Pojetí a cíle vzdělávacího programu

Jedná se o vzdělávací program SOU, který připravuje pro náročné, prakticky orientované činnosti v oblasti stavby hudebních nástrojů. Součástí přípravy je rozvoj estetického myšlení, cítění a vyjadřování žáků, vedoucí k estetickému vnímání skutečnosti a k jeho promítnutí do praktických činností. V průběhu přípravy žáci získají rovněž základní vědomosti a dovednosti potřebné pro uplatnění v živnostenském podnikání.

Odborná příprava v rámci studijního oboru je profilována do tří specifických oblastí výkonu činností absolventa:

·        stavba strunných nástrojů

·        stavba klávesových nástrojů

·        stavba dechových a bicích nástrojů

Obecným cílem vzdělávacího programu je vybavit žáky potřebnými všeobecnými i odbornými vědomostmi a praktickými dovednostmi pro výkon náročných činností v oboru, tj.: manipulace, výběr a stanovení způsobu zpracování materiálu pro jednotlivé druhy hudebních nástrojů; dělení, obrábění, tváření, spojování materiálů; provádění všech druhů povrchových úprav materiálů a jednotlivých druhů hudebních nástrojů a jejich součástí; montáž a seřízení částí nástrojů, celková montáž; přesné seřízení chodu mechanismů, ladění nástrojů, uměleckořemeslné práce při stavbě jednotlivých druhů hudebních nástrojů; opravy hudebních nástrojů a základy restaurování starých historických nástrojů.

Ve specifické přípravě pro strunné nástroje a pro klávesové nástroje - práce obráběcími a tvářecími nástroji a práce na všech druzích dřevoobráběcích strojů.

Ve specifické přípravě pro dechové a bicí nástroje - práce s obráběcími a tvářecími roji a práce na všech druzích dřevoobráběcích, kovoobráběcích a tvářecích strojů.

Struktura vzdělávání je koncipována s ohledem na vzájemnou obsahovou provázanost jednotlivých studijních oborů kmenového oboru 8251L Výtvarné a uměleckořemeslné práce. Tvoří ji složka všeobecného vzdělávání a odborného vzdělávání.

Složka všeobecného vzdělávání respektuje charakteristiku dané vzdělávací úrovně a je pro všechny studijní obory daného kmenového oboru společná.

Složka odborného vzdělávání obsahuje základní odborné a speciální odborné učivo.

Základní odborné učivo poskytuje na vědním základě zobecněné, širší a dlouhodoběji platné vědomosti, dovednosti, zejména však návyky v oblasti metod myšlení a práce. Je základem žádoucí přizpůsobivosti absolventa v rámci oboru. Základní odborné učivo poskytuje znalosti jevů, principů, zákonitostí a vztahů hudebně estetických, ekonomických a společenských i základní dovednosti aplikovat tyto získané vědomosti při řešení praktických úkolů. Tvoří základ odborné složky profilu absolventa. Řadí se sem učivo dějin hudby, akustiky a ekonomiky.

Speciální odborné učivo je koncipováno jako dynamický systém umožňující uplatnění absolventů v měnících se podmínkách společenské praxe a vytváří předpoklady pro celoživotní učení. Ve vazbě na profilaci odborné přípravy je obsaženo v předmětech odborné kreslení, materiály, stavba hudebních nástrojů, technologie, restaurátorství. Nedílnou a významnou součástí výuky je odborný výcvik, kde si žáci při praktických činnostech ověřují a upevňují teoretické vědomosti a pracovní postupy a vlastní samostatnou prací rozvíjejí řemeslné dovednosti.

Součástí učebních dokumentů je obecný učební plán, obsahující vyučovací předměty, pro něž jsou stanoveny hodinové dotace za celé období studia. V učebním plánu je ponechán prostor pro výběrové vyučovací předměty. Tato forma učebního plánu předpokládá, že si škola rozpracuje vlastní (konkretizovaný) učební plán do jednotlivých ročníků sama, přičemž výběrové vyučovací předměty využije k dotváření profilu absolventa v návaznosti na aktuálně projevované potřeby společenské praxe, specifické regionální podmínky apod. Příkladem konkretizovaného učebního plánu, tj. rozpracovaného do jednotlivých ročníků je doporučený učební plán.

Žák je vychován a vzděláván tak, aby se stal člověkem s dobrou orientací ve světě, který je schopen vlastního zdokonalování a úspěšného vyrovnávání se se soukromými i profesními problémy a aby měl z hlediska obecně lidského žádoucí hodnotovou orientaci. Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit pracovníka dobře umístitelného na trhu práce - s rozvinutými klíčovými dovednostmi, schopného adaptace na měnící se podmínky trhu práce.

Charakteristika obsahových složek

Všeobecné vzdělávání

Obsah vzdělávacího programu studijního oboru uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů je odvozen ve složce všeobecně vzdělávací od Standardu středoškolského odborného vzdělávání vymezujícího v podobě výchovně vzdělávacích cílů a obsahových okruhů šest oblastí všeobecného vzdělávání.

Jazykové vzdělávání plní významnou socializační funkci a zvyšuje kulturu projevu, neboť v návaznosti na předcházející vzdělávání rozvíjí komunikativní kompetence žáků v mateřském a cizím jazyce, učí je vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje kulturní a jiné hodnoty. Jelikož je jazyk důležitým nástrojem myšlení, napomáhá jazykové vzdělávání rozvoji kognitivních schopností žáků a jejich logického myšlení, na druhé straně přispívá ke tříbení jazykového a estetického cítění a k celkové kultivaci osobnosti žáka. Důležitou součástí přípravy v cizím jazyce je i osvojení základního odborného názvosloví oboru a jeho aktivní používání.

Společenskovědní vzdělávání má multidisciplinární charakter, neboť obsahuje učivo z různých humanitních a společenskovědních disciplín, jako jsou psychologie, sociologie, politologie, teorie státu a práva, etika, filozofie, historie apod. Základním cílem společenskovědního vzdělávání je vedle vybavení žáka určitým množstvím poznatků zejména jeho osobnostní a sociální kultivace. Osvojené poznatky mají usnadnit žákovi pochopit sama sebe i druhé lidi, naučit se žít v užším i širším společenství, chápat a vědomě akceptovat principy a normy demokratické společnosti.

Matematické vzdělávání se podílí na utváření kvantitativních a prostorových vztahů i na rozvoji intelektových schopností. Rozvíjí numerické dovednosti a geometrickou představivost a dovednost využívat informace kvantitativního charakteru.

Přírodovědné vzdělávání zahrnuje fyziku, chemii a ekologickou výchovu. Žáci si osvojují důležité pojmy, veličiny a zákonitosti z fyziky a chemie nutné k pochopení jevů a procesů v přírodě, odborné praxi i v každodenním životě. V ekologické oblasti se žáci seznamují se základními zásadami ochrany a tvorby životního prostředí, učí se chápat nebezpečí ohrožení přírody lidskými činnostmi a zaujímat postoje k problémům v oblasti péče o životní prostředí.

Estetické vzdělávání má nadpředmětový charakter, neboť má výrazné kultivační a výchovné poslání. Na estetické vzdělávání je nutno nahlížet jako na jednu ze základních formativních oblastí oboru. Realizuje se jednak vlastní tvůrčí činností žáka především ve hře na hudební nástroj a vlastní hudební činností, jednak přes poznání a pochopení historických souvislostí hudebních děl i šířeji chápaných skladeb různých žánrů především ve vyučovacím předmětu dějiny hudby. Estetické cítění žáků je rovněž rozvíjeno ve vyučovacím předmětu odborné kreslení. Ve všeobecně vzdělávací složce se na estetickém vzdělávání podílí literární výchova a výuka v předmětu český jazyk a literatura. Estetická výchova prostupuje celým vzdělávacím obsahem a přispívá k pochopení zákonitostí tradiční i moderní uměleckořemeslné tvorby.

Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví jako jednoho z předních požadavků moderní společnosti na každého jedince. Vedle předmětu tělesná výchova, který rozvíjí fyzické dispozice žáků, jsou ve vyučovacím předmětu odborný výcvik vymezeny požadavky na vytvoření předpokladů pro transfer získaných dovedností z oblastí tělesné kultury do pracovní motoriky a na zvládnutí kompenzačních cvičení potřebných k regeneraci tělesných a duševních sil vzhledem k požadavkům praxe a budoucí profese, dále pak požadavky na vědomosti a dovednosti z oblasti zdravotní výchovy, zejména zvládnutí základů poskytování první pomoci při úrazech. Upevnění dovedností první pomoci je součástí obsahu lyžařského výcvikového zájezdu nebo sportovně turistického kurzu.

Odborné vzdělávání

Složka odborného vzdělávání je odvozena od Standardu středoškolského odborného vzdělávání v podobě vzdělávacích cílů a obsahových okruhů pro vzdělávací směr umění. Poskytuje žákům ucelený soubor vědomostí, intelektuálních a manuálních dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění.

Ve složce odborného vzdělávání jsou účelově propojeny poznatky z oblasti výtvarné a umělecko-historické přípravy, základů technických disciplín, technologických procesů a vlastností materiálů, ekonomiky a ekologie. Vědomosti a dovednosti z teoretické složky odborného vzdělávání jsou využívány v různých praktických aplikacích v předmětu odborný výcvik, čímž se zpětně upevňuje a ověřuje systém poznatků z teoretických odborných předmětů.

Učivo obsahového okruhu výtvarná a umělecko-historická příprava poskytuje žákům znalosti a dovednosti potřebné pro názorné vyjadřování, rozvíjí estetický cit a výtvarnou zkušenost. Vede žáky k základní orientaci v dějinách umění a uměleckého řemesla. Objasňuje základní souvislosti umění s vývojovými etapami všeobecných dějin lidstva a na základě těchto poznání v žácích formuje estetické myšlení a cítění. Přispívá k pochopení kulturního dědictví minulosti a pěstuje hluboký zájem o obor.

Učivo obsahového okruhu základy technických disciplín poskytuje žákům potřebné znalosti pro čtení technické dokumentace, dovednosti pro kreslení náčrtů a skic. Pěstuje požadovanou představivost a obrazotvornost pro vytvoření představy o budoucí konstrukci nebo tvaru výrobku. Žáci si osvojují dovednosti z oblasti aplikací výpočetní techniky, poznatky o funkci strojů a zařízení, získávají základní vědomosti a dovednosti pro provádění měřických a ověřovacích prací. Učivo tohoto okruhu přispívá k rozvoji logického myšlení a samostatné tvořivé práce.

Učivo obsahového okruhu technologické procesy a vlastnosti materiálů tvoří základ odborného vzdělávání technologického charakteru. Seznamuje žáky s materiály, technikami a pracovními postupy používanými v oblasti uměleckořemeslné stavby hudebních nástrojů. Rozvíjí schopnost chápat souvislosti a návaznosti pracovních postupů, historizujících, estetických a uměleckořemeslných hledisek, vede k dodržování pracovní kázně.

Učivo obsahového okruhu ekonomika uvádí žáky do ekonomického myšlení v souvislostech odpovídajících tržnímu hospodářství. Umožní jim osvojit si základní vědomosti a dovednosti z oblasti pracovněprávních vztahů, živnostenského podnikání a podnikových činností.

Klíčové dovednosti

Klíčové dovednosti získávané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům přizpůsobivěji reagovat na prudký rozvoj vědeckého poznání a společenského vývoje a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění v pracovním a občanském životě.

Z hlediska významu klíčových dovedností pro studijní obor lze považovat za žádoucí posilování

·        komunikativních dovedností, zejména dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně situaci, zpracovávat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst s porozuměním a využívat informací získaných četbou,

·        personálních a interpersonálních dovedností, zejména zdokonalovat vlastní učení a výkonnost, dovednost využívat sebepoznávání, sebekontroly a seberegulace, dovednost pracovat s druhými lidmi, přijímat odpovědnost za vlastní práci i za práci ostatních,

·        dovedností řešit problémy a problémové situace, zejména identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti jejich řešení, vybírat a navrhovat řešení optimální v daném kontextu, stanovovat a dodržovat efektivní postupy při realizaci řešení,

·        dovednosti numerické aplikace, zejména dovednost využívat matematické a přírodovědné poznatky k řešení praktických úkolů a situací z běžného života,

·        dovednost využívat informačních technologií, zejména dovednost pracovat s osobním počítačem, využívat rozmanitých informačních zdrojů a informací různého druhu a charakteru v pracovním i mimopracovním životě a kriticky posuzovat tyto informační zdroje a jejich obsahy. 

Organizace výuky

Studium je organizováno jako čtyřleté denní pro žáky, kteří splnili povinnou školní docházku. Je ukončeno maturitní zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje úplné střední odborné vzdělání.

Metodické přístupy

Metody a formy výchovně vzdělávací práce volí učitel se zřetelem k charakteru předmětu, konkrétní situaci v pedagogickém procesu i s ohledem na možnosti školy. V koordinaci s ostatními vyučujícími vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení požadovaných profesních dovedností a schopností. Tomu odpovídají adekvátní metodické přístupy ve výuce včetně využití osobního příkladu. Doporučuje se využívat problémových metod, které umožňují soustavně rozvíjet pracovní aktivitu žáků.

Formy výchovně vzdělávací práce tvoří s metodami jednotný celek. Z hlediska organizace výchovně vzdělávacího procesu je pro tento studijní obor charakteristické, že se vedle běžných způsobů práce ve třídě uplatňuje i praktické vyučování.

Při výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů vyučující věnuje zvýšenou pozornost realizaci klíčových dovedností a přizpůsobuje jim své pedagogické působení na žáky.

Orientaci, ve kterých vyučovacích předmětech se klade zvláštní důraz na jednotlivé klíčové dovednosti, poskytuje tabulka klíčových dovedností zařazená v učebních dokumentech za učebním plánem denní formy studia.

K realizaci cílů klíčových dovedností se doporučuje jako jedna z nejvýhodnějších aktivizujících metod pedagogické práce metoda projektového vyučování. Ta spočívá v tvorbě a následné realizaci ucelených a vhodně tematicky koncipovaných žákovských projektů. Příklad žákovského projektu z hlediska přípravy vyučujícího je zařazen v učebních dokumentech za učebními osnovami.

Žákovský projekt zařazený v těchto učebních dokumentech není pro školy závazný. Jedná se o ukázku (námět) projektu, na základě kterého si vyučující mohou zpracovat podklady pro realizaci konkrétních projektů v případě jejich zařazení do výuky.

Uplatňování klíčových dovedností ve výuce, stejně jako vedení žáků k soustavné a svědomité práci, vytváří předpoklady pro pozitivní vztah žáků k tvůrčí a praktické činnosti. Výchovu v tomto smyslu lze uplatnit v celém vyučovacím procesu.

Škola respektuje metodický pokyn k zařazování učiva "Úvod do světa práce" do vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k "Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol".

Další specifické požadavky

Zdravotní požadavky na uchazeče

Pro zařazení do studijních oborů uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů strunné nástroje, uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů - klávesové nástroje, uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů - dechové a bicí nástroje nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:

·          poruchami funkce horních končetin (poruchy hrubé i jemné motoriky),

·          prognosticky závažnými chronickými nemocemi kůže a spojivek,

·          prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými stavy, a to při praktické výuce a předpokladu práce na obráběcích strojích,

·          závažnými poruchami sluchu.

Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.

Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce

Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizikách možných ohrožení, jimiž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik.

Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména: vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Je nutno se řídit též nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.

Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.

Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:

1.      Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.

2.      Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.

3.      Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.

4.      Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

5.      Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem odborné výchovy souladu s přílohou č. 1 vyhlášky MŠMT ČR č. 354/1991 Sb.

6.      Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:

Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.

Práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.

Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích zaměstnanců příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.