Kmenový
obor: 8241M Výtvarná a uměleckořemeslná
tvorba
Kód
a název vzdělávacího programu:
82-41-M/007
(82-32-6/01) Propagační
výtvarnictví- propagační grafika
82-41-M/008 (82-32-6/02)
Propagační výtvarnictví - výstavnictví
82-41-M/035
(82-32-6/03)
Propagační výtvarnictví - grafická
úprava tiskovin
82-41-M/009 (82-32-6/04)
Propagační výtvarnictví - aranžování
82-41-M/010
(82-32-6/05)
Propagační výtvarnictví - vědecká
kresba a ilustrace
Vstupní
předpoklady žáků: |
Do
studijního oboru mohou být přijati uchazeči, kteří splnili povinnou
školní docházku a vyhověli podmínkám přijímacího řízení, jehož
součástí je talentová zkouška. |
Délka vzdělávacího programu a
forma studia: |
4 roky, denní studium |
Pojetí a cíle vzdělávacího programu:
Jedná
se o vzdělávací program studijního oboru SOŠ. Obecným cílem vzdělávacího
programu je vybavit žáky potřebnými všeobecnými i odbornými vědomostmi a
dovednostmi zahrnujícími poznatky o činitelích, procesech a zákonitostech
současné propagační tvorby. Odborná příprava v rámci studijního oboru
je profilována do pěti specifických oblastí výkonu činností absolventa, a
to do oblastí
-
propagační grafiky,
-
výstavnictví,
-
grafické úpravy tiskovin,
-
aranžování,
-
vědecké kresby a ilustrace.
Při
výkonu činností je kladen důraz na aktivní uplatňování známých prvků
jednotlivých proudů a směrů výtvarně užitkové tvorby.
Struktura
vzdělávání je koncipována s ohledem na vzájemnou obsahovou provázanost
jednotlivých studijních oborů výtvarného a uměleckořemeslného charakteru
ve směru umění. Tvoří ji složka všeobecného a odborného vzdělání.
Složka všeobecného vzdělání respektuje charakteristiku dané vzdělávací
úrovně a je pro všechny studijní obory v daném směru společná. Složka
odborného vzdělávání obsahuje základní odborné a speciální odborné učivo.
Základní
odborné učivo poskytuje na vědním základě zobecněné, širší a
dlouhodoběji platné vědomosti, dovednosti, zejména však návyky v oblasti
metod myšlení a práce. Je základem žádoucí přizpůsobivosti absolventa v
rámci oboru. Základní odborné učivo poskytuje znalosti jevů, principů, zákonitostí
a vztahů výtvarně estetických, ekonomických a společenských souvislostí
i základní dovednosti aplikovat tyto vztahy a souvislosti při řešení
praktických úkolů. Tvoří základ odborné složky profilu absolventa. Řadí
se sem učivo dějin výtvarné kultury, výtvarné přípravy, technického
kreslení, písma, figurálního kreslení, počítačové grafiky a ekonomiky.
Speciální
odborné učivo je koncipováno jako dynamický systém umožňující uplatnění
absolventů v měnících se podmínkách společenské praxe a vytváří předpoklady
pro celoživotní učení. Je obsaženo ve vazbě na profilaci odborné přípravy
v předmětech
-
technologie, navrhování a praktická
cvičení,
-
dějiny knižní kultury a užité
grafiky, grafické výtvarné techniky, typografie, retuš,tiskové techniky,
knihařské zpracování, navrhování,
-
aranžování, propagace, zbožíznalství,
navrhování, praktická cvičení.
Součástí
učebních dokumentů je obecný učební plán, obsahující vyučovací předměty
se stanovenými hodinovými dotacemi za celé období studia. Tato forma učebního
plánu předpokládá, že škola si tento učební plán rozpracuje na
jednotlivé ročníky sama. V učebním plánu je ponechán prostor pro výběrové
vyučovací předměty, které škole poskytují možnost dotváření profilu
absolventa a v návaznosti na něj i učebního plánu.
Žáci
jsou vychováváni a vzděláváni tak, aby se stali osobnostmi s dobrou
orientací v širokém společenském prostředí, byli schopni vlastního
zdokonalování a úspěšného vyrovnávání se s osobními i profesními
problémy a měli z hlediska obecně lidského žádoucí hodnotovou orientaci.
Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit pracovníka dobře umístitelného na trhu práce, schopného adaptace na měnící se podmínky trhu práce, s rozvinutými klíčovými dovednostmi.
Charakteristika obsahových složek
Všeobecné vzdělávání
Obsah
vzdělávacího programu studijního oboru propagační výtvarnictví je
odvozen ve složce všeobecně vzdělávací od Standardu středoškolského
odborného vzdělávání vymezujícího v podobě výchovně vzdělávacích cílů
a obsahových okruhů šest oblastí všeobecného vzdělávání.
Jazykové vzdělávání
plní významnou socializační a kulturační funkci, neboť v návaznosti na předcházející
vzdělávání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v mateřském a cizím
jazyce, učí je vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi. Důležitou
součástí přípravy v cizím jazyce je i poznání základního odborného názvosloví
z oboru a jeho aktivní používání.
Společenskovědní vzdělávání
má
multidisciplinární charakter neboť obsahuje učivo z různých humanitních a
společenskovědních disciplín, jako jsou psychologie, politologie, teorie státu
a práva, etika, filozofie, historie apod. Základním cílem společenskovědního
vzdělávání je vybavit žáka určitým množstvím poznatků a jeho
osobnostní a sociální kultivace. Osvojené poznatky mají usnadnit žákovi
pochopit sama sebe i druhé lidi, naučit se žít v užším i širším společenství,
chápat a vědomě akceptovat principy a normy dané společnosti.
Matematické vzdělávání poskytuje
žákům ucelený systém poznatků, rozvíjí jejich numerické dovednosti a návyky,
vybavuje je poznatky potřebnými pro studium daného oboru.
Přírodovědné vzdělávání
zahrnuje fyziku, chemii a ekologickou výchovu. Žáci si osvojují důležité
pojmy, veličiny a zákonitosti z fyziky a chemie nutné k pochopení jevů
a procesů v přírodě, odborné praxi i v každodenním životě. V ekologické
oblasti se učí chápat nebezpečí ohrožení přírody lidskými činnostmi a
zaujímat postoje k problémům v oblasti péče o životní prostředí.
Estetické vzdělávání
má nadpředmětový charakter, neboť má výrazné kultivační a výchovné
poslání. Na estetické vzdělávání je nutno nahlížet jako na formativní
oblast vzdělávacího procesu, která se realizuje jednak vlastní tvůrčí činností
žáka, jednak poznáním a pochopením krásy prostřednictvím konkrétních
uměleckých děl i šířeji chápaných estetických výtvorů různých žánrů.
Estetická výchova prostupuje celým vzdělávacím obsahem a přispívá k
pochopení zákonitostí moderní výtvarné a uměleckořemeslné tvorby.
Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví, na osvojení vědomostí a dovedností z oblasti zdravotní výchovy včetně zvládnutí základů první pomoci při úrazu. Upevnění dovedností první pomoci je součástí pracovní náplně tělovýchovně výcvikového kurzu.
Odborné vzdělávání
Složka
odborného vzdělávání je odvozena od Standardu středoškolského odborného
vzdělávání v podobě vzdělávacích cílů a obsahových okruhů pro vzdělávací
směr umění. Poskytuje žákům ucelený soubor vědomostí, intelektuálních
a manuálních dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění.
Ve
složce odborného vzdělávání jsou důsledně propojeny teoretické poznatky
z oblasti historie umění a vývoje společnosti, výtvarně-technických
disciplin, technologie a materiálů, ekonomiky a ekologie s jejich praktickými
aplikacemi.
Učivo
obsahového okruhu historie umění a vývoje
společnosti poskytuje žákům, celkové historické poučení o vývoji
společnosti od jejího vzniku až po současnost a o základních historických,
výtvarných a estetických zákonitostech v tomto vývoji působících. Vede
žáky k široké orientaci v dějinách výtvarného umění a uměleckého řemesla.
Objasňuje základní souvislosti umění s vývojovými etapami všeobecných dějin
lidstva a na základě těchto poznání v žácích formuje estetické myšlení
a cítění. Přispívá k pochopení kulturního dědictví minulosti a pěstuje
hluboký zájem o obor.
Vzdělávání
v oblasti výtvarně-technických
disciplin je obsaženo v předmětech výtvarná příprava, technické
kreslení, písmo, figurální kreslení, počítačová grafika, navrhování a
praktická cvičení. Učivo výtvarné přípravy rozvíjí výtvarné myšlení
žáků, vede k osvojení výtvarného jazyka a vytváří předpoklady pro
samostatnou tvorbu ve zvoleném oboru (event. v oborech příbuzných). Vědomosti
a dovednosti osvojené v rámci předmětu výtvarná příprava jsou dále
systematicky rozvíjeny v předmětech technické kreslení, písmo, figurální
kreslení, počítačová grafika, navrhování a praktická cvičení. Učivo
technického kreslení poskytuje žákům základní vědomosti a dovednosti z
oblasti deskriptivní geometrie a názorného zobrazování. Přispívá k
utvrzování prostorové představivosti a k vytváření asociací mezi skutečným
tvarem zobrazovaného objektu a jeho znázorněním. Učivo předmětu písmo
poskytuje žákům základní poučení o historickém vývoji písma, seznamuje
je s odbornou terminologií a vytváří u nich systém vědomostí a dovedností
nezbytných pro oblast jeho praktického užívání. Učivo předmětu figurální
kreslení poskytuje žákům na přiměřené úrovni potřebné vědomosti a
dovednosti v oblasti estetického vnímání a výtvarného vyjádření lidské
figury a vede žáky k chápání člověka jako proporčního měřítka věcí
pro všechny obory lidské činnosti. Učivo předmětu počítačová grafika
seznamuje žáky s možnostmi využití počítačových grafických systémů.
Získané vědomosti a dovednosti žáci aplikují ve vazbě na navrhování a
praktická cvičení při tvůrčím a osobitém zpracování daného uměleckého
záměru. Učivo předmětu navrhování rozvíjí vlastní tvořivou aktivitu
žáků a vede k samostatnému řešení zadaných úkolů v rámci oboru. Nedílnou
součástí výuky jsou praktická cvičení, kde si žáci formou praktických
činností ověřují systém teoretických poznatků a získávají specifické
výtvarné dovednosti při uplatňování tvůrčího přístupu k realizaci
vlastních návrhů.
Učivo
obsahového okruhu technologie a materiály
tvoří základ odborného vzdělávání technologického charakteru.
Vybavuje žáky nutnými výchozími vědomostmi o materiálech používaných v
oblasti propagačního výtvarnictví, jejich vlastnostech a způsobech jejich
použití. Tento základ je podle profilace odborné přípravy doplněn systémem
speciálních vědomostí a dovedností o používaných materiálech, technikách
a technologických postupech uplatňovaných v dané oblasti odborných činností.
Učivo obsahového okruhu ekonomika a ekologie uvádí žáky do ekonomického myšlení v souvislostech odpovídajících tržnímu hospodářství. Umožní jim osvojit si základní vědomosti a dovedností z oblasti pracovněprávních vztahů, živnostenského podnikání a podnikových činností. Učivo seznamuje žáky se základními zásadami ochrany a tvorby životního prostředí. Vychovává k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, k dodržování pracovní a technologické kázně a k odpovědnosti za kvalitu vykonané práce.
Klíčové dovednosti
Klíčové
dovednosti získávané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům
přizpůsobivěji reagovat na prudký rozvoj vědeckého poznání a společenského
vývoje a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění
v pracovním a občanském životě.
Z
hlediska významu klíčových dovedností pro studijní obor lze považovat za
žádoucí posilování
-
komunikativních
dovedností, zejména dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně
situaci, zpracovávat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst
s porozuměním a využívat informací získaných četbou,
-
personálních
a interpersonálních dovedností, zejména
zdokonalovat vlastní učení a výkonnost, dovednost využívat sebepoznávání,
sebekontroly a seberegulace, dovednost pracovat s druhými lidmi, přijímat
odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních,
-
dovedností
řešit problémy a problémové situace, zejména
identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti jejich řešení, vybírat
a navrhovat řešení optimální v daném kontextu, stanovovat a dodržovat
efektivní postupy při realizaci řešení,
-
dovednosti
numerické aplikace, zejména dovednost využívat
matematické a přírodovědné poznatky k řešení praktických úkolů a
situací z běžného života, vytipovat měřitelné a vypočitatelné složky
reálné situace, rozumět grafickému znázornění reálné situace a umět jí
využívat v praxi,
-
dovednost
využívat informačních technologií, zejména
dovednost využívat rozmanitých informačních zdrojů a informací různého
druhu a charakteru v pracovním i mimopracovním životě a kriticky posuzovat
tyto informační zdroje a jejich obsahy.
Organizace výuky:
Studium je organizováno jako čtyřleté denní pro žáky, kteří splnili povinnou školní docházku.Je ukončeno maturitní zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje úplné střední odborné vzdělání.
Metodické přístupy:
Metody
a formy výchovně vzdělávací práce zahrnují činnosti učitele a činnosti
žáka. Jsou způsobem realizace obecných didaktických principů na stanoveném
obsahu učiva a se zaměřením na cíle studijního oboru. Tyto cíle určují
i výběr metod a forem výchovně vzdělávací práce. Doporučuje se využívat
problémových metod, které umožňují soustavně rozvíjet pracovní aktivitu
žáků.
Formy
výchovně vzdělávací práce tvoří s metodami jednotný celek. Z hlediska
organizace výchovně vzdělávacího procesu je pro tento studijní obor
charakteristické, že se vedle běžných způsobů práce ve třídě uplatňují
v široké míře zejména praktické vyučování ve školních dílnách,
ateliérech, odborných učebnách ap. Významnou součástí vzdělávacího
procesu jsou exkurze.
Při
výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů by měl vyučující věnovat zvýšenou pozornost realizaci cílů klíčových
dovedností a přizpůsobit jim své pedagogické působení na žáky.
Orientaci,
ve kterých vyučovacích předmětech se klade zvláštní důraz na realizaci
cílu jednotlivých klíčových dovedností, poskytuje tabulka klíčových
dovedností zařazená v učebních dokumentech za učebním plánem.
Pro
realizaci cílů klíčových dovedností se doporučuje jako jedna z nejvýhodnějších
aktivizujících metod pedagogické práce metoda
projektového vyučování. Ta spočívá v tvorbě a následné realizaci
ucelených a vhodně tematicky koncipovaných žákovských projektů. Příklad
žákovského projektu z hlediska přípravy vyučujícího je přiložen.
Žákovský projekt zařazený
v těchto učebních dokumentech (vzdělávacím programu) není pro školy
povinný, ale jedná se o námět (ukázku) jednoho projektu, na základě kterého
si vyučující ve školách mohou zpracovat podklady pro realizaci konkrétních
projektů.
Kromě realizace klíčových dovedností vede vyučující žáky k trpělivé, soustavné a hodnotné práci a usiluje o to, aby žáci byli schopni nést odpovědnost za přijatá rozhodnutí a kvalitu vykonané práce.
Další specifické požadavky:
Zdravotní požadavky na uchazeče
Do
studijního oboru mohou být přijati chlapci nebo dívky netrpící poruchou
barvocitu, s dobrou funkcí pohybového systému a páteře, dovolující práci
ve vynucených polohách a delší stání, s dobrou funkcí rukou a schopností
jemných pohybů.
K
posouzení zdravotního stavu je příslušný registrující praktický lékař.