Vstupní předpoklady žáků:

- učební obor je určen pro hochy a dívky

- úspěšné absolvování základní školy

- zdravotní způsobilost uchazeče

Délka vzdělávacího programu a forma studia:

- 3 roky denní studium

- 3 roky večerní studium

Pojetí a cíle vzdělávacího programu:

Učební obor umělecký kovář a zámečník splňuje požadavky na vzdělávací program učebního oboru SOU podle standardu středoškolského odborného vzdělávání s důrazem na tradiční rukodělné uměleckořemeslné činnosti v oblasti zpracování kovů.

Praktická složka vzdělávání výrazně působí na vytváření a formování klíčových i specifických dovedností a zajišťuje odbornou přípravu pro výkon povolání.

Vyučující mají v průběhu přípravy na zřeteli, že se žáci připravují především na práci v malém pracovním kolektivu, že se musí naučit organizovat si práci v návaznosti na činnost dalších navazujících profesí, zejména umělecký kovolijec a cizelér, umělecký pasíř.

Koncepce vzdělávacího programu spočívá v souladu všeobecného vzdělávání s postupně narůstajícím odborným vzděláváním. Teoretická a praktická složka vzdělávání klade důraz na upevňování a rozvoj klíčových dovedností. Klíčové dovednosti získané prostřednictvím vzdělávání mají rozhodující vliv na formování osobnosti budoucího absolventa z hlediska jeho uplatnění v osobním, profesním i společenském životě.

Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit pracovníky pro dělnická povolání uměleckořemeslného charakteru, orientovaná na činnosti reprodukční a realizační; připravit pracovníky dobře umístitelné na trhu práce, schopné adaptace na měnící se podmínky trhu práce, tzn. snadno rekvalifikovatelné, s rozvinutými klíčovými dovednostmi.

Charakteristika obsahových složek:

Všeobecné vzdělávání

Obsah vzdělávacího programu učebního oboru umělecký kovář a zámečník je odvozen ve složce všeobecně vzdělávací od standardu středoškolského odborného vzdělávání vymezujícího v podobě výchovně vzdělávacích cílů a obsahových okruhů šest oblastí všeobecného vzdělávání.

Jazykové vzdělávání plní významnou socializační a kulturační funkci, neboť v návaznosti na předcházející vzdělávání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v mateřském a cizím jazyce, učí je vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje kulturní a jiné hodnoty. Jelikož je jazyk důležitým nástrojem myšlení, napomáhá jazykové vzdělávání rozvoji kognitivních schopností žáků a jejich logického myšlení, na druhé straně přispívá i ke tříbení jazykového a estetického cítění a k celkové kultivaci osobnosti žáka.

Společenskovědní vzdělávání, které představuje zařazení předmětu občanská výchova, má multidisciplinární charakter, neboť jeho základ tvoří soubor poznatků z řady vědních disciplín, např. dějin, etiky, politologie, psychologie apod.. Základním cílem společenskovědního vzdělávání však není vybavit žáka množstvím poznatků, nýbrž sociální a osobnostní kultivace žáka. Osvojené poznatky mají usnadnit žákovi pochopit sama sebe i druhé lidi, naučit se žít v užším i širším společenství, chápat a vědomě akceptovat principy a normy dané společnosti.

Matematické vzdělávání rozvíjí numerické dovednosti a návyky žáků, vybavuje je poznatky potřebnými jak pro studium daného oboru, tak pro úspěšnou profesionální činnost a orientaci v každodenním životě v moderní společnosti. Matematika se významně podílí na formování intelektuálních schopností žáků, především na jejich logickém myšlení.

Přírodovědné vzdělávání obsahuje vybrané poznatky z fyziky, chemie a ekologie. Žáci si osvojí nejdůležitější fyzikální a chemické pojmy, veličiny a zákonitosti nutné k pochopení jevů a procesů v přírodě, odborné praxi a v každodenním životě. V ekologické oblasti se učí chápat nebezpečí ohrožení přírody lidskými činnostmi a zaujímat postoje k problémům v oblasti péče o životní prostředí.

Estetické vzdělávání má kultivační a výchovné poslání. Na estetické vzdělávání je třeba nahlížet jako na formativní oblast vzdělávacího procesu, která se realizuje jednak přes vlastní tvůrčí činnost žáka, jednak přes poznání a pochopení krásy prostřednictvím konkrétních uměleckých a šířeji chápaných estetických výtvorů různých žánrů. Estetické vzdělávání prolíná všemi vyučovacími předměty.

Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví jako jednoho z předních požadavků moderní společnosti na každého jedince. Vedle klasické tělesné výchovy rozvíjející fyzické dispozice žáků jsou ve vyučovacím předmětu odborný výcvik rozvíjeny vědomosti a dovednosti z oblasti zdravotní výchovy, zejména první pomoc při úrazech a otázky bezpečnosti a hygieny práce. Žáci musí být při tělesné výchově systematicky poučováni o nezbytnosti a o možnostech kompenzace jednostranného pracovního vytížení tělesnými cvičeními a rekreačním sportem.

Odborné vzdělávání

Složka odborného vzdělávání je odvozena od standardu středoškolského odborného vzdělávání vypracovaného v podobě vzdělávacích cílů a obsahových okruhů pro vzdělávací směr umění, užité umění. Poskytuje žákům ucelený soubor teoretických vědomostí, praktických dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění v oblasti uměleckého kovářství a zámečnictví. Odborné vzdělávání je zabezpečeno základními a speciálními odbornými předměty. Vědomosti a dovednosti z teoretické složky odborného vzdělávání jsou využívány v různých praktických aplikacích v předmětu odborný výcvik. Je tak zabezpečena vzájemná vazba teoretického a praktického odborného učiva, která je nezbytná pro profesní uplatnění absolventa v praxi.

Základní odborné vzdělávání je obsaženo v předmětech dějiny umění, výtvarná výchova, ekonomika, práce s počítačem a technické kreslení. Učivo těchto předmětů poskytuje vědomosti a dovednosti, zejména však návyky v oblasti metod myšlení a práce. Je základem žádoucí přizpůsobivosti absolventa v rámci oboru.

Speciální odborné vzdělávání učebního oboru je obsaženo zejména v předmětech materiály a technologie. Učivo těchto předmětů má značný význam pro výuku v odborném výcviku, neboť poskytuje přehled i poznatky o vlastnostech a druzích používaných materiálů, o výrobcích, jejich konstrukci a používaných technologiích v návaznosti na zhotovování konkrétních kovářských výrobků. Mimořádný význam pro přípravu žáků má odborný výcvik, který plní funkci integrujícího předmětu, v němž si žáci prohlubují všeobecné a odborné vědomosti a rozumové dovednosti, které si osvojili v teoretickém vyučování a učí se je používat v praxi. Odborný výcvik je vykonáván na vhodně vybavených pracovištích pod vedením kvalifikovaných a zkušených pracovníků.

Klíčové dovednosti

Klíčové dovednosti získávané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům přizpůsobivěji reagovat na prudký rozvoj vědeckého poznání a společenského vývoje a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění v pracovním a občanském životě.

Z hlediska významu klíčových dovedností pro učební obor lze považovat za žádoucí posilování

· komunikativních dovedností, zejména dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně situaci, zpracovávat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst s porozuměním textu,

· personálních a interpersonálních dovedností, zejména zdokonalovat vlastní učení a výkonnost, dovednost využívat sebepoznávání, sebekontroly a seberegulace, dovednost pracovat s druhými lidmi, přijímat odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních,

· dovednosti řešit problémy a problémové situace, zejména identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti jejich řešení, vybírat a navrhovat řešení optimální v daném kontextu, stanovovat a dodržovat efektivní postupy při realizací řešení,

· dovednosti numerické aplikace, zejména dovednosti používat různé aritmetické postupy důležité pro řešení praktických situací,

· dovednost využívat informačních technologií, zejména dovednost pracovat s osobním počítačem, využívat rozmanitých informačních zdrojů a informací různého druhu a charakteru v pracovním i mimopracovním životě.

Organizace výuky:

Příprava žáků je organizována jako tříleté denní pro žáky, kteří úspěšně ukončili 9. ročník základní školy. Studium může být organizováno i jako večerní, rovněž tříleté. Příprava je ukončena závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje střední odborné vzdělání. Škola zajišťuje teoretické i praktické vyučování, nebo je praktické vyučování zajišťováno ve střediscích praktického vyučování nebo pracovištích praktického vyučování.

Metodické přístupy:

Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětů, konkrétní situaci v pedagogickém procesu i s ohledem na možnosti školy. V koordinaci s ostatními vyučujícími a mistry odborné výchovy vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení požadovaných profesních vlastností a schopností. Tomu odpovídají adekvátní metodické přístupy ve výuce a využití osobního příkladu.

Při výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů musí vyučující věnovat zvýšenou pozornost realizaci cílů klíčových dovedností a přizpůsobit jim své pedagogické působení na žáky.

Orientaci, ve kterých vyučovacích předmětech se klade zvláštní důraz na realizaci cílů jednotlivých klíčových dovedností, poskytuje tabulka klíčových dovedností zařazená v učebních dokumentech za učebním plánem denní formy studia.

Pro realizaci cílů klíčových dovedností se doporučuje jako jedna z nejvhodnějších aktivizujících metod pedagogické práce metoda projektového vyučování. Ta spočívá v tvorbě a následné realizaci ucelených a vhodně tematicky koncipovaných žákovských projektů. Příklad žákovského projektu z hlediska přípravy vyučujícího je přiložen na závěr učebních dokumentů.

Žákovský projekt zařazený v těchto učebních dokumentech (vzdělávacím programu) není pro školy povinný, ale jedná se o námět (ukázku) jednoho projektu, na základě kterého si vyučující ve školách mohou zpracovat podklady pro realizaci konkrétních projektů v případě jejich zařazení do přípravy.

Kromě realizace klíčových dovedností vede vyučující žáky k trpělivé a soustavné práci a usiluje o to, aby si žáci vytvořili dobrý vztah k praktickým činnostem. Výchovu v tomto smyslu lze uplatnit zejména v předmětu odborný výcvik.

Další specifické požadavky:

Zdravotní požadavky na uchazeče

Pro zařazení do učebního oboru umělecký kovář a zámečník z hlediska zdravotního stavu uchazeče vadí onemocnění omezující funkce nosného a pohybového systému, znemožňující pohyb ve vynucených polohách, tj.postižení páteře,těžké a střední skoliózy, stavy po operaci páteře s poruchou stability a středními poruchami funkce, opakované vertebrogenní syndromy a projevy diskopatie, postižení horních končetin, zejména onemocnění postihující velké a malé klouby a poruchy koordinace paží a rukou, postižení dolních končetin závažného charakteru, stavy po těžkých úrazech s poruchou pohybové koordinace a se známkami atrofie svalové, stavy po congenitální luxaci s přetrvávajícími funkčními poruchami.

Při výběru do oboru vadí chronická alergická onemocnění

Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce

Neoddělitelnou součástí teoretického a praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a hygieny práce.

Ve výchovně vzdělávacím procesu musí výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vycházet z platných právních předpisů - zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek a norem. Výklad musí směřovat od všeobecného ke konkrétnímu, tj. specifickému pro učební obor.

V prostorách určených pro vyučování žáků je třeba vytvořit podle platných předpisů podmínky pro zajištění bezpečnosti a hygieny práce. Je nevyhnutelné poučit žáky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

Nácvik a procvičování činností, odpovídajících pracím zakázaných mladistvým příslušným resortním seznamem, mohou žáci vykonávat při výuce pouze v rozsahu stanoveném učební osnovou. Pokud to vyžaduje charakter činností, stanoví učební osnova z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce podmínky, za kterých je možné výuku žáků provádět.

Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí:

1. důkladné seznámení žáků s předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s protipožárními předpisy, s technologickými postupy,

2. používání technického vybavení, které odpovídá bezpečnostním a protipožárním předpisům,

3. používání osobních ochranných pracovních prostředků podle platných předpisů,

4. vykonávání stanoveného dozoru.

Stupně dozoru jsou vymezeny následovně:

Dozor vyžaduje soustavnou přítomnost osoby pověřené vedením praktického vyučování žáků na jejich pracovištích. V případě, že osoba pověřená vedením praktického vyučování neobsáhne současně zrakově všechna pracovní místa, je povinna je soustavně kontrolovat.

Stálý dozor předpokládá trvalou přítomnost osoby pověřené vedením praktického vyučování žáků na jejich pracovišti.

Přímý dozor vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené vedením praktického vyučování žáků na jejich pracovišti. Všechna pracovní místa musí osoba pověřená přímým dozorem zrakově obsáhnout z takové vzdálenosti, aby mohla po předchozí instruktáži bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů při ohrožení zdraví.