Kód a název vzdělávacího programu: 82-51-H/006 (85-56-2) Umělecký truhlář  

Vstupní předpoklady žáků: Do učebního oboru mohou být přijati žáci a uchazeči, kteří splnili povinnou školní docházku a vyhověli podmínkám přijímacího řízení, jehož součástí je talentová zkouška, a kteří vyhověli zdravotním požadavkům.

Délka vzdělávacího programu a forma studia:

- 3 roky denní studium

- 3 roky večerní studium

Pojetí a cíle vzdělávacího programu:     

Učební obor umělecký truhlář splňuje požadavky na vzdělávací program učebního oboru  SOU podle Standardu středoškolského odborného vzdělávání s důrazem na tradiční rukodělné uměleckořemeslné činnosti v oblasti zpracování dřeva. 

Praktická složka vzdělávání výrazně působí na vytváření a formování klíčových i specifických dovedností a zajišťuje odbornou přípravu pro výkon povolání.

            Vyučující mají v průběhu přípravy na zřeteli, že se žáci připravují především pro práci v malém pracovním kolektivu, a proto se  musí naučit organizovat si práci, i v návaznosti na činnosti dalších uměleckořemeslných profesí, jako např. umělecký řezbář.

            Teoretická a praktická složka vzdělávání kladou důraz na upevňování a rozvoj klíčových dovedností. Klíčové dovednosti získané prostřednictvím vzdělávání mají rozhodující vliv na formování osobnosti budoucího absolventa z hlediska jeho uplatnění v osobním, profesním i společenském životě. 

            Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit pracovníky pro dělnické povolání uměleckořemeslného charakteru, orientované na činnosti reprodukční a realizační; připravit pracovníky dobře umístitelné na trhu práce, schopné adaptace na měnící se podmínky trhu práce, tzn. snadno rekvalifikovatelné, s rozvinutými klíčovými dovednostmi.

Charakteristika obsahových složek:

            Všeobecné vzdělávání

            Obsah vzdělávacího programu učebního oboru umělecký truhlář je odvozen ve složce všeobecně vzdělávací od Standardu středoškolského odborného vzdělávání vymezujícího v podobě výchovně vzdělávacích cílů a obsahových okruhů šest oblastí všeobecného vzdělávání.

            Jazykové vzdělávání plní významnou socializační a kulturační funkci, neboť v návaznosti na předcházející vzdělávání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v mateřském a cizím jazyce, učí je vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje kulturní a jiné hodnoty. Jelikož je jazyk důležitým nástrojem myšlení, napomáhá jazykové vzdělávání rozvoji kognitivních schopností žáků a jejich logického myšlení, na druhé straně přispívá i ke tříbení jazykového a estetického cítění a k celkové kultivaci osobnosti žáka.

            Společenskovědní vzdělávání, které představuje zařazení předmětu občanská výchova, má multidisciplinární charakter, neboť jeho základ tvoří soubor poznatků z řady vědních disciplín, např. dějin, etiky, politologie, psychologie apod.. Základním cílem společenskovědního vzdělávání však není vybavit žáka množstvím poznatků, nýbrž sociální a osobnostní kultivace žáka. Osvojené poznatky mají usnadnit žákovi pochopit sama sebe i druhé lidi, naučit se žít v užším i širším společenství, chápat a vědomě akceptovat principy a normy dané společnosti.

            Matematické vzdělávání rozvíjí numerické dovednosti a návyky žáků, vybavuje je poznatky potřebnými jak pro studium daného oboru, tak pro úspěšnou profesionální činnost a orientaci v každodenním životě. Matematika se významně podílí na formování intelektuálních  dovedností žáků, především  jejich logického myšlení.

            Přírodovědné vzdělávání obsahuje vybrané poznatky z fyziky, chemie a ekologie. Žáci si osvojí nejdůležitější fyzikální a chemické pojmy, veličiny a zákonitosti nutné k pochopení jevů a procesů v přírodě, odborné praxi a v každodenním životě. V ekologické oblasti se učí chápat nebezpečí ohrožení přírody lidskými činnostmi a zaujímat postoje k problémům v oblasti péče o životní prostředí.

            Estetické vzdělávání má nadpředmětový charakter, neboť má výrazné kultivační a výchovné poslání. Na estetické vzdělávání je nutno nahlížet jako na jednu ze základních formativních  oblastí vzdělávacího procesu. Realizuje se jednak vlastní tvůrčí činností žáka především ve vyučovacím předmětu výtvarná výchova, jednak přes poznání a pochopení krásy prostřednictvím konkrétních uměleckých děl, estetických výtvorů a architektury různých epoch a žánrů především ve vyučovacím předmětu dějiny umění. Estetická výchova prostupuje celým vzdělávacím obsahem a přispívá k pochopení zákonitostí tradiční i moderní uměleckořemeslné tvorby.

            Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví jako jednoho z předních požadavků moderní společnosti na každého jedince.Vedle klasické tělesné výchovy rozvíjející fyzické dispozice žáků jsou ve vyučovacím předmětu dborný výcvik vymezeny požadavky na vytvoření předpokladů pro transfer získaných dovedností z oblasti tělesné kultury do pracovní metodiky a na zvládnutí kompenzačních cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil vzhledem k požadavkům praxe a budoucí profese, dále pak na vědomosti a dovednosti z oblasti zdravotní výchovy, především se jedná o zvládnutí základů poskytování první pomoci při úrazech.

            Odborné vzdělávání

            Složka odborného vzdělávání je odvozena od Standardu středoškolského odborného vzdělávání vypracovaného v podobě vzdělávacích cílů a obsahových okruhů pro vzdělávací směr umění, užité umění. Poskytuje žákům ucelený soubor teoretických vědomostí, intelektuálních a manuálních dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění v oblasti uměleckého truhlářství. Odborné vzdělávání je zabezpečeno základními a speciálními odbornými předměty. Vědomosti a dovednosti z teoretické složky odborného vzdělávání jsou využívány v různých praktických aplikacích v předmětu odborný výcvik. Je tak zabezpečena vzájemná vazba teoretického a praktického odborného učiva, která je nezbytná pro profesní uplatnění absolventa v praxi.

            Základní odborné vzdělávání je obsaženo především v předmětech dějiny umění, výtvarná výchova, technické kreslení, ekonomika a práce s počítačem. Učivo těchto předmětů poskytuje teoretické vědomosti, praktické dovednosti a zejména návyky v  oblasti metod myšlení a práce. Je základem žádoucí přizpůsobivosti absolventa v rámci oboru.

            Speciální odborné vzdělávání  učebního oboru je obsaženo zejména v předmětech materiály a technologie. Učivo těchto předmětů má značný význam pro výuku v odborném výcviku, neboť poskytuje poznatky o vlastnostech a druzích používaných materiálů, o výrobcích, jejich konstrukci a používaných technologiích při zhotovování konkrétních truhlářských výrobků. Mimořádný význam pro přípravu žáků má odborný výcvik, který plní funkci integrujícího předmětu. V odborném výcviku si žáci vytvářejí především manuální dovednosti, dále si  prohlubují všeobecné a odborné vědomosti, které si osvojili v teoretickém vyučování a učí se je používat v praxi. Odborný výcvik je vykonáván na vhodně vybavených pracovištích pod vedením kvalifikovaných a zkušených pracovníků.

            Klíčové dovednosti

            Klíčové dovednosti získávané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům pružněji reagovat na prudký rozvoj vědeckého poznání a společenského vývoje a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění v pracovním a občanském životě.

            Z hlediska významu klíčových dovedností pro učební obor lze považovat za žádoucí posilování

·      komunikativních dovedností, zejména dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně situaci, zpracovávat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst s porozuměním textu,

·      personálních a interpersonálních dovedností, zejména zdokonalovat vlastní učení a výkonnost, dovednost využívat sebepoznávání, sebekontroly a seberegulace, dovednost pracovat s druhými lidmi, přijímat odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních,

·      dovednosti řešit problémy a problémové situace, zejména identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti jejich řešení, vybírat a navrhovat řešení optimální v daném kontextu, stanovovat a dodržovat efektivní postupy při realizací řešení,

·      dovednosti numerické aplikace, zejména dovednosti používat různé aritmetické postupy důležité pro řešení praktických situací,

·      dovednost využívat informačních technologií, zejména dovednost pracovat s osobním počítačem, využívat rozmanitých informačních zdrojů a informací různého druhu a charakteru v pracovním i mimopracovním životě.

Organizace výuky:

            Příprava žáků je organizována jako tříleté denní studium pro žáky a uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku. Studium může být organizováno i jako večerní, rovněž tříleté. Příprava je ukončena závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje střední odborné vzdělání. Škola zajišťuje teoretické i praktické vyučování, nebo je praktické vyučování zajišťováno ve střediscích praktického vyučování nebo na pracovištích praktického vyučování. 

Metodické přístupy:

            Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětů, konkrétní situaci v pedagogickém procesu i s ohledem na možnosti školy.

            Při výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů musí vyučující věnovat zvýšenou pozornost realizaci cílů klíčových dovedností a přizpůsobit jim používané vyučovací metody a formy.

            Orientaci, kde se klade zvláštní důraz na realizaci cílů jednotlivých klíčových dovedností ve vyučovacích předmětech, poskytuje tabulka klíčových dovedností zařazená v učebních dokumentech za učebním plánem denní formy studia.

            Pro realizaci cílů klíčových dovedností se doporučuje jako jedna z nejvhodněji aktivizujících metoda projektové vyučování. Ta spočívá v tvorbě a následné realizaci ucelených a vhodně tematicky koncipovaných žákovských projektů. Příklad žákovského projektu z hlediska přípravy vyučujícího je přiložen na závěr učebních dokumentů.

            Žákovský projekt zařazený v těchto učebních dokumentech (vzdělávacím programu) není pro školy povinný, ale jedná se o námět (ukázku) jednoho projektu, který školy mohou využít jako vzor, na základě kterého si vyučující ve školách mohou zpracovat podklady pro realizaci konkrétních projektů.

            V celém procesu výuky vedou vyučující žáky k trpělivé a soustavné práci a usilují o to, aby si žáci vytvořili dobrý vztah k práci. Výchovu v tomto smyslu lze uplatnit zejména v předmětu odborný výcvik.

Další specifické požadavky:           

Zdravotní požadavky na uchazeče

            Při výběru do učebního oboru umělecký truhlář  nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:

·      nemocemi  pohybového ústrojí znemožňujícími práce ve vynucené poloze, dlouhé stání, středně velkou zátěž,

·      poruchami funkce horních končetin (poruchy hrubé i jemné motoriky),

·      prognosticky závažnými alergickými chorobami kůže, dýchacích cest, spojivek,

·      prognosticky závažnými chronickými onemocněními dýchacích cest, kůže,

·      prognosticky závažnými onemocněními srdce a oběhové soustavy vylučujícími i středně velkou zátěž,

·      krvácivými stavy různé etiologie,

·      prognosticky závažnými onemocněními endokrinními a přeměny látek, včetně diabetes mellitus,

·      záchvatovými a kolapsovými stavy včetně epilepsie v případě předpokladu práce ve výškách, práce s motorovou mechanizací, včetně prací, kde by mohlo dojít k ohrožení zdraví svého či spolupracovníků,

·      poruchami zraku (centrální zraková ostrost 5/7,5 možno s korekcí), poruchami zorného pole, poruchami barvocitu,

·      závažnými poruchami chování (sklon k užívání drog).

K posouzení zdravotního stavu je příslušný registrující praktický lékař.           

Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce

            Neoddělitelnou součástí teoretického a praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany.

            Ve výchovně vzdělávacím procesu musí výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vycházet z platných právních předpisů - zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek a norem. Výklad musí směřovat od všeobecného ke konkrétnímu a postihovat jak otázky a předpisy bezpečnosti z hlediska jednotlivce, tak pracovníka řídícího činnost kolektivu.

            V prostorách určených pro vyučování žáků je třeba vytvořit podle platných předpisů podmínky pro zajištění bezpečnosti a hygieny práce a požární ochrany.

            Rozsah praktické přípravy na povolání je určen učebními osnovami. Podmínky, za kterých je možno tuto přípravu provádět, stanoví ZP ve znění pozdějších předpisů v § 163 až 168 a dále ustanovení Vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 261/1997 Sb. ve znění pozdějších přepisů, podle níž je nutno respektovat zásady vztahující se k zakázaným pracím.

            Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí:

1.    Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.

2.    Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.

3.    Používání osobních ochranných prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.

4.    Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně v platném znění a vyhláškou MV č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR o požární ochraně.

5.    Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem odborné výchovy v souladu s přílohou č.1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb..

6.    Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:

            Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.

            Práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.

            Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích zaměstnanců příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.