CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
|
Kmenový obor: |
82-51-H Výtvarné a uměleckořemeslné práce |
|
Učební obor: |
82-51-H/012 Umělecký rytec |
|
Vstupní předpoklady žáků: |
Do učebního oboru mohou být přijati žáci a další uchazeči, kteří splnili povinnou školní docházku a vyhověli podmínkám přijímacího řízení, jehož součástí je talentová zkouška, a kteří vyhověli zdravotním požadavkům. |
|
Délka a forma studia: |
3 roky denní studium 3 roky večerní studium |
Učební obor umělecký rytec splňuje požadavky na vzdělávací program učebního oboru SOU podle Standardu středoškolského odborného vzdělávání s důrazem na tradiční rukodělné uměleckořemeslné rytecké činnosti v oblasti zpracování kovů.
Praktická složka vzdělávání výrazně působí na vytváření a formování klíčových i specifických dovedností a zajišťuje odbornou přípravu pro výkon povolání.
Vyučující mají v průběhu přípravy na zřeteli, že se žáci připravují především pro práci v malém pracovním kolektivu, a proto se musí naučit organizovat si práci, i v návaznosti na činnosti dalších uměleckořemeslných profesí.
Teoretická a praktická složka vzdělávání kladou důraz na upevňování a rozvoj klíčových dovedností. Klíčové dovednosti získané prostřednictvím vzdělávání mají rozhodující vliv na formování osobnosti budoucího absolventa z hlediska jeho uplatnění v osobním, profesním i společenském životě.
Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit pracovníky pro manuální povolání uměleckořemeslného charakteru, orientované na činnosti reprodukční a realizační; připravit pracovníky dobře umístitelné na trhu práce, schopné adaptace na měnící se podmínky trhu práce, tzn. snadno rekvalifikovatelné, s rozvinutými klíčovými dovednostmi.
Obsah vzdělávacího programu učebního oboru umělecký rytec je odvozen ve složce všeobecně vzdělávací od Standardu středoškolského odborného vzdělávání vymezujícího v podobě výchovně-vzdělávacích cílů a obsahových okruhů šest oblastí všeobecného vzdělávání.
Jazykové vzdělávání plní významnou socializační a kulturní funkci, protože v návaznosti na předcházející vzdělávání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v mateřském a cizím jazyce, učí je vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje kulturní a jiné hodnoty. Jelikož je jazyk důležitým nástrojem myšlení, napomáhá jazykové vzdělávání rozvoji kognitivních schopností žáků a jejich logického myšlení, na druhé straně přispívá i ke tříbení jazykového a estetického cítění a k celkové kultivaci osobnosti žáka.
Společenskovědní vzdělávání, které představuje zařazení předmětu občanská výchova, má multidisciplinární charakter, protože jeho základ tvoří soubor poznatků z řady vědních disciplín, například dějin, etiky, politologie, psychologie apod. Základním cílem společenskovědního vzdělávání však není vybavit žáka množstvím poznatků, nýbrž sociální a osobnostní kultivace žáka. Osvojené poznatky mají usnadnit žákovi pochopit sama sebe i druhé lidi, naučit se žít v užším i širším společenství, chápat a vědomě akceptovat principy a normy dané společnosti.
Matematické vzdělávání rozvíjí numerické dovednosti a návyky žáků, vybavuje je poznatky potřebnými jak pro studium daného oboru, tak pro úspěšnou profesionální činnost a orientaci v každodenním životě. Matematika se významně podílí na formování intelektuálních dovedností žáků, především jejich logického myšlení.
Přírodovědné vzdělávání obsahuje vybrané poznatky z fyziky, chemie a ekologie. Žáci si osvojí nejdůležitější fyzikální a chemické pojmy, veličiny a zákonitosti nutné k pochopení jevů a procesů v přírodě, odborné praxi a v každodenním životě. V ekologické oblasti se učí chápat nebezpečí ohrožení přírody lidskými činnostmi a zaujímat postoje k problémům v oblasti péče o životní prostředí.
Estetické vzdělávání má nadpředmětový charakter, neboť má výrazné kultivační a výchovné poslání. Na estetické vzdělávání je nutno nahlížet jako na jednu ze základních formativních oblastí vzdělávacího procesu. Realizuje se jednak vlastní tvůrčí činností žáka především ve vyučovacím předmětu výtvarná výchova, jednak přes poznání a pochopení krásy prostřednictvím konkrétních uměleckých děl i šířeji chápaných estetických výtvorů různých žánrů především ve vyučovacím předmětu dějiny umění. Ve všeobecně vzdělávací složce se na estetickém vzdělávání podílí literární výchova a výuka v předmětu český jazyk a literatura. Estetická výchova prostupuje celým vzdělávacím obsahem a přispívá k pochopení zákonitostí tradiční i moderní uměleckořemeslné tvorby.
Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví jako jednoho z předních požadavků moderní společnosti na každého jedince. Vedle klasické tělesné výchovy rozvíjející fyzické dispozice žáků jsou ve vyučovacím předmětu odborný výcvik vymezeny požadavky na vytvoření předpokladů pro transfer získaných dovedností z oblasti tělesné kultury do pracovní metodiky a na zvládnutí kompenzačních cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil vzhledem k požadavkům praxe a budoucí profese, dále pak na vědomosti a dovednosti z oblasti zdravotní výchovy, zejména se jedná o zvládnutí základů poskytování první pomoci při úrazech. Upevnění dovedností první pomoci je součástí náplně lyžařského výcvikového zájezdu nebo sportovně turistického kurzu.
Poznámka: Škola respektuje Pokyn MŠMT k začlenění tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí do vzdělávacích programů, č.j. 12 050/03-22 ze dne 4. března 2003.
Složka odborného vzdělávání je odvozena od Standardu středoškolského odborného vzdělávání vypracovaného v podobě vzdělávacích cílů a obsahových okruhů pro vzdělávací směr umění, užité umění. Poskytuje žákům ucelený soubor teoretických vědomostí, intelektuálních a manuálních dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění v oblasti uměleckého rytectví. Odborné vzdělávání je zabezpečeno základními a speciálními odbornými předměty. Vědomosti a dovednosti z teoretické složky odborného vzdělávání jsou využívány v různých praktických aplikacích v předmětu odborný výcvik. Je tak zabezpečena vzájemná vazba teoretického a praktického odborného učiva, která je nezbytná pro profesní uplatnění absolventa v praxi.
Základní odborné vzdělávání je obsaženo především v předmětech dějiny umění, výtvarná výchova, technické kreslení, ekonomika a práce s počítačem. Učivo těchto předmětů poskytuje teoretické vědomosti, praktické dovednosti a zejména návyky v oblasti metod myšlení a práce. Je základem žádoucí přizpůsobivosti absolventa v rámci oboru.
Speciální odborné vzdělávání učebního oboru je obsaženo zejména v předmětech materiály a technologie. Učivo těchto předmětů má značný význam pro výuku v odborném výcviku, neboť poskytuje poznatky o druzích a vlastnostech používaných materiálů, o výrobcích a technologických postupech zhotovování konkrétních ryteckých výrobků. Mimořádný význam pro přípravu žáků má odborný výcvik, který plní funkci integrujícího předmětu. V odborném výcviku si žáci vytvářejí a upevňují především manuální dovednosti, dále si prohlubují všeobecné a odborné vědomosti, které si osvojili v teoretickém vyučování a učí se je používat v praxi. Odborný výcvik je vykonáván na vhodně vybavených pracovištích pod vedením kvalifikovaných a zkušených pracovníků.
Poznámka: Škola respektuje metodický pokyn k zařazování učiva Úvod do světa práce do vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol.
Klíčové dovednosti získávané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům pružněji reagovat na prudký rozvoj vědeckého poznání a společenského vývoje a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění v pracovním a občanském životě.
Z hlediska významu klíčových dovedností pro učební obor lze považovat za žádoucí posilování
· komunikativních dovedností, zejména dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně situaci, zpracovávat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst s porozuměním textu,
· personálních a interpersonálních dovedností, zejména zdokonalovat vlastní učení a výkonnost, dovednost využívat sebepoznávání, sebekontroly a seberegulace, dovednost pracovat s druhými lidmi, přijímat odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních,
· dovednosti řešit problémy a problémové situace, zejména identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti jejich řešení, vybírat a navrhovat řešení optimální v daném kontextu, stanovovat a dodržovat efektivní postupy při realizací řešení,
· dovednosti numerické aplikace, zejména dovednosti používat různé aritmetické postupy důležité pro řešení praktických situací,
· dovednost využívat informačních technologií, zejména dovednost pracovat s osobním počítačem, využívat rozmanitých informačních zdrojů a informací různého druhu a charakteru v pracovním i mimopracovním životě.
Příprava žáků je organizována jako tříleté denní studium pro žáky a uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku. Studium může být organizováno i jako večerní, rovněž tříleté. Příprava je ukončena závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje střední odborné vzdělání. Škola zajišťuje teoretické i praktické vyučování, nebo je praktické vyučování zajišťováno ve střediscích praktického vyučování nebo na pracovištích praktického vyučování.
Metody a formy výchovně-vzdělávací práce volí učitel se zřetelem k charakteru předmětu, konkrétní situaci v pedagogickém procesu i s ohledem na možnosti školy. V koordinaci s ostatními vyučujícími vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení požadovaných profesních dovedností a schopností. Tomu odpovídají adekvátní metodické přístupy ve výuce, včetně využití osobního příkladu. Doporučuje se využívat metod problémového vyučování, které umožňují soustavně rozvíjet pracovní aktivitu žáků.
Formy výchovně-vzdělávací práce tvoří s metodami jednotný celek. Z hlediska organizace výchovně-vzdělávacího procesu je pro tento studijní obor charakteristické, že se vedle běžných způsobů práce ve třídě uplatňuje i praktické vyučování.
Při výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů vyučující věnuje zvýšenou pozornost rozvoji klíčových dovedností a přizpůsobuje jim své pedagogické působení na žáky.
Orientaci, ve kterých vyučovacích předmětech se klade zvláštní důraz na jednotlivé klíčové dovednosti, poskytuje tabulka klíčových dovedností zařazená v učebních dokumentech za učebním plánem denní formy studia.
K realizaci cílů klíčových dovedností se doporučuje jako jedna z nejvýhodnějších aktivizujících metod pedagogické práce metoda projektového vyučování. Ta spočívá v tvorbě a následné realizaci ucelených a vhodně tematicky koncipovaných žákovských projektů. Příklad žákovského projektu z hlediska přípravy vyučujícího je zařazen v učebních dokumentech za učebními osnovami.
Žákovský projekt zařazený v těchto učebních dokumentech není pro školy závazný. Jedná se o ukázku (námět) projektu, na jehož základě si vyučující mohou zpracovat podklady k realizaci konkrétních projektů v případě jejich zařazení do výuky.
Uplatňování klíčových dovedností ve výuce, stejně jako vedení žáků k soustavné a svědomité práci, vytváří předpoklady pozitivního vztahu žáků k tvůrčí a praktické činnosti. Výchovu v tomto smyslu lze uplatnit v celém vyučovacím procesu.
Pro zařazení do učebního oboru umělecký rytec nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:
- prognosticky závažnými nemocemi horních končetin znemožňujícími jemnou motoriku a koordinaci pohybů,
- prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými stavy, týká se praktické výuky prací s rotujícími stroji, nářadím nebo zařízením a dále předpokladu, že uvedené práce nelze při výkonu povolání vyloučit.
Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.
Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně-vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizikách možných ohrožení, jimiž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik.
Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména: vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. Je nutno se řídit též nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.
Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.
Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:
1. Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.
2. Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.
3. Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.
4. Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
5. Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem odborné výchovy souladu s přílohou č. 1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb.
6. Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:
Práce pod dozorem – vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.
Práce pod dohledem – osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.
Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích zaměstnanců příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.