studijního oboru

82-41-M/007 (82-32-6/01) Propagační výtvarnictví- propagační grafika

82-41-M/008 (82-32-6/02) Propagační výtvarnictví - výstavnictví   

82-41-M/035 (82-32-6/03) Propagační výtvarnictví - grafická úprava tiskovin

82-41-M/009 (82-32-6/04) Propagační výtvarnictví - aranžování

82-41-M/010 (82-32-6/05) Propagační výtvarnictví - vědecká kresba a ilustrace

Denní studium

Poznámky:

1.      Cílem učebního plánu je umožnit školám organizaci vzdělávacího procesu podle konkrétních podmínek, v rámci daného subjektu. Prostřednictvím využití výběrových vyučovacích předmětů pak dosáhnout pružnější profilace studia.

2.      Konkretizovaný učební plán, rozpracovaný do jednotlivých ročníků studia, tvoří škola a schvaluje jej ředitel školy. Schválený učební plán je součástí povinné dokumentace školy.

3.      Povinné vyučovací předměty ( všeobecně vzdělávací, odborné, event. speciální odborné a studijní zaměření) představují základ vzdělání studijního oboru a jsou závazné v minimálním počtu hodin, uvedených v učebním plánu.

4.      Všeobecně vzdělávací předměty se realizují podle učebních osnov platných pro střední odborné školy a jsou vydány samostatně.

5.      Český jazyk a literatura, cizí jazyk a tělesná výchova musí být v konkretizovaném učebním plánu zastoupeny v každém ročníku studia.

6.      Učivo přírodovědných předmětů se v konkretizovaném učebním plánu člení na samostatné vyučovací předměty fyzika, chemie a základy ekologie. Hodinová dotace předmětu základy ekologie se doporučuje na 1 vyučovací hodinu týdně za studium. Hodinové dotace předmětů fyzika a chemie stanoví školy podle charakteru studia.

7.      Pro zařazení učiva dějepisu může škola volit dvě varianty:

a) Zařazení všeobecně vzdělávacího vyučovacího předmětu dějepis v prvním ročníku v dotaci 2 vyučovací hodiny týdně. V tomto případě se výuka odborného vyučovacího předmětu dějiny výtvarné kultury realizuje podle učební osnovy DVK, varianta 1 od druhého ročníku studia.

b) Zařazení odborného vyučovacího předmětu dějiny výtvarné kultury varianta 2, která obsahuje učivo dějepisu. V tomto případě se dějepis jako samostatný vyučovací předmět nezařazuje.

8.      Vyučovací předmět výtvarná příprava se zařazuje do 1. a 2. ročníku. Podle charakteru oboru jej lze členit na dva samostatné předměty, a to na přípravné kreslení a přípravné modelování.

9.      Vyučovací předmět navrhování se zařazuje do 3. a 4. ročníku. Podle charakteru oboru jej lze členit na dva samostatné předměty, a to na návrhové kreslení a návrhové modelování.

10.  Ve studijním zaměření Propagační grafika může škola v závislosti na materiálně technickém zabezpečení výuky rozpracovat učivo vyučovacích předmětů technologie a praktická cvičení do samostatných vyučovacích předmětů: litografie, sítotisk, typografie, hlubotiskové techniky apod. Rozpracované učební osnovy schvaluje ředitel školy a jsou součástí povinné dokumentace školy.

11.  Ve studijním zaměření Výstavnictví může škola rozpracovat učivo vyučovacího předmětu technologie do dvou samostatných předmětů: technologie a výstavnictví. Rozpracované učební osnovy schvaluje ředitel školy a jsou součástí povinné dokumentace školy.

12.  Ve studijním zaměření  Aranžování může škola rozpracovat učivo vyučovacího předmětu aranžování do dvou samostatných předmětů: aranžování a výstavnictví. Rozpracované učební osnovy schvaluje ředitel školy a jsou součástí povinné dokumentace - školy.

13.  Hodinové kapacity stanovené pro výběrové vyučovací předměty lze v konkretizovaném učebním plánu využít jednak na posílení hodinové dotace povinných vyučovacích předmětů (všeobecně vzdělávacích, odborných, event. speciálních odborných a předmětů jednotlivých studijních zaměření), jednak pro zařazení dalších vyučovacích předmětů. Učební osnovy těchto dalších vyučovacích předmětů zpracovává škola, schvaluje ředitel školy a jsou součástí povinné dokumentace školy.

14.  Příklady výběrových vyučovacích předmětů: anatomie, základy fotografování, práce s počítačem, sádrování, zbožíznalství, vedení malé firmy, právní nauka, aplikovaná psychologie, matematický seminář, další cizí jazyk, konverzace, základy zdravovědy, další speciální odborné předměty atd.

15.  Obsah učiva jednotlivých vyučovacích předmětů může vyučující upravit až do 30% jeho rozsahu zařazením nových poznatků a pro přizpůsobení učiva specifickým podmínkám školy a regionu.

16.  Struktura, obsah, rozsah i zpracování učební osnovy nepovinných vyučovacích předmětů jsou plně v kompetenci ředitele školy. Pro výuku je možné vytvářet skupiny žáků z různých tříd a ročníků.