Kmenový
obor: |
8251L
Výtvarné a uměleckořemeslné práce |
Kód a název vzdělávacího
programu: |
82-51-L/003 Uměleckořemeslné zpracování kovů - práce kovářské a zámečnické 82-51-L/004 Uměleckořemeslné zpracování kovů - práce pasířské 82-51-L/024 Uměleckořemeslné zpracování kovů - práce rytecké |
Vstupní
předpoklady žáků: |
Do
studijního oboru mohou být přijati uchazeči, kteří splnili povinnou
školní docházku a vyhověli podmínkám přijímacího řízení, jehož
součástí je talentová zkouška. |
Délka vzdělávacího programu a
forma studia: |
4 roky, denní studium |
Pojetí a cíle vzdělávacího programu
Jedná se o vzdělávací program SOU, který připravuje pro náročné, prakticky orientované činnosti v oblasti užitého umění. Jedná se především o realizaci uměleckých užitkových a dekorativních předmětů z kovů. Součástí přípravy je rozvoj výtvarného myšlení, cítění a vyjadřování žáků, vedoucí k estetickému vnímání skutečnosti a k jeho promítnutí do praktických činností. V průběhu přípravy žáci získají rovněž základní vědomosti a dovednosti potřebné pro uplatnění v živnostenském podnikání.
Odborná příprava
v rámci studijního oboru je profilována do tří specifických oblastí výkonu
činností absolventa:
·
práce kovářské a zámečnické
·
práce pasířské
·
práce rytecké
Obecným
cílem vzdělávacího programu je vybavit žáky potřebnými všeobecnými i
odbornými vědomostmi a praktickými dovednostmi pro výkon náročných činností:
·
ve specifické přípravě pro práce
kovářské a zámečnické - ruční kování slohových klíčů s ozdobnou
hlavicí, zámků, klik a stavebních zámečnických výrobků - pevných oken,
mříží, rámového oplocení, praporových žerdí, schodišťových madel
apod., včetně jejich instalace,
·
ve specifické přípravě pro práce
pasířské - ruční zpracování jemných plechů, profilovaných ocelí a neželezných
kovů; zhotovování kovových svítidel, mříží a drobných předmětů z
kovu - popelníků, svícnů, váz, mřížek a liturgických předmětů; pájení
začišťování a montáž výrobků; barvení kovů a konzervace, rekonstrukční
práce a zhotovování kopií.
·
ve specifické přípravě pro práce
rytecké - ruční rytí s použitím kopírovacích zařízení, upravených nástrojů,
nářadí a běžných obráběcích strojů; zhotovování knihařských mědirytin,
kovových razítek, slohových ručních tlačítek, různých druhů razidel,
vypalovadel písmen na informační systémy a vývěsní štíty; cizelování
drobných plastik.
Struktura vzdělávání
je koncipována s ohledem na vzájemnou obsahovou provázanost jednotlivých
studijních oborů kmenového oboru 8251L Výtvarné a uměleckořemeslné práce.
Tvoří ji složka všeobecného vzdělávání a odborného vzdělávání.
Složka všeobecného
vzdělávání respektuje charakteristiku dané vzdělávací úrovně a je pro
všechny studijní obory daného kmenového oboru společná.
Složka
odborného vzdělávání obsahuje základní odborné a speciální odborné učivo.
Základní odborné učivo
poskytuje na vědním základě zobecněné, širší a dlouhodoběji platné vědomosti,
dovednosti, zejména však návyky v oblasti metod myšlení a práce. Je základem
žádoucí přizpůsobivosti absolventa v rámci oboru. Základní odborné učivo
poskytuje znalosti jevů, principů, zákonitostí a vztahů výtvarně estetických,
ekonomických a společenských i základní dovednosti aplikovat tyto získané
vědomosti při řešení praktických úkolů. Tvoří základ odborné složky
profilu absolventa. Řadí se sem učivo dějin výtvarné kultury, výtvarné přípravy,
technického kreslení, materiálů a ekonomiky.
Speciální odborné učivo je
koncipováno jako dynamický systém umožňující uplatnění absolventů v měnících
se podmínkách společenské praxe a vytváří předpoklady pro celoživotní
učení. Ve vazbě na profilaci odborné přípravy je obsaženo v předmětech
technologie, technologická dokumentace a odborný výcvik. Nedílnou a významnou
součástí výuky je odborný výcvik, kde si žáci při praktických činnostech
ověřují a upevňují teoretické vědomosti a pracovní postupy a vlastní
samostatnou prací rozvíjejí řemeslné dovednosti.
Součástí učebních
dokumentů je obecný učební plán, obsahující vyučovací předměty, pro něž
jsou stanoveny hodinové dotace za celé období studia. V učebním plánu je
ponechán prostor pro výběrové vyučovací předměty. Tato forma učebního
plánu předpokládá, že si škola rozpracuje vlastní (konkretizovaný) učební
plán do jednotlivých ročníků sama, přičemž výběrové vyučovací předměty
využije k dotváření profilu absolventa v návaznosti na aktuálně
projevované potřeby společenské praxe, specifické regionální podmínky
apod. Příkladem konkretizovaného učebního plánu, tj. rozpracovaného do
jednotlivých ročníků je doporučený učební plán.
Žák je vychován a vzděláván tak, aby se stal člověkem s dobrou orientací ve světě, který je schopen vlastního zdokonalování a úspěšného vyrovnávání se se soukromými i profesními problémy a aby měl z hlediska obecně lidského žádoucí hodnotovou orientaci. Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit pracovníka dobře umístitelného na trhu práce - s rozvinutými klíčovými dovednostmi, schopného adaptace na měnící se podmínky trhu práce.
Charakteristika obsahových složek
Všeobecné vzdělávání
Obsah vzdělávacího
programu studijního oboru uměleckořemeslné zpracování kovů je odvozen ve
složce všeobecně vzdělávací od Standardu středoškolského odborného vzdělávání
vymezujícího v podobě výchovně vzdělávacích cílů a obsahových okruhů
šest oblastí všeobecného vzdělávání.
Jazykové vzdělávání plní významnou
socializační funkci a zvyšuje kulturu projevu, neboť v návaznosti na předcházející
vzdělávání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v mateřském a
cizím jazyce, učí je vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi,
pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné
informace a přibližuje kulturní a jiné hodnoty. Jelikož je jazyk důležitým
nástrojem myšlení, napomáhá jazykové vzdělávání rozvoji kognitivních
schopností žáků a jejich logického myšlení, na druhé straně přispívá
ke tříbení jazykového a estetického cítění a k celkové kultivaci
osobnosti žáka. Důležitou součástí přípravy v cizím jazyce je i
osvojení základního odborného názvosloví oboru a jeho aktivní používání.
Společenskovědní vzdělávání má multidisciplinární charakter, neboť obsahuje učivo z různých humanitních a společenskovědních disciplín, jako jsou psychologie, sociologie, politologie, teorie státu a práva, etika, filozofie, historie apod. Základním cílem společenskovědního vzdělávání je vedle vybavení žáka určitým množstvím poznatků zejména jeho osobnostní a sociální kultivace. Osvojené poznatky mají usnadnit žákovi pochopit sama sebe i druhé lidi, naučit se žít v užším i širším společenství, chápat a vědomě akceptovat principy a normy demokratické společnosti.
Matematické vzdělávání se
podílí na utváření kvantitativních a prostorových vztahů i na rozvoji
intelektových schopností. Rozvíjí numerické dovednosti a geometrickou představivost
a dovednost využívat informace kvantitativního charakteru.
Přírodovědné vzdělávání
zahrnuje fyziku, chemii a ekologickou výchovu. Žáci si osvojují důležité
pojmy, veličiny a zákonitosti z fyziky a chemie nutné k pochopení jevů a
procesů v přírodě, odborné praxi i v každodenním životě. V ekologické
oblasti se žáci seznamují se základními zásadami ochrany a tvorby životního
prostředí, učí se chápat nebezpečí ohrožení přírody lidskými činnostmi
a zaujímat postoje k problémům v oblasti péče o životní prostředí.
Estetické vzdělávání má nadpředmětový
charakter, neboť má výrazné kultivační a výchovné poslání. Na estetické
vzdělávání je nutno nahlížet jako na jednu ze základních formativních
oblastí oboru. Realizuje se jednak vlastní tvůrčí činností žáka především
ve vyučovacím předmětu výtvarná příprava, jednak přes poznání a
pochopení krásy prostřednictvím konkrétních uměleckých děl i šířeji
chápaných estetických výtvorů různých žánrů především ve vyučovacím
předmětu dějiny výtvarné kultury. Ve všeobecně vzdělávací složce se
na estetickém vzdělávání podílí literární výchova a výuka v předmětu
český jazyk a literatura. Estetická výchova prostupuje celým vzdělávacím
obsahem a přispívá k pochopení zákonitostí tradiční i moderní uměleckořemeslné
tvorby.
Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví jako jednoho z předních požadavků moderní společnosti na každého jedince. Vedle předmětu tělesná výchova, který rozvíjí fyzické dispozice žáků, jsou ve vyučovacím předmětu odborný výcvik vymezeny požadavky na vytvoření předpokladů pro transfer získaných dovedností z oblastí tělesné kultury do pracovní motoriky a na zvládnutí kompenzačních cvičení potřebných k regeneraci tělesných a duševních sil vzhledem k požadavkům praxe a budoucí profese, dále pak požadavky na vědomosti a dovednosti z oblasti zdravotní výchovy, zejména zvládnutí základů poskytování první pomoci při úrazech. Upevnění dovedností první pomoci je součástí obsahu lyžařského výcvikového zájezdu nebo sportovně turistického kurzu.
Odborné vzdělávání
Složka
odborného vzdělávání je odvozena od Standardu středoškolského odborného
vzdělávání v podobě vzdělávacích cílů a obsahových okruhů pro vzdělávací
směr umění. Poskytuje žákům ucelený soubor vědomostí, intelektuálních
a manuálních dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění.
Ve složce
odborného vzdělávání jsou účelově propojeny poznatky z oblasti výtvarné
a umělecko-historické přípravy, základů technických disciplín,
technologických procesů a vlastností materiálů, ekonomiky a ekologie. Vědomosti
a dovednosti z teoretické složky odborného vzdělávání jsou využívány v
různých praktických aplikacích v předmětu odborný výcvik, čímž se zpětně
upevňuje a ověřuje systém poznatků z teoretických odborných předmětů.
Učivo
obsahového okruhu výtvarná a umělecko-historická
příprava poskytuje žákům znalosti a dovednosti potřebné pro názorné
vyjadřování, rozvíjí estetický cit a výtvarnou zkušenost. Vede žáky k
základní orientaci v dějinách umění a uměleckého řemesla. Objasňuje základní
souvislosti umění s vývojovými etapami všeobecných dějin lidstva a na základě
těchto poznání v žácích formuje estetické myšlení a cítění. Přispívá
k pochopení kulturního dědictví minulosti a pěstuje hluboký zájem o obor.
Učivo
obsahového okruhu základy technických
disciplín poskytuje žákům potřebné znalosti pro čtení technické
dokumentace, dovednosti pro kreslení náčrtů a skic. Pěstuje požadovanou představivost
a obrazotvornost pro vytvoření představy o budoucí konstrukci nebo tvaru uměleckořemeslného
prostorového nebo plošného výrobku z kovů. Žáci si osvojují dovednosti z
oblasti aplikací výpočetní techniky, poznatky o funkci strojů a zařízení,
získávají základní vědomosti a dovednosti pro provádění měřických a
ověřovacích prací. Učivo tohoto okruhu přispívá k rozvoji logického myšlení
a samostatné tvořivé práce.
Učivo
obsahového okruhu technologické procesy
a vlastnosti materiálů tvoří základ odborného vzdělávání
technologického charakteru. Seznamuje žáky s materiály, technikami a pracovními
postupy používanými v oblasti uměleckořemeslného zpracování kovů. Rozvíjí
schopnost chápat souvislosti a návaznosti pracovních postupů, historizujících,
estetických a uměleckořemeslných hledisek, vede k dodržování pracovní kázně.
Učivo obsahového okruhu ekonomika uvádí žáky do ekonomického myšlení v souvislostech odpovídajících tržnímu hospodářství. Umožní jim osvojit si základní vědomosti a dovednosti z oblasti pracovněprávních vztahů, živnostenského podnikání a podnikových činností.
Klíčové dovednosti
Klíčové
dovednosti získávané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům
přizpůsobivěji reagovat na prudký rozvoj vědeckého poznání a společenského
vývoje a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění
v pracovním a občanském životě.
Z
hlediska významu klíčových dovedností pro studijní obor lze považovat za
žádoucí posilování
·
komunikativních
dovedností, zejména dovednosti vyjadřovat se ústně
i písemně přiměřeně situaci, zpracovávat písemný materiál, vysvětlovat
a znázorňovat, číst s porozuměním a využívat informací získaných četbou,
·
personálních
a interpersonálních dovedností, zejména
zdokonalovat vlastní učení a výkonnost, dovednost využívat sebepoznávání,
sebekontroly a seberegulace, dovednost pracovat s druhými lidmi, přijímat
odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních,
·
dovedností
řešit problémy a problémové situace, zejména
identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti jejich řešení, vybírat
a navrhovat řešení optimální v daném kontextu, stanovovat a dodržovat
efektivní postupy při realizaci řešení,
·
dovednosti
numerické aplikace, zejména dovednost využívat
matematické a přírodovědné poznatky k řešení praktických úkolů a
situací z běžného života,
· dovednost využívat informačních technologií, zejména dovednost pracovat s osobním počítačem, využívat rozmanitých informačních zdrojů a informací různého druhu a charakteru v pracovním i mimopracovním životě a kriticky posuzovat tyto informační zdroje a jejich obsahy.
Organizace výuky
Studium
je organizováno jako čtyřleté denní pro žáky, kteří splnili povinnou školní
docházku. Je ukončeno maturitní zkouškou podle příslušných právních
norem a poskytuje úplné střední odborné vzdělání.
Metodické přístupy
Metody a
formy výchovně vzdělávací práce volí učitel se zřetelem k charakteru předmětu,
konkrétní situaci v pedagogickém procesu i s ohledem na možnosti školy. V koordinaci
s ostatními vyučujícími vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení
požadovaných profesních dovedností a schopností. Tomu odpovídají adekvátní
metodické přístupy ve výuce včetně využití osobního příkladu. Doporučuje
se využívat problémových metod, které umožňují soustavně rozvíjet
pracovní aktivitu žáků.
Formy výchovně
vzdělávací práce tvoří s metodami jednotný celek. Z hlediska organizace výchovně
vzdělávacího procesu je pro tento studijní obor charakteristické, že se
vedle běžných způsobů práce ve třídě uplatňuje i praktické vyučování.
Při výuce všeobecně
vzdělávacích i odborných předmětů vyučující
věnuje zvýšenou pozornost realizaci klíčových dovedností a přizpůsobuje
jim své pedagogické působení na žáky.
Orientaci, ve
kterých vyučovacích předmětech se klade zvláštní důraz na jednotlivé
klíčové dovednosti, poskytuje tabulka klíčových dovedností zařazená v učebních
dokumentech za učebním plánem denní formy studia.
K realizaci cílů
klíčových dovedností se doporučuje jako jedna z nejvýhodnějších
aktivizujících metod pedagogické práce metoda
projektového vyučování. Ta spočívá v tvorbě a následné realizaci
ucelených a vhodně tematicky koncipovaných žákovských projektů. Příklad
žákovského projektu z hlediska přípravy vyučujícího je zařazen v učebních
dokumentech za učebními osnovami.
Žákovský projekt zařazený v
těchto učebních dokumentech není pro školy závazný. Jedná se o ukázku
(námět) projektu, na základě kterého si vyučující mohou zpracovat
podklady pro realizaci konkrétních projektů v případě jejich zařazení do
výuky.
Uplatňování
klíčových dovedností ve výuce, stejně jako vedení žáků k soustavné a
svědomité práci, vytváří předpoklady pro pozitivní vztah žáků k tvůrčí
a praktické činnosti. Výchovu v tomto smyslu lze uplatnit v celém vyučovacím
procesu.
Škola respektuje metodický pokyn k zařazování učiva "Úvod do světa práce" do vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k "Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol".
Další specifické požadavky
Zdravotní požadavky na uchazeče
Pro zařazení
do studijních oborů uměleckořemeslné zpracování kovů - práce kovářské
a zámečnické, uměleckořemeslné zpracování kovů - práce pasířské a
uměleckořemeslné zpracování kovů - práce rytecké nejsou zdravotně způsobilí
uchazeči trpící zejména:
·
nemocemi pohybového ústrojí znemožňujícími
středně velkou zátěž, pokud tuto při praktické výuce nebo práci nelze
vyloučit,
·
poruchami funkce horních končetin
(poruchy hrubé i jemné motoriky),
·
prognosticky závažnými chronickými
nemocemi kůže,
·
prognosticky závažnými nemocemi
srdce a oběhové soustavy vylučujícími středně velkou zátěž v případě
předpokladu fyzické zátěže při výuce nebo práci,
·
prognosticky závažnými a
nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými
stavy, a to při praktické výuce a předpokladu práce na obráběcích strojích,
·
závažnými poruchami sluchu v případě
praktické výuky a předpokladu práce v riziku hluku,
·
prognosticky závažnými poruchami vidění
a barvocitu, poruchami zorného pole.
Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.
Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce
Neoddělitelnou
součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k
bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně vzdělávacím
procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů
k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení
vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky
vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností,
které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o
vyčerpávající informaci o rizikách možných ohrožení, jimiž jsou žáci
při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o
opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik.
Prostory pro
výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými
předpisy, zejména: vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické
požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých
školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se
stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Je nutno se řídit
též nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky
na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů
a nářadí.
Poučení žáků
o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí,
musí být prokazatelné.
Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.
Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:
1.
Důkladné
seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění
bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s technologickými a pracovními
postupy.
2.
Používání
strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají
bezpečnostním předpisům.
3.
Používání
osobních ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik
pracovních činností.
4.
Seznámení
žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně
ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení
podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška
o požární prevenci).
5.
Dodržování
maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem odborné výchovy
souladu s přílohou č. 1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb.
6.
Vykonávání
stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou
vymezeny následovně:
Práce pod dozorem - vyžaduje
trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování
BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově
obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení
bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.
Práce pod dohledem - osoba pověřená
dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna
pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a
kontroluje.
Stanovení příslušného
stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností
vedoucích zaměstnanců příslušného učňovského zařízení v závislosti
na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný
tematický celek plní.