CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
|
Kmenový obor: |
7842M Lyceum |
|
Studijní obor: |
78-42-M/006 Přírodovědné lyceum |
|
Vstupní předpoklady žáků: |
Vzdělávací program je určen pro žáky a další uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku a podmínky přijímacího řízení. |
|
Délka a formy studia: |
4 roky denní studium |
Vzdělávací program připravuje žáky ke studiu na vysokých a vyšších odborných školách, zejména technologického a přírodovědného charakteru.
Studijní obor sleduje tyto cíle:
- podchytit žáky s hlubším zájmem o přírodu, ochranu životního prostředí a přírodní vědy, kteří mají studijní předpoklady a ambice, nejsou však dosud profesně vyhraněni;
- poskytnout těmto žákům vědomosti a dovednosti všeobecně vzdělávacího i obecně odborného charakteru, které jim umožní snadněji se rozhodovat o další vzdělávací cestě;
- orientovat přípravu žáků na náročné studium na vysokých a vyšších odborných školách, seznámit žáky s využitím přírodních věd v aplikovaných odvětvích a ve vybraných technologických procesech šetrných k životnímu prostředí, používaných v určitých oborech, na něž je škola zaměřena;
- připravit uchazeče ke studiu na vysokých a vyšších odborných školách nejen po stránce vědomostní, ale také dovednostní a postojové, zejména formovat jejich pozitivní a odpovědný vztah k přírodě a k životnímu prostředí.
Vzdělávací program je založen na širším všeobecně vzdělávacím základě, se zastoupením všech všeobecně vzdělávacích předmětů obvyklých u lyceálních oborů (český jazyk a literatura, dva cizí jazyky, dějepis, zeměpis, občanská nauka, matematika, tělesná výchova, ekonomika, informační a komunikační technologie), avšak s rozšířenou výukou těch předmětů, jejichž hlubší znalost je požadovaným předpokladem pro navazující vysokoškolské nebo vyšší odborné studium příslušného zaměření.
Jde především o přírodovědné předměty a matematiku, které jsou zařazeny ve větším rozsahu, než tomu bylo ve standardních oborech středního odborného vzdělávání i jako základ v gymnaziálnim vzdělávání.
Součástí vzdělávacího obsahu jsou i předměty aplikačního charakteru, které rozšiřují znalosti všeobecně vzdělávacích předmětů o učivo související s budoucím studijním zaměřením.
Rozvíjí především komunikativní dovednosti žáků a učí je kultivovaně se vyjadřovat ústně i písemně v českém jazyce nebo v cizím jazyce a efektivně pracovat s textem jako zdrojem informací (rozvíjí čtenářskou gramotnost) i jako formativním prostředkem. Učí žáky vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje kulturní a jiné hodnoty. Jelikož je jazyk důležitým nástrojem myšlení, napomáhá jazykové vzdělávání rozvoji kognitivních schopností žáků a jejich logického myšlení, dále přispívá ke tříbení jazykového a estetického cítění a k celkové kultivaci osobnosti žáka. V neposlední řadě přispívá k jejich lepšímu porozumění těm lidem, jejichž jazyk žáci ovládají, kromě svého jazyka mateřského.
Připravuje žáky na život v současné společnosti, učí je hlouběji porozumět společenským jevům a fungování této společnosti. Kultivuje historické, právní a ekonomické vědomí žáků a přispívá k jejich mediální gramotnosti. Společenskovědní vzdělávání má také výrazný formativní charakter, neboť směřuje především k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace žáků, aby žili odpovědně a čestně, preferovali demokratické hodnoty a přístupy před nedemokratickými, dokázali jednat tolerantně a solidárně ve společnosti, která nutně směřuje k soužití lidí různých kultur a ke globalizaci. Společenskovědní vzdělávání vede žáky k porozumění genderové problematice a respektování plné rovnoprávnosti mužů a žen. Učí žáky klást si v životě otázky filozofického a etického charakteru a hledat na ně odpovědi. Zároveň plní v mnoha tématech průpravnou funkci směrem k obecně odbornému vzdělávání žáků. Učivo je zahrnuto v předmětech občanská nauka, dějepis, ekonomika, doplňuje se v některých obecně odborných předmětech.
Přispívá k rozvoji myšlení, usuzování a učí věcné argumentaci a tím přispívá k vytváření předpokladů důležitých pro přírodovědně zaměřené studium. Těžiště výuky matematiky v přírodovědném lyceu je v řešení úloh a problémů a rozvíjení schopnosti aplikovat matematické vědomosti a postupy zejména v přírodovědných a technologických disciplínách.
Realizuje se v předmětech fyzika, chemie, biologie a zeměpis. Na tyto předměty lze nahlížet z hlediska cílů vzdělávacího programu jako na předměty odborného a propedeutického charakteru. Přírodovědné vzdělávání připravuje žáky pro studium vybraných předmětů (člověk a prostředí, technologické procesy, analytická chemie, biotechnologie, mikrobiologie, odpady, monitorování životního prostředí apod.) a tím napomáhá jejich další studijní a profesní orientaci. Přírodovědné vzdělávání má i formativní charakter, neboť preferuje objektivitu a pravdivost poznání. Důraz je kladen také na rozvoj ekologického myšlení a chování žáků v osobním i pracovním životě v duchu udržitelného rozvoje a na výchovu žáka k péči o zdraví.
Přispívá především ke kultivaci osobnosti žáků v oblasti estetické, etické, emocionální a sociální. Formuje jejich vztah k uměleckým hodnotám a umění jako součásti životního stylu. Realizuje se především prostřednictvím literárního vzdělávání v předmětu český jazyk a literatura a v rámci výuky dějepisu.
Tato oblast je zaměřena na podporu fyzického i psychického zdraví žáků, na vytváření pozitivního vztahu k vlastnímu zdraví, na posilování fyzické zdatnosti a volních vlastností žáků. Cílem je vybavit žáky dovednostmi a znalostmi potřebnými pro vlastní tělesný rozvoj, učit je vyrovnávat jednostrannou pracovní zátěž a nedostatek pohybu. Důraz se klade na to, aby žáci získali kladný vztah k pohybovým a sportovním aktivitám, aby chápali význam pohybových aktivit pro zdraví. Učivo se realizuje jednak v předmětu tělesná výchova, jednak v dalších předmětech (např. biologie), dále formou sportovních kurzů a dalších sportovních aktivit organizovaných školou.
Obecným cílem vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je podpora počítačové gramotnosti žáků, jejich příprava na efektivní využívání informačních a komunikačních prostředků v běžném osobním životě i pro pracovní účely, jako zdroje informací a prostředku dalšího vzdělávání. Vzdělávání se realizuje jednak v rámci samostatného vyučovacího předmětu, jednak důsledným a funkčním využíváním práce s počítačem a internetem v celém vzdělávacím procesu.
Profilující vzdělávání je koncipováno v souladu s obecnou koncepcí oboru lyceum ve dvou rovinách. Jednu tvoří předměty povinné pro všechny žáky – technologie, člověk a prostředí a druhá je výběrová – tu tvoří soubor předmětů, které přispívají k rozšíření přírodovědného vzdělávání směrem k budoucímu oboru terciárního studia (např. analytická chemie, biotechnologie, mikrobiologie, monitorování životního prostředí, odpady, výživa, farmakologie, zemědělství).
Praktické vzdělávání se realizuje formou cvičení ve škole a pokud to podmínky umožní, lze uvažovat o exkurzích a stážích na vybraných pracovištích, které by přispěly k lepší profesní orientaci a motivaci žáků, i prohloubení jejich vědomostí ze základních i profilujících předmětů.
Jedná se o soubor schopností, znalostí a s nimi souvisejících postojů a hodnot, které jsou obecně uplatnitelné (přenositelné), mohou být využívány u každé práce bez ohledu na odbornost, i v osobním životě, a přispívají tedy k lepší zaměstnatelnosti absolventů. Prolínají celým odborným i všeobecným vzděláváním, na jejich vytváření se musí podílet různou mírou všechny vyučovací předměty.
Jedná se o tyto kompetence:
· komunikativní - vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných, na všeobecná i odborná témata, umět naslouchat druhým a vhodně reagovat na partnera, diskutovat a argumentovat, zpracovávat jednoduché texty a souvislé práce (protokoly, seminární nebo projektové práce), prezentovat je a obhajovat, číst s porozuměním a efektivně zpracovávat informace získané četbou;
· personální a sociální (interpersonálních) – usilovat o svůj další rozvoj, odhadovat své možnosti a stanovovat si přiměřené cíle, reálně plánovat a řídit své učení, pracovní činnost a kariérní růst, spolupracovat s ostatními a pracovat v týmu v různých pozicích a rolích, přijímat odpovědnost za svou práci;
· řešit běžné pracovní i mimopracovní problémy a problémové situace – zejména identifikovat problémy, hledat různá řešení, vyhodnocovat výsledky;
· kompetence k práci s informacemi a využívání prostředků informačních a komunikačních technologií - tzn. zejména volit zdroje informací, nacházet v textu a vybírat požadované informace, zaznamenávat je, kriticky je vyhodnocovat a interpretovat, používat počítač a jeho periferie, zvládnout základní práce se soubory, vytvořit strukturovaný textový dokument, pracovat na základní úrovní s tabulkovým procesorem a databází, komunikovat elektronickou poštou, získávat informace pomocí internetu;
· kompetence k matematickým aplikacím - aplikovat základní matematické postupy při řešení praktických úkolů pracovního i obecného charakteru, tzn. zejména volit vhodné matematické postupy a algoritmy, správně používat fyzikální a jiné jednotky, odhadovat výsledky a provádět jejich ověření, rozumět informacím se standardními matematickými pojmy a údaji.
Studium je organizováno jako čtyřleté denní. Součástí studia jsou i praktická cvičení (např. laboratorní práce apod.), jejichž počet a obsah je uveden v učebních osnovách příslušných předmětů, organizační zabezpečení je v kompetenci školy.
Maturitní zkouška se organizuje v souladu s platnými předpisy.
Nedílnou součástí vzdělávání žáků je příprava na aktivní uplatnění se na trhu práce. Pojetí a způsob realizace této přípravy jsou dány metodickým pokynem k zařazení učiva Úvod do světa práce, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády ČR č. 325 ze dne 3. dubna 2000 k „Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol.“ Vybrané prvky učiva jsou zapracovány v učebních dokumentech.
Zvýšenou a soustavnou pozornost je nutno věnovat vedení žáků k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a k dodržování pracovněprávních předpisů a problematice ochrany člověka za mimořádných událostí ve smyslu pokynu MŠMT č. j. 13586/03-22 ze dne 4.3.2003.
Metody a formy vzdělávání volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětu, ke konkrétní situaci ve vyučovacím procesu.
Ve výuce je žádoucí uplatňovat různé aktivizační metody, které napomáhají vytvoření požadovaných klíčových, odborných a dalších dovedností, podporují nadání žáků a jejich předpoklady pro vysokoškolské studium i zájem o profilující obory vzdělání a vědní obory. Jsou to například metody autodidaktické (techniky samostatného učení a práce), problémového vyučování, dialogické metody (diskuse, panelová diskuse, brainstorming, brainwritting), metody demonstrační, inscenační a simulační (sociodrama, řešení konfliktů, veřejná prezentace), metody projektového vyučování nebo jiné týmové práce.
Pro realizaci klíčových kompetencí, zejména kompetence řešit samostatně a komplexně prakticky orientované problémy a pracovat v týmu (jako člen nebo vedoucí), se doporučuje jako vhodná metoda projektové učení. Kromě toho žákovské projekty směřující vně školy pozitivně ovlivňují sociální, komunikativní, osobnostní a občanské dovednosti a postoje žáků. Proto se doporučuje zařazovat žákovské projekty pravidelně, a jsou-li nadpředmětového charakteru, alespoň dvakrát za dobu studijního cyklu.
Obsah vzdělávání je strukturován do vyučovacích předmětů, jejich rozsah je vymezen v učebních osnovách. Předměty se dělí na dvě skupiny – povinné pro všechny žáky, a nepovinné. Povinné vyučovací předměty zahrnují předměty základní a výběrové.
Výběrové předměty slouží k prohloubení odborných vědomostí žáků a zohledňují jejich zájmy z hlediska dalšího studia na vysokých školách nebo vyšších odborných školách. Škola je zařazuje podle zájmů žáků i svých možností; přitom je žádoucí umožnit žákům co největší spektrum předmětů.
Dále má škola k dispozici určitý počet disponibilních hodin (jejich počet je stanoven učebním plánem), které může využít k posílení povinných základních i výběrových předmětů, případně k zařazení dalších výběrových předmětů.
Učební osnovy jednotlivých vyučovacích předmětů jsou zpracovány rámcově, rozdělení učiva do ročníků a počty hodin pro jednotlivé tematické celky, pokud jsou uvedeny, jsou pouze orientační a doporučené. Rozvržení učiva do ročníků je v kompetenci školy.
V učebních osnovách jsou kromě učiva vymezeny také očekávané výstupy, a to jednak jako cíle, k nimž by měla výuka v daném předmětu směřovat (tj. z pozice učitele), jednak jako konkrétní výsledky osvojení učiva, kterých by měl žák na určité úrovni, odpovídající jeho schopnostem a učebním předpokladům, dosáhnout a být schopen prokázat.
Studijní obor nevyžaduje stanovení zvláštních zdravotních požadavků. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař. Zdravotní omezení vždy souvisí se specifickými požadavky zvoleného oboru, rozsahem výuky nebo předpokládaným uplatněním.