřuje obecná vzdělanostní a osobnostní úroveň žáků a realizuje jejich středoškolské vzdělání. Zahrnuje vzdělání jazykové, společenskovědní, matematicko-přírodovědné a rozvoj tělesné kultury. Přitom vzhledem k charakteru oboru a budoucího povolání plní všeobecně vzdělávací složka i funkci odborně průpravnou.

Prostřednictvím odborné složky získávají žáci potřebné profesní znalost a kompetence. Důraz se přitom klade na rozvoj jejich specifických osobnostních kvalit důležitých pro pedagogickou práci. Žáci jsou vedeni k vytváření pozitivních sociálních vztahů k dětem a jejich rodičům, k respektování práv a názoru druhých lidí i dětí, ale i k dovednosti kultivovaně komunikovat s dětmi i dospělými a prezentovat vhodným způsobem svůj názor.

Základ odborné složky vzdělávání tvoří pedagogika, psychologie a předmětové metodiky, které poskytují poznatky nezbytné pro tvořivou výchovně vzdělávací práci s dětmi předškolního a školního věku. V dalších odborných předmětech si žáci osvojují specifické vědomosti a dovednosti, které ovlivňují jak jejich všeobecný rozhled a osobnostní rozvoj, tak odbornou přípravu na budoucí povolání. Jsou to vyučovací předměty hudební výchova s metodikou, výtvarná výchova s metodikou, tělesná výchova s metodikou, osobnostní a dramatická výchova, hra na hudební nástroj, jazykové a literární praktikum a předmět výpočetní a didaktická technika, který poskytuje žákům základní vědomosti a dovednosti ve způsobu komunikace s počítačem a seznamuje je s možnostmi jeho využití - společně s dalšími didaktickými prostředky - v budoucím povolání i pro potřeby dalšího vzdělávání. Zvláštní a významné postavení má pedagogická praxe, která poskytuje žákům možnost komplexně uplatnit osvojené vědomosti a dovednosti v konkrétní činnostech a podmínkách a kultivuje vztah k dětem.

Obsah výchovy a vzdělávání určuje i výběr metod a forem výchovně vzdělávací práce, které jsou vzhledem k cílům a funkcím vyučovacích předmětů blíže charakterizovány v pojetí jednotlivých učebních osnov. Důraz se klade na rozvoj myšlení a rozhodování, na dovednosti žáků řešit problémy, vyjadřovat svůj názor a argumentovat, přistupovat k pedagogické činnost s potřebnou dávkou invence a tvořivosti. Proto je třeba dávat přednost problémovým a projektovým metodám, které umožňují rozvíjet aktivitu, samostatnost a tvořivost žáků, praktickým cvičením, řešení modelových a problémových situací. Do této oblasti patří i používání žákovských projektů, které vedou žáky ke komplexnímu využívání teoretických vědomostí i praktických dovedností, k samostatné i týmové práci. Problémový přístup a další aktivizační metody je žádoucí uplatňovat také v průběhu odborné praxe žáků, která by měla být vždy řízena školou v součinnosti s vedením zařízení, kde praxe probíhá, i ve spolupráci se samotnými žáky tak, aby byli jejím aktivním subjektem.

Metodám výchovně vzdělávacího procesu odpovídají i jeho formy. Vedle hromadných forem se ve značné míře uplatňuje práce skupinová nebo týmová i individuální, seminární a jiné formy samostatné práce žáků.

Z hlediska praktické přípravy se zařazují exkurze, hospitace, pedagogická pozorování a vlastní výstupy žáků.

Vyučovací předměty se dělí v učebním plánu na základní, povinné pro všechny žáky, volitelné. Základní povinné vyučovací předměty tvoří předměty všeobecně vzdělávací a předměty odborné představující nezbytný odborný základ studijního oboru a příslušné profese. Volitelné předměty reagují na profesní a zájmovou orientaci žáků. Výběr a struktura volitelných předmětů je v kompetenci školy.

Učební plán je zpracován v některých vyučovacích předmětech jako fixní, v jiných předmětech jako rámcový. Závazně stanoví minimální rozsah vyučovacích hodin příslušného předmětu za celé studium. Rozpracování učebního plánu do ročníků je v kompetenci ředitele školy. Při jeho konkretizaci je třeba dbát jednak na to, aby nedošlo ke snížení stanoveného minimálního počtu hodin, jednak na návaznost vzdělávacího obsahu. Počet hodin v závorce v učebním plánu uvádí počet hodin, ve kterých lze třídy dělit na skupiny pro cvičení.

Nedílnou součástí odborné přípravy je odborná pedagogická praxe, která má charakter jednak průběžné praxe (její rozsah je vymezen v učebním plánu), jednak praxe souvislé v rozsahu 15 týdnů celkem v denním studiu a 5 týdnů celkem ve studiu při zaměstnání. Její organizace je v kompetenci školy. Ve studiu při zaměstnání je žádoucí, aby alespoň část této praxe vykonali žáci na jiném pracovišti, než kde jsou v pracovním poměru. Praxe by měla být zajištěna tak, aby žáci měli příležitost pracovat s různými kategoriemi dětské populace, ve školských zařízeních i v mimoškolních zařízeních pro volný čas dětí a mládeže.

Podmínky přijetí ke studiu

Do 1. ročníku studijního oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika se přijímají absolventi 9. ročníku základní školy (popř. 8. roč. ve studiu při zaměstnání), kteří splnili podmínky přijímacího řízení a zdravotní kritéria. Do studijního oboru jsou přijímáni uchazeči, u kterých je patrný vztah k práci s dětmi a mládeži a kteří mají potřebné hudební, výtvarné a pohybové schopnosti, předpoklady k výraznému mluvenému projevu a v době přijímacího řízení výslovnost bez závad.