1         Pojetí a cíle vzdělávacího programu

Jedná se o vzdělávací program studijního oboru SOU. Studijní obor obsahuje tři zaměření, a to pro práce truhlářské, práce řezbářské a práce čalounické a dekoratérské. Všechna zaměření mají společnou všeobecně vzdělávací složku. Složka odborného vzdělání je tvořena základním odborným a speciálním odborným učivem.

Základní odborné učivo poskytuje na vědním základě zobecněné, širší a dlouhodoběji platné vědomosti, dovednosti, zejména však návyky v oblasti metod myšlení a práce. Je základem žádoucí přizpůsobivosti absolventa v rámci oboru. Řadí se sem učivo dějin výtvarné kultury, uměleckořemeslného zpracování dřeva, technického kreslení, kreslení a modelování, počítačové grafiky a ekonomiky.

Speciální odborné učivo je obsaženo v předmětech technologie, nauka o materiálech, technická cvičení. Speciální odborné učivo vytváří prostor pro odbornou specializaci v rámci jednotlivých studijních zaměření. Nedílnou a významnou součástí výuky je odborný výcvik, kde si žáci při praktických činnostech ověřují teoretické vědomosti, pracovní postupy a vlastní samostatnou prací rozvíjejí výtvarné řemeslné dovednosti.

Studijní obor zahrnuje přípravu pro náročné, prakticky orientované činnosti v oblasti reprodukce a realizace uměleckořemeslných předmětů a výrobků. Součástí přípravy je rozvoj výtvarného myšlení, cítění a vyjadřování žáků, vedoucí k estetickému vnímání skutečnosti a k jeho pomítnutí do praktických činností. V průběhu přípravy získají žáci rovněž základní vědomosti a dovednosti pro uplatnění v živnostenském podnikání.

Součástí učebních dokumentů je obecný učební plán, obsahující vyučovací předměty s konkrétními hodinovými dotacemi za celé období studia. Tato forma učebního plánu předpokládá, že škola si tento učební plán rozpracuje na jednotlivé ročníky sama. V učebním plánu je ponechán prostor pro výběrové vyučovací předměty, které škole poskytují možnost dotvářet profil absolventa a v návaznosti na něj i učební plán.

Žáci jsou vychováváni a vzděláváni tak, aby se stali lidmi s dobrou orientací ve světě, kteří jsou schopni vlastního zdokonalování a úspěšného vyrovnávání se se soukromými i profesními problémy a aby měli z hlediska obecně lidského žádoucí hodnotovou orientaci. Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit pracovníka dobře umístitelného na trhu práce, schopného adaptace na měnící se podmínky trhu práce, s rozvinutými klíčovými dovednostmi.

2         Charakteristika obsahových složek

2.1   Všeobecné vzdělávání

Obsah vzdělávacího programu studijního oboru uměleckořemeslné zpracování dřeva je odvozen ve složce všeobecně vzdělávací od Standardu středoškolského odborného vzdělávání vymezujícího v podobě výchovně-vzdělávacích cílů a obsahových okruhů šest oblastí všeobecného vzdělávání.

2.1.1   Jazykové vzdělávání

Jazykové vzdělávání plní významnou socializační funkci a zvyšuje kulturu projevu, neboť v návaznosti na předcházející vzdělávání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v mateřském a cizím jazyce, učí je vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje kulturní a jiné hodnoty. Jelikož je jazyk důležitým nástrojem myšlení, napomáhá jazykové vzdělávání rozvoji kognitivních schopností žáků a jejich logického myšlení, na druhé straně přispívá ke tříbení jazykového a estetického cítění a k celkové kultivaci osobnosti žáka. Důležitou součástí přípravy v cizím jazyce je i osvojení základního odborného názvosloví oboru a jeho aktivní používání.

2.1.2   Společenskovědní vzdělávání

Společenskovědní vzdělávání má multidisciplinární charakter, neboť obsahuje učivo z různých humanitních a společenskovědních disciplín, jako jsou psychologie, sociologie, politologie, teorie státu a práva, etika, filozofie, historie apod. Základním cílem společenskovědního vzdělávání je vedle vybavení žáka určitým množstvím poznatků zejména jeho osobnostní a sociální kultivace. Osvojené poznatky mají usnadnit žákovi pochopit sama sebe i druhé lidi, naučit se žít v užším i širším společenství, chápat a vědomě akceptovat principy a normy demokratické společnosti.

2.1.3   Matematické vzdělávání

Matematické vzdělávání poskytuje žákům ucelený systém poznatků, rozvíjí jejich numerické dovednosti a návyky, vybavuje je poznatky potřebnými jak pro studium daného oboru, tak pro úspěšnou profesionální činnost a orientaci v každodenním životě moderní společnosti, slouží jako základ pro jejich další vzdělávání. Matematika se významně podílí na formování intelektuálních schopností žáků, především na jejich logickém myšlení. Matematika má průpravnou funkci k technickým disciplínám a fyzice.

2.1.4   Přírodovědné vzdělávání

Přírodovědné vzdělávání zahrnuje fyziku, chemii a ekologickou výchovu. Žáci si osvojují důležité pojmy, veličiny a zákonitosti z fyziky a chemie nutné k pochopení jevů a procesů v přírodě, odborné praxi i v každodenním životě. Fyzika a chemie jsou základem technických a technologických disciplín, a proto musí být samozřejmá koordinace přírodovědného vzdělávání se vzděláváním odborným i numerickým. V ekologické oblasti se žáci seznamují se základními zásadami ochrany a tvorby životního prostředí, učí se chápat nebezpečí ohrožení přírody lidskými činnostmi a zaujímat postoje k problémům v oblasti péče o životní prostředí.

2.1.5   Estetické vzdělávání

Estetické vzdělávání má nadpředmětový charakter, neboť má výrazné kultivační a výchovné poslání. Na estetické vzdělávání je nutno nahlížet jako na formativní oblast vzdělávacího procesu, která se realizuje jednak vlastní tvůrčí činností žáka, především ve vyučovacích předmětech dějiny výtvarné kultury, kreslení a modelování, jednak přes poznání a pochopení krásy prostřednictvím konkrétních uměleckých i šířeji chápaných estetických výtvorů různých žánrů. Estetická výchova prostupuje celým vzdělávacím obsahem a přispívá k pochopení zákonitostí moderní uměleckořemeslné tvorby.

2.1.6   Rozvoj tělesné kultury

Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví jako jednoho z předních požadavků moderní společnosti na každého jedince. Vedle klasické tělesné výchovy rozvíjející fyzické dispozice žáků jsou ve vyučovacím předmětu odborný výcvik vymezeny požadavky na vytvoření předpokladů pro transfer získaných dovedností z oblasti tělesné kultury do pracovní metodiky a na zvládnutí kompenzačních cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil vzhledem k požadavkům praxe a budoucí profese, dále pak na vědomosti a dovednosti z oblasti zdravotní výchovy, zejména se jedná o zvládnutí základů poskytnutí první pomoci při úrazu. Upevnění dovedností první pomoci je součástí pracovní náplně tělovýchovně výcvikového kurzu. 

Poznámka: Škola respektuje Pokyn MŠMT k začlenění tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí do vzdělávacích programů, č. j. 12 050/03-22 ze dne 4. března 2003.

2.2   Odborné vzdělávání

Složka odborného vzdělávání je odvozena od Standardu středoškolského odborného vzdělávání v podobě vzdělávacích cílů a obsahových okruhů pro vzdělávací směr umění. Poskytuje žákům ucelený soubor vědomostí, intelektuálních a manuálních dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění.

Ve složce odborného vzdělávání jsou účelově propojeny poznatky z oblasti výtvarné a umělecko-historické přípravy, základů technických disciplín, technologických procesů a vlastností materiálů, ekonomiky a ekologie. Vědomosti a dovednosti z teoretické složky odborného vzdělávání jsou využívány v různých praktických aplikacích v předmětu odborný výcvik, čímž se zpětně upevňuje a ověřuje systém poznatků z teoretických odborných předmětů.

Učivo obsahového okruhu výtvarná a umělecko-historická příprava poskytuje žákům znalosti a dovednosti potřebné pro názorné vyjadřování, rozvíjí estetický cit a výtvarnou zkušenost. Vede žáky k základní orientaci v dějinách umění a uměleckého řemesla. Objasňuje základní souvislosti umění s vývojovými etapami všeobecných dějin lidstva a na základě těchto poznání v žácích formuje estetické myšlení a cítění. Přispívá k pochopení kulturního dědictví minulosti a pěstuje hluboký zájem o obor.

Učivo obsahového okruhu základy technických disciplín poskytuje žákům potřebné znalosti pro čtení technické dokumentace, dovednosti pro kreslení náčrtů a skic. Pěstuje požadovanou představivost a obrazotvornost pro vytvoření představy o budoucí konstrukci nebo tvaru uměleckořemeslného předmětu nebo výrobku. Žáci si osvojují dovednosti z oblasti aplikací výpočetní techniky, poznatky o funkci strojů a zařízení, získávají základní vědomosti a dovednosti pro provádění měřických a ověřovacích prací. Učivo tohoto okruhu přispívá k rozvoji logického myšlení a samostatné tvořivé práce.

Učivo obsahového okruhu technologické procesy a vlastnosti materiálů tvoří základ odborného vzdělávání technologického charakteru. Seznamuje žáky s materiály, technikami a pracovními postupy používanými v oblasti uměleckořemeslného zpracování dřeva. Žáci si osvojují poznatky z oblasti aplikací výpočetní techniky, poznatky o funkci strojů a zařízení, získávají základní vědomosti a dovednosti pro provádění měřických a ověřovacích prací. Učivo tohoto okruhu přispívá k rozvoji logického myšlení a samostatné tvořivé práce.

Učivo obsahového okruhu ekonomika uvádí žáky do ekonomického myšlení v souvislostech odpovídajících tržnímu hospodářství. Umožní jim osvojit si základní vědomosti a dovednosti z oblasti pracovněprávních vztahů, živnostenského podnikání a podnikových činností.

Poznámka: Škola respektuje metodický pokyn k zařazování učiva Úvod do světa práce do vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol.

2.3   Klíčové dovednosti

Klíčové dovednosti získávané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům přizpůsobivěji reagovat na prudký rozvoj vědeckého poznání a společenského vývoje a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění v pracovním a občanském životě.

Z hlediska významu klíčových dovedností pro studijní obor lze považovat za žádoucí posilování

·         komunikativních dovedností, zejména dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně situaci, zpracovávat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst s porozuměním a využívat informací získaných četbou,

·         personálních a interpersonálních dovedností, zejména zdokonalovat vlastní učení a výkonnost, dovednost využívat sebepoznávání, sebekontroly a seberegulace, dovednost pracovat s druhými lidmi, přijímat odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních,

·         dovedností řešit problémy a problémové situace, zejména identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti jejich řešení, vybírat a navrhovat řešení optimální v daném kontextu, stanovovat a dodržovat efektivní postupy při realizaci řešení,

·         dovednosti numerické aplikace, zejména dovednosti používat různé matematické postupy důležité pro řešení praktických situací,

·         dovednost využívat informačních technologií, zejména dovednost pracovat s osobním počítačem, využívat rozmanitých informačních zdrojů a informací různého druhu a charakteru v pracovním i mimopracovním životě a kriticky posuzovat tyto informační zdroje a jejich obsahy.

3         Organizace výuky

Studium je organizováno jako čtyřleté denní pro žáky, kteří splnili povinnou školní docházku. Studium může být organizováno i jako večerní pětileté. Je ukončeno maturitní zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje úplné střední odborné vzdělání.

4         Metodické přístupy

Metody a formy výchovně-vzdělávací práce volí učitel se zřetelem k charakteru předmětu, konkrétní situaci v pedagogickém procesu i s ohledem na možnosti školy. V koordinaci s ostatními vyučujícími vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení požadovaných profesních dovedností a schopností. Tomu odpovídají adekvátní metodické přístupy ve výuce včetně využití osobního příkladu. Doporučuje se využívat metod problémového vyučování, které umožňují soustavně rozvíjet pracovní aktivitu žáků.

Při výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů vyučující věnuje zvýšenou pozornost realizaci klíčových dovedností a přizpůsobuje jim své pedagogické působení na žáky.

Orientaci, ve kterých vyučovacích předmětech se klade zvláštní důraz na jednotlivé klíčové dovednosti, poskytuje tabulka klíčových dovedností zařazená v učebních dokumentech za učebním plánem denní formy studia.

K realizaci cílů klíčových dovedností se doporučuje jako jedna z nejvýhodnějších aktivizujících metod pedagogické práce metoda projektového vyučování. Ta spočívá v tvorbě a následné realizaci ucelených a vhodně tematicky koncipovaných žákovských projektů. Příklad žákovského projektu z hlediska přípravy vyučujícího je zařazen v učebních dokumentech za učebními osnovami.

Žákovský projekt zařazený v těchto učebních dokumentech (vzdělávacím programu) není pro školy povinný, ale jedná se o námět (ukázku) jednoho projektu, na základě kterého si vyučující ve školách mohou zpracovat podklady pro realizaci konkrétních projektů v případě jejich zařazení do přípravy.

Kromě realizace klíčových dovedností vede vyučující žáky k trpělivé a soustavné práci a usiluje o to, aby si žáci vytvořili dobrý vztah k tvůrčí pracovní činnosti a k praktickým činnostem.

5         Další specifické požadavky

5.1   Zdravotní požadavky na uchazeče

Pro zařazení do studijního oboru uměleckořemeslné zpracování dřeva nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:

-          nemocemi pohybového ústrojí znemožňujícími práce ve vynucené poloze, dlouhé stání, středně velkou zátěž,

-          poruchami funkce horních končetin (poruchy hrubé i jemné motoriky),

-          chronickými a alergickými onemocněními kůže, dýchacích cest, spojivek,

-          prognosticky závažnými chorobami srdce a oběhové soustavy vylučujícími středně velkou zátěž,

-          záchvatovými a kolapsovými stavy,

-          závažnými poruchami sluchu, chronickými záněty středouší, poruchami rovnovážného ústrojí,

-          poruchami zraku (do - 6D případně s korekcí), poruchami barvocitu, prostorového vidění, prognosticky závažnými duševními chorobami a poruchami chování.

Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.

5.2   Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce

Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně-vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizikách možných ohrožení, jimiž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik.

Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména: vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. Je nutno se řídit též nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.

Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.

Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:

1.       Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.

2.       Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.

3.       Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.

4.       Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

5.       Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem odborné výchovy souladu s přílohou č. 1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb.

6.       Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:

Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.

Práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.

Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích zaměstnanců příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.