Kód a název vzdělávacího
programu:
82-51-L/017 (85-09-4/01) Uměleckořemeslné
zpracování skla - hutní tvarování
82-51-L/018 (85-09-4/02) Uměleckořemeslné zpracování skla - broušení a rytí
82-51-L/019 (85-09-4/03) Uměleckořemeslné zpracování skla - umělecké vitráže
82-51-L/020 (85-09-4/04) Uměleckořemeslné zpracování skla - malba skla
Vstupní předpoklady žáků: Do studijního oboru mohou být přijati uchazeči,
kteří úspěšně ukončili základní školu a vyhověli podmínkám přijímacího
řízení, jehož součástí je talentová
zkouška.
Délka
vzdělávacího programu a forma studia:
4
roky, denní studium
Pojetí a cíle vzdělávacího programu:
Jedná se o vzdělávací program studijního oboru SOU. Obecným cílem vzdělávacího programu je vybavit žáky potřebnými všeobecnými i odbornými vědomostmi a dovednostmi zahrnujícími poznatky o činitelích, zákonitostech a procesech při uměleckořemeslném zpracování skla. Odborná příprava v rámci studijního oboru je profilována do čtyř specifických oblastí výkonu činností absolventa, a to do oblastí:
·
hutní tvarování
·
broušení a rytí
·
umělecké vitráže
·
malba skla
Struktura
vzdělávání je koncipována s ohledem na vzájemnou obsahovou provázanost
jednotlivých studijních oborů kmenového oboru 8251L
Výtvarné a uměleckořemeslné práce. Tvoří ji složka všeobecného a
odborného vzdělání.
Složka všeobecného vzdělání respektuje charakteristiku dané vzdělávací úrovně a je pro všechny studijní obory daného kmenového oboru společná.
Složka odborného
vzdělání obsahuje základní odborné a speciální odborné učivo.
Základní
odborné učivo poskytuje na vědním základě zobecněné, širší a
dlouhodoběji platné vědomosti, dovednosti, zejména však návyky v oblasti
metod myšlení a práce. Je základem žádoucí přizpůsobivosti absolventa v
rámci oboru. Základní odborné učivo poskytuje znalosti jevů, principů, zákonitostí
a vztahů výtvarně estetických, ekonomických a společenských souvislostí
i základní dovednosti aplikovat tyto vztahy a souvislosti při řešení
praktických úkolů. Tvoří základ odborné složky profilu absolventa.
Řadí se sem učivo dějin výtvarné kultury, výtvarné přípravy,
sklářských materiálů, technologie a ekonomiky.
Speciální odborné učivo je koncipováno jako dynamický systém umožňující uplatnění absolventů v měnících se podmínkách společenské praxe a vytváří předpoklady pro celoživotní učení. Je obsaženo ve vazbě na profilaci odborné přípravy v předmětech tvarování skla, zušlechťování skla, malba skla, umělecké sklenářství. Nedílnou a významnou součástí výuky je odborný výcvik, kde si žáci při praktických činnostech ověřují a upevňují teoretické vědomosti a pracovní postupy a vlastní samostatnou prací rozvíjejí řemeslné dovednosti.
Studijní
obor zahrnuje přípravu pro náročné, prakticky orientované činnosti v
oblasti reprodukce a realizace uměleckořemeslných předmětů a výrobků.
Součástí přípravy je rozvoj výtvarného myšlení, cítění a vyjadřování
žáků, vedoucí k estetickému vnímání skutečnosti a k jeho promítnutí
do praktických činností. V průběhu přípravy získají žáci rovněž základní
vědomosti a dovednosti pro uplatnění v živnostenském podnikání.
Součástí
učebních dokumentů je obecný učební plán, obsahující vyučovací předměty
s konkrétními hodinovými dotacemi za celé období studia. Tato forma učebního
plánu předpokládá, že škola si tento učební plán rozpracuje do
jednotlivých ročníků sama. V učebním plánu je ponechán prostor pro
výběrové vyučovací předměty, které škole poskytují možnost dotváření
profilu absolventa a v návaznosti
na něj i učebního plánu.
Žáci
jsou vychováváni a vzděláváni tak, aby se stali lidmi s dobrou orientací
ve světě, kteří jsou schopni vlastního zdokonalování a úspěšného
vyrovnávání se se soukromými i profesními problémy a aby měli z hlediska
obecně lidského žádoucí hodnotovou orientaci.
Obecným
cílem vzdělávacího programu je
připravit pracovníka dobře umístitelného
na trhu práce, schopného adaptace na měnící se podmínky trhu práce, s
rozvinutými klíčovými dovednostmi.
Charakteristika obsahových složek
Všeobecné
vzdělávání
Obsah
vzdělávacího programu studijního oboru uměleckořemeslné
zpracování skla je odvozen ve složce všeobecně vzdělávací od
Standardu středoškolského odborného vzdělávání vymezujícího v podobě
výchovně vzdělávacích cílů a obsahových okruhů šest oblastí všeobecného
vzdělávání.
Jazykové
vzdělávání plní významnou socializační funkci a zvyšuje kulturu
projevu, neboť v návaznosti na předcházející vzdělávání rozvíjí
komunikativní kompetence žáků v mateřském a cizím jazyce, učí je
vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit
se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje
kulturní a jiné hodnoty. Jelikož je jazyk důležitým nástrojem myšlení,
napomáhá jazykové vzdělávání rozvoji kognitivních schopností žáků a
jejich logického myšlení, na druhé straně přispívá i ke tříbení
jazykového a estetického cítění a k celkové kultivaci osobnosti žáka.
Důležitou součástí přípravy v cizím jazyce je i poznání základního
odborného názvosloví z oboru a jeho aktivní používání.
Společenskovědní
vzdělávání má multidisciplinární charakter, neboť obsahuje učivo z různých
humanitních a společenskovědních disciplín, jako jsou psychologie,
politologie, teorie státu a práva, etika, filozofie, historie apod.. Základním
cílem společenskovědního vzdělávání je vybavit žáka určitým množstvím
poznatků i dovedností a osobnostní a sociální kultivace žáka. Osvojené
poznatky a dovednosti mají usnadnit žákovi pochopit sama sebe i druhé lidi,
naučit se žít v užším i širším společenství, chápat a vědomě
akceptovat principy a normy demokratické společnosti.
Matematické
vzdělávání poskytuje žákům ucelený systém poznatků, rozvíjí
jejich numerické dovednosti a návyky, vybavuje je poznatky potřebnými jak
pro studium daného oboru, tak pro úspěšnou profesionální činnost a
orientaci v každodenním životě moderní společnosti, slouží jako základ
pro jejich další vzdělávání. Matematika se významně podílí na formování
intelektuálních schopností žáků, především na jejich logickém myšlení.
Matematika má průpravnou funkci k technickým disciplínám a fyzice.
Přírodovědné
vzdělávání zahrnuje fyziku, chemii a ekologickou výchovu. Žáci si
osvojují důležité pojmy, veličiny a zákonitosti z fyziky a chemie
nutné k pochopení jevů a procesů v přírodě, odborné praxi i v každodenním
životě. Fyzika a chemie jsou základem technických a technologických disciplín,
a proto musí být samozřejmá koordinace přírodovědného vzdělávání se
vzděláváním odborným i numerickým. V ekologické
oblasti se učí chápat nebezpečí ohrožení přírody lidskými činnostmi a
zaujímat postoje k problémům v oblasti péče o životní prostředí.
Estetické
vzdělávání má nadpředmětový charakter, neboť má výrazné kultivační
a výchovné poslání. Na estetické vzdělávání je nutno nahlížet jako na
jednu ze základních formativních oblastí vzdělávacího procesu. Realizuje
se jednak vlastní tvůrčí činností
žáka především ve vyučovacím předmětu výtvarná příprava, jednak přes
poznání a pochopení krásy prostřednictvím konkrétních uměleckých děl
i šířeji chápaných estetických výtvorů různých žánrů především
ve vyučovacím předmětu dějiny výtvarné kultury. Ve všeobecně vzdělávací
složce se na estetickém vzdělávání podílí literární výchova a výuka
v předmětu český jazyk a literatura. Estetická výchova prostupuje celým
vzdělávacím obsahem a přispívá k pochopení zákonitostí tradiční i
moderní uměleckořemeslné tvorby.
Rozvoj
tělesné kultury je zaměřen na vytváření návyků směřujících k péči
o tělo a zdraví jako jednoho z předních požadavků moderní společnosti
na každého jedince. Vedle klasické tělesné výchovy rozvíjející fyzické
dispozice žáků jsou ve vyučovacím předmětu odborný výcvik vymezeny
požadavky na vytvoření předpokladů pro transfer získaných
dovedností z oblasti tělesné kultury do pracovní metodiky a na zvládnutí
kompenzačních cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil vzhledem k
požadavkům praxe a budoucí profese, dále pak na vědomosti a dovednosti z
oblasti zdravotní výchovy, zejména se jedná o zvládnutí základů poskytování
první pomoci při úrazech. Upevnění dovedností první pomoci je součástí
náplně lyžařského výcvikového zájezdu nebo sportovně turistického
kurzu.
Odborné vzdělávání
Složka
odborného vzdělávání je odvozena od Standardu středoškolského odborného
vzdělávání v podobě vzdělávacích cílů a obsahových okruhů pro
vzdělávací směr umění. Poskytuje žákům ucelený soubor vědomostí,
intelektuálních a manuálních dovedností a návyků nezbytných pro jejich
budoucí uplatnění.
Ve
složce odborného vzdělávání jsou účelově propojeny poznatky z oblasti
výtvarné a umělecko-historické přípravy, základů technických disciplin,
technologických procesů a vlastností materiálů, ekonomiky a ekologie. Vědomosti
a dovednosti z teoretické složky odborného vzdělávání jsou využívány
v různých praktických aplikacích v předmětu odborný výcvik, čímž
se zpětně upevňuje a ověřuje systém poznatků z teoretických odborných
předmětů.
Učivo
obsahového okruhu výtvarná a umělecko-historická příprava poskytuje žákům
znalosti a dovednosti potřebné pro názorné vyjadřování, rozvíjí
estetický cit a výtvarnou zkušenost. Vede
žáky k základní orientaci v dějinách umění a uměleckého řemesla.
Objasňuje základní souvislosti umění s vývojovými etapami všeobecných dějin
lidstva a na základě těchto poznání v žácích formuje estetické myšlení
a cítění. Přispívá k pochopení kulturního dědictví minulosti a pěstuje
hluboký zájem o obor.
Učivo
obsahového okruhu základy technických disciplin poskytuje žákům potřebné
znalosti pro čtení technické dokumentace, dovednosti pro kreslení náčrtů
a skic. Pěstuje požadovanou představivost a obrazotvornost pro vytvoření představy
o budoucí konstrukci nebo tvaru uměleckořemeslného předmětu nebo výrobku.
Žáci si osvojují poznatky z oblasti aplikací výpočetní techniky, poznatky
o funkci strojů a zařízení, získávají základní vědomosti a dovednosti
pro provádění měřických a ověřovacích prací. Učivo tohoto okruhu přispívá
k rozvoji logického myšlení a samostatné tvořivé práce.
Učivo
obsahového okruhu technologické procesy a vlastnosti materiálů tvoří základ
odborného vzdělávání technologického charakteru. Seznamuje žáky s materiály,
technikami a pracovními postupy používanými v oblasti uměleckořemeslného
zpracování skla. Učivo okruhu vybavuje žáky
schopnostmi chápat souvislosti a
návaznosti pracovních postupů, historizujících, estetických a uměleckořemeslných hledisek, chápat nutnost
dodržování pracovní kázně.
Učivo
obsahového okruhu ekonomika a ekologie uvádí žáky do ekonomického myšlení v souvislostech
odpovídajících tržnímu hospodářství. Umožní jim osvojit si základní
vědomosti a dovednosti z oblasti pracovněprávních vztahů, živnostenského
podnikání a podnikových činností.
Učivo seznamuje žáky se základními zásadami ochrany a tvorby životního
prostředí a zásadami vztahujícími se bezprostředně ke zpracování skla.
Vychovává k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, k dodržování
pracovní a technologické kázně a k odpovědnosti za
kvalitu vykonané práce.
Poznámka: Škola respektuje metodický pokyn k zařazení
učiva „Úvod do světa práce“ do
vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti
na usnesení vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k „Opatření
ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol.“
Klíčové
dovednosti
Klíčové
dovednosti získávané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům
přizpůsobivěji reagovat na prudký rozvoj vědeckého poznání a společenského
vývoje a vytvářejí obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění
v pracovním a občanském životě.
Z hlediska
významu klíčových dovedností pro studijní obor lze považovat za žádoucí
posilování
·
komunikativních
dovedností,
zejména dovednosti vyjadřovat se ústně i písemně přiměřeně situaci,
zpracovávat písemný materiál, vysvětlovat a znázorňovat, číst s porozuměním
a využívat informací získaných četbou,
·
personálních
a interpersonálních dovedností, zejména zdokonalovat vlastní učení a výkonnost,
dovednost využívat sebepoznávání, sebekontroly a seberegulace, dovednost
pracovat s druhými lidmi, přijímat odpovědnost za vlastní práci i za
práci ostatních,
·
dovedností
řešit problémy a problémové situace, zejména identifikovat a analyzovat problémy, zvažovat možnosti
jejich řešení, vybírat a navrhovat řešení optimální v daném
kontextu, stanovovat a dodržovat efektivní postupy při realizaci řešení,
·
dovednosti
numerické aplikace,
zejména dovednosti používat různé matematické postupy důležité pro řešení
praktických situací,
·
dovednost
využívat informačních technologií, zejména dovednost pracovat s osobním počítačem, využívat
rozmanitých informačních zdrojů a informací různého druhu a charakteru v pracovním
i mimopracovním životě a kriticky posuzovat tyto informační zdroje a jejich
obsahy.
Organizace výuky
Studium je organizováno jako čtyřleté denní pro žáky a další
uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku. Je ukončeno maturitní
zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje úplné střední
odborné vzdělání.
Metodické přístupy
Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující se zřetelem k charakteru
předmětů, konkrétní situaci v pedagogickém procesu i s ohledem
na možnosti školy. V koordinaci s ostatními vyučujícími vyvíjí
soustavnou péči o vytváření a rozvíjení požadovaných profesních
vlastností a schopností. Tomu odpovídají adekvátní metodické přístupy
ve výuce a využití osobního příkladu.
Při výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů by
měl vyučující věnovat zvýšenou pozornost realizaci cílů klíčových
dovedností a přizpůsobit jim své pedagogické působení na žáky.
Orientaci, ve kterých vyučovacích předmětech se klade zvláštní důraz
na realizaci cílů jednotlivých klíčových dovedností, poskytuje tabulka klíčových
dovedností zařazená v učebních dokumentech za učebním plánem denní
formy studia.
Pro realizaci cílů klíčových dovedností se doporučuje jako jedna z nejvýhodnějších
aktivizujících metod pedagogické práce metoda
projektového vyučování. Ta spočívá v tvorbě a následné
realizaci ucelených a vhodně tematicky koncipovaných žákovských projektů.
Příklad žákovského projektu z hlediska přípravy vyučujícího je přiložen
na závěr učebních dokumentů.
Žákovský projekt zařazený
v těchto učebních dokumentech (vzdělávacím programu) není pro školy
povinný, ale jedná se o námět (ukázku) jednoho projektu, na základě kterého
si vyučující ve školách mohou zpracovat podklady pro realizaci konkrétních
projektů v případě jejich zařazení do přípravy.
Kromě realizace klíčových
dovedností vede vyučující žáky k trpělivé a soustavné práci a
usiluje o to, aby si žáci vytvořili dobrý vztah k tvůrčí pracovní
činnosti a k praktickým činnostem.
Další specifické požadavky:
Pro zařazení
do studijních oborů uměleckořemeslné zpracování skla - hutní tvarování,
uměleckořemeslné zpracování skla - broušení a rytí, uměleckořemeslné
zpracování skla - umělecké vitráže, uměleckořemeslné zpracování skla
- malba skla nejsou zdravotně způsobilí uchazeči, kteří mají zejména následující
onemocnění:
Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvolené specifické přípravy studijního oboru.
K posouzení zdravotního stavu je příslušný registrující praktický lékař.
Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a hygieny práce.
Ve
výchovně vzdělávacím procesu musí výchova k bezpečnosti a ochraně
zdraví při práci vycházet z platných právních předpisů – zákonů,
prováděcích vládních nařízení, vyhlášek a norem. Výklad musí směřovat
od všeobecného ke konkrétnímu, tj. specifickému pro studijní obor.
V prostorách
určených pro vyučování žáků je třeba vytvořit podle platných předpisů
podmínky pro zajištění bezpečnosti a hygieny práce a požární ochrany.
Rozsah praktické přípravy je určen učebními osnovami. Podmínky, za kterých je možno tuto přípravu provádět stanoví ZP ve znění pozdějších předpisů, v §163 až 168 a dále ustanovení vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č.261/1997 Sb.ve znění pozdějších předpisů, podle níž je nutno respektovat zásady vztahující se k zakázaným pracím.
Základními
podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí:
1. Důkladné seznámení žáků s platnými předpisy k zajištění BOZP, hygieny práce, technologickými a pracovními postupy,
2. používání strojního zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním a hygienickým předpisům,
3. používání osobních ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik u pracovních činností,
4.
dodržování zákonných ustanovení v oblasti požární ochrany a
prevence před možným vznikem požáru,
5.
dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované
mistrem v souladu s přílohou č. 1 vyhlášky
MŠMT ČR č. 354/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
6. vykonávání stanoveného
dozoru, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:
Práce
pod dozorem
- vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na
dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna
pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla
bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů
a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.
Práce
pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje pracoviště před zahájením
práce a
pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací
obchází a kontroluje.