Kód a název vzdělávacího programu:
82-51-L/011
(85-06-4/01) Uměleckořemeslné zpracování
textilu – práce tkalcovské
82-51-L/012
(85-06-4/04) Uměleckořemeslné zpracování
textilu – ruční výšivky
82-51-L/029
(85-06-4/02) Uměleckořemeslné zpracování
textilu – práce gobelínářské
Vstupní
předpoklady žáků:
Do studijního
oboru mohou být přijati uchazeči, kteří úspěšně
ukončili základní školu a vyhověli podmínkám přijímacího řízení,
jehož součástí je talentová zkouška.
Délka
vzdělávacího programu
a forma studia: 4 roky, denní studium
Pojetí a cíle
vzdělávacího programu:
Jedná se o vzdělávací program studijního oboru SOU. Obecným cílem vzdělávacího programu je vybavit žáky potřebnými všeobecnými i odbornými vědomostmi a dovednostmi zahrnujícími poznatky o činitelích, zákonitostech a procesech při uměleckořemeslném zpracování textilu. Odborná příprava v rámci studijního oboru je profilována do tří specifických oblastí výkonu činností absolventa, a to do oblastí:
·
práce tkalcovské
·
ruční výšivky
·
práce gobelínářské
Struktura
vzdělávání je koncipována s ohledem na vzájemnou obsahovou provázanost
jednotlivých studijních oborů kmenového oboru 8251L
Výtvarné a uměleckořemeslné práce. Tvoří ji složka všeobecného a
odborného vzdělání.
Složka všeobecného vzdělání respektuje charakteristiku dané vzdělávací úrovně a je pro všechny studijní obory daného kmenového oboru společná.
Složka
odborného vzdělání obsahuje základní odborné a speciální odborné učivo.
Základní odborné učivo poskytuje na vědním základě zobecněné,
širší a dlouhodoběji platné vědomosti, dovednosti, zejména však návyky
v oblasti metod myšlení a práce. Je základem žádoucí přizpůsobivosti
absolventa v rámci oboru. Základní odborné učivo poskytuje znalosti jevů,
principů, zákonitostí a vztahů výtvarně estetických, ekonomických a
společenských souvislostí i základní dovednosti aplikovat tyto vztahy a
souvislosti při řešení praktických úkolů. Tvoří základ odborné složky
profilu absolventa. Řadí se sem učivo
dějin výtvarné kultury, výtvarné přípravy, textilních technik a
ekonomiky.
Speciální odborné učivo je koncipováno jako dynamický systém umožňující uplatnění absolventů v měnících se podmínkách společenské praxe a vytváří předpoklady pro celoživotní učení. Je obsaženo ve vazbě na profilaci odborné přípravy v předmětech vazby a rozbory tkanin. Nedílnou a významnou součástí výuky je odborný výcvik, kde si žáci při praktických činnostech ověřují a upevňují teoretické vědomosti a pracovní postupy a vlastní samostatnou prací rozvíjejí řemeslné dovednosti.
Studijní obor zahrnuje přípravu pro náročné, prakticky orientované
činnosti v oblasti reprodukce a realizace uměleckořemeslných předmětů a výrobků.
Součástí přípravy je rozvoj výtvarného myšlení, cítění a vyjadřování
žáků, vedoucí k estetickému vnímání skutečnosti a k jeho promítnutí
do praktických činností. V průběhu přípravy získají žáci rovněž základní
vědomosti a dovednosti pro uplatnění v živnostenském podnikání.
Součástí učebních
dokumentů je obecný učební plán, obsahující vyučovací předměty s
konkrétními hodinovými dotacemi za celé období studia. Tato forma učebního
plánu předpokládá, že škola si tento učební plán rozpracuje do
jednotlivých ročníků sama. V učebním plánu je ponechán prostor pro
výběrové vyučovací předměty, které škole poskytují možnost dotváření
profilu absolventa a v návaznosti
na něj i učebního plánu.
Žáci jsou vychováváni a vzděláváni tak, aby se stali lidmi s
dobrou orientací ve světě, kteří jsou schopni vlastního zdokonalování a
úspěšného vyrovnávání se se soukromými i profesními problémy a aby měli
z hlediska obecně lidského žádoucí hodnotovou orientaci.
Obecným cílem vzdělávacího programu
je připravit pracovníka dobře umístitelného
na trhu práce, schopného adaptace na měnící se podmínky trhu práce, s
rozvinutými klíčovými dovednostmi.
Charakteristika
obsahových složek
Všeobecné vzdělávání
Obsah vzdělávacího programu studijního oboru uměleckořemeslné zpracování textilu je odvozen ve složce všeobecně
vzdělávací od Standardu středoškolského odborného vzdělávání vymezujícího
v podobě výchovně vzdělávacích cílů a obsahových okruhů šest
oblastí všeobecného vzdělávání.
Jazykové vzdělávání plní
významnou socializační funkci a zvyšuje kulturu projevu, neboť v návaznosti
na předcházející vzdělávání rozvíjí komunikativní kompetence žáků
v mateřském a cizím jazyce, učí je vstupovat do vzájemných kontaktů
s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává
jim potřebné informace a přibližuje kulturní a jiné hodnoty. Jelikož je
jazyk důležitým nástrojem myšlení, napomáhá jazykové vzdělávání
rozvoji kognitivních schopností žáků a jejich logického myšlení, na druhé
straně přispívá i ke tříbení jazykového a estetického cítění a k celkové
kultivaci osobnosti žáka. Důležitou součástí přípravy v cizím
jazyce je i poznání základního odborného názvosloví z oboru a jeho
aktivní používání.
Společenskovědní vzdělávání
má multidisciplinární charakter, neboť obsahuje učivo z různých
humanitních a společenskovědních disciplín, jako jsou psychologie,
politologie, teorie státu a práva, etika, filozofie, historie apod.. Základním
cílem společenskovědního vzdělávání je vybavit žáka určitým množstvím
poznatků i dovedností a osobnostní a sociální kultivace žáka. Osvojené
poznatky a dovednosti mají usnadnit žákovi pochopit sama sebe i druhé lidi,
naučit se žít v užším i širším společenství, chápat a vědomě
akceptovat principy a normy demokratické společnosti.
Matematické vzdělávání
poskytuje žákům ucelený systém poznatků, rozvíjí jejich numerické
dovednosti a návyky, vybavuje je poznatky potřebnými jak pro studium daného
oboru, tak pro úspěšnou profesionální činnost a orientaci v každodenním
životě moderní společnosti, slouží jako základ pro jejich další vzdělávání.
Matematika se významně podílí na formování intelektuálních schopností
žáků, především na jejich logickém myšlení. Matematika má průpravnou
funkci k technickým disciplínám a fyzice.
Přírodovědné vzdělávání
zahrnuje fyziku, chemii a ekologickou výchovu. Žáci si osvojují důležité
pojmy, veličiny a zákonitosti z fyziky a chemie nutné k pochopení
jevů a procesů v přírodě, odborné praxi i v každodenním životě.
Fyzika a chemie jsou základem technických a technologických disciplín, a
proto musí být samozřejmá koordinace přírodovědného vzdělávání se
vzděláváním odborným i numerickým. V ekologické
oblasti se učí chápat nebezpečí ohrožení přírody lidskými činnostmi a
zaujímat postoje k problémům v oblasti péče o životní prostředí.
Estetické vzdělávání má
nadpředmětový charakter, neboť má výrazné kultivační a výchovné poslání.
Na estetické vzdělávání je nutno nahlížet jako na jednu ze základních
formativních oblastí vzdělávacího procesu. Realizuje se
jednak vlastní tvůrčí činností žáka především ve vyučovacím
předmětu výtvarná příprava, jednak přes poznání a pochopení krásy
prostřednictvím konkrétních uměleckých děl i šířeji chápaných
estetických výtvorů různých žánrů především ve vyučovacím předmětu
dějiny výtvarné kultury. Ve všeobecně vzdělávací složce se na estetickém
vzdělávání podílí literární výchova a výuka v předmětu český
jazyk a literatura. Estetická výchova prostupuje celým vzdělávacím obsahem
a přispívá k pochopení zákonitostí tradiční i moderní uměleckořemeslné
tvorby.
Rozvoj tělesné kultury je
zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví
jako jednoho z předních požadavků moderní společnosti na každého
jedince. Vedle klasické tělesné výchovy rozvíjející fyzické dispozice žáků
jsou ve vyučovacím předmětu odborný výcvik vymezeny
požadavky na vytvoření předpokladů pro transfer získaných
dovedností z oblasti tělesné kultury do pracovní metodiky a na zvládnutí
kompenzačních cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil vzhledem k
požadavkům praxe a budoucí profese, dále pak na vědomosti a dovednosti z
oblasti zdravotní výchovy, zejména se jedná o zvládnutí základů poskytování
první pomoci při úrazech. Upevnění dovedností první pomoci je součástí
náplně lyžařského výcvikového zájezdu nebo sportovně turistického
kurzu.
Odborné vzdělávání
Složka odborného vzdělávání je odvozena od Standardu středoškolského
odborného vzdělávání v podobě vzdělávacích cílů a obsahových
okruhů pro vzdělávací směr umění. Poskytuje žákům ucelený soubor vědomostí,
intelektuálních a manuálních dovedností a návyků nezbytných pro jejich
budoucí uplatnění.
Ve složce odborného vzdělávání jsou účelově propojeny poznatky z oblasti
výtvarné a umělecko-historické přípravy, základů technických disciplin,
technologických procesů a vlastností materiálů, ekonomiky a ekologie. Vědomosti
a dovednosti z teoretické složky odborného vzdělávání jsou využívány
v různých praktických aplikacích v předmětu odborný výcvik, čímž
se zpětně upevňuje a ověřuje systém poznatků z teoretických odborných
předmětů.
Učivo obsahového okruhu výtvarná
a umělecko-historická příprava poskytuje žákům znalosti a dovednosti
potřebné pro názorné vyjadřování, rozvíjí estetický cit a výtvarnou
zkušenost. Vede žáky k základní
orientaci v dějinách umění a uměleckého řemesla. Objasňuje základní
souvislosti umění s vývojovými etapami všeobecných dějin lidstva a na základě
těchto poznání v žácích formuje estetické myšlení a cítění. Přispívá
k pochopení kulturního dědictví minulosti a pěstuje hluboký zájem o obor.
Učivo obsahového okruhu základy
technických disciplin poskytuje žákům potřebné znalosti pro čtení
technické dokumentace, dovednosti pro kreslení náčrtů a skic. Pěstuje požadovanou
představivost a obrazotvornost pro vytvoření představy
o budoucí konstrukci nebo tvaru uměleckořemeslného předmětu nebo výrobku.
Žáci si osvojují poznatky z oblasti aplikací výpočetní techniky, poznatky
o funkci strojů a zařízení, získávají základní vědomosti a dovednosti
pro provádění měřických a ověřovacích prací. Učivo tohoto okruhu přispívá
k rozvoji logického myšlení a samostatné tvořivé práce.
Učivo obsahového okruhu technologické
procesy a vlastnosti materiálů tvoří základ odborného vzdělávání
technologického charakteru. Seznamuje žáky s materiály, technikami a pracovními
postupy používanými v oblasti uměleckořemeslného zpracování textilu. Učivo
okruhu vybavuje žáky schopnostmi
chápat souvislosti a návaznosti
pracovních postupů, historizujících, estetických
a uměleckořemeslných hledisek, chápat nutnost
dodržování pracovní kázně.
Učivo obsahového okruhu ekonomika
a ekologie uvádí žáky do ekonomického myšlení v souvislostech
odpovídajících tržnímu hospodářství. Umožní jim osvojit si základní
vědomosti a dovednosti z oblasti pracovněprávních vztahů, živnostenského
podnikání a podnikových činností. Učivo seznamuje žáky se základními
zásadami ochrany a tvorby životního prostředí a zásadami vztahujícími se
bezprostředně ke zpracování textilu. Vychovává k bezpečnosti a ochraně
zdraví při práci, k dodržování pracovní a technologické kázně a k odpovědnosti
za kvalitu vykonané práce.
Poznámka: Škola respektuje metodický pokyn k zařazení
učiva „Úvod do světa práce“ do
vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti
na usnesení vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k „Opatření
ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol.“
Klíčové dovednosti
Klíčové dovednosti získávané prostřednictvím vzdělávání mají
umožnit žákům přizpůsobivěji reagovat na prudký rozvoj vědeckého poznání
a společenského vývoje a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady
pro uplatnění v pracovním a občanském životě.
Z hlediska významu klíčových dovedností pro studijní obor lze
považovat za žádoucí posilování
·
komunikativních
dovedností,
zejména dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně situaci,
zpracovávat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst s porozuměním
a využívat informací získaných četbou,
·
personálních
a interpersonálních dovedností, zejména zdokonalovat vlastní učení a výkonnost,
dovednost využívat sebepoznávání, sebekontroly a seberegulace, dovednost
pracovat s druhými lidmi, přijímat odpovědnost za vlastní práci i za
práci ostatních,
·
dovedností
řešit problémy a problémové situace, zejména identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti
jejich řešení, vybírat a navrhovat řešení optimální v daném
kontextu, stanovovat a dodržovat efektivní postupy při realizaci řešení,
·
dovednosti
numerické aplikace,
zejména dovednosti používat různé matematické postupy důležité pro řešení
praktických situací,
·
dovednost
využívat informačních technologií, zejména dovednost pracovat s osobním počítačem, využívat
rozmanitých informačních zdrojů a informací různého druhu a charakteru v pracovním
i mimopracovním životě a kriticky posuzovat tyto informační zdroje a jejich
obsahy.
Organizace výuky:
Studium
je organizováno jako čtyřleté denní pro žáky a další uchazeče, kteří
splnili povinnou školní docházku. Je ukončeno maturitní zkouškou podle příslušných
právních norem a poskytuje úplné střední odborné vzdělání.
Metodické přístupy:
Metody
a formy vzdělávací práce volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětů,
konkrétní situaci v pedagogickém procesu i s ohledem na možnosti
školy. V koordinaci s ostatními vyučujícími vyvíjí soustavnou péči
o vytváření a rozvíjení požadovaných profesních vlastností a schopností.
Tomu odpovídají adekvátní metodické přístupy ve výuce a využití osobního
příkladu.
Při
výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů by
měl vyučující věnovat zvýšenou pozornost realizaci cílů klíčových
dovedností a přizpůsobit jim své pedagogické působení na žáky.
Orientaci,
ve kterých vyučovacích předmětech se klade zvláštní důraz na realizaci
cílů jednotlivých klíčových dovedností, poskytuje tabulka klíčových
dovedností zařazená v učebních dokumentech za učebním plánem denní
formy studia.
Pro
realizaci cílů klíčových dovedností se doporučuje jako jedna z nejvýhodnějších
aktivizujících metod pedagogické práce metoda
projektového vyučování. Ta spočívá v tvorbě a následné
realizaci ucelených a vhodně tematicky koncipovaných žákovských projektů.
Příklad žákovského projektu z hlediska přípravy vyučujícího je přiložen
na závěr učebních dokumentů.
Žákovský
projekt zařazený v těchto učebních dokumentech (vzdělávacím
programu) není pro školy povinný, ale jedná se o námět (ukázku) jednoho
projektu, na základě kterého si vyučující ve školách mohou zpracovat
podklady pro realizaci konkrétních projektů v případě jejich zařazení
do přípravy.
Kromě
realizace klíčových dovedností vede vyučující žáky k trpělivé a
soustavné práci a usiluje o to, aby si žáci vytvořili dobrý vztah k tvůrčí
pracovní činnosti a k praktickým činnostem.
Další specifické požadavky:
Pro
zařazení do studijních oborů uměleckořemeslné
zpracování textilu - práce tkalcovské, uměleckořemeslné zpracování
textilu - ruční výšivky, uměleckořemeslné zpracování textilu – práce
gobelínářské nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:
Pro
zařazení do studijního oboru se specifickou přípravou pro práce
tkalcovské nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:
Zdravotní
omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvolené specifické přípravy
studijního oboru. K posouzení zdravotního stavu je příslušný registrující
praktický lékař.
Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a hygieny práce.
Ve výchovně vzdělávacím procesu musí výchova k bezpečnosti a
ochraně zdraví při práci vycházet z platných právních předpisů
– zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek a norem. Výklad
musí směřovat od všeobecného ke konkrétnímu, tj. specifickému pro
studijní obor.
V prostorách určených pro vyučování žáků je třeba vytvořit
podle platných předpisů podmínky pro zajištění bezpečnosti a hygieny práce
a požární ochrany.
Rozsah praktické přípravy je určen učebními osnovami. Podmínky, za
kterých je možno tuto přípravu provádět stanoví ZP ve znění pozdějších
předpisů, v §163 až 168 a dále ustanovení vyhlášky Ministerstva
zdravotnictví č.261/1997 Sb.ve znění pozdějších předpisů, podle níž
je nutno respektovat zásady vztahující se k zakázaným pracím.
Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci se rozumí:
1.
Důkladné seznámení žáků s platnými předpisy k zajištění
BOZP, hygieny práce, technologickými a pracovními postupy,
2.
používání strojního zařízení,
pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním a
hygienickým předpisům,
3.
používání osobních ochranných pracovních prostředků podle
vyhodnocených rizik u pracovních činností,
4.
dodržování zákonných ustanovení v oblasti požární ochrany a
prevence před možným vznikem požáru,
5.
dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované
mistrem v souladu s přílohou č. 1 vyhlášky
MŠMT ČR č. 354/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
6. vykonávání stanoveného
dozoru, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:
Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem,
která dozírá na dodržování
BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově
obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně
zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních
pokynů nebo ohrožení zdraví.
Práce pod dohledem
- osoba pověřená
dohledem zkontroluje pracoviště před zahájením práce a pokud všechna
pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a
kontroluje.